Nejste přihlášen/a.
Dobré poledne
V bytě máme dlouho nepoužívanou zásuvku v kuchyni která byla léta nepoužívaná. Elektrikář kdysi tvrdil že je to na výměnu drátů ve zdech za měď. Byla používaná hlavně na rychlovarnou konvici o výkonu 2500W tak si to asi dovedete představit.
Dnes mě napadlo že na to mrknu a zásuvka má dva kontakty na fázi, ten ve kterém to bylo připojené byl totálně roztavený plast okolo a drát v něm nadrolený na prach, kousek jsem uštípl a zapojil jej do druhé svorky která je v pořádku. Jenže co se nestalo, žlutozelený se ulomil uplně až pomalu u konce a tak jsem ho nastavil pomocí čokolády měděným kabelem od nějaké staré přívodní šňůry od vysavače.
Nevadí že je moc slabý? Podotýkám že je to vodič na nulu a na PE zároveň jelikož tu je staré provedení. Každopádně to funguje a nic nejiskří ani nesmrdí. Je to bezpečné?
Vodič musí být nastavený stejným průřezem, to znamená AL bude nejspíš 4mm2, pokud použijete CU, tak můžete jedině plným vodičem 2,5mm2. Slaněný vodič pro tento účel nepoužívat. A raději zásuvku vyměňte. Vyhřátá vám může způsobit malér. Ve staré instalaci nulák napřed na kolík, pak na pravou svorku.
Mohli by mi zastánci čokoládek sdělit, jak bude provádět údržbu takhle schovaného spoje? Troufnu si tvrdit, že případná další porucha bude právě v téhle schované čokoládce. Proto tazateli radím, pokud už nastavovat, pak použij měděný drát min. průřezu 1,5mm2 a wago svorku vhodnou na hliník, v ní je pérko, které bude drát stále dotahovat a to po spoustu roků.
Bezpečné to tedy určitě není i když to funguje. Přepoj to jak píše ferax a raději použij i svorku jak píše magdon. Na nové prodloužení vodiče PEN můžeš použít i plný vodič Cu průřezu 1,5 mm2. Průřez Cu 2,5 mm2 nemusí v té zásuvce být , i když je přívod Al 4 mm2. Stačí i Cu 1,5 mm2 a líp se to zapojuje. Pochopitelně barva žlutozelená.
Než používat licnu,tak spíše plný vodič.Licna múže někdy při špatném kontaktu vést proud jen částí průřezu.Vhodné je konec ve svorce ocínovat,Tím se také změní elektrochemické působení při kontaktu s hliníkem.Cín má podobný ECH potenciál jako hliník.
JABRAKA
Ajajaj... . Oběma vodiči teče stejný proud, musí mít tedy stejné průřezy!
Bylo by dobré sem dát zřetelnou fotku, jak to v té Vaší zásuvce vlastně vypadá. Doporučoval bych jí až do vyřešení problému nepoužívat! Může jít o žívot!
Aha, tak to budu muset znovu prodloužit a už tam dám raději plný vodič jestli seženu. Dal jsem to tam takto jelikož to tak bylo zapojené už předtím od elektrikáře tak jsem to chtěl zapojit totožně. Hrabal jsem se do toho jen proto že ten fázový byl prostě vyhřátý. Jinak se to předtím léta používalo takhle. Co může hrozit jestli můžu vědět?
Takže nějak takhle. A určitě plným (zelenožlutým) drátem bez přerušení pod šroubkem u kolíku (pod šroubkem samozřejmě oholit).
A bude stačit ten slabý od kabelu od vysavače nebo tam dát plný tlutší? Ptám se proto že někdo mi k tomu nenapsal nic někdo jo, tak nevím.
hrozí to, že když se přepálí PEN mezi kolíkem a dutinkou, tak není připojené zařízení chráněno před nebezpečným dotykem!
Aby se to nestalo připojuje se PEN nejdříve na kolík a pak na dutinku a to drátem vcelku
Připojím se do diskuze. Zajímalo by mě, proč nemůžu použít (třeba jako klemu) slaněný vodič místo plného? Pokud to nebude nějaký hodně malý průřez, tak v čem je nevýhoda?
Protože slaněný vodič nelze připojit pod šrobek, jednotlivá vlákna se při dotažení rozlezou (pod hlavičkou), případně dojde k jejich uskřípnutí (pod dříkem šroubku). Musel byste mít na koncích nalisované patřičné dutinky.
