Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak řešit vysokou vlhkost v domě - jedná se o starý kamenný dům, nezateplený, zdi cca 80 cm, plastová okna. Vlhkost v domě byla i před výměnou starých špaletových oken za plastová. Kolem celého domu je drenáž a nopová folie, v jedné místnosti je i vydrenážovaná podlaha. Vodorovná izolace není. V létě při celodenním otevření oken za teplého počasí vlhkost cca 65 %, pokud se okno večer zavře, je vlhkost ráno cca 88 %, nezřídka i 90 %. Používáme odvhlčovač, ale to je řešení pouze krátkodobé. Jakým způsobem se dá tento problém vyřešit? Děkuji za odpovědi.
Váš problém nemá za tohoto stavu řešení a všechy dílčí úpravy pomohou jen trochu, nebo vůbec a budou vás stát jen peníze a úsilí. Prostě v podloží je vždy voda a ta má tu vlastnost, že vzlíná přes kapiláry i na vzdory zemské přítažlivosti a ta mrcha to vzlínání nikdy nezastaví. Pokud se vám topením podaří vysušit určitou zeď do určité výšky, tak díky vyššímu sacímu potenciálu to zas vzlínající voda rychle doplní. Ano jsou i neizolované domy s mírnou vlhkostí v místnostech, ale to je jen za podmínky, že vody-vlhosti v půdě je málo. To bývá na vyvýšených místech, s dobrou drenáří - propustnými půdami, kde se voda rychle vsákne do hlubších vrstev. Tady nepomůže žádná speciální omítka, ale jen dodatečná vodorovná izolace. Mrzí mne, že neporadím jak na to, ale zrovna o víkendu jsem byl u známého, který odizoloval kamenné zdi 1m široké a určitě je nějak mohutně neboural.
Ahoj. Přátelé, i p. Milanovi bude chybět informace o tom, jestli je ten dům podsklepený? Jestli ta vlhkost potom leze z případného sklepa nahoru do bytu? Podobnou lapálii jsem řešil u bráchy, ve stoletém domě, se sklepy vystavenými ze žulových kvádrů. Ty byly ještě omítnuty a plesnivé s výrony salmiaku. Musely se odsekat. Ta žula, v teplých dnech dost přitahuje vlhkost. Tomu větrání se asi nevyhnete. Potom asi bude nutné zateplit strop pod obytnými místnostmi. Silně omezte přítomnost květin. Vyloučí taky dost vlhkosti a ta se pak vysráží na studených místech. Asi tak, na začátek. Ahoj.
Ahoj. Ali, všimnul jsem si termínu ,,vydrenážovaná podlaha,, co to konkrétně ve vašem domě asi znamená? Nebyla by marná fotka té strany domu, kde je největší potíž s tou vlhkostí. Kde končí ty žuláky a kde, v jaké výšce je podlaha? Jak je od toho domu vyspádovaný terén? Kolikrát je lepší, než obkopávat a nopovat, ten terén okolo domu vyspádovat od něho pryč. Dále, položit třeba větší dlaždice, zase se spádem od domu, pro odstřikování vody od domu. Aby zůstaly suché zdi a neteklo do nich. Je toho dost, co se dá dělat, ale musí se o případu vědět víc.
doplněno 01.09.14 23:04:Alenko, doplňte sem ještě tu věc s těmi žuláky. Na Milanově fotkách na Rajčeti, je dobře vidět, hlavně ke konci seriálu, že se dá i divně poskládaná zeď velmi dobře a účinně podříznout a zaizolovat. Ty blbiny s výměnami zdí za jiné, nechte někomu jinému. Podříznete a máte hned viditelný výsledek. Pokud potom bude pod tou izolací nějaká vlhkost, tak buď tam zůstane, nebo částečně vyleze obvodovými zdmi ven. Při tom vybourávání odstraňte zdivo v délce asi 50-70 cm. A ve výšce spáry na asi 2-3 cihly.Část pod tou izolací je dobré vyhladit z betonu.(Jak to udělal na fotkách Milan). Přesah IPY, nechte určitě 10cm a spoje je určitě dobré svařit. Nenechat to spojit vahou zdi. Pro vyklínování nepoužívejte nikdy žádné dřevěné klíny. Na dobré a pevné cihly naneste cementovou maltu ze všech stran a zatlačte do zdi až začne malta vylézat. Do těch spár, jsem ještě podle potřeby natloukal staré tašky, nebo šablony. Na pořádné vyšprajcování. Na čouhající Ipě z venčí zdi, by neměla zůstávat voda deštovka. Začala by zase vzlínat do té zdi nad izolací. Hodilo by se, na to udělat takovou malou okapničku. Nebo to časem přesáhnout, překrýt zateplením. Chvíli to potrvá, ale výsledek se určitě dostaví. Mě se dostavil. Ahoj.
