Nejste přihlášen/a.
Zkouším si navrhnout rodinný barák a protože nejsem architekt, chci se zeptat jak tlusté by měly být stěny a jaký typ cihel bych měl použít. Jde o netradiční design, takže stavba by měla mít tyto kruhové tvary, přičemž vnější stěny by byly z cihly, ale vnitřní kruh ze skla. Právě tlouštka stěn určuje průměr místností. Není mi jasné jak je to s cihlama co se týče tepelných úniuků. Ovlivní to tepelný únik, když ty cihly budou pokládané do kruhu? Jaký typ cihel byste použily? Potřebuju konkrétně vybrat kvůli rozměrům a tak, abych si to tam mohl dosadit a představit. Jak tlustá pak je vnější stěna obvykle (včetně omítky)?
Ještě bych se zeptal jaká je minimální tlouštka cihly nebo betonu na kterou bych chtěl zavěsit skříňky od kuchyňské linky, umyvadlo nebo záchod? Je možné zvolit při stavbě některé stěny tlustější jako nosné a jiné tenčí? Nebo pilíře či sloupy, které ponesou váhu horních pater by mohly být tlustější a mezito by mohl být spoj, který by byl o něco tenčí.
A k tomu litému betonu, tam by se tedy dělalo bednění tak, že by se daly fošny vertikálně, ale jak by se to tedy pospojovalo (jako designera mě to nemusí zajímat, ale zajímá mě to tedy jestli je to realizovatelné či jak je to náročné na realizaci pro toho stavitele. Taky by mě zajímalo jestli se to dělá po patrech nebo půl patrech a beton se nechá úplně zaschnout v každé fázi před přechodem na další patro nebo se to musí dělat plynule, aby horní část betonu ještě nebyla úplně vyschlá/ztvrdlá. Já kdysi viděl v jistém dokumentu o stavbě mostu, kde stavili obrovský pilíř, tak že to dělali tímto způsobem, tedy že vlastně jeli v kuse aby beton dobře držel a navazoval na sebe.
Ještě jsem si vzpomněl jak kamarád dělal betonové základy, tak on tam házel balvany betonu ze zbourané stavby. To je OK nebo to snižuje pevnost? Vadí to u základů?
Poslední otázka (alespoň zatím) základy musí kopírovat tvar stěn nahoře? Nebo jen pilíře? Mě napadlo, že přejít ze čtvercového základu, tak aby suterén mohl používat čtvercové místnosti, do místností nad zemí, které by byly kulatého tvaru, by asi ani nebylo architektonicky možné... Ve svém návrhu mám uprostřed budovy velký kruhový prostor o průměru 6,5-7m. Tak vlastně suterén by mohl být dost prostorný. Patra nad tímto kruhovým prostorem totiž mají být prázdné (otevřené).
Někdo tu psal o tom bordelu z řezání polystyrenu, tak sem dávám návod na sestrojení jednoduché řezačky polystyrenu:
Samozřejmě je třeba vědět že elektřina je zabiják, takže je třeba vědět do děláte. Jinak na trhu jsou i profi řezačky, takže člověk by očekával, že si na to stavební firmy tu řezačku pořídí.
Když byla řeč o polystyrenu, tak ten má tepelnou vodivost ~0,04 W/m.K a kapacitu 800 J/kg.K ale dívám se teď na
Izolační deska PIR minerální rouno 0,026 a Izolační deska PIR alu rouno 0,023 W/m.K. Tak jistě je to dražší, ale tím by se dala stěna udělat tenčí. Nevím však jak je to s tou tepelnou kapacitou a případně s propustností vlhkosti? Protože ty nízké hodnoty jsou už určené na chladírenské zařízení.
K problematice tlouštky vrstvy zateplovacího pěnového polystyrenu.
Ztráta ve Wattech na m2 a stupeň Celsia pro stěnu 15 cm železobetonu a tlouštku polystyrenu v cm:
0 : 3,43
5 : 0,65
10 : 0,36
15 : 0,25
20 : 0,19
25 : 0,15
30 : 0,13
Teplotní spád je cca 14°C, počet dnů, kdy se topí cca 220 až 240 dní v roce. Při známé ceně energie k vytápění a zateplení si každý snadno spočte, co se mu vyplatí a co ne.
