Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
můj přítel bydlí v rodinném domě (dvougeneračním) s rodiči, kde má pro své bydlení polovinu domu - spodní část.
Já jsem si chtěla koupit byt (něco na něj mám a něco méně bych si půjčila) a bydlet v něm s přítelem, jenže přítel odmítá bydlet v bytě panel. domu a nabízí mi bydlení do budoucna u sebe v rodinném domě v té spodní části domu, kterou bychom si ji později zrekonstruovali a celou udělali novou. Já bych chtěla teď byt on chce bydlet jedině v rod. domě, nebo oba vlastní dům který by byl obou na půl,ale na ten nemáme a tak vysokou hypku si brát nechceme a ani by nám nevyšla.
Jak by jste to řešili na mém místě? Chci mít něco s přítelem na půl a ne že se k němu později odstěhuji a co když se něco mezi námi stane a on mě vyžene? Investice do bydlení u něho v baráku budou včudu a já nebudu moct kam jít protože nebudu moci kam jít Poradíte?Napište své názory? Děkuji Mirka
Já bych v takové situaci možná volil koupi bytu a jeho následný pronájem (pokreje Vám větší část úvěru) na dobu určitou, která by se prodlužovala a zkusil bych se nastěhovat k příteli do RD, pokud se tam dá bydlet bez jakýhkoli úprav.Uvidíte, jak Vám to bude klapat, společným žitím se totiž spoustu věcí změní... Za pár měsíců budete oba moudřejší.
Já bych plně doporučil nejen návrhy kolegů ohledně koupě a následného pronajímání bytu, ale doporučím Vám hlavně podle mne velmi fundované články k problematice pronajímání... koukněte se na jakpronajimatbyty.cz/...
Vyžádal a dostal jsem na e-mail zdarma 30 článků k této problematice, nijak jsem nereagoval a nikdo mne už dále neobtěžuje dalšími nabídkami. To jen na okraj.
Také jsme řešili něco podobného, já jsem měla patro u rodičů, přítel měl patro u táty, jeho rodiče se rozvedli, ale ani jeden jsme s rodiči bydlet nechtěli. A do bytu také ne, jsme "domové" typy, život v bytě by nám nevyhovoval. Navíc pokud bychom investovali do toho či onoho patra, nikdy bychom ty peníze nedostali zpátky, co si budeme povídat. Uvažovali jsme i o tom jít do podnájmu, ale usoudili jsme, že by to byly vyhozené peníze. Vyřešili jsme to vlastním domem, na přechodnou dobu zůstali v tchánově domě, a pytlíkovali vlastní dům. Podobně bych to řešila u vás, buď stavbou vlastního domu, nebo koupit byt, pronajímat ho, jít bydlet k přítelovi, a budovat nějaký kompromis.
jelikož jsem bydlela v rodinném domě a vím co stojí údržba říkám teď zlatej byt v paneláku-např. otop plynem a dřevem v domě 3+1 za rok cca 30 000 a nic moc teplo, v bytě 3+1-6000 a to tu je 24,5C. Dům nebo byt kterého bych nebyla alespoň částečný vlastník bych nikdy neinvestovala, máte totiž pravdu, stát se může cokoli a vy spláčete nad ztracenou investicí. Když už dům tak jedině vlastní a ne společný s tchýní to nedělá dobrotu, raděj bych se zadlužila.
Přesně také, raději bych se také zadlužila. I když jim vyjde to, že jim budou fungovat vztahy a nebudou si lézt do zelí a opravdu si budou navzájem respektovat soukromí, což ruku na srdce dokáže málokterý rodič, pořád nemůžout přijít a říct tak a předěláme tohle, tady zbouráme tamto, na zahradě postavíme bazén, pořád budou muset jednat s rodiči a to může být jádro problémů.
Neni mi jasny duvod proc MUSIS neco kupovat. Ono nemovitosti dnes nejsou tak super investice jak tomu bylo 5 let zpet. Ja to resim tak ze bydlim v pronajatem byte za par kacek a jsem spokojeny. Mam to bez rizika, bez starosti, bez udrzby, bez placeni dani a stoji mne to jen par kacek navic oproti tomu kdybych ten byt vlastnil.
