Nejste přihlášen/a.
V poslední době se zabývám stavěním v designerském programu takže se to učím a chtěl bych vědět jaké platí zásady při pokládání nosníků/trámů. Dost možná že nepoužívám správné termíny, protože o tom zatím moc nevím. Takže když kladu horizontální nosník či trám na stěnu, zajímá mě, musí se nejdříve položit trám tak, aby byl v jedné linii se stěnou, aby se rovnoměrně rozložila váha? Jako je to tady na tom obrázku? Nebo jsou situace, kdy je možné klást trámy přímo na stěnu, aniž by tam byl ten trám, který rovnoměrně rozloží váhu všech nosníků které leží na tom horizontálním?
Myslím, ale nejsem si jistý, že druhá možnost by byla dát tam místo toho horizontálního na stěnu, vertikální nosníky a na ty položit ty horizontální, na které by pak přišly ty další... Přikládám ještě jeden obrázek ktereslený v malování bo se mi to teď nechce tvořit v tom programu.
A třetí otázka, zajímá mě, používají se u nás jiné rozměry trámů/nosníků než v Americe, Kanadě? Protože tam jsem si všimla, že jejich nosníky někdy sedí přesně na palce. Čili mě zajímá jestli ty nosníky co nakupuje český stavitel u nás jsou původně v palcích nebo v mm? Řídí se to u nás odlišnými normami podle mm nebo v palcích?
Vodorovně se na zeď ukládá POZEDNICE a na ni pak kolmo od středu domu (dle dispozice= nemusí být) a většinou pod nějakým úhlem (ten je stanoven zešikmením střechy) se na pozednbici na jedné straně kotví KROKEV-krokve a uprostřed pak na VAZNÍK...nebo ale podívejte se zde : google.cz/...
vyčtete tam víc,
No nejsem tesař takže názvosloví a podrobnosti až tak neznám ale i tak se něco občas pochytí na stavbě i když s těmito jsem přišel do styku jen na pár stavbách (penzion v Pístině ,o.JH ,domy novostavby v Jivně-ČB Jižní Svahy JH-5 ) a jinak to byly s plochou střechou a panely-spiroly (BD-Pegas JH 5 Hvězdárna...),nebo jen rekonstrukce a tam jsme dřevo max ošetřili postřikem Bochemitu (škola Radouňka, kaple Senotín-o JH)a spousta dalších tyto jen za vše
Já se stále divím, že ty spoje - styčníky se nevyrvou. Očekával bych, že dřevěný vazník 30m dlouhý se bude prohýbat pod vahou těch diagonál. Možná se tam počítá s tím, že diagonály vlastně drží na těch horních styčnících a tím snižují sílu, která působí na vazník? To nehrozí třeba utržení toho kovového spojovacího prvku? Používá se smrkového dřeva? To má tendenci se štěpit.
Zdravím, jenom bych doplnil , že je klasický krov a pak se nově používají příhradové vazníky. To jsou ty slabé desky pospojované zboku plechama. Nedá se tam moc využít užitná plocha půdy. Já osobně je nemusím , ale je tam pěkně vidět , jak pevnost dřeva roste s dvojnásobkem šířky a s trojnásobkem výšky. Aspoň tak mi to vysvětloval jeden tesař.
Jirko super odkaz. Díky. Zaujala mě ta prostorová konstrukce ve tvaru kopule. Víš o této konstrukci více? Použil bych v jednom ze svých návrhů. Myslíš, že kdyby tam nebyly ty diagonály, tak by se tato konstrukce (uvnitř by) pod velivem větru větrem prohýbala či posouvala ze strany na stranu? (za předpokladu, že mezery příjdou vyplniti sklem; možnost popraskání skel?)
hevere - bez obrázku to nemá smysl - já myslím, že najít si k tomu obrázek už není takový problém , ale budiž
spoustu odkazů bývá také na youtube
hever - tož to jo. Omlouvám se. ...Pokud by tě zajímaly stavby kopule , tak si zkus něci najít o Brněnském výstavišti pavilon Z To je myslím největší v republice. archiweb.cz/...
Kdysi jsem narazil na netu na krásnou hru. Musel se postavit z daného množství určitých prvků most po kterém přejet vláček. Pokud jsi ho postavil špatně , tak se zboural. Tam bylo krásně vidět důležitost určitých svislic , diagonál atd.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.