Nejste přihlášen/a.
Zdravím, potřeboval bych vědět, jak (pokud vůbec to jde) topit hnědým uhlím (Mostecký ořech 2) v klasickém sporáku/..., aby to co nejméně kouřilo. Topím v něm první sezónu a zatím jsem topoil pouze dřevem a to bez sebemenších problémů
Dnes jsem po delším roztopení dřevem na rošt nasypal dvě lopatky uhlí a co se děje se mi dost příčí a nemám moc chut dále takto topit a otavovat tím okolí. Děje se to, že z komína jde hodně hustý kouř, který sice není nějak šíleně tmavý (cca stupeň 3 dle Ringelmanna), ale je ho pocitově hodně. Tuším, že asi něco není v pořádku a že to taky nepřidává na účinnosti spalování, přičemž sporák je na hnědé uhlí určen.
Prosím o rady, kdo má zkušenosti se spalováním tohoto paliva v podobném topidle.
Zdravím k tomu uhlí
Uhlí SPÁLÍTE BEZ KOUŘE ODHOŘÍVÁNÍM SHORA, tzn. do toho sporáku na čistý rošt dejte uhlí a rovnoměrně rozprostřete lopatkou vrstvu jakou chcete a kolik se vleze, klidně nasypte až po spodní okraj horních dvířek na to vyskládejte polínka suchého dřeva a teprve nahoře na násypu uhlí na těch polínkách zapalte. Nechte řádně rozhořet a pak přivádějte jen tolik vzduchu aby to plynule odhořívalo, je-li topeniště dlouhé pak oheň založte klidně i za dvířky uhlí bude odhořívat shora dolů a zepředu dozadu...
Až budete do sporáku přikládat postupujte dle návodu ze 30 let., tzn. uhlí nesypte na oheň ale vždy TĚSNĚ VEDLE žhavého nebo ohně a je-li to možné tak před tím mírně proroštujte at na roštu zůstanou jen žhavé uhlíky bez popela, přiložené uhlí VEDLE OHNĚ pomalu chytne plamen na něj PŘESTOUPÍ A KOUŘIVOST BUDE MALÁ bude-li kouřit více přiložte malé polínko méně primárního vzduchu a více sekundárního (nebo pootevřít horní dvířka)
K regulaci
rozhoření na násypu uhlí nahoře primár na max. nebo pootevřít spodní dvířka či popelník (záleží jak to ten sporák má) sekundár na min. nebo horní dvířka na škvíru to je zároveň i VYSOKÝ VÝKON POKUD BYSTE TO TAKTO NECHAL
po důkladném rozhoření na násypu přivádějte primárem nebo spodními dvířky jen tolik vzduchu aby uhlí plynule shora odhořívalo a nehaslo čili ne moc, jakmile uhlí prohoří shora až k roštu zavřete dvířka nebo přivřete klapky na minimum získáte tak velmi dlouhý stáložár kdy uhlí dlouho žhne sporák stále horký přikládat nemusíte dle velikosti topeniště několik hodin a z komína neuvidíte nic.
Pokud Vám to dle návodu s uhlím takto půjde můžete zkusit i větší frakci ořech 1 a dle toho s jakou frakcí to bude lepší tzn. délka stáložáru výhřevnost s tou pak můžete počítat i na příště, čili NAPŘ. NA ROZDÍL OD CLUBEK SE V JEDNOŠACHTOVÝCH SPORÁCÍCH A KAMNECH NA UHLÍ TOPÍ OBRÁCENĚ UHLÍ SE ZAPALUJE SHORA., u sporáků a kamen S PLOCHÝMI OHNIŠTI SE UHLÍ VKLÁDÁ VEDLE OHNĚ NE PŘÍMO NA OHEŇ TAKTO KRÁSNĚ CHYTNE BYt něco málo kouře se z komína objeví...NA PŘIKLÁDÁNÍ DO PLAMENŮ BEZ KOUŘE JSOU IDEÁLNĚJŠÍ HN. UHELNÉ BRIKETY
Tedy pokud jde o sporák s odtahem směrem nad palivem...
Když už tu padly pojmy jako CLUB a sekundární vzduch, tak bych měl dotazy:
1) CLUBky (ty se šachtou na palivo uprostřed) mají přívod sekundárního vzduchu jen netěsností přikládacích dvířek, tudíž bez možnosti regulace?
2) Mnou zmíněný sporák K3-U (pro představu je zobrazen tady úplně nalevo: krbova-kamna.com/... ) je řešen tak, že přikládací dvířka jsou na čelní stěně úplně nahoře a jsou od výroby zatěsněna provazcem. Pod těmito dvířky je regulace vzduchu a pod ní šuplík popelníku. Když přiotevřu šuplík popelníku, tak je to totéž, jako bych otevřel regulaci vzduchu - vzduch jde na stejné místo (k roštu zespodu). Sekundární vzduch tam dle mého názoru vůbec nikde nejde. Nevím úplně, jak u takového sporáku dosáhnout oněho "stáložáru"- bez sekundárního vzduchu to nejde (?). Zatím se mi podařilo dosáhnout pouze toho, že to tolik nekouří (což považuji za úspěch).