Já bych ještě doplnil hezký příspěvek z diskuse na tzb.cz . Tam se uvádělo tepelná ztráta stěny o 100m2 při vnitřních 20°c a venkovních -12°c . A u tlouštky 10cm polyše to bylo 1kw. U tlouštky 20cm 0,5kw. U tlouštky 40cm to bylo 0,25kw.
Pokud tedy vezmete domek 10*10m s 10cm stěnou polyše , tak ten má podlahu 100m2 (0,5kw) + strop (0,5kw) a stěnu domu 4*10m na výšku 2,5m = 100m2 (0,5kw) . Tato polystyrenová kostka má tedy ztrátu 1,5kw . Musíte samozřejmě připočíst ztrátu oken a dveří a větrání . Laicky tak zjistíte , že nemá valný smysl dávat izolaci více jak 20cm polyše (R5) . Pokud tedy nechcete pasiv.
Koukám , že napíšu překlep (blbě počítám) a tak opravuji . Správně by měla být kostka polyše o stěně 10cm má ztrátu 3kw . Těch 1,5kw by bylo při tlouštce stěny 20cm polyše.
Děkuju pěkně za faktický a věcný příspěvek. To oceňuji. A to počítáš u domu bez rekuperace? Budu muset zakomponovat tu rekuperaci, bez té byto nemělo moc smysl. My máme zateplený barák 14cm polystyrénu a stejně nám teď v těch mrazech uniká většina teplna průvanem, který jde směrem do koupelny a záchoda. V minulých dnech jsme topili často.
jendad:
Máš to špatně ten výpočet plochy. 1. velikost základny domu s tím nemá co dělat. 2. jde o to jak vysoký je ten barák, kolik má dveří a oken. S počtem dveří a oken se snižuje množství použité izolace a tedy zvyšují tepelné úniky.
Jak by se to dalo řešit? Když bych tam zabudoval rekuperaci, tak otevírání oken nemá smysl (leta tak na čištění okna?). Kdysi na starých barácích jsem viděl okna s dřevěným rámem, které byly tlusté a měli dvojí dvířka, jedny zvenku a druhé zevnitř. To by bylo ideální řešení, akorád by to chtělo z plastu a ne ze dřeva.
Tak ještě oprava včerejších dat, protože výška pater nebyla OK. Teď jsem z toho udělal dvoupatrový barák s podkrovím. A okna mají správnou výšku.
barák malý dvoupatrový
okna (sklo) 28 m2
dveře 2 m2
stěny 26,6 m2
stěny+10 261 m2
stěny+20 266 m2
profil půdy 29 m2
oba profily 58 m2
Z mého baráku (tam jsem uvedl plochu vnitřní stěny misto vnější
vzorová místnost velká při 10 cm izolaci - plocha: 71 m2
vzorová místnost velká při 12 cm izolaci - plocha: 72 m2
vzorová místnost velká při 14 cm izolaci - plocha: 73 m2
vzorová místnost velká při 20 cm izolaci - plocha: 78 m2
vzorová místnost velká při 45 cm stěna+izolace - plocha: 95 m2
ale zapoměl jsem přidat tlouštu stěny. Poloměr "kruhu" je 250 cm a teď nevím kolik je obvod ale bude to asi 1,5 pí.
Nejde jen o tepelné ztráty zdiva.Jde také o tepelnou kapacitu,akumulační schopnost.dnes si projektanti kladou otázku,zda zateplovat zdivo s malou tepelnou vodivostí.Použít velkou tlouštku venkovních zdí s malou vodivostí a nezateplit,nebo menší tlouštku a zateplit.Domnívám se,že je vhodné zateplit i silnější zdivo,protože při zimním topení se zdi ohřejí ,sice za delší dobu u silného zdiva,ale únik tepla není fyzikálně závislý na tlouštce ale na ploše,která teplo vyzařuje.Takže je potřeba volit kompromis,mezi co největší ekonomickou tlouštkou stěn a izolaci.Prostě aby to moc nestálo a úsporu tepla abych ustál ekonomicky.
