Nejste přihlášen/a.
Dobrá den,
plánuji zevnitř zateplit stěny domku ze 70tých let a půdy viz obrázek plánů domu - a to nejlépe asi podlahovým polystyrénem, prosím o doporučení nebo o odkaz na polopatický návod realizace, pro naprostou lamu bez zkušeností.
Výsledek by měl zpříjemnit tepelně bydlení v zimě a neměl bych si takovým postupem vykoledovat plíseň v horním patře. Opakuji, nic šperkovat, hledám pouze nejsnadnější možný postup pro lamu, který povede k výsledku lepší tepelné pohody.
V zimě, při venkovní teplotě -1°C, jsem na vnitřních stěnách naměřil teplotu:
stěna1: 19.5°C
stěna2: 15.8°C
stěna3: 16.6°C
teplota v interiéru 19.7°C
Zdivo k zateplení rovněž na fotce, půdní strop je klasická hurdiska. Domek není zateplen zvenčí. Děkuji.
návod realizace, pro naprostou lamu bez zkušeností
začněte tím,že si počtete, jak je špatné vnitřní zateplení. Až to nastudujete, budete se ptát, jak zateplit zvenku. Pak Vám vysvětlíme podrobnosti.
Vy chcete zateplovat SkamoWall, nebo Multiporem, či jaký materiál chcete?
Začněte studovat, co je to nejlepší, čeho se používá nejvíce a proč. Najdete více článků na vnitřní zateplení, nebo na venkovní?
Podlahový polystyren je špatné řešení.
Článků je samozřejmě moře. Některé opěvují zateplení "vnitřní", například zde:
No - a jiní to zase zatracují. Kde je pravda? Tu relevantní pravdu člověk pozná asi až to sám odzkouší a provede. Jinak je bez šance to zjistit předem...alespoň internet na to jednoznačnou odpověď neposkytne.
toledo- souhlas. Sice rovněž souhlasím s ostatními, že je vhodnější provádět zateplení z vnější strany a to ještě nejspíše s provětrávanou fasádou, aby nebyly stěny uzavřeny difuznímu průniku vlhkosti, kdy objekt lépe "dýchá" a není nutno tak často a intenzivně větrat, aby se snižovala případná vlhkost v místnostech. Zejména pak, pokud se osadí absolutně těsná okna. Proto nejsem, osobně, příznivcem polystyrenu. Mám tekto zateplen RD už cca 40 let.
Ale pokud je nutno, zejména z hlediska problémů s montáží zateplení na vnější stěně ve velké výšce (lešení), pak je i možné vnitřní zeteplení. Sice se okrademe o akumulaci původní zdi, ale pokud je objekt trvale vytápěný, tak to ani moc nevadí. A zase, pokud se zatopí, rychleji se prostor prohřeje.
Hlavní zásadou ale je, aby byla provedena parozábrana na vnitřní straně přidané tepelné izolace. V podstatě je provedeno podobně, jako se provádí zateplení střech. Takže vnitřní plocha-třeba sádrokarton, pak dokonalá parotěska, pak tepelná izolace (síla dle výpočtu, nebo zkušenosti) a pak původní zděná konstrukce. Rosný bod se sice posune až za tepelnou izolaci, ale pokud se zabrání prostupu vlhkosti, není problém s kondenzací.
Má osobní zkušenost - provedeno před těmi cca 40 ceti lety. Podkrovní pokoj, štítová zeď. Plocha cca 15 m2, s jedním oknem. Na původní klasickou cihlovou zeď síly 30 cm, z vnitřní strany, přišroubeny svisle dřevěné latě s podložkami na výšku 10 cm, s roztečí cca 60 cm. Mezi nimi vložena skelná tep.izolace Rotaflex síly 10 cm. Pak zakryto "parotěskou" (tehdy pouze klasický igeleit). A vzhledem k tomu, že ani sádrokarton neexistoval, navrch dřevotříska a na ní strukturovaná tapeta. A stěna dostatečně zateplená a nikdy nebyl žádný problém s vlhkostí. A to se zde, v kuchyňském koutě i vaří.
Bohumile, rozumím Vám dobře, že je lépe pustit vlhkost do zdiva a tím snížit jeho tepelný odpor, nežli ho z místnosti vyhnat odsátím, okny, vyvětráním, Že jsem asi nepochopil průchod par a kondenzace vzduchu v konstrukci?