Zdravím
Odpovím malinko zeširoka
CLUBKY = jsou kamna oficiálně patřící do skupiny STÁLOŽÁRNÝCH KAMEN
PETRY = zase patří do skupiny kamen NÁSYPNÝCH
PRINCIP spalování uhlí , u NÁSYPNÝCH KAMEN (např. petry) vždy se napřed vsype palivo hn. uhlí a pak zapálí shora po rozhoření a seřízení kamna nekouří, odtahové hrdlo kamen je nahoře, jde o čisté a bezobslužné topení uhlím NEVÝHODOU JE CYKLIČNOST po odhoření se kamna musí vyčistit a znovu naloží
CLUBKY tam se sype jak nejlépe sám víte palivo shora protože ODTAHOVÉ HRDLO KAMEN NEBO lépe štěrbina je dole u roštu, velkou výhodou je možnost kontinuálního provozu čili doplnování uhlí za chodu bez nutnosti podpalu
JAK KLUBKY TAK PETRY ALE PRO ČISTÉ SPÁLENÍ UHLÍ VYUŽÍVAJÍ JEDNOHO ZAJÍMAVÉHO PRINCIPU A TO: mezi čerstvým uhlím a odtahovým hrdlem kamen (komínem) je žhavá vrstva ta zajistí čisté spálení u peter je tato vrstva nad palivem u clubek pod palivem ale vždy je místo kde jsou odtahovány spaliny odděleno od čerstvého uhlí žhavou vrstvou což je "jádro pudla" a klíč k čistému a efektivnímu topení uhlím, proto také clubky zakouří tehdy není-li dole zatím vytvořena žhavá vrstva, podobně petry zakouří ze začátku proto, že ještě není vytvořena žhavá vrstva jež dopaluje plyny. (clubky mají odtah do komína dole u roštu tam je žhavé proto se sype uhlí na žhavé shora u peter naopak protože mají odtah nahoře)
Clubky mají jen jeden přívod vzduchu zřejmě proto že se počítá s jistým "přebytkem" kyslíku (nikdy se totiž nespálí všechen kyslík ze vzduchu) který je odnášen do bočních tahů kde "narůstá žár" platí, že čím vyšší žár tím je třeba méně kyslíku k efektivnímu a čistému spalování.
Vedle clubek existovala (ještě existují kamna) s OBDOBNÝM OHNIŠTĚM avšak místo dvou tahů (clubky se středovým zásobníkem) mají jen jeden odtah od roštu dole a navíc je vzadu v tom tahu ještě přívod dalšího "sekundárního vzduchu" (čtyři díry) jde o kamna CELUS (patent celus cca 30 léta) vypadají jako petry přívod vzduchu mají nahoře na dvířkách i dole, ale vzadu je na rozdíl od peter "tah" který od roštu odebírá spaliny zespod podobně jako clubky
Vždy záleží na konkrétním řešení kamen u peter je sekundární vzduch nutností ale u jiného řešení může stačit jen jeden přívod vzduchu.
U sporáků protože mají většinou ohniště "nízké" se většinou přivádí vzduch jen ze spod a to proto, že se "rychle" dostane nahoru nad palivo čili jeden vzduch pak řeší funkci jak primární tak i sekundární, má-li sporák "vyšší šachtu" pak už se nahoře na dvířkách objevují většinou i růžice sekundárního vzduchu.
Nemusíte mít obavu, stáložár není závislý na sekundárním vzduchu případně ani na dalších přívodech vzduchu do kamen, tyto vzduchy slouží k lepšímu odhoření paliva dokud palivo obsahuje těkavé látky které by při špatném spálení působili onu neblahou kouřivost, ale jakmile je palivo jen "žhavé bez plamene" ="stáložárná fáze" pak již neobsahuje těkavé látky čili nekouří a k udržení stáložáru pak slouží pouze primární vzduch, který se stáhne na "minimum" čímž dosáhnete delšího žhnutí uhlíků= nižší ale delší stáložárný výkon
HOŘENÍ MÁ VĚTŠINOU TYTO FÁZE:
UHLÍ SE ODPLYNÍ odhoří zde je riziko zakouření následuje POLOKOKS (žhavé uhlíky z hn. uhlí již nekouří) nebo KOKS (odplyněné černé uhlí opět nekouří jen žhne)
Proto je také KOKS (průmyslově odplyněné černé uhlí) palivo jež obsahuje jen do cca 1% těkavých látek tudíž k jeho spalování je třeba jen Primárního vzduchu (sekundáry nejsou zapotřebí) a ztápí se prohoříváním ze spod i v petrách jelikož nehrozí žádné zakuřování stačí jen shora dosypávat a on pomalu (bez plamene leda namodralé) prohoří nahoru proroštuje se dosype a tak stále dokola koks je čistý ba čistější než plyn jde o ekologické palivo...
