Nejste přihlášen/a.
Jaký je rozdíl mezi chlebem vykynutým pomocí kvasnic a mezi kváskovým chlebem? Není jednodušší použít kvasnice? jaká výhoda je v použití kvásku? Má to snad lepší chut
díky Marcela
Kváskový chleba má lepší chut, déle vydrží měkký, a neplesniví. Stará se o to právě kvásek a jeho přirozená kyselost. V kyselém prostředí se špatně množí plísně a houby.
Není pravda, že kváskový chleba musí kynout mnoho hodin. To je jedna z internetových pověr. Stačí 1,5 hodiny.
Některé průmyslové pekárny přidávají sušený kvásek kvůli nakyslé chuti. Nicméně i takový chleba je třetí den tvrdý.
Podle me je to do jiste miry predevsim modni zalezitost. Kdyz by to nebyla moda, nevznikaly by kvuli tomu sahodlouhe diskuze, jak se pece a kvaskovi puriste by si div nezasivali vlastni zito, aby meli echt bio suroviny.
Ale jinak plati, co bylo napsano. dele vydrzi, jine kvaseni. Chut je subjektivni.
Je to o chuti - kváskový chleba jak popsáno výše je o jiném kvašení a pracnosti, ale je to chleba, vše ostatní z kvasnic je prostě taková jiná buchta. Dneska aby pohledal a našel kváskový chleba který se peče z mouky, všechny pekárny od velkých až pomalé to balastí z připravených směsí / jistě že obsahují mouku, ale i stabilizátory ruzné jiné doplňky a bohužel i recyklovaný usušený a pomletý starý chléb / to samé je u rohlíků - zaleje se vodou nakyne a šup s prefabrikátem do pece, mladším už to nepřijde...staříkům nezbývá než hledat...
Kváskový chléb je okyselený přirozeně kyselinou mléčnou a jsou tímto druhem kvašení dodány i nějaké enzymy, kvasnicový se ochucuje kyselinou citrónovou (v domácích podmínkách octem).
Rozdíl je velký, protože pekařské kvasnice jsou jen jeden druh kvasinek. Chlebový kvas je taková zoologická zahrada různých organismů. Kvasnice jen nakypří těsto. V kvasu probíhají různé chemické procesy, které činí pečivo lépe stravitelným, voňavějším a déle trvanlivějším. Pečivo z kvasnic jen tvrdne, mě osobně nechutná už druhý den. Komické je, když se ke kvasnicovému chlebu přidává okyselovadlo, aby se chutí přiblížil kváskovému. Chléb z kvasu se mění a někomu chutná nejvíce čerstvý a jimému třeba třetí den. Jak se jednou naučíte rozumnět svému kvásku, tak pečení je radost a otvírají se tvůrčí obzory, o kterých si pekařské kvasnice mohou jen nechat zdát .
Já osobně miluju opravdu "chlebový chleba" z kvásku a kvasnicemi nakynutá mouka mi nic neříká. Připodobnil bych to k rozdílu mezi poctivým pivem z malého pivovaru a "europivem", co chrlí globální pivovary. Žízeň uhasí oboje, ale požitek to srovnatelný nebude.
To zda to je móda, mi je zcela putna.
Ja len zopakujem približný postup ako chlieb robila moja babička doma.Dala pekarenské droždie,čiže kvasnice do mlieka,vody,nakysly a primiešala do múky,pridala ostatné suroviny a vymiesila cesto.Kúsok cesta odložila a ostatné dala piect.O týždeň keď šla znovu piect chleba,zobrala ten odložený kúsok cesta rozmyla ho v mlieku,pridala trochu múky a štipku cukru a po namnožení bol hotový kvások.Podľa mňa to bolo ako na začiatku,tak aj na konci z toho istého.Chut chleba môže byt rozdielna.
Babičky vždy vědí, co dělají a dělají to dobře. Kvásek si lze vypěstovat, stačí žitná mouka a voda. V obilí i okolo jsou kultury, kvasinky, které se začnou na té mouce živit. Jen takový nově narozený kvásek je slabý a ještě třeba pár týdnů mu trvá, než zesílí. Proto, kdo peče kváskový chleba, tak se o svůj kvásek zpravidla stará a přikrmuje ho a udržuje si ho. Protože ten pak dává očekávatelný a opakovatelný výsledek, rozumněj: při použití stejných surovin a postupu z toho vznikne vždy prakticky stejný chléb. Příliš mladý kvásek dává nejistý výsledek (nemusí dobře kynout, chleba může přiliš praskat apod.).
Vaše babička nedělala nic jiného než, že si založila a udržovala svůj vlastní kvásek. Založila ho na droždí a v tom odloženém se pak namnožili ostatní kvasinky včetně bakterií mléčného kvašení, které hlavně zásadně odlišují kvásek od kvasnic a způsobí, že chleba je trvanlivější a chutnější.
Bavíme se tady o něčem, co funguje zcela samozřejmě zřejmě tisíce let. Naši předkové si nechodili kupovat kvasnice do konzumu, když chtěli péct chleba.
Dobrý den,
podle článku z dTestu (za testy domácích pekáren):
" Domácí chléb vyrobený z poměrně široké nabídky chlebových směsí na tuzemském trhu samozřejmě trpí všemi neduhy, které se potravin "z prášku"týkají. To znamená především absencí stopových prvků, celé škály enzymů a řadou ne vždy ještě za současného stavu poznání identifikovatelných látek, které by bylo možno nazvat "přirozeným pojivem"základních látek, z nichž se chléb ze skutečné mouky, vody, tuku a kvásku skládá. Právě kvásek – původně nezbytná součást klasické výroby chleba, je přitom ingrediencí, která dává chlebu nejdůležitější pozitivní nutriční vlastnosti, především pak podpora peristaltiky střev, čili zlepšení trávení. Samozřejmě je tím míněn klasický žitný kvásek, ne jeho prášková obdoba. A samozřejmě je klasický kvásek nenahraditelný ani při použití droždí. Ačkoli je většina spotřebitelské veřejnosti přesvědčena, že v současné době již průmyslové pekárny kvásek nepoužívají, není to tak úplně pravda. Skutečně, řada výrobců nahrazuje kvásek různými práškovými přípravky, nebot to zlevňuje náklady na výrobu, přesto je ale celá řada pekáren, které kvásek stále používají ..."
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.