Nejste přihlášen/a.
Koukám po nemovitosti, chalupa, ale pozemek je v dlouhodobém pronájmu od obce.
Jaké se mohou objevit komplikace? Pozemek(pronajatý od obce) je oplocený.
To obnáší značné problémy a divím se, že tohle v dnešní době ještě existuje. Jestli správně rozumím, tak jste našel ke koupi chalupu, ale ta stojí na pozemku, který patří obci. Docela by mne zajímalo, jak je možné, že ta chalupa také nepatří obci, nebo že obec někomu dovolila stavět chalupu na pronajatém pozemku. Chalupa přece není něco, co můžeme složit na náklaďák a odvézt jinam, v případě nějakých neshod.
Oba mi můžete úplně klidně vlézt na záda. Kdybyste věděli, jak nekonečně je mi lhostejné, co si vy dva myslíte...
@suzymon Já Vám odpovím, jak je možné, že pozemek a stavba na něm může mít rozdílného vlastníka. V roce 1964 se u nás změnila legislativa, která tuhle skutečnost umožnila. Díky ní vzníkla nejedna zemědělská stavba v rámci JZD a díky ní vznikla nejedna zahrádkářská kolonie na pozemcích města. NOZ tuto právní úpravu zrušil a vrátil ji do stavu který platil předtím.
Nově již nelze zapsat novostavbu na pozemek který má jiného majitele. Nicméně za těch několik desítek let platnosti stále zůstává v katastru nějaké procento staveb, které mají jiného vlastníka, než parcela pod nimi. Postupně se to řeší a narovnává, ale ještě to bude trvat.
Ale já jsem tomu rozuměla, nikde nepíši, že by to nebyla pravda. Akorát se divím, že je to ještě v dnešní době možné a že bych něco takového nechtěla, protože nejsem blázen. Moje maminka také měla postavenou chatku v zahrádkářské kolonii, která byla zřízena na pozemku, který komunisti pravému vlastníkovi kdysi zabavili a pak, když to tady všechno prasklo, tak se ukázalo, že majitel žije v Kanadě a bylo kolem toho pozemku hodně tahanic a problémů, protože všichni si tam vystavěli své chatky a pak byl problém, jak to řešit. A to byly jenom chatky, natož nějaký obytný domek. Ale tohle bylo už před 20 lety, tak jsem si myslela, že dneska by snad rozumný člověk takovou věc nekupoval. Tot vše.
Určitě jde o problém. Ale zkuste zjistit informace na příslušném majiteli pozemku, tedy příslušné obci. Mnohdy je možné od obce pozemek odkoupit a pak už nic nebrání ani koupi té chalupy. A ceny, za kterou obec pozemky odprodává, bývá většinou podstaně nižší, než od soukromníků. Ono hodně záleží na tom, na jaké lidi "kápnete" (starosta) a jací jsou v místním zastupitelstvu. Já takto kdysi dokoupil obecní pozemek, na němž stála omylem stavebníka, částečně, jedním rohem, námi kupovaná chata. Ale to bylo již v roce 95 a byl ochotný starosta. A bylo to (tehdy!) snad 20,- Kč/m2.
Koupil bych pozemek od obce a chatu od majitele pres smlouvu o smlouve budouci kupni podminene prodejem pozemku
musis dojit co nejdrive na obec tam dat pisemnou zadost a obec to musi 15 dnu vyvsit a na nejblizsim jednani zastupitelstva se o to musi odhlasovat a pak to muzes koupit.
Kdyz jsem ja nakupoval, jednal jsem tak, aby to vse probihalo rychle, tedy krok smlouva budouci a pak otuknuti obce v jedn den. Treba ti reknou se prodavat nebude a smula. Me to obec prodala bez problemu.
Easy.
Jaké se mohou objevit komplikace? Značné... Novou stavbu na pozemku jiného vlastníka již žádný katastr nezapíše, protože to odporuje ustanovení platnému jíž od dob starověkého Říma (superficies solo cedit), které u nás přestalo platit v roce 1964 a NOZ ho opětovně zavedl.
Hlavně současný majitel stavby by měl dle přechodných ustanovení k NOZ nabídnout stavbu v rámci předkupního práva majiteli pozemku (a naopak). Viz: obcanskyzakonik.justice.c/...