Rovněž tak dřevo při první odplynovací fázi potřebuje sekundární vzduch pak vznikne =dřevěné uhlí to již neprodukuje žádný kouř a nepotřebuje žádný sekundární vzduch jen malinko primárního aby =žhnulo, dřevěné uhlí je vlastně ("koks ze dřeva") nepřesně řečeno ale na rozdíl od uhlí je jeho stáložárná fáze velmi krátká (nejsou-li k dispozici kamna jež tuto fázi umí natáhnout)
Uhlí obecně je výborné palivo ale na bezkouřivý provoz je dobré ho stápět ODHOŘÍVÁNÍM (shora u peter, zdola clubky, celusky) na rozdíl od hn. uhelných briket, ty jsou byt z hn. uhelného prachu avšak vhodné na přikládání protože takto nekouří nebo jen minimálně po odhoření na žhavé přivřete přívod vzduchu do kamen a ráno do sporáku přiložíte mírně prohrkáte a jedete znovu, uhelné brikety se užívají na prodloužení dob mezi přikládkou např. topíte-li jen dřevem (přez noc apod.)
Díky za vyčerpávající odpověď, není od věci si vše osvěžit a v mém případě se navíc dozvědět co je myšleno pojmem "stáložár".
Když už tu máme takového odborníka, tak bych si dovolil mít ještě dotaz: mnou zmiňovaný sporák má dle výrobce výkon 10kW a účinnost spalování 71%. Naproti tomu od pohledu úplně stejný sporák Vysočanka K-3 má "jen"7kW a účinnost pouhých 60%. Vysočanka uvádí palivo jen dřevo, kdežto u mého sporáku se připouští i hnědé uhlí.
Co mě zajímá je ta účinnost, která se mi zdá dost rozdílná a přitom konstrukčně jsou sporáky zcela jistě shodné (K3-U je úplně stejný jako prehistorický kousek, co mívala babička). Domnívám se správně, že by to mohlo být absencí sekundárního vzduchu? Já mám totiž od jakživa zažito, že spalování dřeva bez sekundárního vzduchu je prostě naprd, čemuž by odpovídala ta účinnost 60%. No a těch mých 71% je spíš při topení uhlím (výrobce totiž nepíše za jakých podmínek platí těch 71%).
Když vezmu v úvahu tuto pomůcku ( vytapeni.tzb-info.cz/... ), tak by musel být sporák buď hodně netěsný, nebo by muselo do komínu utíkat hodně nespáleného plynu. Při topení dřeven v mém sporáku na výkon co to dá (v rámci rozumných mezí) je na výstupu ze sporáku teplota spalin kolem 250°C (měřeno termočlánkem zasunutým do kouřovodu). Z grafu by pak při 60% účinnosti vypadlo jen to, že je sporák hodně netěsný. Zkouškou kouřem jsem ale došel k tomu, že vzduch to saje jen nad popelníkem (tam kde má) a navíc trochu spárami mezi litinovými deskami. Nemám ale představu o tom, jestli taková netěsnost udělá takový propad v účinnosti. Spíš se mi zdá, že asenci sekundárního vzduchu to má horší účinnost.
Co vy na to?
Jinak když jsme u těch teplot spalin, tak mi je divná jiná věc: při topení uhlím v mém sporáku se nemám šanci dostat s teplotou spalin nad cca 120°C a to ani když je sporák tak rozpálený, že horní deska lehce svítí. Je tohle "normální"? Mě to tak nepřipadá...
Dřevo hoří "dlouhým" plamenem, obsahuje hodně prchavých látek.
Uhlí, byt hnědé, obsahuje těchto látek méně (černé, antracit, koks...ještě méně v uvedeném pořadí) a hoří plamenem "krátkým".
Tedy v případě topení dřevem jde do kouřovodu více tepla. Při topení uhlím ve fázi stáložáru je kouřovod takřka studený, ale kamna stále horká.
