Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
všude se dočítám jak bychom měli v zimě větrat intenzivně, tedy několikrát za den naplno otevřít dokořán, nejlépe do průvanu. Ventilačka se prý nemá používat vůbec, že prý stěny ochládnou a drahocenné teplo se vytratí ven.
V praxi mi to ale funguje tak, že když mám otevřenou ventilačku a topím, tak teplota v místnosti spadne max o 1°C a v místnosti je vlhkost na poměrně příjemné hodnotě 50%.
Pokud mám okna zavřené a postupuji podle doporučeného způsobu větrání v zimě, tak se vlhkost vyškrábe do dalšího větrání i na 70%, po následném 10 min. větrání dokořán sice pak spadne na hodnotu 50%, ale teplota rovněž spadne z 21,5°C na 18,5°C a pak se to dvě hodiny vytápí na původní hodnotu.
Není tedy lepší mít otevřnou ventilačku a do toho přitápět?
To je praktický důkaz toho, že to, co všude píšou je nesmysl. Škodliviny (CO2 a vlhkost) vznikají trvale, proto je třeba větrat trvale. Ideální je nucené větrání, ale stačí i mikroventilace. Nárazové větrání má význam když připálíte guláš, ale ne pro hygienickou výměnu.
Oni totiž ty "odbornbíci", co všude propagují nárazové větrání žádnými odborníky nejsou. To jsou prodejci a dealeři, kteří vědí jen to, co jim nalili do hlavy na školení. A 100x opakovanému nesmyslu lidi věří víc, než faktům a tak všichni přikyvují, že nárazové větrání je to správné a nepřemýšlejí nad tím, na co kývají.
makk, proč útočíte na jiné s jiným názorem? Proč si myslíte, že te Váš názor je ten nejlepší a správný?
Dodáte nám Vy ty fakta, o kterých píšete? Děkuji
jen namátkou...
nemas pravdu, vetrej si v mrazech na mikroventilaci a budes lizat kolem okna rampouchy a kovani...vetrej kratce a intenzivne...
Tak tedy fakta: člověk vyprodukuje 13-77 litrů CO2 za hodinu, při lehké činnosti (např. sledování televize) je to 19l/h, koncentrace CO2 ve městě je kolem 400ppm, maximální povolená koncentrace je 1000ppm.
Průměrný obývák má tak 5x4m a výšku 2,6m, tedy 52m3.
Při těchto parametrech a dvou osobách v tom obýváku vzroste koncentrace ze 400 na 1000ppm za 57 minut. Takže byste muset každých 57 vyměnit všechen vzduch v místnosti a toho nedosáhnete ani nárazovým větráním. Vždy jde o postupné ředění a k úplné obměně vzduchu za čerstvý nedojde nikdy.
Možno si povšimnout, že místnost má cca 50m3 a při dvou osobách vzroste koncentrace na PEL za cca hodinu. Že by odsud pocházela hodnota minimální hygienické výměny na jednu osobu 25m3/h požadovaná NV361/2007 pro kancelářskou práci?
Makk a teď ještě napište, kolik vzduchu se vymění v domě pmocí mikroventilace za hodinu.. bude to nula, nula prd.. A pak je jasné, že jediné správné řešení je větrat pravidelně oknama nebo nucenou ventilací (ideálně rekuperací). Druhá možnost jsou netěsná okna a topení kamnama ideálně v každém pokoji.
To záleží na velikosti spáry a rozdílu teplot. Neměřil jsem množství vzduchu (ono není jak to seriózně změřit), ale měřil jsem koncentraci CO2. V pracovně v zimě se mi koncentrace CO2 drží pod 1000ppm a při zavřeném okně je tam za dvě hodiny 2000ppm. V létě je potřeba mít otevřeno na ventilačku, mikroventilace je málo.
Pokud nezpochybnite,myslim cisly nebo odkazy,argumenty makk,meli byste vsichni drzet husy.Zvlast neotravuj je pekna drzost.Vzdy jsem mel pochybnosti o kratkem vetrani,je to spise dan za uspory tepla a myslim ze i napriklad vyrobcu oken.Ti vsichni vsechno utesni,resi se penize.Me by zajimalo,jestli cisla makka souhlasi.Vetrat 5 MINUT NAPLNO V KAZDE MISTNOSTI JEDNOU ZA HODINU nikdo nebude a je to pitomost.Je jasne,ze to resi rekuperace,ale nejsem si jist,jestli neni levnejsi ta mikroventilace.Misto hysterickyc vylevu argumentujte,me by zajimal treba nazor Milana.Ten nejdrive premysli!