doplněno 01.09.14 23:06:Jo, a ty elektroosmotické a chemické způsoby jsou k ničemu.
doplněno 10.09.14 21:26:Ahoj. Doplňuji vyjádření k příspěvku od miramira. Když píšu, že je nutné domek podříznout, mám namysli kompletní odizolování. Zdí i podlah. Např. pro sichr jsem podříznul a zaizoloval i komín. Poněkud nevím, proč by se mělo vykopávat podloží podlah? Když se ta zemní vlhkost přeruší IPOU, nad ní, už bude klid. Mě to tak funguje.
Kolem chalupy jsou zápražáky, na zdi voda nestříká, je dostatečný přesah střechy. A spád vypadá taky dobrý. Zvnějšku to vypadá vcelku dobře. Bojím se, že to bude opravdu vlhkost zespodu - tzn. podlaha a chybějící vodorovná izolace ve zdech...
Humbucker, děkuji. Je rozhodnuto, příští rok začne akce podřezávání. Když bude rozbombardovaný celý pokoj, udělá se to při izolaci podlahy a je to. Díky i za podrobný návod.
Žuláky nevím, do jaké jsou výšky. Ještě jsme tu zeď neodkryli. Podlaha bude plus mínus s úrovní s venkem. Zeď v koupelně byla hodně kombinovaná, převážně kamen, sem tam cihla a našly se tam i tašky.
Jsem trošku skeptik, moc nevěřím na ty "elektrokosmické" věci.
A ještě se zeptám, poradíte prosím nějakou vychytávku? Nebo prostě jen kutat?
Ještě jednou díky.
Musíte nejdříve zjistit co je příčinou té vlhkosti.
Je klidně možné že Vám do drenáže kolem domu zatéká voda a ta se pak natahuje do stěn.
A funguje Vám správně vlkoměr? 90% vlhkost, to tam u Vás bude za chvilku pršet.
doplněno 01.09.14 16:48:Nedovedu si představit podřezávat 80cm kamennou zeď. To bude práce pro sebevraha.
Navíc jestli už ste dům obkopávali, tak počítám že jste ohrozili statiku a při podbourávání Vám to celé pravděpodobně popraská.
Pořídil bych domu rekuperační jednotku a zvýšil množství větraného vzduchu co to jen půjde.
Případně můžete zkusit elektroosmozu.
Děkuji za odpověď. Vlhkost měřena dvěma vlhkoměry, takže chybné měření jsme bohužel vyloučili... Vlhkost byla vysoká i před drenážemi, bláhově jsme si mysleli, že jsme našli řešení. Dům byl cca dva roky neobydlený, plíseň byla v jedné místnosti cca do 1,5 m (zeď zarovnaná skříněmi). Plíseň se dělá občas, ale v malé míře, vystříkáváme savem. Vzduch v místnostech není moc příjemný... Nemáme tušení, co může být přičinou. Chceme ještě vydrenážovat i podlahu v druhé místnosti. Myslíte, že je to řešení? Díky.
Je dům Váš nebo jste tam v pronájmu? Pokud jste v pronájmu tak pryč, pokud je Váš, tak budem pokračovat dál...
doplněno 31.08.14 21:47:zwiki: promiňte, ale to je zas odpověď mimo téma, tazatel píše, že odvlhčovač je jen krátkodobá záležitost, navíc v zimě asi nebude moct mít otevřená okna (v rámci tepelné pohody) bratr měl stejný problém nakonec se to vyřešilo tak, že se z podnájmu odstěhoval
doplněno 31.08.14 21:56:Celý dům je kamený? I základy? Kde byla ta vodorovná izolace? Pokud je to možné, určitě to bude chtít tu izolaci obnovit. Více a hlavně odborně poradí milancukrar, vyzná se v tom lépe jak my všichni tadyk dohromady. Dále se zeptám, digestoř a ventilátor v koupelně a přisávání odpadu jsou vyvedeny ven? Pokud ne, tak u toho by jste měli pokračovat.
