Nejste přihlášen/a.
Vážení a milý elektrikáři.
Řeším dotaz o napojení kabelu CYKY4x 16 v zemi, který je třeba prodloužit a odbočit.
Možnosti je více, nechám se inspirovat Vašemi zkušenostmi.
Popis stavu: kabel začíná u zapojeného sloupku , kde bude teprve zapojen dovnitř. Konec kabelu je zatím 55 metrů u rohového plotu, kde končí.
Dále má vést asi 18-20 metrů do nového domu a další větev do zahradního domu na druhé straně asi 8-10 metrů od současného konce kabelu.
Někteří elektrikáři navrhují napojení v zemi s odbočkou, jiní navrhují osadit na rohu rovaděč se zásuvkami, třeba tento s izolací IP65 a v něm provést rozbočení kabelu na další místa.
Teď otázka pro Vás, mistři elektrikáři, jaké napojení - odbočení navrhujete Vy a proč?
Přeji všem uspěšný den.
Milan
Tak je otázka zda ten rozvaděč využijete nebo ne.. Pokud ano tak bych ho tam dal, avšak v těch rozvaděčích není moc místa. Natož tam spojovat 4x16 to si někdo při práci zanadává..
Lepší je spoj nad zemí třeba v nějaké krabici. Dostanete se k němu vždy, ale pak je tu otázka designu..
Do země bych to spojoval v nějaké krabici a zalít gelem, což cenově vyjde také dost ale zase s gelem od toho bude klid. Bez gelu to bude po pár letech dělat problémy.
Já osobně bych dal nástěnnou krabici a dal do ní.
Navržený rozvaděč tam v současné době je, jsem přesvědčen, že ve vzdálenosti 20 metrů od baráku se vždy hodí zásuvky.
Natož tam spojovat 4x16... souhlas, je to kurňa tvrdý a silný drát a málo místa. To samé bude problém i zapojení do elektroměrové Helgy...
Do země bych odbočení neschovával. Nikdo ho tam nebude čekat a při opravách spoje se bude blbě hledat. Gelové spojovací krabice by na to sice byla vhodná, ale nmá tak velkou svorkovnici. primárně je určená na znovupropojení překopnutého vedení.
Mini rozvaděč je ideál. Pokud by jsi šel touto cestou, tak bych doporučil zemní tyč vedle něj a PEN dodatečně přizemnil na tom místě odbočení do země.
U TN-C nerozhodují až tak vzdálenosti PEN přípojnic, jako benefit několika přizemnění, které zvyšují bezpečnost, když nějaká přípojnice selže.
Vždy je u TN-C lepší každý bod přizemnit k vůli tomu, že PEN vodičem tečou pracovní proudy, což u PE není (tam to přebírá samostaný N vodič).
Tím, že tečou PENem pracovní proudy několika ampér dle spotřebičů na koncích, tak je potřeba PEN co nejvíce chránit proti uhoření, mechanickému poškození, atd...
Jeho rozpojení v obvodu TN-C je fatální. Proto se na několika místech přizemňuje či připojuje k trubkám vody, plynu, atd...
no já osobně bych tam třeba vyzdil antoníčka, do něj nebo na něj skříň rozvodnou. Ale udělat tak aby se tam dala dát 3f kolejnice + PEN tam to pospojovat, a přizemnit, udělat bod rozdělení pro ten rozvaděč, a vyvést si odbočku do rozvaděče, a tam odjistit odbočku, případně vyvést zásuvky jak 1f tak 3f.
Jestli přizemnit ano zemní se v bodě rozdělení a na konci odboček, takže znovu u domu i u boudy.
jo a klidně si tam dát podružný rozvaděč pro boudu..
mám pocit , nejsem si jistý jak je to nyní, ale PEN se zemnil samostatně. K hromosvodu si zatáhnete výboj dovnitř...dokonce bývala i nějaká vzdálenost mezi zeměním PEN a hromosvodu, ale to upřesní mladší odborníci..
Na PEN pasnici nebo equipotencionální svorkovnice pochopitelně nesmí, ale tyto oba prvky využívájí spolu s hromosvodem pouze pásovinu zemniče v zemních základech. Tedy vodivě jsou na společném potencionálu, ale musí být od sebe daleko přes ten zemnič, aby proud šel pásovinou hlavně dozemně a nezavlekl proudy po pásovině do baráku na PEN nebo Equi.
Viz schéma. Pak ten blesk jímá zemina základů baráku.