Rekuperace je nejdokonalejší, ale i nejdražší způsob větrání. Bavím se o pořizovacích nákladech. Mikroventilace je vlastně zadarmo, ale těch 270W na osobu prostě doslova vyhazujete z okna. Rekuperace má dnes účinnost blízkou 90%, takže 270W a 27W je rozdíl. To vám řekne pro změnu prodejce rekuperace, ale ono to zas tak růžové taky není. Rekuperace do RD stojí kolem 150tis a těch 270W je při venkovní teplotě -12°C a kdypak taková zima je. Při venkovní teplotě 0°C je to už jen 170W. Celkem snadno se dá spočítat, za jak dlouho se vám rekuperace zaplatí a většinou zjistíte, že je to doba podobná životnosti rekup. jednotky. Je to podobné jako s auty, nafták jezdí klidně o 2l/100km levněji než benzín, ale palivo není jediná investice.
anonymní, já jsem svůj názor sdělil. Nejsem zastáncem mikroventilace, stále otevřené okno na malou špehýrku.
Občas někdo argumentuje tím, že se udělá tolika CO2 a musí se dle tabulek větrat a vyměnit vzduch. Ale nežijeme podle tabulek, ale každý podle svého rozumu. Vyvětrám, když pocítím, že to je třeba, nikoliv že bych měl, protože to říká tabulka. Samozřejmě, kdo má větší vlhkost v bytě, musí hledat nejdříve příčinu, a tu odstranit. Někdo má rád teplíčko, ale smrádek nevadí, někdo cítí i souseda přes tři byty...
makk - "rekuperace" se nekupuje kvůli návratnosti. Celá tato diskuze je důkazem a odpovědí na to, proč VZT s rekuperací. Protože jinak nelze zajistit stálou, požadovanou výměnu vzduchu. Jedna z výhod může být ta, že nemám pak doma problém s vlhkostí. A další ta, že můžu větrat místnost umístěnou směrem do rušné ulice. Každému bych přál zkušenost, co se může za černý sajrajt usazovat všude venku, na parapetech, na oknech. To byste nechtěl toto dýchat doma při otevřené ventilačce.
Jako "zkušený topič a větrač" ze 2 nemovitostí, od roku 2012 pak s VZT + rekuperace se v této diskuzi fakt dobře bavím, protože to co někteří píšou je fakt komedie. A pokud by někoho zajímal můj názor, zda se zařadím mezi ventilačkou-větrače nebo dokořán-větrače (v době, kdy jsem ještě musel větrat okny), tak to druhé. A nikdo mi to nerozmluví, protože to mám podložené měřením, experimentováním a hledáním optima. A některé komentáře k dýchání stavby mi způsobují drsné stahy bránice.
milancukrar: no pro mě za mě at si každej větrá jak je mu libo...problém však je, a to ti "mikroventilači" stále nechápou, že díky jejich větrání mají lidi nad nima studený podlahy a pernaměntně studený nohy ) můj kamarád tak už bojuje x let...bydlí v bytovce kde byly pouze wafky..udělal si topení v bytě a kvůli děckám musí topit...kolem něj však nikdo netopí a žije jak na severní točně, takže nejen že vyhřívá všechny stěny okolo, ale ještě se mu dělají na stěnách plísně, protože sousedi netopí.. a to mohli mít v celým baráku krásný centrální topení, kdyby jeden starej prašivej dědek souhlasil s instalací (potřeba 100% hlasů) no...za půl roku po hlasování umřel..to už si mezitím x lidí různě po době udělalo vlastní vytápění s kotlem
Vliv koncentrace CO2 na člověka:
350-400 ppm - úroveň venkovního prostředí
1000 ppm - doporučená úroveň CO2 ve vnitřních prostorách
1200-1500 ppm - doporučená maximální úroveň CO2 ve vnitřních prostorách
1000-2000 ppm - nastávají příznaky únavy a snižování koncentrace
2000-5000 ppm - nastávají možné bolesti hlavy
5000 ppm - maximální bezpečná koncentrace bez zdravotních rizik
5000 ppm - nevolnost a zvýšený tep
15000 ppm - dýchací potíže
40000 ppm - možná ztráta vědomí
Právě proto, že prvními příznaky je únava a ztráta koncentrace, tak další příznaky nemusíte v plné míře vnímat. Pokud chcete spáchat sebevraždu, je to téměř ideální způsob. Zavřením okna se vám to nepovede, nic méně kolem těch 5000ppm dosáhnete hravě a v podstatě to nevnímáte (uvědomíte si to až zpětně).
Jistě znáte taková ta školení, kde je 200 lidí v jedné aule a po první hodině tam půlka lidí usíná, protože je to nuda. To právě není nudou, ale zvýšenou koncentrací CO2.