doplněno 31.08.14 21:58:Dále by to také mohlo dělat i větší množství pokojových rostlin ale to by asi neudělalo takovéhle číslo, leda že by jste měli z bytu skleník
Řešíme zejména vlhkost v kuchyni a ložnici - sousedící pokoje s vlastně neustále otevřenými dveřmi. V koupelně hodně větráme, tam ten problém není tak palčivý. O pokojových rostlinách jsme uvažovali, ale jsem skeptik, že by celý problém nějak zásadně vyřešili. Vodorovná izolace není, zjištovali jsme možnosti, ale je to hodně nákladná záležitost... Digestoř v kuchyni není, ale nevyváříme každý den. Pokud ano, opět hodně větráme.
Budu doufat, že pan milancukrar koukne i na tuto otázku
Děkuji Vám.
Zdravím,
bez toho dům vidět a podívat se na místě po možných příčinách je všechno tak nějak střelba do vzduchu.
Pokoušet se odstranit problém metodou pokus - omyl vyjde většinou docela draho - různé sanační materiály jsou dost drahé. Ale na to hodit flintu do žita je pořád času dost.
Vzhledem k tomu, že píšete, že se jedná o kamenný dům, tak ten dům má nějakou historii, bydlelo se v něm i dříve. A já pořád tvrdím, že naši předkové byli chytřejší než my i s naší moderní technikou.
Zkusil bych začít bych takovými opatřeními, které de facto nic nestojí.
Větráním sice snížíte vlhkost, ale je potřeba si uvědomit, že v létě, když je teplo, tak kámen je studený a potí se, sráží se na něm vlhkost. Omítky na kameni by nikdy neměly být tzv. tvrdé, tj. s přídavkem cementu, ale měly by být čistě vápenné. Aby dýchaly. To ale jen tak na okraj.
Když už jsme u toho větrání. Pokud větráte jen otevřenými okny, je to sice hezké, vzduch se částečně vymění, ale většího účinku dosáhnete, pokud budete větrat průvanem a ještě většího když průvan podpoříte ventilátorem. I chladný vzduch, ale hnaný ventilátorem vysouší.
Mmch - z kterého regionu jste?
Podle mě je jediným řešením udělat vodorovnou izolaci, což je u kamenných zdí práce pro vraha. Jinak tam ta vlhkost prostě bude pořád.
Jen tak na okraj, tohle je důkaz mého přesvědčení, že současná móda drenáží a nopovky na zdi je naprosto zbytečná, neb je nefunkční a neúčinná. Jak zde stále tvrdí milancukrar, co se stane s vodou když nateče do děravý trubky? Taktéž, když dám na zeď nopovku a ta voda, co jsem si poslal dobrovolně k základům, tak nateče logicky i k nopovce a taktéž za nopovku ke zdi, že.
Alenko, většina lidí ví, že od pátku jsem mimo poč..omlouvám se.
Jak již někteří napsali, na přesný důvod zvyšené vlhkosti je třeba místní šetření. To že nepomůže odkopání tvrdím hodně dlouho. Určitě na 100% pomůže dodatečná vodorovná hydroizolace. Jako že dům nadzvednete, položíte lepenku po celé ploše a barák položíte zpět.
Vy zatím musíte dělat pokusy, aby s zjistila příčina vlhkosti.
jestliže máte někde dlažbu, beton na podlaze, položte asfaltovou lepenku a po týdnu jí nadvezněte. je tam vlhko?
Sepište si vše, co může v domě dělat vlhko, kytky, prádlo, slabá digestoř u vaření.
Osobně z popisu usuzuji, zemní vlhkost, páč nemáte hydroizolaci. Ale klidně si o tom můžeme pokecat po skype..
Odkud jste?
doplněno 01.09.14 18:02:Aleno, nepropadejte zoufalství, to nepomůže.
Ujištuji Vás, že se vždy najde řešení. Rychlé ale drahé, pomalé, ale levnější..Popisovat vše na příspěvku, to je na několk hodin..
Děkuji všem za reakce. Tyto dvě místnosti nejsou podsklepené, jedná se o přízemní domek na Vysočině. Vyřešit nějaké "dýchající" omítky mě též napadlo, ale chybí nám nějaké povědomí o tom jaké... Ad drenáže - nu, jsme začátečníci, laici. A upřímně - mysleli jsme, že odkopeme barák a bude po problému...
