Nejste přihlášen/a.
Desítky let s námi obývá náš dům kuna skalní. Vyzkoušeli jsme na její odpuzení všechno možné:lidské vlasy, trus z tygra, rádio, voňavky, zapnuté světlo...Asi před měsícem jsme si konečně nechali umístit na půdu, kde hojně zanechává svůj trus, sklopec. Ale pořád se nám nechce chytit. Máme kolem něj i vevnitř rozsypané sušené švestky, vevnitř dokonce i syrovou nohu z křepelky. Ale pořád nic. Asi z těch návnad cítí lidský pach a tak se jim vyhýbá. Máte někdo zkušenost s odchytem kun do sklopce a co jim ještě chutná? Děkuji.
Zdravím všechny kuní majitele a připojuji se. Přijeli jsme z chalupy, kdy žena byla celá vystrašená, že nám někdo chodí po půdě. Co bylo dál nehraje roli, ale protože tu druhý den byl myslivec pro srnku, tak nás ujistil, že máme v meziprostoru půdy kunu. Podle stop ve sněhu není pochyb. Už nám tady tahá zbytky z lesa, prostě paráda. A jak čtu na webu i tady jak úspěšně zvládáte boj s kunama, tak ho taky předem zabalím. Zvykneme si. Tchán má na chalupe plha, letos jsem ho vyfotil, třeba budu mít časem i fotku kuny. Co mi ale nedá, nakopírovat sem něco, co vám ( i mně ) zcela vysvětlí jak na boj s kunama s 50 letými zkušenostmi. p.s. kdo se nerad směje, nečtěte to :
Já, přítelkyně Iva a náš pes Kvído, žijeme v krušnohorské chalupě. Žije tu s námi kuna lesní. Navzdory svému jménu, žije v naší chalupě a do lesa chodí jen za potravou a nebo s mláďaty na výlet.
Už mnohokrát jsme se ji snažili vystrnadit ale ani prosby, ani modlitby, ani sprosté kletby, nevedly k změně jejího postoje. Zklamal i moderní elektronický plašič(ten plaší všechno, pane). Plaší možná všechno, ale kunu ne. V případě nežádoucích lidských nájemníků účinné metody jako zavírání vody či vypínání elektřiny mi přišly vůči kuně jako pošetilé.
První radikální ofenzívu proti kuně jsme zahájili už před pětadvaceti lety. Rozkryli jsme podlahu na půdě.
"TA SVINĚ", zvolal tehdy otec emotivně. Bylo proč. Zapáchající změt kuních hovínek, srnčích kopýtek a kdovíjaké ještě veteše, kterou si tam kuna natahala za dlouhá léta bydlení, dávala tušit nepříjemnou práci.
"TA SVINĚ", zvolal jsem neméně emotivně o pětadvacet let později, když se mi nabídl u příležitosti rekonstrukce téměř identický pohled, vylepšený ještě asi o metrák skelné vaty, kterou jsme tam tehdy nacpali, v bláhové naději, že kunu od dalšího pobytu odradí. Pravý opak byl pravdou. Kuna si ve skelné vatě po čvrtstoletí vysloveně hověla.
Co teď s tím? Jak tu mrchu vyštvat?
Našemu psovi Kvídovi kuna nevadí, do misky se žrádlem mu neleze, proto nehodlá v její věci nic podnikat.
Bezradný jsem přešel přes ulici k sousedovi Standovi.
"Na kunu platí tygří hovno" děl Standa zkušeně. Když zahlédl můj telecí výraz, jal se vysvětlovat blíže. "Musíš tam umístit trus nějaké šelmy, které se kuna bojí, bude si myslet, že je tam obsazeno predátorem jehož ona nepřemůže a uteče.
No to jsi mi tedy poradil, zrovna jsem tam odtud vyexpedoval metrák kuních hovínek a teď tam mám nosit zpátky nějaké jiné? A vůbec, kde je mám vzít? V krušnohorských lesích je největší šelma asi liška ale jestli se kuna lekne zrovna jejího trusu?
Co mám dělat? V myšlenkách se mi honí různé nápady. Mám zajet do zoologické zahrady v Tróji? Pan Fejk je chápavý člověk, když mu vyklopím svůj taktický záměr, určitě mě odvede na hnojiště a nechá mě vybrat hovínko které se mi bude líbit. A bude to vůbec fungovat? Co když sáhnu vedle a přivezu nějaké z kterého bude mít kuna jenom bžundu. Pozve z lesa ostatní kuny, budou si čichat k pražskému hovínku, chichotat se a vyprávět si jaký jsem jouda, když jedu sto kilometrů tam a sto zpátky a přivezu tohle. To je život tohleto.
Pomalu se smiřuji s faktem, že až dokončíme rekonstrukci, kuna se vrátí do čistého a bude tam s námi bydlet další čvrtstoletí. Jedinou slabou útěchou mi je, že příští úklid na půdě už bude provádět snad někdo jiný.
Že by všichni ti, kteří jí mají v izolaci podkroví měli kamenou vlnu?
Už podle návštěvnosti je vidět, že to není jen tak. Pokud jste u lesa, tak po vypuzení jedné se bude stěhovat druhá.
Jestli je to jedna a ta samá desítky let tak už je snad památkově chráněná . Nedivím se vám, ta půda plná exkrementů není nic moc i když se nepoužívá. My jsme se jí zbavili zapěnováním otvorů, ale ty byly jenom dva, zbatek odvětrání strřechy nebyla mezera víc než 3 cm.
Jinak sousedce chodila na slepičí vejce a nosila si je k nám na půdu. ale vejce nevoní ...
Co odpuzovač - elektricke-ohradniky.cz/...?
Měli jsme na půdě chalupy také kunu. Každé jaro jsem uklízel hromady trusu. Líčil jsem železa pod seno, ale nechytla se. Od jednoho přítele jsem dostal z telefonního sluchátka udělaný plašič na myši. Byl na plochou baterii, ale ta vydržela sotva týden. Tak jsem ho dal předělat na 12 V sítový napaječ. Plašič píská tak, že je to nesnesitelné (žádné ultrazvuky!). Od té doby je půda čistá, kuna ten pískot také nesnesla. Když odjíždíme, tak ho zapnu a je vystaráno!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.