Samozřejmě si větrejte jak uznáte za vhodné, ale faktem je, že člověk začne vnímat až tu vlhkost, laicky začne mluvit o vydýchaném vzduchu. Ten vzduch je "vydýchaný" už dávno předtím a když si toho člověk všimne, je navíc ještě vlhký. Svoji roli hraje i teplota. Například u nás doma nemá rekuperace žádný smysl, protože manželka se řídí heslem: zima = čerstvý vzduch. To je ale jen psychologická záležitost.
krtek: Těžké teplo padá k zemi a pod stropem se drží zima, takže sousedovi nad ním mrznou nohy, tak jste to myslel? . Pravdou je, že když v bytovce všichni topí normálně (řekněme na 22°C) a jednomu, který bydlí uprostřed stačí 19°C, tak nemusí vůbec topit. Stěny, dělící ho od okolních bytů nejsou izolované (nebo minimálně) a ten jeden byt pohodlně vytopí. Navíc má dotyčný pocit, že má teplo ažaž, protože všechny okolní stěny sálají teplo. Proto te taky teplo v bytovkách rozpočítává podle poměrových měřičů jen z části.
Mikroventilace souseda pod vámi má ale spíš opačný efekt. Za předpokladu, že topíte oba na stejnou teplotu a on větrá oknem, proudí pod jeho stropem teplejší vzduch směrem k oknu a tím, že proudí, dochází k lepšímu sdílení tepla, než kdyby se nepohyboval. V praxi je to těžko pozorovatelný rozdíl, protože rozdíl teplot je malý (topíte na stejnou teplotu, jde jen o gradient mezi podlahou a stropem). Naopak pokud vyvětrá nározově, má najednou v celé místnosti studený vzduch a ten mu mimo jiné ohříváte i vy vaší podlahou (pro něj je to strop). Zde je rozdíl teplot mnohem větší, ale zase to netrvá tak dlouho. Pokud tedy doma máte zimu, určitě to není proto, že soused má otevřenou mikroventilaci.
Řiďte se fakty a je pocity.
Myslím, že krátké intenzivní větrání je z pohledu tepelných ztrát vhodnější. Smyslem větrání je především výměna vzduchu, teplota a vlhkost se brzy srovná.
Veškerý vzduch odejde z místnosti za dvě minuty.Protože je v místnosti teplo naakumulováno ve stěnách a nábytku,po zavření oken se nový studený vzduch ohřeje poměrně rychle Měli bychom větrat pocitově,až máme dojem,že je vzduch vydýchaný.
JABRAKA
ra252: žádnej nesmysl, ale čirý fakt...jabraka ti to dokonce zdůvodnil. Jestli nevěříš na fyziku, tak si vylez večer až bude mrznout před barák v tričku s krátkým rukávem, kratasech a nazouvácích a nejdřív tam buď 1min pak se vrat zpátky na 5min dovnitř...a pak si to obrat...pak buď venku 5min na mrazu a jdi se ohřát na 1min do tepla..
Jabraka: Veškerý vzduch neodejde nikdy. Větrání je vždy míchání dvou vzduchů. Ono se mluví o výměnách vzduchu, například obytná místnost by měla mít alespoň jednu výměnu za hodinu. Ale to neznamená, že se za hodinu vzduch vymění za čerstvý, to znamená, že je za hodinu přivedeno a odvedeno množství vzduchu rovnající je objemu místnosti.
ra252: tak jsi buď asi natvrdlej nebo ještě hůř...teplo naakumulované ve stěnách využívá svou energii k tomu, aby ohřálo nový čerstvý chladný vzduch k ohřátí. Vzhledem k tomu, že teplo má díky té akumulaci větší energii než studená energie chladného vzduchu docílí se toho, že chladný vzduch se ohřeje rychleji.
Pokud toto teplo nastřádané ve stěnách vyplýtváš tím, že budeš větrat dlouhodobě na mikro, všechno teplo ze stěn ochladíš a musíš pak vynakládat větší energii pomocí topení nebo jiného zdroje tepla k tomu, abys tu studenou místnost ohřál a vytopil...
podle toho co píšeš a jak argumentuješ jsi asi jeden z těch co má doma přiškrcené topení na vločku a divíš se, proč furt platíš hodně za vytápění když vůbec netopíš...
Studená enerie pobavila . Pravda je taková, že je třeba větrat intenzitou cca 25m3/h. Ano, je možné vyvětrat i 50m3/h po dobu půl hodiny v hodině, 100m3/h 1/4 hodiny v hodině..., ale nelze si "předvětrat" do zásoby, stejně jako nejde do 10l kbelíku nalít 20l vody. Ten přivedený vzduch je potřeba ohřát. Při -12°C venku a 20°C uvnitř je na to potřeba výkon asi 270W. Pokud se větrá trvale, vzduch se ohřívá tam, kudy přichází a odtud mýty o rampouchách na garnyži. U okna je skutečně chladněji, ale jelikož tam zpravidla bývá i radiátor, vzduch se ohřeje poměrně rychle a bez problémů. Po nárazovém vyvětrání se vzduch ohřeje od všech povrchů (stěn, podlahy, nábytku...), takže po zavření okna je v celé místnosti +/- stejná teplota. O to horší je situace během toho větrání. Kdyby stačilo takto vyvětrat 2x za den, je to v pohodě, ale jak je řečeno v jiném vlákně tohoto dotazu, má-li být nárazové větrání dostatečné, musí být prováděno každou hodinu. Spotřeba energie na ohřev je teoreticky při stejném množství větracího vzduchu stejná. V praxi je nárazové větrání méně ekonomické, protože po dobu větrání ohříváme i vzduch, který hned zase vyhodíme ven.
krtku - rychlým větráním vzniká teplo? Při ještě rychlejším mohu vypnout topení a budou topit jenom stěny?