Vodorovná izolace stěn je pro mě dost velký strašák z důvodu její finanční nákladnosti, síly kamenných stěn, nemožnosti dostat okolo domu potřebnou techniku atd... Aktuální myšlenka je odizolovat podlahu i ve druhé místnosti - je pravda, že i tam je jeden roh odspodu mokrý - za pět let vytápění, větrání stále nevyschnul...
Ad květena - máme opravdu minimální množství - nějak na to nejsem K dalším možným příčinám vlhka - prádlo sušíme v koupelně, takže jako zdroj vylučuji, stejně tak i vaření - sice není digestoř, ale jak jsem psala, moc se nevyváří.
Propadáme zoufalství...
Tak to vezmeme znovu a popořádku.
1) omítky - pokud máte vlhké omítky na zdech, je to špatně. Ve vlhkém objektu musí být omítky vápenné - bez cementu. Vápno vytáhne vlhkost ze zdí a pomáhá odpařování do prostoru. Mám osobně odzkoušeno - vlhká zeď, nepodřezatelná. Sekal jsem tam novou elektriku a drážky ve vápenocementové omítce jsme zaházel omítkou pouze vápennou (jen vápno a písek). Když ta omítka vyschla, tak tam, kde jsem zaházel drážku, byl světlý suchý pruh, okolo byla zeď nadále mokrá.
Nebudu tady hanět tzv. sanační omítky - nemám s nimi zkušenosti. Ale vím, že jsou drahé, takže je zkoušet ani nikdy nebudu. "Zázračných"vynálezů se zaručeným účinkem u jsem viděl za svůj život dost. Takže raději klasiku našich předků. Vápenná omítka mi udělala službu, kterou jsem potřeboval a za zlomek ceny (náklady jsou doslova haléřové).
Že si nevymýšlím - přečtěte si pečlivě třeba tohle.
2) podlahy - jaké byly v domě podlahy, než jste tam udělali ty nové betonové podlahy? Předpokládám, že klasické dřevěné - prostě prkna na polštářích z trámů. A prkna pěkně jen na sraz, ne na žádnou polodrážku nebo dokonce pero a drážku.
Důvod takové podlahy byl jednoduchý - mezerami mezi prkny provětrává podklad a vlhkost jdoucí ze země do podlahy je odvětrávána. Pokud podlahu uzavřete, vlhkost jde do zdí a podstatně pomaleji se odpařuje tam, protože se tam sejde jak vlhkost ze základů, tak z prostoru podlahy. Výsledek? Neustále mokré zdi.
Jen takovou perličku - víte, jak si naši předkové pomáhali, aby se vlhkosti z prostoru pod podlahou zbavili co nejůčinněji? Na podkladní hlínu pod podlahu nasypali mezi polštáře (to jsou ty trámy, co na nich jsou přibitá podlahová prkna) cca 10cm vrstvu mletého vápna. jak už jsme psal výše - vápno vytáhne vodu z hlíny, dobře na druhou stranu vysychá a ke všemu ještě desinfikuje. Takže žádné houby a pod. věci pod takovou podlahu nebyly.
3) nebudete ráda, ale upřímně - těmi plastovými okny jste tomu taky moc nepomohli - s plast. okny jsou problémy s vlhkostí a plísněmi i v normálně suchých bytech, natož je dát do vlhkého prostoru. Ve vlhkých prostorech jsou idelální právě stará, mírně netěsná okna
4) ve vlhkých prostorách je ideální topit klasickými kamny na uhlí a přívodem vzduchu z místnosti. Komín dokáže odvést z místnosti tolik vzduchu (i vlhkého), že se tomu až nechce věřit. Mám odzkoušeno. že když netopím, mám doma (taky starý vlhčí dům) taky poměrně vlhko - 55 - 60%. Když zatopím, za chvili mám na vlhkoměru cca 40% a třeba v zimě musím dávat na kamna hrnec s vodou a nechat ji odpařovat, protože vlhkost klesne až na neuvěřitelných 25-27%.
Když sem nad tím přemýšlel, dospěl jsem k tomu, že je to celkem logické, proč naši předkové neměli moc problém s vlhkými objekty - topili totiž klasicky v kamnech.
Jen k tomu zde prezentovanému - zbourejte to.To je taková knížecí rada - viz jistá francouzska kdysi - když nemají na chleba, at jedí koláče.
ronyxi, přeji každému vše dobré, neraz kritizuji, ale jen povedu polemiku..