Odborník je asi "silné slovo"jsem spíše praktikem ale kamínka (sporáčky) na tuhá paliva jsou mou zálibou a věřte nebo ne za radiátor bych je neměnil,
K porovnání sporáků
Výkon je většinou u kamen sporáků na TP dán "plochou ohniště", čím větší tím se většinou udává větší výkon, tzn. v danou dobu hoří "větší plocha"větší množství paliva najednou = větší výkon Jinak ale udaný výkon u TP (tuhých paliv) berte "s rezervou"ono záleží dle jaké "metodiky"se ve zkušebně dané topidlo testuje ,jakým stylem v něm topí...Prakticky obdobná nebo téměř shodná topeniště = očekávejte obdobný výkon +,-
Účinnost
Beru (pro své potřeby) jako poměr mezi množstvím tepla jež jde do místnosti a tím jež jde do komína, čím více tepla jde do místnosti (nebo na vaření pečení) a čím méně do komína tím je účinnost lepší
Účinnost záleží většinou na "konstrukčním řešení topidla"- větší žárolamy (deflektory) nebo další "tahy"(spaliny oběhnou ještě jenou kamna než odejdou do komína) účinnost zvyšují, i ten sekundární vzduch jak píšete má vliv, protože dopálí plyny, které by jinak bez užitku odešly ven čímž zase lépe využijete dané palivo, dále účinnost záleží i na stylu topení což souvisí i s momentální fází topení tzn. "seřízení"topidla, zde platí že čím je přívod vzduchu do kamen vyšší tím sice zvednete výkon ale zároveň vám ten "průvan"odnese velkou část tepla opět přez komín mimo obytný prostor, čili je tam větší komínová ztráta,( tím nižší účinnost) pochopitelně při zatápění se zvýšenému přívodu vzduchu do topidla nevyhnete já tomu říkám že část paliva se spálí "na plonk"uvolněný výkon padne na "nastartování rozjetí kamen"
Uvedu příklad:
Kerpen 2u4p (petry) mají uvedenou účinnost např. 72 % (?) v aktivní fázi (hoří plamenem cca 3-4 hodiny) kdy je nutný zvýšený přívod vzduchu do kamen se nevyhnete tomu, že do komína odejde větší množství tepla tedy účinnost je nižší, naopak ale zase ve stáložárné fázi kdy mám 2/3 šachty plné žhavého uhlí které k žhnutí potřebuje jen minimum vzduchu čili klapky vzduchu jsou otevřeny jen na malé škvírky tzn. do kamen jde např. jen 5% plochy růžice vzduchu je účinnost nesrovnatelně vyšší, čili ve STÁLOŽÁRNÉ FÁZI MÁM NIŽŠÍ VÝKON NAPŘ. JEN 3kw ale zato MNOHO HODIN a z těchto 3 kw je ztráta odchodem tepla do komína např. jen 5 % (nakolik pustím růžicemi vzduch jež projde žhnutím a chtě nechtě odnese část tepla do komína.
shrnuto: aktivní fáze (plamen) = vyšší výkon=větší komínová ztráta= nižší účinnost
stáložárná fáze (žhnutí)= nižší výkon=minimální komínová ztráta=velmi vysoká účinnost
Čili v té stáložárné fázi bude účinnost kamen daleko víc než jen udaných 72 % typuji minimálně 80 i víc procent..
Já to tedy vidím tak, že u hnědého uhlí dosáhnete větší účinnost přivřením přívodu vzduchu ve stáložárné fázi která je u uhlí na rozdíl od dřeva dlouhá.
A na to bych zapomněl ty pláty kde si sporák přisává vzduch jsou vlastně PŘEDNASTAVENÝM SEKUNDÁRNÍM VZDUCHEM čili tím že máte horní dvířka těsná a malé množství vzduchu si přisává sporák plotnou = vysoký žár nižší spotřeba kyslíku = méně vzduchu=méně tepla do komína = větší účinnost.
U dřeva musíte dát k dobrému hoření více vzduchu= vyšší výkon= ale nižší účinnost= víc jde do komína
Chcete-li sporák nebo jakákoliv kamna s vyšší účinností pak se dívejte hlavně na to, zda mají kamna ještě "další tahy"čili delší cestu spalin v kamnech u těch sporáků je to dáno už tím , že spaliny obíhají plotnu a trouby apod.
Příkladem sporáku který se dá užít jako násypná kamna čili kamna s horním odhoříváním na hn. uhlí = dlouhý bezobslužný provoz a stáložár + vyšší účinnost než petry je např.
výhoda je užití na vytápění nevýhoda není trouba
Vidím to stejně jak píše pan "hubas"
U těch sporáčků bych se tou účinností a výkonem moc netrápil protože PRIMÁRNĚ JE TO NA VAŘENÍ PEČENÍ čili spíše KRÁTKODOBÝ SPALOVACÍ CYKLUS, topení je spíš vedlejší produkt sporáček jede hoďku dvě, někdy 3 takže byt byste spálil o pár lopatek víc uhlí je to úplně "zanedbatelné"oproti např. špatně provozovaným kamnům na uhlí která jedou 10,12 a víc hodin, přesto jsou ale tato topidla nesrovnatelně levnější a zvláště ten sporák než třeba propan butan takže vrásky bych si být vámi z toho nedělal leda že to chcete "studovat"a za čas zase poradíte třeba vy mně
OK, pánové, díky za informace.
Co se týče té délky plamenu, tak to mi bylo jasné že tam jsou rozdíly. Ale že to na teplotě spalin na výstupu udělá tak obří rozdíl mě trochu překvapilo a když jsem slyšel od lidí, co mají kotle na uhlí, že se snaží udržovat teplotu spalin na cca 200°C, tak mě to trochu znejistilo už jen kvůli komínu, pro který je přecijen lepší když jsou spaliny teplejší.