JABRAKA
Byla by to dražší stavba U nás v panelovém baráku máme 41 tlustou stěnu a je tu dost teplo. Je to beton + polystyrenové zateplení. Zateplení na vnější straně má 24cm i s omítkou. U mě pocity komfortní. Na druhou stranu, ještě těžší otázka by pro mě bylo řešení druhého patra, které by mělo být zakončené střechou, tam by se mohlo akumulovat hodně tepla. Vím že v horních patrech vždy bývá horko. Původní myšlenka byly vertikální válce, ale pokud bych tomu nepřidal podkroví tak se to teplo v létě bude vše hromadit v druhém patře. Druhá možnost, že bych zajistil cirkulaci vzduchu.
na tepelné ztráty je nejlepší koule, čím více se "narovnává"a blíží se ke kostce či kvádru, stále se mluví o vhodném tvaru. Jakmile se ale začnou vymýšlet ozdoby a nerovný plášt budovy, tepelné ztráty se zvětšují.
Ovlivní to tepelný únik, když ty cihly budou pokládané do kruhu? Ne, pokud nepočítáte s tím, že cihly do oblouku budete vyplňovat maltou do klínu. Každopádně dnešní systém je nejvhodnější co nejtenší zdivo, aby udrželo váhu střechy, páč nic jiného nenese. K tomu izolant po obvodě. Klidně bych to viděl na 10 cm betonu, 30 cm izolace, 17.5 cm VPS a 30 cm izolace, Ytong, Porfix, Hebel a k tomu izolaci 25-30 cm.
Cihly pálené bych nebral, páč zařezávání do klínu je složitější.
Beton či porobeton.
Krom toho se zakřivený tvar obtížně vyrábí. Když svítí sluníčko, tak docela vynikne, jak je těžké vybrousit z polystyrenu válcovou plochu. Kolem několika takových chodím ..
Děkuji za odpověď. Problém je ale v tom, že touto zásadou "co nejtenčí zdivo" se řídit nemohu, protože nevím kde je ta hranice, aby nespadla střecha nebo podlaha...
@ra252:
Oni neměli řezačku? Šablonu a kus drátu (který se nažhaví proudem). Neumím si představit to broušení a nepořádek z něj.
Škoda, že nemohu hlasovat víckrát. To VPS
To je něco podobného jako ta jednotka Velux?
obrázek
3dwarehouse.sketchup.com/...https://3dwarehouse.sketchup.com/warehouse/getpubliccontent?contentId=357ead83-f9c5-4b8a-92a4-bba590a9fae0
model SU
Moc jsem nepochopil jak to funguje. Viděl jsem na modelu, že na střeše jsou panely, je kterým je připojen zelený přívod a žlutý odvod s tekutinou, která vede teplo. Ba trase před bojlerem je jednotka, kterou si člověk nastavuje stupně nebo co. Pak je tam jako u klasického bojleru červená a studená s přívodem a odvodem vody do baráku, to chápu. Žlutá a zelená jsou tedy předhřev vody nebo co? Píše se tam že zelená trubka jde přes panely, voda tam cirkuluje a ohřívá se. Kolik stojí takové řešení předehřevu vody?
Zateplení je třeba vnímat jako celek, není to pouze o fasádě. Pokud zatepluji fasádu staršího domu, dostanu se do fáze, kdy navyšování tlouštky izolantu na fasádě, má již minimální přínos pro úspory energií a je tedy neekonomické. Ovšem s dalšími opatřeními přínos má. Asi se shodneme, že úspora za vytápění není přímoúměrná vynaloženým investicím za kompletní zateplení domu, některá opatření mají lepší poměr cena/výkon např.okna. Pokud by Vaše teorie byla správná, vysvětlete mi prosím, jaktože pasivní dům, kde tlouštka izolace stěn s klidem převyšuje 30cm, nepotřebuje téměř topení. Byl by na tom stejně s tlouštkou izolace 14cm? Odpovím za Vás, nebyl!