Milane, nejde o to, že do zdi "pustím" vlhkost, ale že může tato vnitřní vlhkost přiměřeně a stále difundovat do vnějšího prostoru a nehromadí se nepřiměřeně v obytném prostoru. Viz výtah z článku izolace-info:
Zásady pro navrhování stavebních konstrukcí z hlediska difúze (paropropustnosti) a kondenzace vodní páry
Vrstvené stavební konstrukce jsou navrhovány s ohledem na kondenzaci vodní páry s hlavní zásadou, která je ve správném řazení jednotlivých vrstev konstrukce z hlediska jejich difuzního odporu. Ideálním řazením vrstev je, když difúzní odpor vrstev klesá směrem od vnitřního k vnějšímu povrchu. V praxi to znamená, že vrstva s nejvyšším difúzním odporem je situována na vnitřním líci konstrukce, naopak s nejnižším na vnějším líci. Podle některých autorů by ideální skladba stavební konstrukce měl vypadat takto: Velikost součinu součinitele tepelné vodivosti a faktor difuzního odporu jednotlivých vrstev se snižuje ve směru od interiéru k exteriéru.
Všechny zásady jsou pouze teoretickým návodem pro ideální navržení stavební konstrukce. Praxe ukazuje, že v řadě konstrukcí jsou jejich vrstvy řazeny opačně, než uvádí zásady, protože dodržení těchto zásad je mnohdy zcela nemožné dodržet.
Takže, když dám na vnější stranu zdi EPS, který má difuzní odpor poměrně velký, oproti třeba "vatám" s odvětráváním, tak uzavírám prostup vlhkosti do vnějšího prostředí. A potom je, za prvé, potřeba zvyšovat tlouštku EPS, pod kterým by mohla vznikat kondenzace vodní páry, posunutím rosného bodu do původní části stavební konstrukce, aby se kondenzace posunula až do vrstvy EPS. A za druhé je pak nutno, aby nevznikala zvýšená a nevhodná vlhkost vnitřního prostředí, projevující se třeba kondenzací na oknech a na případných jiných "tepelných mostech", častěji a intenzivněji větrat. Čímž pochopitelně (pokud se nepoužívá rekuperace) opět energetické úniky tepla vzrůstají a celkový efekt zateplení klasá. Pokud ale zateplím objekt vně izolací s nízkým difuzním odporem, pak vlhkost, v rozumné míře, která podstatně nesnižuje hodnotu tepelné izolace, může difundovat přez stavební konstrukci a na vnější straně se průbežně odvětrá. Takže jde pak hlavně o vhodné zvolení skladby a celkové konstrukce zateplení. A pochopitelně se bude lišit, zda jde o zateplení staršího objektu, z klasických cihel, případně smíšeného zdiva, nebo konktrétní nová konstrukce obvodového zdiva u nových staveb, u kterých byly použity nové, podstaně lepší stavební materiály, s daleko lepšími tepelně izolačními a i difůzními parametry.
A že se občas zbytečnou, nevhodnou a cenově náročnou konsrukcí, nové objekty extrémně předražují, tot můj názor. Je mnoho účastníků stavby (tedy mimo investora ), kteří mají, z celkové ceny stavby, ekonomický profit.
Takže pokud jsme, se synem, jemu, naprojektovali RD sami, s přihlédnutím ke všem nutným požadavkům, před cca 15-ti lety a postavili jej svépomocí, za cca 1,3 mega, v současné době, s přibližně shodnou užitkovou plochou i hodnotou, postavil jeden blízký příbuzný, dodavatelsky od příbuzného (bratra), RD za cca 6 mega.
Vnitřní zateplení je omluvitelné tak pro chatu, kam v zimě přijedete a potřebujete rychle teplo. U stále obývaného domu jedině zvenku.
Zateplovat má smysl jen tehdy,pokud chceme ušetřit za topení.Pokud topíme celé topné období.Zateplovat uvnitř sice změní tepelný odpor stěny,ale současně zabrání akumulaci stěn.Takže uvnitř bude teplo,ale za izolací už bude venkovní teplota.Jakýkoliv průnik vnitřního prostředí s vyšší relativní vlhkostí znamená rosný bod za izolací a kondenzovanou vodu.I kdyby se pod izolací položila folie-parozábrana,.stejně se na parozábraně realizuje rosný bod a izolace zvlhne.Pominu li při vlhkosti výskyt plísní,pak vlhká izolace znamená ztrátu izolační schopnosti.Odstranit by se to dalo parozábranou dovnitř místnosti.Bydlet v igelitovém pytli.