Zadluzit se je vzdy na houby. Placeni uroku ti smazne vsechnu usporu plynouci z toho ze byt je tvuj. Ja bych ted nic nekupoval, penize bych dal setril. Navic se obecne predpoklada ze ceny nemovitosti budou klesat.
A posledni vec, souhlasim se vsema kteri rikaji ze investovat do ciziho neni dobry napad.
Jenže spoustá lidí v koupi nemovitosti nevidí jen nějakou investici, ale třeba i možnost, jak si pořídit vlastní bydlení. Je hezké být v podnájmu, dokud to nedopadne jako u mé sestřenky - žili tam s přítelem deset let, pak se jim narodil prcek a když mu byly dva roky, dostali výpověď. Tím, že si lidé kupují nemovitost, si svým způsobem zajistí, že je nikdo nevyhodí.
doplněno 29.04.10 09:28:Nehledě na to, že je spousta lidí s různými požadavky a názory, tak jako jsou lidé, kteří by nešli do bytu, tak jsou lidé, kteří by nešli do baráku, v první řadě si dotyční musí uvědomit, jaké zásady mají a jak hodně si za nimi chtějí stát.
Co je to pronájem za pár kaček? pronájem 1+1 v Brně bez zařízení 5000 + inkaso cca 9000, vlastní byt
3+1 1900 000-hypotéka 8000měsíčně + za byt inkaso cca.5000.Co je lepší? podle mě tedy vlastní bydlení.A pokud manželé jsou do 35let věku tak je státní podpora 300 000 + odečet z úroků do 90 000. Myslím, že se to vyplatí a byt je váš.Nevim jak to funguje jinde ale v naši rodině si vždy vypomůžeme a půjčíme si bez úroku mezi sebou, také pokud by se stalo, že nebude k vůli strátě zaměstnání na zplátku, pomůže me si.
Já bych se k příteli nastěhoval(a), ale své hodnoty - peníze bych si nechal(a) pro sebe a řekl(a) bych příteli: Budu tady u tebe zatím bydlet, chci, abys vyřešil můj statut k této nemovitosti do dvou let a do té doby sem nebudu nic(max 20tisíc jako ztracená incestice) investovat. Peníze bych nikam neinvestoval(a) a nechala ležet na svém účtě a spořila k nim další. No a uvidíte, jak se situace vyvine jak ve formě soužití, tak ve formě statutu k nemovitosti. Tím nic neriskujete, jen dva roky mládí. Pokud to krachne, pořídíte si pak zavčas vlastní bydlení(třeba podnájem).
Do společného domu bydlení s rodiči bych neinvestoval. Jsem proti tomuto systému zaujatý. Mám rád svoje bydlení a nikdo mi do toho nebude kafrat. Navíc nevíte, jaké to je se do 50let starat o rodiče (jim bude kolem 80) a budou na Vás časem závislí. V práci jsem měl kolegyni (ještě mám) ajejí maminka jí pravidelně každý den volala běhěm dopoledne do práce a vždy něco hrozně důležitého potřebovala sdělit (bydleli ve společném domě, jen oni =rodiče a děti) pokud tam máte rodiče a byt bude dům psaný na Vás, bude to vždy jen zdrojem sváru, at už budete potřebovat vykopat podlahy dlažby vodovody . . . všechno bude problém, protože je to změna a oni ji zrovna nemusív tuto chvíli potřebovat. Rešení : (jelikož je vám asi do 30let) zkusil bych tam nějaký čásek bydlet společně bez zásadních investic, pozištoval bych klady a zápory a kolizní body a uvažoval časem o vlasním bydlení. (barák = doživotní jáma na peníze a na práce kolem domu a čas. Byt jednou opravíte a na 10-15 let máte pokoj.) (osobně sem bydlel na domku 20 let a ted 10 v bytu, zkušeností mám "hafo" . . . . )
Výše uvedené odpovědi investovat do svého bytu jsou rozumné. Každopádně pokud po Vás bude přítel chtít nějakou investici do společného bydlení tak to můžete vždy udělat tak, že budete pořizovat jen takové věci, které si pak můžete odnýst sebou - stačí, když to budete platit kartou, která je vedena na Vaše jméno - je to pak prostě Vaše. Hlavně přeju, abyste nemusela podobné věci nikdy řešit
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.