Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
koupily jsme dům , který má v patře pouze zateplý strop (podlaha půdy), nikoliv celé ačko Střechy. Půda je aktuálně ve stavu nepochozí, není níčím zakryta, jen vatou. Použel po odrytí vaty jsme zjistili, že chybí parozábrana nad sadrokartony, které jsou o patro níže, jako strop pokojů( nad nimi je zminovaná vata na pudě). Půdu bych chtěl udělat pochozí, ale pokud to překryju OSB deskami, tak asi bude následovat:
- srážení vlhkosti do vaty
- plesnivnění vaty
Jak byste situaci řešili prosím?
Díky za odpověď
...Ještě mě napadlo místo roštu dát na kleštiny prkna a mezi nimi mezeru 1cm, aby se strop bez parazobrány odvětrával...Vaše úvaha je správná. Parozábrana brání prostupu vzdušné vlhkosti do prostoru s nižší teplotou a tím vzniku kondenzace. Na druhé straně z venkovní strany dochází k odpařování této kondenzace do okolního vzduchu. A bilance by měla být taková, aby odpar z izolace byl minimálně takový jako je kondenzace. Toho lze dosáhnout omezením prostupu par z interiéru a maximalizovat výkon odvětrání či odpaření tohoto kondenzátu. Tj to Vaše nesražení prken je jistě plusový "bod", je jen otázkou zdali bude dostačující. Hraje zde roli i další faktor a to provětrávání půdního prostoru, protože ta voda , ev vodní pára se může držet a zvyšovat koncentraci v půdním prostoru. A toto rozhodnout je podle mne otázka pro stavaře na místě, protože takto na dálku bez dalších informací se jedná o plácnutí do vody.
Váš odhad následků je velice správný. Bez podrobností o Vaší půdě, nelze radit přesně. Jen obecně, mezi novou podlahou půdy a starou tepelnou izolací MUSÍ být odvětrávací mezera, asi 10cm podle rozměrů plochy.
Popište, prosím, PŘESNĚ, skladbu konstrukce stropu.
Dobrý den,
strop je klasicky ze sádrokartonu, nad ním jsou kleštiny a 40cm vaty výplně nad sádrokartonem a mezi kleštinami. Více tam není. Nad stropem je klasické nezateplené áčko střechy. ( podstřešní folie, latě + střešní tašky)
Ještě mě napadlo místo roštu dát na kleštiny prkna a mezi nimi mezeru 1cm, aby se strop bez parazobrány odvětrával.
tak to zkusím ještě jednou )
sádrokartonový strop je na profilech zavěšený na kleštinách přes pružinové závěsy.
Podlahu z osb chci položit na kleštiny, nebo na nich vytvořit rošt a poté položit osb desky
Pokud je půda neobydlená a skrze střechu odvětrána ,je zbytečná parozábrana.Páry,procházející skrze strop nemají kde kondenzovat,to by na půdě musela být teplota jako venku,tedy v zimě..Parozábrana především chrání izolaci před vznikem rosného bodu v ní.Při zařízení půdy k obývání pak je nutno zateplit celou střešní konstrukci,pod izolaci použít parozabranu a zaklopit pak stejně by bylo zbytečné přidávat i dolů parozábranu,
JABRAKA
Jardo, doufám, že se ještě někdo přidá a sdělí Ti, že jsi napsal nesmysl.
Parozábrana především chrání izolaci před vznikem rosného bodu v ní *** zde máš odkaz kdy a při jaké teplotě se tvoří rosný bod. cs.wikipedia.org/...
Je jedno, zdali tam je, či není parozábrana.
V poslední větě pak sdělíš, že se tam musí dát parozábrana. Je jedno, zdali je to vodorovně na půdě, kde bude teplota stejná, jako v šikmině, kde bude stejná teplota, jako na neizolované půdě.
Nevěřím tomu, že jsi to napsal Ty, spíše někdo psal za Tebe.
Vycházím z jednoduché logiky.Když postavím barák nový,zateplím plášt budovy , to znamená,že bude izolace na studené straně zdiva i střechy.samozřejmě nebude izolace pod půdní podlahou.Ani parozábrana.Domnívám se,že současně tazatel nemá půdu jako větrný dům,tudíž rosný bod by v izolaci stropu vzniknul až by na půdě vznikla Sibiř. Tedy podstatný rozdíl teplot.To určitě nebude,v každém případě jsem přesvědčen,že by pak byla na místě izolace krovu.
JABRAKA
Ale nazamotal, vím co píšu. Tepelná izolace, klidně položená na stropní konstrukci, má izolovat spodní teplo od horního chladu, který je na půdě, páč je ta půda nevytápěná. Klidně tam i mrzne. Teď tu izolaci dáme do šikminy, kde pod ní bude vytápěný prostor a nad ní nevytápěný. Mrzne tedy i nad izolaci v šikmině. Námitka, že na půdě nebude taková zima jako venku je mylný, rozdíl bude minimální, páč na nevytápěné půdě nemá co ohřívat ten prostor. Snad jen nekvalitní izolace, která propustí teplo.