JABRAKA
Když zateplovat tak zvenku. Využiješ tepelnou akumulaci zdí. Když zateplíš zevnitř tuhle možnost prakticky znemožníš a ta tepelná pohoda nevím jaká bude. Ztěží se vyplatí víc než 10cm izolace(dlouhá návratnost).
Stropy bych zateplil zespodu,normální SDK nebo palubkový podhled,dovnitř nacpat vatu,20cm by mělo úplně v pohodě stačit-nejjednodušší a nejrychlejší řešení
vilíku, jsme na to stejně. Já jsem před mnoha lety tabulku, bylo jesné, že při dvojnásobné síle stoupne, náklad asi o 30%, ale tepelný odpor o mnoho více. Již si to nepamatuji. Vše je o výpočtech. Je jasné, když to spočítá jeden a druhý oponent, určitě se nesejdou.
Milane, ano není to vždy potřeba. Existují speciální směsy, které umožnují v určitých podmínkách přilepit EPS bez kotvení.
Ale v případě použití klasických metod, je třeba kotvit vždy. Je to pojistka, že v případě souběhu nepříznivých okolností, nedojde k oddělení EPS od podkladu.
Je to podobné, jako když se používají pojistné matice na čepy u aut. Když si tam dáš obyčejnou, tak to bude fungovat stejně. Ale hrozí zde fatální následky, které se sice většině vyhnou, ale proč to riziko podstupovat.
Jak bylo poo celém internetu mnohokrát zveřejněno, síla polystyrenu ma tepelně izolační účinek max. do 160mm. Všechno nad je pouhé vyhazování peněz. Ale někteří zvláštní jedinci jsou schopni tvrdit stále dokola, že dvonásobná tlouštka navyšuje cenu o 30 %. a tepelný odpor více.To je samozřejmě lež. Je to v řádech setin, tedy neměřitelné.
Zateplování zvenčí má smysl pouze u stěn, které jsou dokonale izilované proti spodní vlhkosti. U starého domu je to až zrůdný nápad. Veškerá vlhkost se přesune dovnitř a zápach zatuchliny je všudypřítomný. Kdo tvrdí opak, je trouba. Nejdříze izolovat, což může být někdy nemožné, pak zateplit bez problémů zevnitř. Dělá to polovina světa a nic se neděje. Jen zde někteří přítomní tvrdí své pravdy. Stále dokola. A na zatepleníí zvenčí bohatě postačuje polystyrem síly 50mm. Rozdíl mezi 50 mm a 250mm je subjektivně NEMĚŘITELNÝ a z hlediska úspor stejně tak. Pouze peněženka zapláče.
Jak jsem psal několikrát, izolace mrazících boxů je cca 50mm. Pro -30 °C. A funguje po desetiletí dobře. Dávat na barák zvenčí 200 nebo více mm silný polystyren s tvrzením o zvýšení úspor tepla normálně uvažující člověk nemůže udělat.
Jendo, jediné s čím s Vámi souhlasím je, že zateplovat polystyrenem se musí suchý dům. Vlhký jen jiným, vhodným matrošem a jiným systémem.
Jak bylo poo celém internetu mnohokrát zveřejněno, síla polystyrenu ma tepelně izolační účinek max. do 160mm.
K této větě sdělím, že je to nesmysl, páč se musí spočítat tepelný odpor.
Další Váš názor, že: "A na zatepleníí zvenčí bohatě postačuje polystyrem síly 50mm." Je mnohokrát výpočty vyvrácený.
Všimněte si, že Vás nikdo nijak nenazývá, jako Vy, pokud má někdo jiný názor nežli Vy.
Poslední odstavec Vám již mnohokrát jiný vyvrátili.
jeden můj příbuzný zcela zmršil, jinak praktickou a povedenou, přístavbu našeho domu s tím, že 2 cm polyše do podlahy na přeražení chladu stačí. Docela se děsím, co jste měl ve škole za známky, protože absolvovat třeba matematiku stylem, že 3,8 je skoro stejně jako 4,0 nemohlo žádnému učiteli stačit ani na čtyřku.
Zateplení zevnitř se dělá v několika případech -
1/ je tomu uzpůsoben celý stavební systém - zdivo (beton), kterému nevadí zimní promrzání, vodoinstalace nesmí být vedené ve vnější promrzající zdi, u patrových staveb se rezignuje na tepelný most stropu/podlahy, vytápění je dobře regulovatelným zdrojem (elektro, plyn)
2/ jedná se o dočasně obývaný objekt (chata), kde je potřeba rychle vyhřát prostydlý prostor
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.