S tím že sekundární vzduch při topení dřevem jde plotnou budete mít asi pravdu, protože když jsem zkoušel těsnost toho sporáku, tak z míst, kde by to "nemělo" přisávat to vzduch nasává pouze kolem plotny. Ono i když je spalinová cesta v tomhle sporáku cca 2,5m dlouhá, tak to pro dřevo není evidentně nějak extra hodně. Např. v troubě (ta je cca 1,5m vzdálená od topeniště) je při větším výkon při opatrném nadzvednutí pokopu na čištění vidět plameny, takže pokud si to bere sekudnární vzduch z plotny, tak to vlastně není nijak pozdě a jako sekundární vzduch to funguje.
S nízkou účinností se nějak moc netrápím (ovšem rozdíl účinnosti u Vysočanky a toho mého mě zarazil), protože ho používám pro topení jen v období, kdy není potřeba moc výkonu a dokážu s ním zatopit rychle a hlavně bezproblémově spálit i dřevo. Ze své podstaty jsem člověk, který rád zkoumá technikálie a když to jde, tak je i vylepšuje, takže proto mě to tak zajímá.
Zdravím
Kotle zkrátka mívají nižší teplotu spalin jdoucích do komína protože mají teplovodní výměník který přece jen odebere teplo z paliva "více, lépe", ovšem jak správně i píšete ono zase jít s teplotou spalin co možná nejníž ve snaze získat co nejvyšší účinnost může být někdy i kontraproduktivní, může se snížit nebo dokonce zhoršit tah, tím pak při přikládání paliva může spotřebič "zakuřovat" do místnosti, a není-li komín "zateplen" nebo netopí-li se v něm každý den po delší dobu může se objevovat kondenzát úsady apod., navíc tedy teplovodní výměník působí odebíráním tepla z topeniště spíše "negativně" "chladí ho" čili je třeba zase topit "intenzivnějším stylem" čímž zase tolik nevyužijete stáložárnou fázi uhlí, která bez výměníku může být podstatně delší a i příjemně "nižší"...vše má výhody a nevýhody
Vzduch procházející pláty sporáku bude dle mně spíše přínosem než naopak, škvírami ho projde relativně "malé množství" tudíž zbytečně "neochlazuje" spalovací komoru čímž se ve sporáku lépe dosáhne vyšší teploty v topeništi kdy zároveň stačí "menší množství sekundáru" (přez ty pláty plotny) (vyšší žár = potřeba vzduchu se snižuje a naopak) vyšší žár bývá u tuhých paliv přínosnější pro lepší efektivnější spálení paliva jeho lepší využití...
2,5 metrů dlouhá spalinová cesta ve sporáku není zase tak málo uvážíme-li naproti tomu např. kamna, z tohoto pohledu kdy se teplo ještě předává troubě jde v podstatě o lepší využití tepla podobně jako u kamen která mají v zadní nebo horní části ještě "tahy" pro lepší účinnost
"ovšem rozdíl účinnosti u Vysočanky a toho mého mě zarazil"
Já bych to opravdu bral s rezervou, přece jen ono "deklarované účinnosti" ze zkušebny za "sterilně ideálních podmínek" které jsou vlastně "uměle nastaveny" je jedna věc myslím ale že v "reálu" za "přirozených podmínek" je otázka zda ta účinnost bude opravdu taková jak uvádí. Jak jsem to psal s těmi "petrami" (kerpen co užívám) udávají kol 70% účinnost ale již ve stáložárné fázi to není pravda, protože tam jde do komína úplné minimum a kamna jsou horká že se popálíte jak psal pan hubas "studený vlažný kouřovod" a "horká kamna" čili do komína jde úplné minimum, čili v této fázi bude účinnost vysoce nad 70%, naopak ale zase při rozhořívání bude účinnost třeba i pod 70 % protože kamnům dáváte "přebytek vzduchu" k "rozjezdu" ...
Podle mně, chtěl-li byste opravdu Váš a ten druhý sporák srovnat v účinnosti, pak aby jste se dopracoval k relevantnímu výsledku chtělo by to srovnat oba sporáky (délky tahů způsob obtékání trouby, řešení a rozměry topeniště, ) dospějete-li k zhruba stejným nebo obdobným výsledkům pak není možné aby mezi těmi sporáky byla drasticky rozdílná účinnost
" jsem člověk, který rád zkoumá technikálie a když to jde, tak je i vylepšuje "
Nápodobně Právě nyní pracuji na takovém soukromém neveřejném malém "projektu" kdy násypná kamna "obohatím" o "přídatnou" spalovací komoru, která umožní že vedle násypného způsobu (odhořívání shora) budu moci jen pouhým přestavením klapek topit také stáložárně jinými slovy kamna "petra" "club" a "celus" v jednom modelu. Cílem je testování kouřivosti při spalování uhlí jiným způsobem než násypným (odhoříváním shora,tam je to bez problému)
Po delším odmlce mám poznatky: je jedno, jak do toho sporáku dám uhlí - čadí to jak lokomotiva bez ohledu na to, jestli uhlí sypu rovnou na vrch, nebo vedle rozpáleného uhlíku na čistý rošt. Jediné, co opravdu pomáhá je např. na levou stranu roštu nasypat červstvé uhlí a na pravou (to jest po směru spalin) hodit kus dřeva - pak to kouří výrazně méně.