1) vápno, píšete o historii a užastnostni vápna, pak přidáte článek kde se sděluje, že není to vápno, co bývalo, takže přirovnání k minulosti pokulhává. Já jsem sanačku používal jen jednou, na sokl pod hydroizolaci baráku zvenku. Je to již přes 10 let a je pohoda. Nevím jak fungují jinde..
2) vlhkost se bude odpařovat i z betonu, pokud nebude zakrytý.
3) zde určitě nemůžu souhlasit s PVC okny. Tím to určitě není. Pokud jsou plísně, jedná se o vadu práce, špatné užívání domu. Ujištuji Vás, že mám plaštáky mnoho let na různých domech, plísně nikde.
4) starší vlhký dům a vlhkost 55-60%. To je normální stav u suchých domů. Blahopřeji k úspěchu. To není vlhký dům.
Naproso souhlasím s lokálním topení předků, páč to co vylétne z komínu (a že to je vzduchu), musí do místnosti někudy přijít...je to velice kvalitní větrání místnosti.
Já bych neboural, jen postupně vyměňoval zdi za suché a slabší. Páč vždy tam budou mít vlhkost a studeno, pokud neudělají razatní řešení.
Hezké a suché dny.
Nápad vyměňovat zdi za suché, izolované se mi začíná jevit jako dobrý nápad. Popřemýšlíme o tom...
Díky za foto, dobrá inspirace.
Jinak zdi nejsou zastavěné nábytkem, jsou prakticky volné, páč čekáme a čekáme, že to vyschne...
Ó, 55 - 60 %, co bychom za to dali
Milane, polemiku beru - nemám s tím problém, jen jsem psal své zkušenosti a poznatky.
ad 1) asi vápno už není co bývalo, ale pořád je to vápno - některé vlastnosti mu prostě nikdo nevezme i kdyby bylo sebehorší. ve schopnosti třeba pohlcovat a zas vydávat vodu je prostě skoro nepřekonatelné (samozřejmě pokud nebudeme brát moderní chemické látky). A co se týká ceny - tam je nepřekonatelné.
Co se týká sanaček - já jim prostě nevěřím. Kdysi sem se spálil na takovém zázračném přípravku - jmeno si te´d zrovna nevzpomenu, ale určitě se na něj pamatujete - byl to obrovský hit na konci 80. let. Natřela se tím zeď a ona zázračně vyschla. všichni trvdili, jak je to super a jak to funguje. Natřel jsem tím vlhkou zeď do 1,5metru. Jo spodek byl suchý - bez map. Za půl roku byly mapy nad tím 1,5metrem, nad nátěrem. Prostě ta vlhkost vylezla jen výš.
Sanačk mi připomínají nahození zdi cementovou omítkou - taky na vlhký zdi drží, jen se časem objeví mapy. Pokud ale zeď trochu sanytruje, jde to v nejexponovanějších místech pak dolů celé. Mám zkušenosti z tvrdé fasády na vlhkém domě.
ad 2) s tím betonem jsme si trochu nerozuměli - já to myslel tak, že když uděláte odizolovanou podlahu (beton, izolace, beton), tak ta vlhkost se z pod betonu nevypaří, ale přesune se pod izolací do zdí
ad 3) no to je právě ono - správné užívání - čili trvale větrat (třeba mikroventilací). Tak ale na co pak ta těsná okna jsou, když jimi musí táhnotu stějně jako těmi starými, netěsnými? Kromě toho - byty v panelácích. Suché. Po namontování PVC oken v mnoha bytech problémy. Dokud tam byla stará ( a ne moc těsná) okna, problémy nebyly. Jako pořídit si novou ( a ne zrovna levnou) věc místo staré a pak se o podmínky v bytě starat víc než předtím mě teda aspoň připadá dost kontraproduktivní
ad 4) no já si tak nefandím co se týká suchého domu. V prostorách, kde bydlím a mistnosti přímo vytápím a užívám, je max těch 60%, ale tam kde netopím (nebo spíš jen příležitostně) a jsem tam jen občas (konkrétně třeba dílna ve středu domu), tak tam je normálně přes 75% (jednou jsme to zkusil měřit). Tam když položím nemastný vrták, tak je za měsíc jako liška. Veškré omítky, než jsem to otloukl a znova nahodil, šly díky vlhku do cca 1m doslova samy dolů.
