Podhledy, zateplení, izolace

Netvrdím že je to, zejména v současné době, úplně vhodné řešit jak nyní popíšu. Dnešní možnosti jsou daleko větší. Pouze sdělím svou vlastní zkušenost. Obdobně jsem to měl, před cca 40-ti lety, kdy jsem na našem starším baráčku, řešil přestavbu části původní půdy, na dvě obytné místnosti. Půda neměla sice ten spodní záklop a stropy, jako je na fotkách, ale bylo to stejné, jako když se to původní podbití a rákos odstraní. Zkrátka zhruba stejné krokve, shora na nich prkenný záklop, stará lepenka a eternitové šablony (rybí šupina). Střecha byla z roku 1924 a vše původní.

Takže, 2 x 4 cm Rotaflexu na sobě, jsem vložil do dvou vrstev nepískované lepenky. Jednu shora, jednu zespod. Na krokve, ze spodu, jsem natloukl latě, tuším asi 2,5 x 5 cm (nařezané z desek), cca 30 cm od sebe, přes krokve napříč. Takový příčný rošt. Ve střední části jsem pak musel zhototvit strop. Mezi krokvemi, jsem zhotovil nové kleštiny a na bocích pod střechou, cca 1m sloupky. Přes toto jsem zhotovil opět, ze spodní strany kleštin a vnitřní strany i vnější strany sloupků, shodný rošt z těch latí. Pak jsem "zasoukal" shora ten Rotaflex v lepence nad latě po střechou a mezi ty latě u sloupků. Nahoře jsem toto položil na latě mezi kleštinami. No a na ty latě přitloukl, z vnitřní strany, jako stropní vrstvu, pouze normální 5 mm sololit. A nakonec jsem ten sololit polepil běžnými papírovými tapetami. Tehdy nebyly ani žádné fólie a ani sádroš. Takže jsem to řešil tímto způsobem. Ta lepenka není nijak fixovaná a těsněná vůči těm krokvím ani kleštinám, pouze je mizi nimi položena. Nahoře, na půdičce, je uchycena lepenka s izolací k podlaze půdičky hřebíky. Shora, na nově zhotovené kleštiny, jsem položil silnější prkna, jako pochůzí podlahu malé půdičky pod hřebenem sedlové střechy.

V prostorách takto vytvořených, jsem, rozdělením pomocí zhotovených dřevěných panelů, vytvořil dvě ložnice, jednu pro rodiče a jednu pro děti. A jsou tyto ložnice užívány takto dodnes a žádné problémy s vlhkostí, kondenzací, ani zatékáním a vlhnutím izolace. A ani tepelné ztráty zřejmě nejsou nijak extrémní, i při velkých mrazech, od stropu "netáhne" a při položení ruky na stropní krytí, není znát žádný chad. Teoreticky by mělo toto zateplení minimálně odpovídat ekvivalentu cca 160 cm běžné cihelné zdi (lambda cihel 0,8 W/mK, vata 0,04 W/mK - takže zjednodušeně 2 cm vaty = 20 cm cihel). Štítová zeď původní 30 cm cihla + 15 cm přizděný plynosilikát. Okna, v současnosti 120/150 plastová trojskla, původně zdvojená dřevěná. Půdorysná plocha místností cca 4 x 4,5 m, výška stropu 2,3 m. Vatápěno ÚT a 15 články plechovými 20/50 - přibližná výhřevnost, při teplotním spádu 90/70, cca 1,5 kW a bezpečně vytopí i na 60 -70 st.C.

No a před třemi lety jsme provedli teprve výměnu té staré ktrytiny tak, že po sejmutí těch starých eternitových šablon a staré lepenky, jsme položili difůzní folii na původní deskový záklop, na ni svisle kontralatě a přes ně příčně latě (5 x 4 cm) a položili novou velkoplošnou plechovou střechu z krytiny Ruukky Monterrey.

Dnešní možnosti jsou, vzhledem k sortimentu materiálů, podstatně větší jako tehdy, ale podle mne i takto provedené, to funguje k plné spokojenosti. Takže tot má konkrétní zkušenost, i když předpokládám, že zde bude určitě více různých připomínek, odvíjejícich se od současných "teorií".

To je téměř neřešitelné. Normální postup by byl nejprve provést střechu a teprve potom dělat vnitřní doteplení. Vyhnete se neřešitelným detailům s pojistnou fólií. Když se budete tři roky modlit a bůh vás vyslyší, možná tam nezateče a pojistnou fólii si doděláte až se střechou

Bez celkové rekonstrukce střechy jsou náklady nepřijatelné.

Vše je potřeba rekonstruovat od krytiny dolů.