Porovnáváte neporovnatelné. U pasivních domů je úspora postavena na rekuperaci a dalších konstrukčních změnách oproti standardnímu domu. A jak jsem uvedl, tepelná ztráta vnějších obvodových stěn je kolem 20% a jakákoliv tlouštka vnějšího zateplení sníží tuto ztrátu cca. na polovinu +-. Okna mají ztrátu ve starém provedení asi 25% a tak se dá pokračovat dál. O několik ulic dál na podzim instalovali 24cm izolaci na dvě vnější strany domu. Vypadá to z pohledu oken jako střílna z hradu. Stálo ho to prý kolem 230000 Kč a topí tam zhruba stejně jako vloni. Teď v mrazech zcela jistě. Denní spotřebu plynu uvádí asi o 2m3 méně než vloni.Ani za nic nechce prozradit, kolik spálí za den ! T.j asi o 5000,- méně než vloni. Jenže mrazy jsou až ke konci února. Návratnost takové investice za 50 let. Super. U 140mm mohl ušetřit polovinu a téměř nezjistitelným rozdílem. Nic jiného tady neřeším. Lži a samé lži od dodavatelů a nikdo nedá záruku, kolik se uštří za plyn při změně tlouštky izolace.
Dům může splňovat pasivní standard i bez rekuperační jednotky, ale to sem myslím nepatří. Stejně jako kritika oken, co připomínají střílny, když z tohoto důvodu existuje tzv. předsazená montáž nebo montáž na vnější okraj zdiva. To jednoduše není chyba tlouštky izolantu, ale nesprávného konstrukčního řešení. Vaše odhady nejsou správné, protože poloviční tlouštka izolantu neznamená poloviční náklady na zeteplení. Práce je s tím stejná, cena omítky rovněž, o něco dražší je pouze kotevní materiál a pochopitelně izolant, ale na celkové ceně díla to není tak významná položka. Zajímavá by byla částka, na kterou by Vašemu sousedovi firma nacenila zateplení 14cm, ale tu bohužel nemáte k dispozici. Navíc návratnost je značně zavádějící, protože nezohledňuje pohyblivé ceny energií. Jak již bylo řečeno, s Vámi nehneme a já to ani nemám v úmyslu. Ale nelíbí se mi, když je někdo tak přesvědčen o své pravdě, že ostatní považuje za marketingem zmanipulované ovce, přičemž konkrétní čísla nedal k dispozici.
Jde o použitý materiál, nejtenčí stěny by byly z litého železobetonu, předpokládám, že by to mohlo být do 20cm, u zdícího materiálu bych jako minimum bych určitě dal 45 cm. Taky bych volil ytong. Při dobrém návrhu by nemuselo být potřeba dodatečně zateplovat. PS: Jste inspirován p. Okamurou?
Ano, správně, design u Okamurova baráčku mě inspiroval, ale přišel mi málo praktický. Tak si tak fantazíruji jak bych to udělal já. Tu vatu byste dal kam, zevnitř? To si neumím představit na čem by pak vysely skříňky v kuchyni.
@ra252: vnější tvar bude kulatý, ale v místě kde budou viset ty skříňky by byla stěna rovná.
Já hlavně potřebuju poradit s výběrem konkrétních cihel. Dívám se na výběr ytong . No a nevím co vybrat. Rozměr 450 tam nevidím. Je tam třeba toto
ale já vlastně nevím který rozměr he hloubka a který výška? To je x * y * z?
@2masoni: díval jsem se na ten odkaz a viděl jsem tam cihly s takovou velkou dírou uvnitř. Do toho se spe ta vata?
Zdravím, já se domnívám , pokud ti jde o tepelné ztráty, že jsi zvolil jedno z nejhorších a nejdražších řešení. Jenom si spočítej obvodovou stěnu oproti ,,normálnímu" domu, nemluvě o ,,obtékání" stavby studenými větry. Myslím, že dokud nebudeš mít toto vyřešené tak nemá cenu spekulovat o materiálu.
Vzhledem ke tvaru stavby bych asi použil porobetonové tvárnice . Stavba by byla velice pracná a časové náročná.
Že ty jsi jako malý kluk musel klečet v koutě?