Krtku - teplo do místnosti přivádí radiátor. Postupně ohřeje vzduch, stěny, nábytek. Pokud ohřátý vzduch nahradím studeným, odeberu místnosti nějakou energii (teplo). Je úplně jedno, jak rychle to provedu. Je to závislé jen na množství vzduchu a rozdílu teplot odvedeného a přivedeného vzduchu. A je úplně jedno, jestli vzduch ohřeje rediátor nebo stěny. Ve stěnách teplo nevznikne a pokud předají své teplo vzduchu, ochladí se a budou se muset teplem dodaným radiátorem zase ohřát.
Zajímavé názory...záleží na konkrétních podmínkách, asi se jinak větrá ve staré dřevěnici s topením kachlovými kamny a jinak v nízkoenergetickém domě .
Z fyzikálního hlediska teplý vlhký vzduch do sebe naakumujue víc tepla než studený vzduch zvenku.Teplotní rozvrestvení - pod stropem je teplejší vzduch než nad podlahou.
Pokud vypnu radiátor ,chvíli počkám a otevřu naplno okno, studený vzduch půjde nad podlahu,kde se začne ohřívat, stoupat ke stropu a postupně vytlačovat "znečištěný" vzduch z místnosti.
Při větrání pouze mikroventilací se vzduch mění pouze rozdílem tlaků uvnitř/venku, navíc při puštěném topení se stihne ohřát a stoupá kolem okna, takže se nemůře vyměnit vzduch v celém objemu místnosti
Ideální je křížové větrání - v jednom rohu přívod nad podlahou, v protějším rohu dovod pod stropem
Je je to docela složitá fyzika
V principu je úplně jedno, jestli máte mikroventilaci nebo okno dokořán, větrání v obou případech funguje na principu rozdílu hostot (teplot). Podílí se na tom i vítr, ale ten v podstatě nelze vypočítat. Dokonalé provětrání vám nezajistí nic, dokonce ani nucené větrání, na druhou stranu se ale nakonec ten čerstvý vzduch dostane všude. Podobně jako když kápnete ingoust do sklenice s vodou, i když to nemícháte, tak je to za čas celé modré.
Všichni tu mluvíte hlavně o větrání (což tedy bylo hlavním tematem otázky), ovše úplně je pomíjen typ stavby, složení jejích zdí a případně provedený způsob zateplení. Ono, pokud jde o stavbu z běžných zdících materiálů (cihly, porocihly, porobeton), s běžnými VP a VPC omítkami, tak stavba "dýchá" a vnitřní vlhkost má možnost odcházet přes tyto pórovité materiály. Pokud ovšem objekt zateplíte EPS polystyrenem, natáhnete perlinku a na ní plastové omítky, pak je prostup vzduchu, obsahujícího vodní páry, velmi omezen. Prakticky úplně. A pak je tedy vlhkost, ve vnitřním prostředí, vzniklá pobytem a činností osob, abnormální. V tomto případě je tedy nezbytně nutné stálé odvětrávání mikroventilací. Rázové krátkodobé větrání nepomůže. Po uzavření oken se velmi rychle opět zvýší vnitřní vlhkost. To je problém, na který se někdy při zateplování EPS polystyrenem zapomíná. Ale mnoho odborných článků na toto upozorňuje. Toto zateplení se doporučuje spíše na difuzně již nepropopustné stavby. Z tohto důvodu se, na zdi klasického typu, spíše doporučuje t.zv. odvětrávané pláštové zateplení, kdy se na zateplení použije skelná, nebo jiná "vata", nebo "polštáře-desky" z ní, a na vnější líc se použije zakrytování dalším velkoplošným materiálem (plechové lamely, dřevo, plasty a pod.). Přičemž prostor mezi izolací a vrchním pohledovým krytím je svisle odvětráván ponechanou mezerou. Zde tento problém nenastává.Takže ono je zatplení, uvedeným polystyrenem, sice jednodušší, ale mnohdy "kontraproduktivní", nebot nutností stálého odvětrávání i mikroventilací dochází rovněž k úniku tepla a tím k poklesu efektivity úspory nákladů na vytápění. Toto potvrzuje i má osobní zkušenost, kdy máme již víc jak 30 let zateplený starý RD 8 cm silnou vrstvou Rotaflexu (skelná vata), vnější krytí velkoplošnými deskami přichycenými na dřevěném roštu na zdech. Zdola a shora volný přístup vzduchu a mezi vatou a pláštěm mezera cca +/- 1 cm. A krátké rázové vyvětrání ráno v ložnicích a pokud se vaří, během poledne v kuchyni. Jinak je opravdu nutné vyvětrat pouze v případě většího pachu (ne tedy kvůli vlhkosti.) A konkrétně změřená úspora, oproti původnímu stavu (měřeno elektroměrem, při ústředním topení s elektrokotlem, po dobu jednoho týdne a se stejnými vnějšími podmínkami před a po zateplení) 40 %. S vnitřní vlhkostí a nutností stálého větrání, nikdy žádný problém.