Mohl-li bych mít dotaz, tak by mě zajímala druhá věc související s uhlím a jeho spalování v přímotopu. Do roztopených CLUBek jsem nasypal tak do třetiny násypky uhlí (opět ten ořech 1) a nějak to nehořelo i když jsem měl dole regulátor na maximum (tzn. na čísle 3 a dvířka uzavřená). Asi po čtvrt hodině jsem k tomu přišel a už od ucha to hořelo festovně a hned za kamny byla teplota spalin kolem 800°C (mám tam zastrčený termočlánek). Hned jsem tedy uzavřel přívod vzduchu a čekal na pokles teploty na nějakou trochu rozumnou mez (cca 500°C). Nějak se to ale nedostavovalo a teplota se držela kolem 600°C a začala klesat až ve chvíli, kdy bylo uhlí již z velké části zplyněné. Mezitím se mi to tu sice krásně ohřálo, z komína se skoro nekouřilo, ale regulovat to prostě nešlo, což je o držku
Myslím, že dvířka popelníku těsní dobře, dvířka nad nimi už trochu hůř, ale žádná tragédie to není. Co se týče dvířek na šachtě, tak tam je jednak netěsnost (ta tam ale asi má být, protože těsnění jsem u žádných CLUBek neviděl) a za druhé ta horní kovová deska není tmelem přitmelená k šamotu šachty. Další věc je to, že ve výstupním hrdle není klapka.
Teď nevím, jestli to nejde regulovat kvůli tomu, že jsou ty kamna jak cedník a přisávají vzduchu všudemožně (to se mi nezdá, protože sporák je výrazně děravější a problém s tím není - ten jde regulovat celkem dobře) nebo jestli je to jen tím, že má komín moc velký tah (což asi určitě má, protože je to kruh 200mm výšky cca 7m).
Ta klapka, co tam chybí je určená k omezení tahu komínu, nebo k čemu je? Mě jeden chytrák totiž řekl, že ji nemám ani shánět, protože to je dobrý tak na otravu oxidem uhlenatým (proč?). To se mi ale moc nezdá, protože ta klapka sice zmenšuje díru v kouřovodu jen tak na 20%, což sice tah omezí, ale ne nějak drasticky.
Jinak ta kamna, na kterých pracujete budou jen pro Vás, nebo se s nimi bude moci potěšit i někdo jiný?
Každopádně předem díky za případnou odpověď!
Zdravím
Uhlí je na "přímé přikládání"problematické palivo jakkoliv jinak např. v odhořívacích kamnech je palivem "výborným". ZKUSTE hnědouhelné brikety, ty jsou vhodné k přímému přikládání protože takto nekouří, (podobně jako dřevo) k rozhoření stačí dostatek primárního vzduchu, doporučuji koupit "trochu briket na zkoušku", snadno se dávkují a po odhoření na žhavé přivřete přívod primárního vzduchu na min. nebo na nulu (je-li sporák netěsný) =sporáček udržíte také dlouho teplý.
K těm Clubkám
Topení v Clubkách mám žel bohu z "druhé ruky"(topím v "novějších petrách""odhořívání shora"ořech 1) nicméně napíšu Vám pár věcí od "zkušených a spokojených"uživatelů.