Stačí přečíst několik odborných knih, navštívit několik školení průběhů teplot v konstrukci. Rosný bod se vytváří nejčastěji v teplote okolo +12°C. A kde taková teplota bude, když pod izolací je 23°C a nad ní počítaná teplota -10°C?
Jardo, kolik bude teplota na půdě, nad izolací, když bude venku týden -10°C?
Honzo, je to trošku složitější na vysvětlení. Je třeba doplnit vzdělání. V každé izolaci se udělá rosný bod, při chladném počasí. Přes léto zase musí vypařit. Říká se tomu kladná bilance vodních par. Proto se dává dospodu parotěs, (na teplou stranu), aby se zamezilo vnikání vlhkosti z teplé strany, ke které se přidá vlhkost z rosného bodu. Když se tam nahromadí vlhkost, která přes léto nevyschne, je to problém, který se časem projeví fleky a plísní.
Laicky to vysvětluji zákazníkům, že když se v izolaci udělá kbelík kondenzátu, musí vyschnout. Když vyschne jen půl kbelíku, časem se tam nahromadí celý sud.
Dejte si di vyhledávače "bilance vodních par"a pak několk hodin čtěte.
Napadlo mě několik možností.
1)Doplnit parotěsnou zábranu pod tepelnou izolaci volným položením mezi kleštiny. Používat přitom oboustranně lepící pásku s určením pro parotěsné zábrany. Dřevěné prvky nepřekrývat folií. . Na kleštiny nasponkovat a přelepit lepící páskou .
2) Na tepelnou izolaci vytvořit dřevěný rošt s provětrávanou mezerou, do které vložit tiché ventilátory a napojit na komínky skrz střechu. Na rošt položit pochozí dřevěné např. OSB desky. Parotěsnou folii nedávat. Ventilátory musí běžet stále.
3) Prověřit možnost provedení pnutého stropu, který by měl parametry podobné parametrům parotěsné zábrany
4) Prověřit možnost nátěru SDK speciálním nátěrem, který by měl parametry parotěsné zábrany
S těmito možnostmi by vám mohl poradit nějaký schopný projektant, firma provádějící pnuté stropy nebo výrobce nátěru.
Když si představíte strop z místnosti směrem vzhůru, tak na horní straně stropu, čili nepochozí strana půdy má vatu. Pokud vatu překryjete jakýmkoliv odolným materiálem, tak se do vaty nic srážet nebude. Desky zakryjí vatu, samozřejmě bude celý prostor s vatou uzavřen a tím zamezeno vnikání škůdců. Na straně půdy nedochází k žádné kondenzaci vodní páry zevnitř místnosti a vzdušná vlhkost na půdě je pouze podle okolního prostředí. Staré německé stropy byl Heraklit nebo jiný materiál , pak desky , plevy nebo jiný izolační materiál pro vyplnění prostoru, pak desky, někde cihly a zasypáno pískem nebo čímkoliv i nikomu se nic nikde nesráželo. Rozhodně vlhko zevnitř místnosti neproleze stropem, pak pak vatou aby se srážela na spodní straně OSB desek z prostoru vaty. To asi dost těžko. Standardně se napenetruje hloubkově napenetruje, tím se znemožní pronikání vlhkosti zevnitř a tím to končí. Domy se nestaví pár let ale v současnosti vznikají nové a nové složité teorie. Viz nekonečný souboj vnitřního a vnějšího zateplení. V každém případě zateplování krovů je hloupost neskutečné velikosti. Pokud neproudí vzduch na půdě, není tento prostor vysušován a to je obrovský problém pro trámy. Podívejte se na staré baráky, jak se zásadně střecha dělala volně a kolik desetiletí vydržela. Mám na baráku 100 let staré trámy bez dřevomorky a jiného problému. Naopak několik lidí po izolování např. jak je v odkazu:
řešilo problém se zničením trámů prosakující vodou. Mezi trámy musí proudit vzduch a ne je zavřít. Můžete hádat, jak dopadli: reklemace neuznaná a platili krovy znovu !
Nechci vám brát názor, ale vy tomu vůbec nerozumíte. Nic nevíte o navrhování, nic o parotěsných zábranách, rosném bodu. Dáváte srovnání nějakého německého stropu se zateplením novodobými materiály, další srovnání typu jablko-hrušky a v neposlední řadě uvádíte příklady, které špatně vysvětlujete. Problémům nepředcházíte, jen něco tvrdíte, co si o tom myslíte. Právě podle vás by to dopadlo tak, jak popisujete, jen by si pán mohl reklamovat sám sobě.
Rozhodně vlhko zevnitř místnosti neproleze stropem, pak pak vatou aby se srážela na spodní straně OSB desek z prostoru vaty. To asi dost těžko.
Ona ta vlhkost právě dost často končí v té vatě a o tom tady je řeč.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.