Přečti si třeba i zde.
Jinak jde o mé dlouhodobé a ověřené skutečnosti jak vlastní tak i známých, na více objektech a stavbách, různých konstrukcí a s různými druhy zateplení.
Pokud máš dej odkaz na Tvé tvrzení.
Bohumile, jeden dotaz pro Vás.
Když odjedete na dovolenou, na 14dní, nikdo v domě není, nikdo nevyrábí vydýchaný vzduch, tak se vrátíte z dovolené a máte tam čerstvý vzduch, nebo musíte vyvětrat?
Pouštět vlhkost do zdí je špatné řešení, vlhkost se musí vyvětrat. Přes zeď se vyvětrá daleko méně, nežli jedním otevřením a zavřením dvěří při vstupu do místnosti. Tak malinko toho jde přes zeď.
Ve Vašem odkazu je ale debata o něčem jiném, difuzně otevřených stavbách.
Kvůli vysokému difúznímu odporu se totiž polystyren nedá použít do difúzně otevřenýc/....
Zdroj: drevostavitel.cz/...
Zásadní rozdíl je ale výměna oken, dnešní okna jsou nejméně 10x těsnější než stará. Samozřejmě, že částečně dům větrá i přes stěny a i tomu se dnes záměrně zabraňuje. Nízkoenergetické domy mají speciální neprodyšné omítky. Nucené větrání je v takovém domě pak už nezbytností.
Milane, dyfůzně otevřená stavba u dřevostaveb je taková (viz článek) kdy se nepoužívají parozábrany. Které jsou jinak běžné. Čímž vlastně tyto stavby mají stejné podmínky pro prostup vlhkosti (difúzi) páry, jako objejkty zděné, z více či méně pórovitých materiálů, které rovněž tuto difuzi umožňují. Takže difůzně otevřenými stavbami, aspoň jak já to chápu, jsou stavby, jež tuto difuzi umožňují.
Ještě k těm dřevstavbám. S bratrem jsme mu, v sedumdesátých letech, stavěli montovaný domek-dřevostavbu, kterou dodala jedna naše firma, už si nepamatuji která. Je to řadovka, boky zděné a čelní zdi dřevěné panely. Tehdy byla provedena skladba panelů takto: vnitřek lignátové desky, pak prkna na kostře z cca 15/15 cm silných trámků. Pak nepískovaná lepenka, vata Rotaflex, opět nepískovaná lepenka, prkna a navrch ezalit. Plastová stříkaná omítka na bázi latexu. Takže ta "parozábrana" velmi relativní. Kolem těch trámků žádné utěsnění a dá se říci "fuky". Což bych považoval také spíše jako panel difůzně poměrně "pronikatelný". A stavba stojí dodnes, tepelné ztráty poměrně malé (topí elektrickým přímotopem). Je to rovněž ovlivněno tím, že jsou boční stěny v řadovce a teplé. Ale rovněž nemusí nijak stále větrat, mikroventilaci na plastových oknech rovněž nepoužívá. Takže podle mne, je to "dýchání" objektů dosti důležité. Ovšem že je občas potřeba to krátké rázové vyvětrání, to jsem nikde netvrdil. Já mluvím o stálém větrání mikroventilací po celou dobu dne, které má pak na spotřebu-odvětrání tepla velký vliv. Jó tak, kdyby byla rekuperace, to by bylo něco jiného.
Bohumile, děkuji za vysvětlení, ale já znám dřevostavby a jejich (ne)výhody. Jsou dřevostavby i difuzně uzavřené, ale to se točíme jiným směrem, nežli požídal tazatel o (ne)větrání mikroventilací.
Pane bohumile . Víte co je to ta nepískovaná lepenka? Asi tér papír . A tam bych řekl , že to je hodně velká parozábrana . Tudíž je to na stejné urovni jak dnešní polystyrenbaráky . A ten latex na vrchní omítce to pěkně zašpuntuje
jendad- pokud není parozábrana provedena tak, že jsou její spoje parotěsně spojeny (slepeny), tak to není vlastně žádná parozábrana. A když jsem psal, že je tam ta nepískovaná lepenka (tedy podle Tebe térák papír) s "fuky"okolo, tak to tedy určitě není plnohodnotná parozábrana a pára přes ten panel kolem ní projde bez problémů. A slabá vrstva latexu není také zábranou paropropustnosti, to jsi také na omylu. Viz odkaz.