Přikládám jednu lahůdku, ze které je jasné, proč nelze použít "licnu".
Mimochodem - tu zásuvku jsem otvíral proto, že měla fázi na kolíku .
Jistě-že můžeš použít i laněný vodič, pokud má správnou barvu, dostatečný průřez a je opatřený lisovacíma koncovkama (očka, dutinky atd), rozhodně ne žádné cínování, jak někdo psal výše. Ale tazatel někde ustřihnul bůh-ví jaký fous ze starého vysavače, a ještě ho špatně zapojil.
"...rozhodně ne žádné cínování...",
No vidíte, a za mé praxe (cca 1985) bylo podle tehdejších předpisů cínování licny pod šroubky přímo povinné.
Zaujala mne diskuse - cínovat, nebo necínovat (pájet), slaněné konce vodičů. Tak "přikládám polínko".
U neprocínování konce slaněného vodiče se uvádí, jako hlavní argument, případné "tečení"cínové pájky, mechanicky křehčí přechod mezi proletovanou částí a slaněním a rovněž případná koroze vzniklá použitím čistícího prostředku pro cínování. To vše jsou současné odborné názory. Vše by mělo odstranit provedení lisovacími dutinkami. Toto je opravdu vhodné, v případě provádění prací odbornou firmou, případně výrobcem, u zapojování el.instalace spotřebičů a pohyblivých kabelů. Pro tyto jde hlavně rovněž o jednodušší montážní postup. Ale v běžném životě pak dochází k tomu, že amatérský opravář (a není jich málo) nakonec slaněný konec vodiče "zatáhne"pod šroubky bez zpevnění slaněného konce a to je daleko horší, než bez proletování cínem. Osobně jsem "stará škola", praktik s 50-ti letou praxí. A v životě jsem se nesetkal, s kvalitně proletovaným koncem slaněného vodiče, očistěného neagresivní kalafunou a stočeným do očka pod šroubek, případně staženým v "lámací"svorce s přítlačným plíškem, aby byl tento spoj "vyhřátý", nebo se ulomil. Zato "hrůza věc"spoje a připojení slaněných vodičů bez proletování. Takže, většina amatérských opravářů vlastní pistolovou pájku, kalafunu a cín, ale už asi ne lisovací klěště a lisovací dutinky příslušného rozměru. A očko na dutince, pokud není originální očková, pod šroubek, už rovněž nikdo neudělá. Takže můj názor a zkušenost je, at už opravuji jakékoliv zakončení slaněného vodiče, jednoznačně minimálně procínovat a pod šroubek stočit očko. Diskutované namáhání přechodu je rovněž nesmysl. Většinou je vodič, případně kabel, mechanicky aretován a ulomení konce nehrozí. Pouze se toto nedoporučuje u zařízení, trpících většími vibracemi a častými otřesy. A těch je, u běžných zařízení, velmi málo. Ale v sedumdesátých a osumdesátých letech (kdy nebylo používání dutinek zdaleka tak běžné) jsem dělával i revize mostových jeřábů, vše slaněnými vodiči, s proletovanými konci ve svorkách a nikdy jsem se nesetkal s problémem ulomení, případně vyhřátí nějakého tohoto spoje.
Pro informaci přikládám odkaz na článek týkající se tohoto problému a rovněž další, otevřený namátkou, týkající se ještě i používání wago svorek. S tím rovněž velice souhlasím. Wago jsou dobré pro montáž (u těch se mohou vkládat dokonce, s pomocí izolačních koncovek, i slaněné vodiče), ale v případě nutných oprav jde o daleko větší "opruz".
Možná se mnou někteří odborníci souhlasit nebudou, ale tot můj názor založený na dlouholeté praxi.
Velmi jednoduše. Fáze se přes relativně malý odpor spotřebiče (pro představu například vlákno žárovky) dostane na nulovou svorku, a jelikož ta je propojená se zemnícím kolíkem, dostane se i tam. Proud je sice omezen odporem onoho spotřebiče, ale vzhledem k tomu, že lidské tělo má mnohem větší odpor a pro poranění elektrickým proudem stačí proud kolem 10 mA, můžeme předpokládat na kolíku i při dotyku člověkem plné napětí 230V. A protože je kovový kryt spotřebiče uzemněn, je toto nebezpečné napětí i na celém kovovém krytu.