Budeme řešit jak to udělat. Vše pryč, zůstanou krokve a záklop, krytina. Mezi krokve dáte difuzní fólíi, ale tak, aby mezi bedněním a fólii byla mezera, minimálně 5 cm. Musí být odvětrávaná. Pod fólii vložíte vatu, pod krokve další vrstvu. Rastr na SDK, parotěs a sádroš.

Až budete dělat střechu, tak to jen předěláte od fólie ke krytině. Klidně i dopníte vatu.

cukrar.rajce.idnes.cz/...

Co není jasné?

Ještě k základnímu dotazu, po přečtení dalších vašich komentářů. Co se týká obav ze zatékání do střechy. Odstraňte co nejdříve vše stávající, co je ze spodu na krokvích a mezi nimi. Stejně to bude nezbytně nutné. Pak bych důkladně prohlédl střešní záklop (desky pod stávající lepenkou a krytinou). V mnoha případech je možné, podle "map" na deskách, identifikovat případná místa průniku vody přes krytinu. Pak bych pokračoval na dalších pracích a počkal na větší déšt. A při dešti a po něm opět podrobně prohlédnout desky pod krytinou a zjistit případná místa zatékání. Upozorňuji ovšem na to, že místo s "mapou" nemusí být přímo pod narušenou šablonou. Občas se stává, že poškození je trochu výše a zatéká po lepence níže. Ale pokud od tohoto místa se pak zkontroluje krytina směrem výše, většinou jde poškození najít. To jsou i mé zkušenosti v případě původní eternitové krytiny na našem baráčku. A pak oprava je celkem snadná. Poškození šablon se dá opravit nouzově podsunutím a překrytím poškozeného místa (používal jsem Al plech), případně se šablony dají vyměnit (nová se zavěsí na plechové háčky). A po kontrole a případných (prozatímních) opravách krytiny bych provedl klidně zatepelní střechy a finální stropy (obdobně dle odkazu Milana, případně s upatněním mých osobně uvedených zkušeností). Mnou uvedený způsob má výhodu v tom, že mezi tepelnou izolací a prkny záklopu je odvětrávaná vzduchová vrstva, kterou může, případná proniklá vlhkost, odvětrat nahoru do horní části podstřeší.

Když jsme stavěli před 15 - ti lety rodinný domek mému synovi (většina prací svépomoc), řešili jsme zateplení celého podkroví tak, že jsme přes krokve našroubovali příčně střešní latě 4x5 cm na "khant", bočně 50 cm od sebe, za ně vložili 10 cm silné "desky" skelné vaty s apretací a do mezer mezi latě vkládali EPS desky 100/50, které vyplňovaly prostor mezi latěmi a přakrývaly i krokve. Nakonec jsme ze spodní strany přichytili parotěsnou folii, slepili spáry a našroubovali do latí sádroš. Střecha ale je z tašek KM Beta na latích, takže mezi krokvemi shora byla natažena difuzní folie a na krokve pak natlučeny střešní latě. No a na latě položeny tašky. Mezi tou tepelnou izolací z desek sklené vaty a tou difizní fólií je opět odvětrávaná mazera cca 5 cm, na půdičku nad podkrovím. A opět to funguje bez peroblémů a i zateplení je dostatečné.

No, co se táká toho "milionu", který máte k dispozici, tak my jsme ten RD syna postavili, včetně všech instalací, pouze bez venkovních úprav (příjezdy a dlažby), v letech 2003-2005, za ten milion skoro celý. Zděný z cihel Citherm, přízemní, s celým obytným podkrovím. Podlahová obytná plocha cca 170 m2. No, v současné době, se ceny stavebnin extrémně "vyšplhaly", což je dáno zřejmě tím, že mnoho lidí se snaží své úspory proinvestovat do bydlení.

Ještě mohu sdělit, pro informaci, pár věcí ohledně nové krytiny střechy na našm RD, kterou jsme prováděli před 3-mi roky. Krytinu jsem si zajištoval sám, práci provedla firmička- soukromník (otec a syn). My už nemohli, já už 70 + a syn nyní paraplegik (páteř). Střecha sedlová, cca 170 m2. Sejmutí staré, drobné opravy krovu a záklopu, 2 malá střešní okénka, difuzní folie, kontralatě, latě a ta plechová krytina Ruukki Monterrey (nejdražší - s nejdelší zárukou). Celkově vyšlo na 200 tisíc a měli hotovo za týden.

A před dvěma lety výměna všech oken. 3 ks 150/150 + 4 ks 150/120 . Okna kvalitní plastová, s trojskly, vnější dezen dřevo, vnitřek bílá. Dodávka, demontáž a osazení firma, zapravení svépomocí. Celková cena zhruba 50 tisíc.