Jenyku možná celý do kruhu ano ale ne 4 tak jak je nahoř na středový kruh nalepeny 4 další to je pak selským rozumem přesný opak !
Na tazatele v to půdorysu jak je v nákresu KA6D7 materiál vyjde nehorázně dráž než klasický dům,čtvercový či obdélníkový!Berte to tak že ve stavebnictví je "ohýbaná práce drahá"!
Ještě jsem to nepočítal, ale tam je to trochu jinak. Já totiž vzal místnost 3x3 m a kolem ní jsem opsal kruh aby vznikl vnitřní prostor. Do kterého jsem posadil nábytek. Výsledek je ten, že místnost vypadá větší a taky je větší, ale obvod jsem nepočítal.
Vlastně nejde přímo o kruh, ale o válce. Zjednodušený model by mohl připomínat raketu se 4 palivovými článkami: commons.wikimedia.org/...
@diesel: a jakou roli hrají okna pokud jde o tepelné ztráty? Mě přijde, že oblasti u oken jsou velmi chladné. Jelikož okna, které by tam byly by byly melé, možná by to mohlo vykompenzovat tepelnou ztrátu, která by jinak nastala u normálního domu s běžně velkými a četnými okny?
Teď jsem zkoušel co se vejde do místnosti menší než kuchyň - vejde se tam jen postel pro jednu osobu a dva noční stolky (respektive noční stolek a vysoká skříň o něco hlubší než stolek. Venkovní obvod zdí místnosti je 6,6m, plocha je 6,1 m2. Ve srovnání můj obyvák má kolem ~4x3 tj. 12m2 a 4m stěna s okny.
24cm izolace nemá ani průmyslový mrazák pro -40°C ! Proč lidi takto hloupnete a podporujete zlodějské stavební a projekční firmy? Na 12cm izolace není žádný efekt. Jen finanční ztráta za nakoupený materiál. Toi už vážně nikdo nepoužívá mozek?
Jendo, již mnoho lidí a mnohokrát Vám vysvětlovali, že to není talk jak si přesdstavujete. Nevím proč pak píšete, něco o používání mozku. Nebo to snad píšete o sobě? Nebo máte kolem sebe 5 lidí, kteří myslí stejně?
Tak jsem si vyhledal informace a dočetl jsem se že investovat pod 14cm izolaci se nevyplatí. Psalo se tam ale taky něco o určité výšce do, které se nemajá používat nasákavé materiály... Což by vata byla.
Co je to ta pasivní stavba, vztahuje se to na tu izolaci? Jako že je to natrvalo a pak jen čekáš až se ti vrátí investice? Takto myšleno?
Jinak děkuji všem za příspěvky, odpovědi, hlavně těm co psali konkrétní čísla... Píšu to sem at nemusím každému jednotlivě.
To víte že to tak je. Tepelná izolace byla dříve 5cm pak 10cm. Teď 24 a díval jste se do tabulek, jaký je rozdíl? Naprosté nic od 14 cm výše. Že 100 x opakovaná lež se stává pravdou se tvrdilo už před válkou. To víme. Že návratnost je u tolika cm nulová se ví také. Možná podle vás tepelná ztráta obvodových stěn dělá 100%ˇ... Jinak je to naprostá šílenost. Ale pokud se někdo nachytá, jeho věc. Když pro průmyslový mrazák stačí 10cm pro izolaci hlubokého mrazu uvnitř, netvrďte zde, že na fasádě při průměrných -2°C, nebo kolik je většinová teplota v topném období, je potřeba 24cm izolace. tomu nevěříte ani sám. Myslíte si, že netopím v baráku a nechci ušetřit?
Pokud je uváděna tepelná ztráta obvodových stěn 20%, tak úspora ve vytápění nikdy nebude více jak 10 % a to jsem ještě nadsadil. A fasádu z 24cm za statisíce udělá jen pomatenec. To si tvrďte co chcete.
