Nejste přihlášen/a.
Ví někdo, kolik se počítá, že utlumí protihlukové stěny (např. kvůli hluku z dopravy)? Jaká by měla být jejich výška a z jakého materiálu, aby byly dostatečně funkční?
Z hygienických norem vyplývá úroveň hluku ve venkovním prostředí kolem obytných budov.Původní norma do roku 2002 dávala k dispozici úroveň 70 dB.nová nynější ji snížila v denní době na 55 dB.Uvnitř budov je v normě stanovena na ve dne 40 dB v noci na 30 dB Nikde jsem se nedočetl,kolik vlastně dálnice v plném provozu produkuje hluku,ale předpokládejme že 95 dB.Tlumení protihluhovými zábranami musí tedy hluk snížit na polovinu.
JABRAKA
no zde se uvádí ne úplně přesné věci. Hluk se šíří prostředím, ale s tím, že čím je "pozorovatel" dál od zdroje tím je jeho hladina nižší (menší)- dochází k útlumu v prostředí. Je to jako na technopátry, když jste daleko slyšíte 20 až 30 dB (příkladem) a když stojíte na místě slyšíte těch plných např. 110dB. Tudíž protihluková opatření komunikací nesnižují hluk na 50%, ale omezují jeho šíření. Např. jsou i stěny odrazivé, které pouze otočí směr hluku na opačnou stranu. Pohltivé naopak ve své k-ci, hluk zachytávají. Huk se šíří podobně jako kouř, tj. plynule navazuje na zdroj a šíří se do všech stran, klidně jeho hladinu může ovlivnit i počasí (směr větru např.). čím dále jste od zdroje, tím pro Vás lépe. Vhodná jsou k PH stěnám doplňující opatření, která se někdy aplikují, tj.např. s výstavbou komunikace se můžou u blízkých domů vyměnit okna za více hlukově nepropustná. Sama stěna to prostě nemá šanci vyřešit pouze to omezí a to v míře řekl bych částečné. Mira
Hodně záleží na okolních vlivech. Tam kde pomůže betonový zvukolam nepomůže skleněná bariára a naopak. Jde o to posoudit i stav podloží, protože to má také velký vliv na šíření zvuku a vibrací. Je to s podivem, ale víc než hluk vadí právě vibrace. Jelikož vibrace bez hluku vníme jen okrajově tak nám nevadí, ale ve spojitosti se zvukem pak je to velkou hygienickou zátěží.
Takže zjistitěte si od správce komunikace jaké je podloží konstrukce a nechte si spočítat jeho schopnost pohlcovat vibrace a pak si nechte udělat studii na hygienické stanici na základě které pak projektant navrhne nejlepší řešení...Někdy stačí vysadit Thuje, jindy je vhodný betonový zvukolam z porézního betonu. Dalším kriteriem je vzdálenost v jaké lze umístit barieru... Prostě obecnou odpověd na tuto otázku nelze brát jako bernou minci.
Jediným kriteriem je zákonem stanovená norma,stanovení úrovně hluku je záležitostí a zodpovědností projektanta stavby protihlukové stěny.Jak u dálnice,nebo u železnice.Ten zvolí potřebné materiály i kotvení.Pokud by to po kolaudaci nevyhovělo,musí se to přepracovat.
JABRAKA
víte vůbec kolik stojí dnes Vámi uváděné záležitosti . . ."nechte udělat studii" . . . "projektant spočítá, navrhne" . .. "spočítejte vliv podloží". řádově se pohubujeme v desetitisících až statisících. Mj. podloží je v tomto tématu dle mě naprosto "mimo mísu". Hluk se k lidem šíří především nejrychleji a nejlépe vzduchem, a o to tu právě snad jde . . . .
No vzhledem k tomu že tazatel nezadal rozsah, ani podrobnosti tak je moje odpověd adekvátní. Nenapadejte mne pane Miromiro a nezpochybňujte co píšu. není to kolegiální. A o tom kdo je mimo mísu bychom tu mohli debatovat do nekonečna... není argument kterým byste mohl potvrdit že nemám pravdu a já nemám tolik sil, abych Vás tu učil základní principy šíření zvuku a vibrací a jejich hygienickém vlivu. Pište si své názory a postřehy a mne nechte napokoji... Takových brouků pytlíků potkávám na stavbách dnes a denně dost a vím, že jejich omyly a někdy i lži jim nikdo nevyvrátí...Takže klídek...
Ano vím, a je to poměrně složité. Počítá se to programovým systémem např Hluk Plus,který stojí statisíce a používají jej odbornéprofesionální firmy,zabývající se hlukovou zátěží. Doprogramu vstupuje prostorový 3D model území a model 3D hlukové zátěže. Pak vám vypadne mapa jednotlivých hladin hluku podlet oho, jak je dané místo daleko od zdroje hluku a jak je zdroj stíněný opatřeními, např. protihlukovými stěnami. Obecně stanovit,jak má být PH stěna vysoká nelze. Jak jsem uvedl stanovuje se to na základě prostorového modelování. Samozřejmě lze vybrat z variant, např seprovede méně pohltivá stěna vyšší nebo naopak vysoce pohltivá stěna (záleží na volbě materiálu) a třeba i nižší. Píšu obecně, metematicky je to poměrněsložité a postupuje se výpočtem diferenciálních rovnic, které se tuším že řeší iteračními procesy tj. přes PC. viz uvedený program.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.