Klasicky roztopíte dřevem, pár lopatek uhlí a nechat řádně rozhořet až bude uhlí "žhnout"a až pak na žhavou vrstvu nasypat uhlí u hnědého se uvádí klidně plná šachta poté se tou spodní klapkou nastaví jen "nutné minimum"vzduchu a taktéž zvláště i ve vašem případě se "přivře"klapka do komína, takto by Clubky měly pracovat velmi dlouho např. "přez noc"na "nižší a delší výkon", podmínkou je tedy napřed vytvořit několikerým přiložením dostatečnou a nažhavenou "žhavou vrstvičku". Taktéž se zatápělo tak, že se nasypalo trochu uhlí a na tom ze dřeva oheň přičemž horní dvířka se nechala ze začátku "pootevřena", (to zkuste zde si nejsem zcela jistý) předpokládám ale že při tomto způsobu roztápění to bude nějakou chvíli kouřit nebot clubky mají spodní odtah na rozdíl od peter, můžete vyzkoušet
Jinak kouřivost clubek způsobuje zejména příliš velká mezera odtahu u roštu, tedy mezi šamotem a roštem, tato odtahová mezera by v rámci nekouřivého provozu měla být co nejdříve "zaplněna"tou ze začátku "přiloženou"žhavou vrstvou, to je proto jak jsem již psal, aby se čerstvé plyny z uhlí nedostaly do bočních tahů clubek bez toho že by neprošly touto vrstvou jež by způsobila jejich "dohoření"..., další příčina kouřivosti může být malý tah komína (u vás asi nehrozí) nebo ucpané tahy nebo litinový výměník, dle zkušených uživatelů však k vyčištění stačí sem tam kamna "prohnat"na vysoký výkon jako jste to učinil vy Taktéž je prý možné clubky provozovat non- stop prý až 3ba i dokonce 5 dnů přičemž pak je dobré kamna odstavit a vyčistit spodní průchody do bočních tahů od popela, toto ucpání může mít také vliv na kouřivost a špatné hoření kamen. Aby clubky dobře pracovaly měly by být taktéž "těsné"zejména se to týká šamotové vyzdívky, ti jež si tato kamna oblíbili je po X-letém provozu podrobili "generálce"tzn. rozebrali jsou tam tuším dvě závitové tyče, kompletně vyměnili šamoty utěsnili tmelem a znovu složili, náhradní díly jsou kupodivu zatím k dostání zejména šamoty a rošty...Netěsnost šamotů by vysvětlovala onu "neregulovatelnost"jde-li vzduch do kamen i jinudy než růžicí, další věcí je, že jakmile jde kudykoliv do kamen vzduch pak plamen jde vždy za vzduchem čímž zase může "zahořet"najednou "všechno palivo"což není účelem clubek...Viz. také: energoportal.cz/... club
Tady máte také dobré postřehy:
(Velmi jednoduchá bezproblémová pokud by jste si s Clubkami nerozuměl jsou kamna s horním odhoříváním typicky "petry"(jsou i nové se skly nebo kachlové např. vysočanka ) tam je to jednoduché bezproblémové nasypete plná uhlím zapálíte shora rozhoříte seřídíte odhořívá to shora dolů kouřivost nulová jakmile to prohoří k roštu můžete přivřít spodní přívod vzduchu dle objemu šachty dosáhnete nízkého ale dlouhého výkonu např. 15, ale i až dvacet či dokonce 24 hodin (od zapálení do schládnutí) tak topím já.. Nevýhodou oproti clubkám je, že musíte vždy 1x denně kamna nasypat a zapálit , nelze doplnovat uhlí průběžně jako u Clubek...)
Ta klapka, co tam chybí je určená k omezení tahu komínu, nebo k čemu je? Mě jeden chytrák totiž řekl, že ji nemám ani shánět, protože to je dobrý tak na otravu oxidem uhlenatým (proč?). To se mi ale moc nezdá, protože ta klapka sice zmenšuje díru v kouřovodu jen tak na 20%, což sice tah omezí, ale ne nějak drasticky.
K této otázce
Jsou-li kamna dostatečně "vzduchotěsná" typicky většina dnešních kamen (těsnící šňůry) a je-li přívod vzduchu do kamen jen prostřednictvím UZAVÍRATELNÝCH vzduchových růžic, pak KLAPKA NUTNÁ NENÍ nebot uzavřením vzduch. klapek, vznikne v kamnech pro komín "podtlak" který komín "není schopný překonat" čili "zastavíte tah komínu" jeho "uzavřením" prostřednictvím k němu "na těsno napojených" dobře "těsných kamen". Jinak řečeno komín smí odtáhnout z kamen jen tolik vzduchu kolik mu klapkami nastavíte, víc ne, proto nové "petry" "šachtová odhořívací kamna" klapky nemají a lze se bez nich obejít, jejich dodatečné dosazení do kouřovodu ale není na závadu.
Jelikož ale dříve kamna většinou těs. šňůrami vybavena nebývala, tedy nebyla "tak vzduchotěsná" jako nová kamna, měla mimo regulač. klapek růžic vzduchu ještě i klapku do komína, jejímž přivřením se vlastně uzavíral snižoval tah.
Klapka má tedy podobnou funkci jako jen vzduchové růžice u "těsných kamen" , není na škodu klapku dosadit zejména je-li tah komína extrémně vysoký a je důležitá u méně těsných kamen nebo kamen s neuzavíratelným přívodem vzduchu, mimo regulace slouží k omezení tahu komína zejména v době stáložáru tzn. kamna jsou plná žhavého a aby nám toto teplo neodsál komín přivřeme klapku nebo vzd. růžice na minimum nebo obojí na minimum...= z kamen se stává RADIÁTOR hřejí MÉNĚ ALE neskutečně DÉLE např. i o deset patnáct hodin víc (jsou-li plná žhavého uhlí)
K těm otravám oxidem uhelnatým CO
JIŽ DŘÍVE BYLY KLAPKY NAVRŽENY TAK ABY NIKDY NEUZAVŘELY CELÝ PRŮŘEZ KOUŘOVODU to jste zjistil ale už sám
Otrava CO vzniká dle mně většinou špatným topením tzn. typicky např. špatné topení v petrách na nedostatečné žhavé se "zavalí" celá kamna uhlím, zavře klapka (udušení) + špatný tah přicpaný komín , bezpečnější a nekouřivé je tedy pro "petry" odhořívání shora, a kamna zásadně "škrtit" až ve stáložárné fázi. U clubek je to podobně ucpaný komín nedostatečné žhavé přicpání odsávání u roštu ovšem na to by se přišlo kamna by již od začátku "nechtěla hořet", myslím že jde vždy o souhru vícero faktorů, dnes může být "nebezpečím" nadměrné utěsnění místností nedostatek vzduchu omezení tahu...kdo chce nějakou "pojistku" pak dobrý hlásič CO...to víte sám---
Jinak ta kamna, na kterých pracujete budou jen pro Vás, nebo se s nimi bude moci potěšit i někdo jiný?