Pookud mají kamenné zdi, tak to má své výhody i nevýhody. Máme v rodině dům cca 500let starý, 1m a víc silné kamenné zdi. V jednom z bytů, který je tak nějak uprostřed domu, je docela zajímavý úkaz. V létě tam je chladno až zima (byt je v patře a suchý) taková, že bez topení tam být víc jak hodinu není možné. Ale v zimě - topit se nemusí, teplota tam ani v nevětších mrazech neklesne pod +5°C. Prostě de facto skoro stálá celoroční teplota v rozmezí cca 10°C. Prostě kámen. Těžko vytopitelný, ale s obrovsky dlouhou akumulací.
ronyxi, každý máme svoje zkušenosti a názory. debatou dáme možnosti tazatelům, aby se přiučili..
1) s vápnem se shodneme, že je jelepší jak cement. Je zbytečné to dále rozvíjet. Sanačky, nemám velké zkušenosti, jen na tom co jsem dělal...jak to funguje jinde by musel napsat jiní zodpovědní. I když mám ukázky ze školení od firmy BASF.
2) rozumíme si již, a je to tak.
3) mikroventolaci není třeba používat, ale to je na dlouhé povídání. Jeden poradce píše, že má přes 100 let starý okna a jsou kvalitní. je to věc názoru.
5) v dnešní době kamenné zdi nemají žádnou výhodu.
Hezké dny.
Díky za odpověď. Vezmu to po bodech:
ad 1) Omítky klasické, při doteku jsou zdi - i když se v zimě topí - studené a vlhké. Určitě můžeme vyzkoušet vápennou omítku. Proč ne. Odkaz prostuduju, díky.
ad 2) Podlahy - tenoučka šlupička betonu na hlíně - v kuchyni podlaha značně pokroucená, takové vlnobití. Proto se drenážovala - odpověď na to, jak jsme to dělali: vykopané zhruba půl metru, možná i víc. Navozený štěrk, do něj vložená drenážní trubka, která je vyvedená zdí ven, aby to "větralo". Pak následovala klasika - přesné pořadí nepovím, ale myslím, že poctivě. Beton, polystyren, beton, ipa atd. Nakonec dlažba.
ad 3) Plastová okna - začátečníci - hurá do akce, rozpočet omezený, co nejdříve bydlet... Uváděla jsem to hned záměrně, protože dnes už tušíme, že to nebyla nejštastnější volba...
ad 4) Topení v kamnech - konečně něco správně Topíme dřevem v krbovkách s teplovodním výměníkem, v zimě za stálého topení situace výrazně lepší. Ale teď aktuálně mizérie...
Ad koláče - máte pravdu, díky za podporu
Jinak naši předci věděli - i v tom s vámi souhlasím. Zajímavé, jak jednoduše si poradili a zvládali to...
Dovolím si pár takových podoteků..
ad 1) zkuste tu vápennou omítku někde na nějakém hodně vlhkém kousku, kde si kvůli tomu nebudete muset bourat celý byt. Vedle si nechte kus té omítky, co máte teď, abyste měli srovnání. Já nebýt té drážky na elektřinu, co jsem o ní psal, bych tomu také nevěřil. Ale to srovnání bylo tak markantní, že sem si nejdřív nadával, jak sem to blbě udělal, že tam mám takový fleky (to nové bylo bílé, ta staré omítka tmavě šedá). Jinak poměr vápno/písek jsme dával 1/3. A protože jsem byl šetřílek ( a peněz taky bylo hodně málo), tak jsem si ještě pomáhal tím že jsem místo písku částečně do omítkové malty přidával starou otlučenou a rozdrcenou vápennou omítku. Ale to si radit nedovolím, když sem se na to tenkrát ptal zedníků, tak mi všichni říkali, že to můžu přidávat max do malty na zdění.
ad 2) na pořadí nezáleží - plochu podlahy jste uzavřeli a někam ta vlhkost prostě jít musela. Tak šla do zdí.