V ideálním případě byste se měl krom vlastníka chalupy domluvit i s vlastníkem pozemku a koupit obojí. Lze to "spáchat"i v rámci jedné kupní smlouvy.
E15 k věci uvedl: V praxi není nic neobvyklého, že pozemek je ve vlastnictví jednoho subjektu a stavba je ve vlastnictví zcela jiné osoby. Ne všichni zájemci o koupi nemovitosti si však tuto skutečnost uvědomují a zjištují si o nemovitosti veškeré tyto informace. Neprověření těchto údajů tak může do budoucna přinést značné potíže. Současná právní úprava vychází z konstrukce, že stavba není součástí pozemku, a připouští, že vlastníkem stavby může být osoba rozdílná od vlastníka pozemku. Při koupi domu je tedy nutné, aby si kupující uvědomil, že pokud kupuje tuto nemovitost, měl by pamatovat i na koupi pozemku pod touto stavbou, respektive na vztah mezi touto stavbou a pozemkem pod ní. Jde totiž o dvě samostatné věci, které mohou být i samostatným předmětem převodu. Pokud zamýšlíte koupit nemovitost, zjistěte si, kdo je vlastníkem pozemku a kdo je vlastníkem stavby na tomto pozemku. Jestliže se jedná o odlišné osoby, prověřte, za jakých podmínek byla stavba na cizím pozemku postavena. Stavbu na cizím pozemku bylo možné zřídit buď přímo ze zákona, nebo na základě smlouvy uzavřené mezi stavebníkem a vlastníkem pozemku. Pouze takto postavené stavby na cizím pozemku lze považovat za stavby oprávněné. V současné době lze novou oprávněnou stavbu zřídit na cizím pozemku pouze na základě smlouvy uzavřené mezi vlastníkem pozemku a stavebníkem. Samotná oprávněnost stavby se vždy posuzuje podle právní úpravy, jež tu byla v době vzniku stavby. Za vlastníka stavby se považuje vždy stavebník. Řešení otázek ohledně stavby na cizím pozemku se však nemusí týkat pouze potenciálních kupujících, kteří teprve hodlají nabýt nějakou nemovitost, ale také vlastníků, kteří například pozemek již mají a zjistí, že na něm už nějaká stavba stojí, aniž by o ní měli nějaké informace. Pokud byla stavba na cizím pozemku postavena bez toho, že stavebník, tedy ten, kdo stavbu postavil, měl k pozemku výše popsané právo, respektive při vzniku stavby mu nesvědčilo žádné z výše uvedených oprávnění, jedná se o stavbu neoprávněnou. Zde je nutné podotknout, že podle platné právní úpravy je neoprávněná stavba považována za vlastnictví stavebníka, nikoli vlastníka pozemku. Proti neoprávněné stavbě se pak vlastník pozemku může bránit žalobou a žádat soud o rozhodnutí o neoprávněné stavbě tak, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil. Pokud by se odstranění stavby jevilo jako neúčelné, přikáže ji soud do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku souhlasí. Soud však může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a stavebníkem i jinak, zejména může zřídit za náhradu věcné břemeno (především se bude jednat o zřízení práva příchodu a přístupu). Uvedeného se může domáhat také stavebník neoprávněné stavby. Neoprávněná a nepovolená stavba není totéž. Vedle skutečnosti, zda se jedná o stavbu na cizím pozemku, která je oprávněná, či neoprávněná, by měl kupující (popřípadě i vlastník pozemku) dále prověřovat, zdali stavba byla postavena v souladu se stavebními předpisy, tedy jestli se nejedná o stavbu nepovolenou. V běžném životě se tyto dva pojmy "neoprávněná stavba" a "nepovolená stavba" zaměňují, ačkoli je jejich význam rozdílný. Zatímco neoprávněnou stavbu zřídí stavebník na cizím pozemku, bez toho, že by měl právo k příslušnému pozemku tak, jak byla tato oprávnění popsána výše, stavba nepovolená je stavba pořízená v rozporu se stavebně právními předpisy. Může se tak stát, že stavba je sice stavbou oprávněnou, ale nepovolenou, a naopak že stavba je neoprávněná, ale provedená v souladu se stavebním povolením.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.