Prosím Vás choďte aspoň na konzultáciu s nejakým architektom, alebo stavebným inžinierom, motáte dohromady pojmy a porovnávate neporovnateľné, námatkou: "teplo sa bude akumulovat v podkroví" = nezmysel z mnohých dôvodov, alebo "v byte pri tejto hrúbke steny je mi dost teplo" = irelevantné, záleží od toľkých faktorov, ktoré budú pre Váš dom a byt zásadne odlyšné. Osobne Vám viem obidve veci vysvetlit za 10 minút, ale cez mail a na fórach si budete tvorit názor celé dni ak by sa mal blýžit realite, tak týždne.
Ďalší príklad: aké hrubé steny potrebujem, aby mi nespadla strecha? Ach... viete vôbec, že súčastou projektu pre stavebné povolenie musí byt aj projekt statiky? A jeho súčastou je overenie únosnosti navrhnutých konštrukcií? Toho statika si skrátka zaplatit musíte, inak to povolenie nedostanete, tak ušetrite čas sebe aj iným a choďte za ním už teraz.
Pár tisíc za konzultáciu, prípadne pár desiatok za normálny projekt je smiešne percento proti cene celej investície do domu, zvlášt, keď ide o takto špecifický dizajn. A za vlastnú nevedomost zaplatíte oveľa viac a budete v tom bývat celý život, tak si radšej priznajte, že ak projekt rodinného domu normálne navrhuje 6 vysokoškolsky vzdelaných odborníkov, je lepšie to nechat na nich.
Ten projekt bude existovat jen napapíře, nemám v plánu ho realizovat. Jen si zkouším vymodelovat dům a seznámit se s tím co by tam mělo být a jak.
Jinak nevím z čeho vyvozujete svoje obavy ohledně tloutky stěny jsem si přece vědom, že kolem statiky mám spoustu otazníků, ale proto jsem na poradně, abych se zeptal jak tyto věci řešit. Při tom se mohu něco naučit, protože až doteď jsem se o stavebnictví nezajímal. To s tou akumulací tepla v podkroví jsem se spletl, protože to je vlastně efekt letního slunce že na půdě je teplo díky slunku, které svítí na střechu. Zatím je můj projekt pouze ve fázi, kdy navrhuji velikost místností, aby se tam vešlo vše co chci. Nevím tedy ještě jak to bude s konstrukčními prvky, chtělo by to získat inspiraci někde.
vidím taky "hračičku", tedy spřízněnou duši. Koukal jsem na nějaké videjka yotubu a taky mě vzalo "mozkové cvičení" na téma atypický dům, levný, levný provoz a podobně. No a vylezlo mi tohle, níže uvedené. Jde o čistý polystyrén i když vůbec nevím, kde vzít ty granulky, co bobtnají a šlo by s něma vyplnit formu, nebo kde vzít velikánskou kostku ze které bych to vyřezal. Zase by se to pohodlně stavělo, blbě přepravovalo (musel jsem zmenšit aby to mohlo na silnici bez doprovodu). Ty stěny jsem navrhl 17cm tlusté podle jiných zkušeností a prý to vytopí zapálená svíčka - prax by ukázala víc, ale k tý nedojde když nemám investora ochotného do toho jít. Myslím, že by to byl dobrý byznis když vím, že by to chtěli i na sklady ovoce, brambor a pod.
Je to "skládačka" podle čar v pohledu zespoda. Vleze to na auto velikosti dlouhé avie, ale jde to ještě rozdělit "na výšku" a pak by to šlo i na přívěsu. Kdyby byly k sehnání kostky o velikosti 2x1m tak umím udělat návrh tak, aby to šlo z nich vyřezat, ale co s odpadem? Možná by bylo řešení tou pěnou, otázkou je cena. Na tu pěnu jsou zase nutné formy a ty nejsou zadarmo. A když už formy, tak přímo pěnit párou tak, jak se dělá polystyrén normálně. Prodejné to je, reálnost výroby neumím posoudit když nejsem v oboru polystyrénu odborník - jsem strojař a programátor.
Při počtu cca jedenácti forem by vznikla zakázková skládačka od domků pro chudý lidi po velkoskady zeleniny s průjezdem VZV... Seskládání bez použití techniky na základovou desku. Nejdéle by trvala omítka
[ Obsah příspěvku byl skryt moderátorem @kapkanadeje z důvodu porušení pravidel poradny. ]
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.