Moje zkušenost - do jedné z mistností, které skoro nepoužívám, proteklo střechu skrz strop. Neproteklo málo - v době silnějších děštů jsem nachytal do kbelíků taky 80l vody za 3 hodiny. To pokud jsme byl doma a stačil zareagovat, Když jsm doma nebyl, šlo to do podlahy a pod podlahu, do země. Podlaha prkenná, jak jsme to popisoval. Stačilo větrat a vlhkost byla minimální. S tímhle problémem jsem válčil 3 roky, protože majitel odmítl mnou nabízenou rekonstrukci střechy. Ty 3 roky mi trvalo, než jsem přes neustálé pokusy o opravy přišel na příčinu problému a střechu se mi povedlo definitivně opravit. Takže do podlahy teklo s občasnými pauzami skor ty 3 roky. Zvláštní je, že zdi byly stále suché. Proto ta moje rada, jak by měla být udělalaná podlaha ve vlhkém domě. Něco k tomu jsme se samozřejmě dočetl v různé staré literatuře (konkrétně to vápno pod podlahu)
ad 4) pro vaši představu, jak dokáží vysušovat obyčejná kamna (typ Petry). U nás leje, tak jsme si v 18 hod zatopil. Vlhkoměr mi ukazoval 55%. Teď, po cca 2,5 hodinách lehkého topení ( 3 lopatny hnědého uhlí), ukazuje 42%. Místnost velikosti cca 3,6 x 3,6m s výškou stropu cca 2,4m
Co se týká našich předků... Rozdíl mezi námi a našimi předky je v tom, že oni sice neměli to, co máme my dnes - (chemii atd), ale za to uměli používat hlavu. My dnes doslova rveme všechno "přes moc", protože si myslíme, jak jsme chytří. A když nás pak čas od času příroda vyučí ( povodně, záplavy a td), tak se pak drbeme na hlavě a říkáme si, jak je to jen možný...
Takže - držte se, nevěšte hlavu, ale hlavně se ji snažte používat. Chybama se člověk učí. Víte, kolikrát bych si taky nejradši nafackoval, když si něco vymyslím a pak mě nějaká blbost vytrestá a já si pak jen říkám - kdybych mad tím víc přemýšlel, tak sm takový kopanec udělat vůbec nemusel...
Jsem přesvědčen, že některé domy a byty nemohou nikdy za přiměřených nákladů poskytovat dnes požadovaný komfort. To je, podle mne, i váš případ. Někteří zoufalci v takových bydlení topí i kvůli vlhkosti deset měsíců v roce !
než topit a topit, nebylo by řešení po částech bourat zdi, vložit izolaci a postavit nové zdi? Netuším ale, jestli to není nákladnější než třeba dům podříznout... Nebo vybourávat jen spodní části zdí? Tam se bojím narušení statiky domu...
Řešením pro příští rok i na dalších 100 let je tento dům zbourat a na jeho místě postavit nový s patřičnými vlastnostmi ! Vše ostatní je vyhazování peněz bez efektu. Dokonce se může stát, že podříznuté odizolované zdivo vyschne a vlastní vahou se celé sesuje a zavalí obyvatele.
dobrý den, koupili jsme podobný dům - s tlustými kamennými zdmi, několik let téměř nenavštěvovaný, vlhký - trvalo nám 3 roky intenzivního topení a větrání, než se stěny jakž-takž vysušily... prý je to normální, že to tak dlouho trvá...
My už jsme tady přes pět let, takže to vypadá, že to nebude jen nashromážděná a nevětraná vlhkost. Někde bude příčina, které se snažíme dobrat. Aktuální stav po několikahodinovém topení a častém větrání 76 %, ráno předpokládám opět vysoce přes 80 %... Ale ještě pořád chci být optimista, že to bude stejné jako u vás
Aleno, nic ve zlém, ale v kamenech a vlhkost? Nashromážděná?
doplněno 02.09.14 19:30:Alenko, sdělíte kde máte nemovitost?
Chtěl bych vidět fotografie postupu vkládání vodorovné izolace do pouze kamenného zdiva šířky aspoň 75cm.
Tak chlape, to raději nechtěj vidět, protože tak i tak, by tě to stálo majlant--- Firma ti to udělá relativně rychle, i za krásné peníze, mají pily, či řetězy, které kamenné zdi podřežou jako "nic", ale to je pro platy poradců ve vládě a pod.
Měl jsem ten sám problém co ty . Přijela firma co se tím živí pocelé republice a udělala mi to jako ,,,fušku,,,prostě měli dvoudenní volno mezi dvěma většími zákazkami . Nasadili pilu s diamantovým řetězem a přes kámen jeli jak nic ,ale ten bordel ,místnosti museli být naprosto prázdné. Abych to zkrátil ...kamenná stěna cca 60-70cm. Celková délka cca 25metrů. Hotově do ruky bez dokladu 45000kč . Je to už 5let a máme krásně suchý dům.