Potěšit se může kdokoliv kdo má o tyto věci zájem
ukazatele které budu hlavně sledovat jsou nekouřivost,regulovatelnost a ovladatelnost ,komfortnost obsluhy non-stop provoz a délka bezobslužného provozu na jedno naložení...atd..
V podstatě chci využít principy které tu již jsou akorát je "spojit"do "jediných kamen", provádím to úpravou těchto kamínek:
almipraha.cz/... THORMA 2U4P KERPEN černá
Na zadní straně u roštu dole je vytvořen ještě jeden "průduch"podobně jako je tomu u kamen club nebo celus, tento průduch bude ústit do přídatné komory jež bude na zadní stěně kamen plech + šamot (možná lepší vermikulit pro dosažení vyšších teplot) Tato komora bude nahoře ústit do "té kusu kouřovodu"1,5 mm plech, který bude spojovat přídatnou komoru s původním odtahovým hrdlem kamen tento "té kus"bude fungovat jako "rozdělovač"tzn. bude osazen klapkami pomocí kterých si můžete zvolit zda kamna budou pracovat jako kamna s horním odhoříváním (petry) nebo jako kamna se spodním odhoříváním (club) nebo jako kamna se spodním odhoříváním + prohoříváním nahoru (patent celus) což bude dosaženo ještě dodatečným přívodem vzduchu do přídatné spalovací komory v součinnosti s původními vzduchovými klapkami "kerpenů". Takže v podstatě "nic složitého"a "nic nového"3 systémy v jednom, přínosem bude např. bezprašné nakládání kamen což může být problém u clubek ale není problém u peter tam se využívá komínový tah k odsátí mikroprachu čili doma máte opravdu i s uhlím čisto možná víc než když přikládáte dřevo (to mám již odzkoušeno) možnost kontinuálního provozu což při odhořívání shora není možné čili přestavím klapku a druhý den mohu pokračovat jako v "clubkách"či celuskách, tyto systémy jsou zase výhodnější na spalování briket uhelných a zejména i rašelinových (jsou drahé takže experimentálně), zkrátka půjde o "multifunkční kamna".
Pokud jste kutil nebo to čte i další kutil pak ještě by šlo
- zadní komoru udělat ve stylu "raketových kamen"(na dřevo) zadejte you tube raketová kamna čili implementovat tuto komoru
- nebo kamna upravit na "splyňovací"kdy odtahové okénko není u roštu kamen ale pod roštem kamen (moderní řešení), nebo upravit kamna ve stylu splyňovacích kamen 30 let "praga special"ovšem tam je to "složitější"to chce zkušenějšího kutila a více informací které nemám ovšem vše toto lze realizovat...
Dle zkušeností kdy využiju "známé systémy"budu-li s nějakými aspekty velmi spokojen, pak by se dalo zase "vytáhnout"z tohoto "prototypu"ještě "jinak"řešenou spalovací komoru...
Kamna nezaujmou "krásou jde mi o funkci"pokud se však osvědčí, velmi by se mi líbilo "zhotovit je např. v tomto stylu"
tato kamna jinak fungují klasicky jako "petry"čili kamna s horním odhoříváním, + tahy,
Další nápad který je ale zbytečné prakticky realizovat nebot již existuje ale "není dotažen"je systém odpopelnování kamen u clubek a peter velmi dobrý ovšem lepší je rošt nejen pohyblivý ale i výklopný ovšem s vhodným dimenzováním a geometrií popelníku zkrátka řečeno je možné vytvořit u kamen takové odpopelňování kdy se popel vůbec nedostane do styku s obytnou místností a to buď v ručním nebo mechanizovaném provedení...
Zkrátka co se týká kamen na TP zejména uhlí koks apod. je zde velký skrytý a nevyužitý potenciál, mým cílem je si s tím malinko "pohrát"tot vše, na akademické studie to nebude, to ani není mým cílem, stačí mi maximální funkčnost spolehlivost a nulová kouřivost jako při odhořívání shora u novodobých "peter "se kterými jsem maximálně spokojen
Snad vám ty moje odpovědi alespoň malinko pomohou
Obávám se, že uhlí bude vždycky čudit, více či méně. Myslím si, že ani ten ořech 2 taky není nejvhodnější.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.