Koupit byt nebo počkat?

An, to není pravda. Lidé naopak z města utíkají z města na venkov a malá města. A právě z bytů do domků. Všude u malých vesnic se neuvěřitelně staví, bohužel lidé z bytů se spokojí s malým prostorem a staví domy, které jsou v podstatě byty. Bez návaznosti na okolí na neuvěřitelně malých a nepraktických pozemcích, bez vhodných příjezdových komunikací navazujicích na nedostatečnou infrastrukturu malých obcí. Pak se plní přívodní komunikace auty v ranní a večerní špičce. Bohužel, podle průzkůmů je stále větší poptávka po bydlení. Ovšem ve městech se místo bytů staví kancelářské prostory, nejčastěji luxusní, které nemají opodstatnění, protože jednak je jen málo kdo zaplatí a je spousta volných stávajících kanceláří. Navíc se tím zbytečně zatěžují komunikace, protože všichni do měst za prací z vesnic přejíždějí auty.

Ani průzkumy nepředpokládáají, že ceny půjdou dolů. Pokud se ekonomice bude dařit, lidé budou mít práci a peníze, budou se chtít stěhovat do větších bytů nebo z bytů do rodinných domů. A ceny dolů nepůjdou. To by musela přijít stagnace, ne-li spíš krize.

Známá momentálně koupila byt. Za velmi dobrou cenu a velmi pěkný byt. Je potřeba sledovat trh nemovitostí, někdo potřebuje bydlení vyřešit okamžitě (např. prodat stávající a zaplatit za nový) a vyřeší to nižší prodejní cenou. Takže ano, koupit lze, ale zorientovat se a sledovat. nekoupit hned to první, co se namane.

krtek66: V zahraničí poměrně dost lidí bydlí celoživotně a zcela dobrovolně v pronajatém. U nás si na to ještě lidi tolik nezvykli. Kdo by investoval peníze do cizího? Já bych to třeba zvažovala (kdybych neměla svůj vlastní byt bez hypo). Já nevím, jestli třeba za půl roku nebudu mít možnost pracovat v zahraničí nebo kde a s kým budu chtít žít. A řešit třeba pronájem bytu, když jsem několik stovek kilometrů daleko...? Navíc i s pornajímáním bytu je práce a já jsem založením spíš pesimista a fakt nestojím o to, aby mi nějaký nájemník udělal z bytu kurník pro slepice, neplatil a ještě bych měla problém jej z toho bytu dostat, proto bych nikdy nic svého nepronajala

Se zdražováním nájmu to tak žhavé není - v zákoně je to omezeno, jakým způsobem, jak často a o kolik se může zvedat nájem, navíc je tady v krajním případě možnost požádat o příspěvek na bydlení, což u vlastního bytu na hypotéku nelze. Jinak hypotéka taky není pevná po celou dobu splácení. Když přijde inflace, tak banky taky zvednou úrok.

no tak jestli žijete v domnění, že investovat do vlastního je blbost, tak Vás asi lituju...to co jste vypsala je všechno pravda...ale to vše převažuje jedno velké plus..Kdo by dobrovolně investoval peníze do cízího? Navíc hypotéka je částka pevná na x let, nájem se vám může zvedat pravidelně po určité době až do astronomických výšin. A stěhovat se pokaždé když vám ho zvednou? Kdo to bude dělat? Byt lze vždycky pronajmout a těžit aspoň něco na splátku hypo. Nemusí se hned prodávat

muset a chtít je podstatnej rozdíl...žádné 2 byty kupovat nemusíte...vy pouze chcete...a to jak to dopadne v dědickém řízení nebude už vaše starost...stejně platí zásada, že 3 generace šetří a shromažďují a 4. to prodrbe...

Mně se vždycky líbí, jak mají pokaždé všichni zcela jasno v tom, že mít vlastní byt na hypo je vždy lepší než bydlet v nájmu

To ale přece není tak jisté, že ve vlastním bytě s hypotékou na krku vás to vyjde finančně líp než v nájmu. O vlastní byt se budete muset starat, platit si případné opravy a rekonstrukce (což v nájmu nemusíte), krom splácení dluhu ještě budete platit pojistku na byt a životní pojistku, příspěvky společenství vlastníků jednotek, bude nad vámi viset Damoklův meč, že když přestanete platit úvěr, můžete přijít o střechu nad hlavou, a de facto už pořád budete přivázáni k jednomu bytu, i když vám to třeba v budoucnu nemusí tolik vyhovovat (prodat byt s hypotékou není jen tak).

Já bych si to tedy s vlastním bytem na hypo až tak růžově nemalovala.

Češi jsou poznamenáni 40lety komunismu, kdy o nájemním bydlení rozhodovali soudruzi. Pořadníky... atd. Dokonce i když bylo dotováno, tak se lidé snažili mít vlastní bydlení. Pro svou nezávislost.