Milane OK. Já tam dal kolem těch dřevostaveb ten odkaz pouze z důvodu, že byl po ruce a bylo tam o tom použití "polyše", jako zateplovacího materiálu, co se týká té ne/propustnosti jasně psáno, kde je jeho použití vhodné a kde ne. Jinak o dřevostavbách, jako takových, bychom se asi pobavili také dost dlouho.
Bohumile, taháme debatu jinam, Vy máte latex tento nový, či ten starý omyvatelný? Pak mne ještě udivuje Vaše kvalita tepelné odolnosti stěny, že toho protopíte málo. Paní Kelišová by řekla "zázrak" Já Vám jen věřím.
Přeji jen hezké dny.
Milane, tak už to asi uteneme, ono to ostatní stejně nezajímá. Co se týká těch latexových nátěrů, naní to pochopitelně u všech stejné, jenom jsem chtěl "jednad" dokladovat, že latexy jsou rovněž paropropustné. To k tomuto. U mne na našem RD mám tu stříkanou omítku na bázi latexu rovněž (už tech více jak 30 let a jednou přetřeno novodobou disperzí), ale u mne s tím není problém, nebot mám zateplení vatou (jak jsem už psal) a na ní velkoplošné eternitové desky 6 mm silné (tehdy nebylo nic lepšího a eternit ještě nebyl vyhlášen za karcinogenní), na dřevěných roštech (provedeno svépomocí v roce 1987) . A nastříkané tou omítkou. A mezi zateplením a deskami je odvětrávaná mezera.
Jinak co se týká spotřeby na topení. Není to zase asi tak úplný zázrak. V současné době (RD předán mladým a my v podkroví "na vejminku"), tak zeták má les a tak byl instalován paralelní kotel na dřevo, k původnímu na plyn a topí se dřevem.
Ale pro představu. Nahlédl jsem do svých starých záznamů (dělám je každý rok) a tak v letech 2002-2006, kdy jsme vařili plynem, voda z plynového bojleru a topení na plyn, jsme měli spotřebu za rok kolem 2200 m3 plynu. Po přechodu na topení dřevem máme nyní, na vaření a teplou vodu, spotřebu za rok 500 m3. Takže spotřeba na topení byla zhruba 1700 m3. Takže, při dnešní ceně plynu (cca 17,- Kč/1 m3), to vychází na necelých 30 000,- Kč.
A jde o RD velikosti 10x10m s plně obytným podkrovím, takže vytápěná vnitřní kubatura je (přízemí a podkroví, bez malé půdičky) cca 450 m3. Tak posuďte sám.
Konstrukce vnějších zdí: vnitřní 2 cm VP omítka, 40 cm klasická cihla (cihla na délku a na khant), vnější omítka VPC 2,5 cm (brizolit) Rotaflex 8 cm, 1 cm odvětrávaná mezera a eternitová deska 6mm.
Ještě k tomu dodatečnému zateplení, které jsem tehdy dělal, tak v té době jsme ještě topili hlavně uhlím (i když jsem už měl i přímotopný kotel na elektro na samostaném elektroměru) a tak se i ta, mnou uvedená spotřeba 40% po zateplení, projevila i na spotřebě toho hnědého uhlí za sezonu. Kdy z původních cca 90 q, klasla na cca 50-55 q.
No, ale tím už opravdu končím a ještě rovněž přeji hezký Nový rok a hlavně hodně zdraví.
zkus mit otevrenou ventilacku v koupelne po koupani...Ti v mrazech zamrzne vse kolem okna i s kovanim. Vetrat krátce a intenzivne, taky zalezi, jest-li venku prsi, fouka, inverze...rano pooteviram pul baraku naplno 5-10minut, to same udelam na druhe strane baraku a takto to opakuji aspon 4 - 5 denne. A pokud to takhle dodrzujes 2 - 3 dny, tak ta vlhkost ti spadne dule. Kdyz mam pátek, sobota, nedele denní , tak vim, ze manzelka nevetra a jde to poznat, hnusny a vlhky vzduch, pak to dohanim po vikendu - vetrat kratce a intenzivne s castym opakovanim.
Co se tyce teplot, zalezi, kde mas teplomery - u okna,dveri? a za cca 10-15 minut se ten teplomer s rovna i s vlhkomerem.
Gene - tady je PrScr z článku ve Tvém odakazu gene. A nedá se říct, že by nebyly podstaný rozdíly! Jedině není takový velký průnik stěnou z klasických cihel. Ae jinak?
