Nejste přihlášen/a.
Toto se liší odborník od odborníka-některý řekne -je nutá penetrace,některý naředí první nátěr primalexem víc a tím z penetruje a některý hned z jedné vody načisto.osobně jsem takto nově naštukovanou stěnu do výšky 1,5m vzal primalexem a poté už jen tónovaným a dnes ,pže je to v kuchyni tak je to místy oprskané,jinak je to bezez změn!Takhle u země bych to již vůbec neřešil.
Hm. Penetraci? Penetraci určitě ne. Penetraci použijte jen tehdy, když spojujete dvě nesourodé vrstvy. Třeba když potřebujete přemalovat onen nechvalně známý, lesklý a omyvatelný a neodstranitelný olejový nátěr, který stále ještě bývá k vidění na schodištích ve starších domech. Bez penetrace nemáte šanci na úspěch.
Já bych radil štuk přetáhnout malířskou stěrkou. Nevím jak je to s primalexem dnes, ale dříve se stávalo, že primalex nanesený rovnou na omítku časem zežloutl. Ne moc, ale bylo to vidět.
oukej. Pro místní znalce doplním proč penetraci určitě ne.
Penetraci určitě ne, protože v tomto případě postrádá smysl. Penetrace není nic víc než mezivrstva, která se vkládá mezi dvě vrstvy, které normálně nespojíte. Viz začátek mé odpovědi nahoře.
A za druhé. Jestli máte pod vaší malbou starší malbu s tmavším odstínem a použijete penetraci, tak vám ten tmavší odstín vyleze ven. Pak místo jedné vrstvy primalexu budete potřebovat minimálně dvě, možná i tři a ten skvělý nápad s penetrací budete proklínat ještě za měsíc.
Na penetraci hoďte kládu, na štuk natáhněte malířskou stěrku a přes ni primalex.
Hm. Penetraci? Penetraci určitě ne. docela bych si od Vás přečetl, proč ne
díky za odpověď. sice nevím, proč by měla tmavší vylézt, když to má plnit funkci penetrace (jestli dobře chápu funci penetrace), ale zřejmě to máte vyzkoušené. slyšel jsem také verze, že je to drahé ( pro někoho je drahé i zadarmo)
Dříve se používalo rozmíchané řídké vápno (tzv. pačok) a to se do štuku štětkou zatřelo - po uschnutí se z toho stala taková slabá krusta, která zpevnila povrch a zestejnoměrnila savost. To bylo v dobách, kdy dnešní chemické výmysly nebyly a na malování se používala tzv. hlinka (kaolin + klih + barva + voda), ještě dříve pouze vápno.
S příchodem zcela hladkých materiálů na stěny (hobra, sololit, později sádrokarton) bylo použití vápenného pačoku problematické (po napuštění těchto materiálů vápnem tato není nikdy zcela hladká jako původní materiál) se hledala jiná napouštědla a jako optimální se jevila hmota na bázi latexu (hodně zjednodušeně "umělá hmota rozpuštěná ve vodě"). Dnešní penetrační nátěry nejsou vlastně nic jiné než laicky řečeno PVAC disperze (tzn. že v nouzi lze použít i hodně rozředěné lepidla typu Sokrates, Dispercoll, Herkules, ale třeba i hodně naředěné různé vodouředitelné barvy) - účel je stále stejný jako u původně používaného vápno.
Ač jsem "konzerva" a zastánce starých léty prověřených postupů a vždy jsem dělal po štuku enjdříve vápno, uznávám, že ve vašem případě, zvlášt pokud potřebujete rychle postupovat dál (výmalba, stěhování), tak je jednodušší a výhodnější použít penetraci - po nátěru penetrací je nejmenší technologická přestávka pro další nátěr 24hod. u vápna by se správně mělo čekat na jeho chemické zreagování, což je minimálně 1 měsíc.
Plácat na stěny hned přímo barvu bez dalších úprav považuju za čuňárnu a vidět to staří malíři pokojů, obraceli by se v hrobě. Proč by znamenalo vysvětlovat jaký byl vlastně řemeslnický způsob výmalby (přesněji technologie a proč tomu tak bylo), což by bylo na dlouho...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.