Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, milý rádci.
Začínám studovat ohledně tepelných čerpadel a jsem u zemního kolektoru.
Nevím (ne)výhody jednotlivých uložení, zdali drážku, širový výkop a dvě trubky postranách, nebo široký výkop a spirála, či plošné do plochy.
Co kdo poradíte z vlastní zkušenosti?
Děkuji
Je statisticky daleko více vzduch voda, páč je to jednosdušší. Firmy řeší jen problém, jak čerpadlo připevnit..
Země voda je provozně levnější, ale musí být plocha na kolektor..
Nevím, neznám, sbírám info...mám na to asi rok...
30 % nižší spotřeba oproti TČ vzduch/voda
Výhodou je, že se jedná o n ejefektivnější typ tepelného čerpadla (topný faktor se během roku nemění)
Tak se na stará kolena musím učit...
Pak i rekuperace...
Tepelná čerpadla země/voda vynikají vysokým topným faktorem. Teplo je čerpáno ze zemních vrtů, nebo z plošného kolektoru, jehož teplota je stálá, topný faktor tedy není závislý na venkovní teplotě.
Mistři, kdo mi přeloží do lidštiny červený text?
Páč já tomu rozumím, že v zimním období je země voda lepší jak vzduch voda?
Provozní náklady na tepelné čerpadlo země/voda
Roční náklady na provoz tepelného čerpadla země/voda jsou výrazně nižší než náklady na tepelné čerpadlo vzduch/voda. Spotřeba elektřiny je nižší, díky stabilnímu výkonu je nižší i spotřeba dotopového elektrokotle. Tepelné čerpadlo země/voda vystačí i s menším jističem a ve výkonech do 20 kW, nepodléhá revizím chladícího okruhu. Díky delší životnosti a stabilnějším provozním podmínkám jsou výrazně nižší i náklady na servis.
Spotřební složka ceny tepla
Náklady na spotřebovanou elektřinu včetně poplatku za jistič
Například: Tepelné čerpadlo vzduch/voda v domě s radiátory, bude mít průměrný roční topný faktor 2,5. Cena tepla pak bude 280 Kč/GJ.
Například: Tepelné čerpadlo země/voda v domě s podlahovým topením, bude mít průměrný roční topný faktor 4,5. Cena tepla pak bude 155 Kč/GJ.
Děkuji za rady...
Jak už tady někdo upozorňoval, tak zemní kolektor se taky v průběhu trvání zimního období ochlazuje. Na začátku března může klidně zemní kolektor být už tak prochladlý, že čerpadlo vzduch/voda bude lepší, protože venku už se citelně oteplí. Čerpadlo odebírá z plošného kolektoru teplo. Postupně se celá plocha ochladí a výkon z kolektoru postupně klesá. Na to švagra upozorňovala i ta firma, která mu to dělala. Ono asi hodně záleží, jaký je průběh zimy. Když bude prostě hodně dlouhé období mrazivo, tak bude lepší zemní kolektor. Když bude počasí jako letošní zima, tak může být klidně lepší čerpadlo vzduch/voda.
Nejlepší výhoda čerpadla země/voda je dle mého tichý provoz. Nebudete rušit sousedy hlukem venkovní jednotky (ventilátor). Já sám bych volil kvalitní čerpadlo vzduch/voda takové, aby byla co nejmenší hlučnost vnější jednotky.
v tom příkladu je rozdíl radiátory a podlahové topení. Jestli bude kvalitní čerpadlo vzduch/voda topit do podlahy nebo do velkých správně dimenzovaných radiátorů, tak topný faktor bude určitě vyšší než 2,5 a bude se blížit těm 4,5.
V domě má být podlahovka, jen koupelna žebřík...
Plocha na zemní kolektor je velká, to není problém...
jen zkrátka nevím, jaký systém vybrat a proč zrovna ten,...
Takže by bylo lepší vzduch voda, nežli zem voda kvůle stále teplejšímu počasí?
Někde jsem taky četl, že zeme voda je dobé na hory...
Musí se to řešit případ od případu. Pokud by byla na zahradě spodní voda 30cm pod terénem (i to jsem zažil), pak by zemní kolektor byl výhodnější, než když je zemina suchá. Pokud by na zahradě byla žula a do ní si mohl přes léto teplo akumuůlovat, pak by to opět byla větší výhoda.
@honzas1: Neřílkám že výkon TČ vzduch voda z nižší venkovní teplotou neklesá. Ale je rozdíl jak moc klesá a jak výrobce uvádí výkon. Mutsubishi Zubadan (neb Ecodan to má trochu jinak) když uvádí nominální výkon 8kW, pak tento výkon má i bez jakéhokoliv bivalentního zdroje až do teploty -15°C a ještě při -28°C topí výkonem 7,5kW (opět čistě kompresorem). Na opačném pólu kvality stojí nejmenované TČ vzduch/voda, které uvádí výkon 9,5kW...a při -15°C má výkon stěží 3kW..
Pane Martine, je tam jilovíté podloží, poblíž bude vsakování deštovky, co se nevyčerpe.
Zatím není rozhodnuto, jak to bude, ale projektant navrhl země voda.
Jílovité podloží a vsakování deštovky? Stále se musím učit
To ale Milane není totéž co zvodnělé podloží, kde voda neustále proudí a zeminu (kolektor) ohřívá.
Ale samozřejmě nemám v ruce výpočty, ani argumenty projektanta proč země/voda...Jen dávám své argumenty (což nutně nemusí znamenat, že mám pravdu). Nakonec to ale opravdu ve výsledku může být "nerozhodně" resp. nejednoznačně.
Pane Martine, s tím jílovým podložím jsem to přehnal, podle průzkumu tam je vhodné podloží pro vsakování. Jen se zeptám laicky, co když vsakování se "propojí" s drážkou pro výměník, aby to zaplavovalo hadici výměníků. Má to vliv?
Díky.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.