Pásovina zemniče pak tuším musí být doplněna o zemní tyče na odbočeních a v rozích základů domu. Ale to už jsi nejsem jistý.
dík za upřesnění...my zemnili spíš slaboproud a tam to je také různě, u ústředen se zemní + a u dákových spojů - potenciál..
@111 mě by zase zajímalo equipotencionální pospojování ve zdravotnictví. Jak se řeší oddělení nebo se ty PEčka připojují od koncových zařízení napřímo, jako u standartního schématu třeba, jak jsem vložil zde? Myslím čistě PE rozvody.
omlouvám se, ale nemohu sloužit, nevím jak to dělají...ale řešil jsem s nima třeba sítě a zemnění STP a skončili jsme na samostatném zemniči, samostatné stupačce. Problém hlavně byl že STP zemnili na obou koncíchm což je špatně..
Tak jsem zběžně kouknut na projekt elektro, kde je uvede zhruba, že zemnící pásek od hromosvodu bude spojen s vnitřním rozvaděčem v hlavní ochrané přípojnici.
Ale tu tyč dám i k napojení kabelu.
@milancukrar... to je tak malý projekt, že bych neuvažoval o úsporách ohledně šetření či vynechání přizemnění a na škodu to nebude, jak jsem popsal. Ba naopak pro větší bezpečí.
Spíš by mě pro inspiraci zajímal konkrétní nákup rozvaděče a jeho provedení? Co tam konkrétně bude? Nějaká mini verze sloupového "Holobkova" antoníčku nebo nějaký omítkový IP68 OEZ na trubce? Nebo Betonový sloupek s nerez páskou a přikurtovaným rozvaděčem?
Myslel jsem spíš jen na to místo rozdělení. Bude tam ta Helga nebo jaké budou možnosti provedení? Kovový sloupek v betonovém základu a na něm rozvaděč nebo antoníček ze země z plastu? Nebo...
To mě zajímalo. Jen jako inspiraci, kdybych to taky řešil
... jak čtu, takže Helga sloupek v zemi?
sloupek na hraně vpravo je Helga,
na konci plotu vlevo, asi 55 metrů je konec kabelu, kde se musí nastavit a vést dále na dvě, až tři místa.
Potom bych pokračoval Helgama stejného typu, at je to sjednocené.
Technicky správně osadit viz videa Holoubkov.
Pokud rozvaděč nebude připraven, tak bych volil na pospojení RSA svorky s klemou propojení na více řad nebo jednotné stoupací svorkovnice na DIN lištu.
Na takto osazené liště lze snadno provádět měření, přehlednost instalace a oprav.
BOKO SEZ svorky bych už nepoužíval z důvodu neelegance a při měření nutnosti případného rozpojování.
...
Napadá mě na takovém pozemku rozvaděč více zneužít a osadit třeba soumrakový spínač či spínač PIR a osvětlení pozemku. Dále pak osazení 1f DIN zásuvek nebo zvenku na skříň 400V 3f zásuvku.
Možností a hraní je mnoho. Proto i ta Helga je supr základ na upgrade.
Podzemní gelová jednoduchá spojka je jednoúčelová věc. Rychlé, snadné, ale bez možnosti vylepšení rozvodu.
Ten antoníček je pravý opak. Supr věc na další kutění a vylepšení dle potřeb. A investice nemusí být hned, ale postupně. Do té doby může být jen pohou svorkou rozbočení.
Možná by stačila i tahle ESTA. Je hubená a místo elektroměru bych osadil 400V zásuvku nástěnou, aby byla pěkně schovaná uvnitř a nečuměla zvenku jak bradavice.
Rozbočovač pod zemí se nedělá, protože by mohl být zaplaven. Dělá se krabice nad zemí a v ní už podle potřeby.
OK, díky, ale jen teoreticky, když vede hodně dlouhý kabel v zemi, nemá nikdy spojení dalšího? Natočí na buben vždy celou délku? Třeba 250m?
Nevím, neznám, jen se ptám.