Fáze se na PEN, na pracovní zdířku zásuvky N, propojenou s ochranným kolíkem PE, dostane pouze v případě více zásuvek zapojených za sebou, pokud se vodič PEN přeruší v přívodu od rozvaděče, nebo v některé zásuvce (pokud jsou zapojeny za sebou), ve směru od přívodu z rozvaděče a na některou, z tímto přerušením, bude připojen a zapnut nějaký el.spotřebič. Pak všechny zásuvky za tímto přerušením, budou mít jak na zdířce pracovní N, tak i na ochranném kolíku PE, v podstatě, vzhledem k poměrně malému vnitřímu odporu běžného spotřebiče, skoro plné sítové napětí. Spotřebiče zapojené na tyto zásuvky nebudou fungovat, ale pokud budou ve třídě I. ochrany proti nebezpečnému dotyku (nulováním) a mají propojeny přístupné vodivé části s ochranným kolíkem PE, budou tyto jejich vodivé části (kostra vařiče, žehličky, el.trouby, pračky a.t.d.) pod napětím a hrozí vážné nebezpečí úrazu el.proudem. Toto platí tedy pro rozvodnou soustavu v provedení TN-C (combiation), se společným "nulovým" pracovním a ochranným vodičem.
Proto se přešlo na systém TN-S (separé) kdy jsou vodiče N - pracovní nula a PE - ochranná nula, vedeny samostatně. V této soustavě se, při přerušení vodiče PE, toto nemůže stát. Spotřebič ale funguje dál a pokud se neprovede měření ochranného obvodu vodiče PE, nijak se to nezjistí. V případě, že by došlo k závadě na spotřebiči, připojeném na takovouto zásuvku, formou zhoršení izolace, případně k propojení fázového vodiče ve spotřebiči na kostru takového spotřebiče (opět ve třídě ochrana I.) pak se opět na kostru tohoto spotřebiče dostane plné napětí a je nebezpečí možnosti úrazu el.proudem. Aby k tomuto stavu nemohlo dojít, pak se, v určitých případech, používá zvýšená ochrana, doplňkové ochranné pospojování (uvedení na stejný potenciál), nebo se obvod doplní proudovým chráničem 30 mA. V tomto případě zajistí tato opatření, aby opět, v případě výše uvedené poruchy, bylo omezeno ohrožení úrazem el.proudem. Pokud se v soustavě TN-S přeruší vodič N, pak pouze přestane spotřebič fungovat a nebezpečí úrazu el.proudem nehrozí.
V případě použití spotřebičů zhotovených v ochranné třídě II. (zvýšená, dvojitá izolace) pak tento spotřebič nemá žádné vodivé části spojené na ochranný vodič PE a žádné, z výše uvedených nebezpečí nehrozí. Z tohoto důvodu se většina, zejména ručního nářadí a spotřebiče, které se při používání drží v ruce, musí vyrábět pouze v tomto provedení.
Dovolím si v tom obsáhlém elaborátu opravu. Rozumím jak to je myšleno, ale zásuvky jsou paralelně.
Za sebou = v sérii.
Vedle sebe = paralelně.
Je to jen nesprávná formulace, lepší by bylo napsat, že zásuvky jsou ve stejném okruhu.
OK. Samozřejmě. Omlouvám se, ale nebylo myšleno ve smyslu pojmů "elektrikářských", ale šlo pouze o formulaci běžnou, laickou. A ještě jedné menší nepřesnosti jsem se dopustil. A to, že pro nebezpečí úrazu el.proudem není ani tak podstatné napětí, které se dostane na kolík v zásuvce a pak tedy na kostru spotřebiče třídy I., ale proud, který proteče lidským tělem, mezi tímto potenciálem a "zemí", která, v ideálním případě, má potenciál elektrické nuly. A ten pak zase velmi záleží na soboru seriově (za sebou) řazených odporů (vitřní odpor spotřebiče, přez nějž se napětí dostává do odpojeného vodiče PEN, propojeného mezi zásuvkami, přechodový odpor místa a způsobu dotyku, vlhkost kůže osoby, odpor lidského těla, přechodový odpor druhé dotykové strany lidského těla-nohy, obuvi, podlahy, případně druhé ruky, dotknuvší se třeba jiného vodivého předmětu spojeného se zemí-třeba radiátor Ú.T. a pod.). Tož ještě tak.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.