Pokud se ale podíváme za hranice, tak např. v Německu bydlí polovina národa v nájmu a nepřijde jim to divné. Já bych ho úplně nezatracoval. V případě finančních problémů pomůže třeba příspěvek na bydlení, lze se jednoduše stěhovat za prací atd...

Je třeba se nad tím pořádně zamyslet.

Jenže Němci nejsou podle mě tak vychcaní a můžou si to dovolit...Jako dát 10 a víc tis za nájem a dalších X tisíc za služby v nájmu je pro mě teda nevýhodné. A ještě nemít skoro žádnou možnost si to uzpůsobit. Každý chce mít minimální náklady na živobytí. A stěhovat se za prací? To tu nikdo nebude.

Danko, ale Vy si nějak odporujete. Napřed říkáte, že je lepší jít do nájmu a pak zase říkáte, že Vy byste nikdy svůj byt nepronajala. Takže do jakého nájmu by pak měli lidé asi jít, kdyby se všichni chovali jako Vy a své byty teda nepronajímali ze strachu, že jim to někdo zdevastuje? A každý nemá ihned celou částku na koupi bytu a musí počítat i s hypotékou. Záleží na jeho věku. Když je mladý a má slušnou práci a má to propočítané, tak klidně. Hypotéku bych si nebrala, kdyby mi bylo kolem padesáti let. To už je pozdě. Ale předpokládám, že tazatel je mladý a má to spočítané. A rozhodně je lepší mít vlastní byt, než být v nájmu. A specielně u nás. Tady je totiž možné všechno, nájmy se mohou opravdu zvýšit a lidi platí a platí a najednou se "probudí" a je jim o "pár" let víc a na všechno už je pozdě. A pak, ono také záleží na každém majiteli, kolik bude za svůj byt chtít. V Praze jsou nájmy přímo vražedné. A u nás jsou lidé dost "nenažraní", to je známá věc. Tak já za sebe radím, koupit a vzít si hypotéku.

@suzymon: Ale to není protiřečení Byty pronajímají různé firmy, které se pronájmem živí, a nemají k těm bytům žádný citový vztah a je jim jedno, že jim tam nájemníci budou třeba kouřit nebo chovat zvířata (jinými slovy - že budou ten byt ničit) a počítají s tím, že sem tam třeba někdo nezaplatí nájem a mají to propočítané, aby se jim to pořád vyplatilo... Já žádná firma na pronajímání bytů nejsem a byt bych nepronajala právě z těch důvodů, které jsem uváděla. Ale třeba nějaký optimista by svůj byt pronajal

Jinak ještě doplním: Pokud je člověk bezdětný, tak mu to je vlastně k ničemu, že po 20 letech bude mít vlastní byt bez dluhu, když to stejně nemá kdo zdědit. Ale pokud už má člověk děti dvě, tak je třeba mít na paměti, že je potřeba za život koupit dva srovnatelné byty, aby bylo předejito sporům v rámci dědického řízení!

Kristepane Danko, kdybych měla jako mladá a ještě bezdětná, přemýšlet o tom, jak se moji eventuelní potomci budou rvát o majetek, který se mi podaří za můj život nashromáždit, tak jdu a vrhnu se po hlavě do Labe hned na začátku. Protože něco tak beznadějně depresivního si ani nedokáži představit. A co můj život? Já chci přece také žít a mít něco, co mi usnadní ten můj život. A kdybych měla takto přemýšlet, tak se na všechno vykašlu. Ale asi jsem jinak založná. Já mám vlastní baráček a jsem štastná, že ho mám, protože nemám z ničeho strach. Nikdo mne z něho vyhodit nemůže a všechno si reguluji sama. Nikdo mi nemůže přikazovat co mohu, nebo nemohu dělat. A mám také dva syny, ale ti se už starají o to své a až já odejdu, tak se v klidu rozdělí. Ale kdyby ne, tak mně už to bude úplně fuk. Ale abych si kazila svůj život obavami o to, že kdybych náhodou něco vlastnila, tak že by to udělalo "zlou krev" až já umřu, tak bych se na takový život vykašlala. Já radím koupit vlastní.

Ale no tak, jedubabičko Dnes už je něco jako "slušná výchova" přežitek. To jste zaspala dobu Teď je v kurzu nevýchova, je kladen důraz na individualitu dítěte a obecně v moderním světě platí, že v první řadě je potřeba vyhovět sám sobě a svým vlastním potřebám, uzmout si ze života pro sebe nejvíc a jen to nejlepší, žít naplno a bez limitů, v ničem se neomezovat a na práva nebo city ostatních dlabat.

... no, to už jsme trošku odbočili od tématu

Já mám ve svém okolí poměrně dost případů, kde se do té doby bezproblémové rodinné vztahy rázem změnily v něco úplně jiného kvůli dědictví, majetkům nebo dluhům.