Co elektrikář, to zřejmě jiný názor. Já bych to osobně řešil klidně tím odbočením v zemi za použití stoupačkové svorkovnice, osazené do velké instalační krabice, kterou bych zalil, po zapojení všech kabelů a odbočení, eprosinem. Viz třeba odkazy. Pokud se to provede kvalitně, odborně a kabely v mědi, tak, podle mne, to bude "na věky". Místo umístění v terénu vhodným způsobem označit a rovněž pak v nějaké dokumentaci, která by měla být zhotovena dle skutečnosti i s trasou uložení všech podzemních kabelů. Pokud by bylo potřeba i toho zásuvkového rozvaděče, tak odbočení umístit do země pod ním a z té krabice jej pak napojit už třeba pouze CYKY 4 x 10, aby se lépe zapojoval. Předpokládám, že u elektroměru nebude zřejmě jištění vyšší než 50A, takže tato odbočka by byla, jak proti zkratu, tak proti přetížení, dostatečně jištěna tímto. Ale pozor! Tebou v odkaze uvedený rozvaděč není vybaven chrániči, což je v rozporu s požadavky norem i bezpečností ve vnějších prostorách. Takže by měl být vybaven aspoň jedním chráničem s reziduálním proudem 30 mA a za ním pak možno případně zapojit všechny zásuvky. Jmenovitý proud chrániče nutno dle zásuvky s největším proudovým zatížením (odpovídající spíše jejímu jističi). Co se týká "přizemnění"vodiče PEN, mělo by být provedeno u toho sloupku (připojovací bod RZ) a pak u hlavního přístrojového rozvaděče domu. O propojení zemničů se zemněním hromosvodů se vedou mnohdy dalekosáhlé diskuze. Pravdou je, že v současnosti jsou RD "nacpány"množstvím drahých a velmi citlivých elektrických a zejména elektronických zařízení. Aby byla tato zařízení opravdu co nejlépe chráněna proti přepětí, jak ze sítě, tak i od bleskosvodů, toto je nutné řešit pak spíše vícestupňovou ochranou proti přepětí. Což je ale zase trochu složitější a nebudu to zde rozvádět. Tož toliko za mně.
Odkazy:
Odbočovací svorkovnice
Instalační krabice
Eprosin KE1
Bohumile, moc děkuji za informace. Ono se taky uvažuje, že se "zřídí kontrolní šachta" kam se stáhnou chráničky v zemi z různých míst, vytvoří se taková "křižovatka" kde by byla i Vaše svorkovnice. Jako je více názorů zde, tak se vyjadřuje i více elektrikářů, každý v souladu s předpisy, ale dle osobní zkušenosti.
Když tři elektrikáři sdělí pět možností, někdo musí vybrat, co se udělá.
Elektroměrový sloupek Helga má "přístrojová výzbroj : proudový chránič, můstek PE, 1x zásuvka 380V 16A/3 (5-pólová), 2x zásuvka 230V 16A"
(já jsem jen našeptávač)
Milane ano, ten elektroměrový chránič má, ale pouze pro ty zásuvky v něm. Ale ten další, uvažovaný v tom druhém odkazu "632.3122 Zásuvky 1x32A, 1x16A, 2x230V", který jsem myslel já, ten dle popisu ne. A od toho elektroměrového uvádíš, že je veden kabel 4 x 16, který má tedy pouze PEN, takže to s chráničem v tom elektroměrovém nemá nic společného. Pokud by byl napojený ten uvažovaný druhý, tak by byl napojen přívod rovněž na PEN a pak by v něm bylo nutné zase rozdělit PEN na PE a N a osadit pro zásuvky další chránič. Tedy pokud jsem doře rozumněl Tvé reakci.
Děkuji za radu, pane ra20z,
Kabelová spojka s odbočkou je možnost.****jakou doporučíte?
Zatím je větší převaha na napojení nad zemí, v různém provedení. Kus zemnícího pásku, spojka a drát, to není problém...
No to je dobrý.My se máme spovídat... Je třeba více info .Třeba nutnost přizemnění PEN odbočky je nutné, není nutné, co je to za kabel, myslím k jakému účelu. Přívod pro objekt za elměrem? co projektík nebyl by? ...
Jistě že se nemusíte zpovídat, to po Vás nikdo nechce.
nutnost přizemnění PEN odbočky***Přizemnění PEN v novém domě, ted na konci vedení je počítáno, to ale není teď důležité.
co je to za kabel***Jak jsem psal CYKY 4x16mm
myslím k jakému účelu***napsal jsem Dále má vést asi 18-20 metrů do nového domu
Přívod pro objekt za elměrem?***rovněž jsem napasal kabel začíná u zapojeného sloupku
co projektík nebyl by***to víte, že je projekt na celý dům, ale v něm se neřeší prodloužení a odbočení krátkého kabelu.
Co dále není jasné na Váš návrh řešení, pokud ho ale chcete sdělit.
Děkuji
Je vyřešeno, bude osazena krabice ABOX 160-16
Vejde se tam 2x Cyky 4x16, 2x Cyky 3x1,5, 1x Cyky 4x10.
Děkuji všem za rady.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.