Milane, pochopitelně je po delší době opuštění obkjektu asi nutné jednorázově vyvětrat aby se vzduch obměnil. Ale absolutně není nutné stále mít otevřenou mikroventilaci A taky máme těsný plastový okna i s tou to možností.
| Průnik páry zdmi různé konstrukce.doc | 285.18 kB |
ra 252 Pane proč pořád někoho napadáte? Máte ve vlákně asi 5 příspěvků a všechny jsou jen o kritice a vyjadřování o nesmyslech a kde na to kdo přišel? A sám jste o větrání nenapsal nic ! at se ti všichni neználkové při učí jak se to má tedy dělat.Když všechno jsou nesmysli.Nevím na co si to hrajete...
Protože se ty šíří absolutní nesmysly. Až zbude chvíle sepíšu, jak se to doopravdy. Pro absolventy školy života.
No panečku, člověk na chvíli odejde a hned se to tu tak zvrtlo. Ale díky všem, aspoň jsem si početl
Akorát jsem z Vašich odpovědi trochu jelen. Zastávám rovněž větrání 3 min do průvanu všechny okna několikrát denně, jen jsem chtěl napsat, že ventilačkové větrání mě přijde pocitově lepší: neustále čerstvý vzduch, přitom teplo v místnosti neustále a vlhkost na úrovni 50%, což považuji v novostavbě (porotherm + eps) za akorátní hodnotu. Akorát při tom nárazovém větrání nikdy během tří minut nesarzím vlhost ze 70% na např. 50%. Tak max o 2%...
Ještě mě prosím poraďte, protože jsem rovněž hodně četl o tom, proč má význam uzavírat topení na všech radiátorech na 3 min, když to nestihne ani schládnout a již zase zavřu všechny okna po větrání a topení opět otevírám.. Není lepší to při větrání nechat normálně zaplé, např. na 4 stupni jako dosud?
otevru okno dookoran a srazim vlhkost o 10%, topeni nezaviram, vzdyt na ty 3 minuty se to neoplati.
Zdravím
Tak já navzdory ostatním patřím do toho "druhého tábora" tj. těch kteří zjistili že krátkodobé intenzivní větrání sice může vést částečně k výměně vzduchu ovšem vlhkosti to nepomůže. Aby se mohla snížit i nadměrná vlhkost a vlhkost kondenzační např. na sklech plastových oken, je třeba u mně prostě normálně otevřít na větračku např. dvě okna (průvanem) a nechat tak několik hodin jinak je výsledek = "0".
Známý mi tvrdí že krátkodobé intenzivní větrání pomáhá, byl jsem u něj na návštěvě, v pokojíku s plastovými okny kde jsem přespal byla okna zarosená (vlivem dýchání ) , ráno jsem tu jeho intenzivní metodu použil a stejný výsledek, tj. vzduch se sice obmění vzdušná vlhkost ale klesá pomalu a zkondenzovaná vlhkost na sklech se za chvilku nevypaří vůbec, to by se muselo větrat nějakou tu hodinku . Mám zato ale nemíním se tady s nikým hádat, že krátkodobé intenzivní větrání jehož cílem je snížit vlhkost je "mýtus" který někdo vypustil a ostatní to opakují, ano vzduch částečně vyměníte velmi rychle,ovšem pokud jde o zvýšenou vlhkost, v žádném případě se neodvětrá za pár minut tolik mé praktické zkušenosti.
Tam kde mám okna stará s přirozenou netěsností problém kondenzace nevzniká,"mikroventilace " funguje a větrat se nemusí, vzduch je čistý za každého počasí i mrazu tepelné ztráty nejsou drasticky vysoké ovšem je třeba říct že v těchto místnostech topím kamny a ty v součinnosti s mikroventilací -netěsností starých oken pracují jako jednoduchá rekuperace. Kamna vytváří v místnosti lehký podtlak tudíž přisávají škvírami čerstvý vzduch ale je to v "součtu" netěsností takže studený průvan se nekoná, přisátý vzduch se smíchá se vzduchem místnosti čímž se vzduch "občerství" a tato směs i s částí vzduchu vydýchaného a vlhkého putuje do spalovací komory kamen a letí komínem ven a tak stále dokola. Má to i svou "samoregulační schopnost", když výkon kamen poklesne nebo se zastaví poklesne tah komínu nebo se zastaví (zavření klapek kamen) tím se sice teplota o nějaký stupeň sníží ale zároveň klesne přisávání vlivem podtlaku u mikroventilace takže nedochází k výraznému ochlazování. Je to staré primitivní jednoduché velmi účinné a nemám lepší klima a vzduch než v těchto místnostech topených kamny...
Pro ty co kamna nemají mít nemohou nechtějí apod., je ještě jedno řešení, sice nemám odzkoušené ale existuje,náklady a provedením není náročné. Spočívá v existenci rekuperačních ventilátorků (mají i dohřev pochopitelně ) které se instalují např. skrz zeď doporučují se dva proti sobě. Toto by mohlo mít výhodu malé spotřeby, není nutnost čistit nějaká vzduchotechnická potrubí netřeba žádných složitostí. Pracuje jako klasická rekuperace tj. zvenku nasávaný vzduch je dohříván tělískem tím se vzduch mění ale zároveň nepřivádí chlad do místnosti..., a šlo by to udělat možná i na spínač přes vlhkostní čidlo, tj. pracovalo by to jen tehdy a jen po dobu než by se odvětrala přebytečná vlhkost čili by to nemuselo odebírat proud trvale...
P.S.
A ještě taková "perlička" po době super hyper těsných plastových oken němci "vymysleli" nová speciální okna, okna prodyšná netěsná A já myslel že už to u nás funguje nejmíň několik staletí, ba ne, němci to před nějakým rokem vymysleli
No já právě "poučen z předchozích nezdarů" velmi velmi otálím s výměnou zbytku starých oken a pravděpodobně k té výměně asi nikdy nedojde... Kam jsem dal plastáky at podkroví nebo chata tam vznikl "problém"... a má ho i známý, mění těsnění teď bude měnit skla za "termoizolačnější" kvůli neustálým vodopádům vody z nich, chápu že to není jen okny že je to celý "systém" (zateplení rekuperace) apod., nicméně...
janm: Já mám okna nové plastová otevřená na mikroventilaci (ani ne všechny) a nemám problém. Ono se zdá zbytečné měnit stará netěsná okna za nová těsná, která pak pootevřete, ale ta nová mají mnohem lepší tepelně izolační vlastnosti. Tedy co do větrání jste na tom stejně, ale neuniká vám tolik tepla přes vlastní sklo a rám.
Ale ten plast je dutý a vzduch je ještě lepší izolant než dřevo. Aby nedocházelo k proudění uvnitř rámu, dělají se ty rámy X komorové.
To jistě ano, vím že jsou tam komory, ale když si sáhnete na ten plast rukou a pak si sáhnete na to dřevo tak dřevo mi připadá vždy "teplejší" ovšem chtělo by to najít si nějakou tabulku jak je to s izolací dřevo /plast. Ono totiž dřevo je v podstatě také "duté" na mikroúrovni je plné buněk mez. prostorů cévek apod., kde je vlastně pak také vzduch... Já bych šel asi raději do dřeva ale co mně odrazuje je dnes v dnešní době "mizerný způsob" přístupu ke dřevu, aby se okna časem nekroutila neměla tendenci k degradaci hmyzem ( i když to se řeší dnes chemicky že) je třeba ho těžit ve správné době (tj . většinou zimní období kdy je dřevo bez mízy nebo s minimem mízy) pak nechat ležet aby proschlo nějaký rok (dnes se to suší narychlo v sušárně) pak vybrat spojovat a opracovat s ohledem na L /P stranu dřeva a tak dále a to se dnes často neděje. Čili u dřeva bych měl obavu z toho kroucení a je pravda že dřevo pracuje stále to je jistá nevýhoda...
Ovšem kdyby se k tomu přistupovalo pomalu pečlivě s rozvahou jako za "starých mistrů" nějakých sto dvě stě let zpět asi bych se dřevem neváhal, dnes je na takové věci hrozná doba, rychle nabouchat nějak to poplácat prachy a rychle pryč... dřevo ale jestli má dobře a dlouho sloužit není na takový "systém" ten správný materiál
Taky jsem pracně a draze renovoval okna. Louhem barva dolů, obrousit, vytmelit sklenářským tmelem, frézou drážku, natřít několikrát, silikonové gumičky, přidání skla. Ale stejně to nebylo ono a ta pracnost..
Koupil jsem před 15 lety Plast, trojskla, plastový rámeček, tři těsnění a ujištuji každého, že okno se potí jen při malování v zimě. Jinak jsem nezaznamenal jediný problém.
Pokud si někdo koupí ty nejobyčejnější okna, osobně říkám takové, že horší se již nevyrábí, pak může a většinou i má problémy s rosením na skle.
Jasně, že dřevo je lepší, ale plast + vzduch není špatný a mnohem levnější. Pokud jde o "studený" povrch tak to je trochu jinak. Teplota těla je asi 36°C, povrchová teplota okna řekněme nějakých 15°C. Těch 15°C má dřevo i plast, ale plast mnohem lépe vede teplo a máme zde rozdíl 21°C, takže jak plast, tak dřevo začnou teplo z vaší ruky odvádět, ale dřevo je horší vodič a tak ho odvádí méně a méně "studí". Zkuste si v sauně sednout na něco kovového a "neudržíte se smíchy", na dřevěnou lavici si sednete v pohodě. přirom obojí má stejnuo teplotu. Proč? Protože dřevo špatně vede teplo a vy svým tělem ochladíte tenkou vrstvu materiálu, se kterou jste v kontaktu a dřevo není schopno přivést další teplo (přesněji je, ale jen málo), takže vás to nepálí.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.