Dobrý den, byl jsem 1 měsíc v místnosti, kde se tvořila plýseň ze špatného větrání...Ono to asi jinak nešlo...malá místnost a teplo je hned pryč...plýseň tam pěkně vykvetla ..tak jsme to vystříkali savem a bylo to dobrý...ale jen krátkodobě...Zapomněl jsem řící, že jsem z toho bytu utekl hlavně proto, že jsem měli zdravotní potíže...a i ten můj spolunocležník...zlepšílo se to tím vysříkáním savem..ale plýseň celá nezmizela navěky...Takže bych doporučoval dům hezky načinčat a rychle prodat...Jestli máte děti, tak Vám z toho mohou onemocnět...Takováhle vlhkost...Raději se zeptejte někde doktora, jestli se to tam dá dlouhodobě vydržet...Jinak do toho nacpete peníze výsledek nebude až tak přesvědčivý..Můj laicky posudek. At se daří
Možná by stálo za to popřemýšlet nad elektrofyzikálním vysoušením zdiva (elektroosmóza), třeba by ve Vašem případě šla tato metoda použít.
Třeba s ní má někdo z přítomných zkušenost...pan Cukrář zejména by mohl vědět více.
ladakk, děkuji za výzvu. Jelikož vím jaké to je bydlet desítky let ve vlhkém prostření, že to nejde skoro vytopit, nepomohli drenáže, omítání čímkoliv, udělal jsem stovky metrů podřezání. Teď je sucho. Ale k eletrosmoze. Je to na bázi vodičů, vlhkého zdiva. Na suché zdi nefunguje, jen na vlhké. To znamená, že nedocílíte úplného vysušení. Koupil jsem si knihu od Michaea Balíka a kol, knihu, sanace vlhkého zdiva. Stála asi 300Kč, ale poučil jsem se. Jedině podříznout.
Když nechcete bourat ani podřezávat, tak si aspoň pořiďte kamínka, nebo krb. Vlhký vzduch proletí komínem a dovnitř dostanete suchý z venku. Dlouhodobě počítejte, že ze zdiva se voda odpaří, ale rozpuštěné soli zůstanou a zdivo degraduje. Dle mé zkušenosti je nejlepší u staré (neopravitelné) stavby nedělat nic, a šetřit peníze na nový domek. Maximálně se na tom starém domku naučit něco ze zedničiny.
Stejný problém jsem vyřešil injektáží. Podřezávání by byla strašná práce. Ocitnul jsem se na této diskuzi úplnou náhodou a nemám tolik času to zde probírat. Pokud byste chtěli víc informací (mám široké praktické zkušenosti), napište prosím na mail ivo.sanekzavináčtiscali.cz. Toto není komerční nabídka.
Nevím, zda jste popsala okolí, zeminu, podloží, zda svah... zde jsou takové problémy, že je jílovitá půda, pod ní pískovec, takže voda se drží a nevsakuje do hloubky. Ve svahu po té desce protéká, proto při velkých deštích plochy ujížděly. I za sucha je od jisté hloubky voda. Udělat dům jako suchý ostrov.
hodnota vlhkosti podle mého soudu značí problém, od kterého bych raději ustoupil prodejem domu. Jsou možnosti sanací podzákladí apod. ale cena je velká. Známý nedávno řekl, a velmi mě tím překvapil jelikož se jednalo o jeho dům, že náklad y na opravy starého domu jsou o hodně vyšší než postavit nový. Podle zpráv, které mám, budete stejně tu chalupu doživotně opravovat. Pokud Vám to vyhovuje. Podle mě je řešením hloubkové odkopání podlah, vysušení podloží, vytvoření speciálních kleneb ze ztraceného bednění (plast) pod kterými bude odvětrnaý prostor a nad tím budou nové podlahy dostatečně tepelně izolované. Voda v podloží by se měla dostat co nejníže pod úroveň podlahy a tak by se dům mohl vysušit Zda to zafunguje je šance 50 / 50. Záleží na konfiguraci terénu okolí vodníhm režimu a na stavu zdí. Nejakým elektro tyčím apod. nedůvěřuji. Mj. u mokrých staveb může vysušování narušit statiku. Tak a teď se rozhodujte. M.
Mrkněte se na tyto odkazy níže snad by mohlo toto pomoci - vybral jsem namátkou první odkaz co mi přišel do ruky, mám reference od kamaráda, zrekonstruoval rodičům barák, pak zemřeli a protože jej využívá sporadicky již pár let jako chalupu a nemá čas dojíždět a stále větrat pořídil si toto:
a ještě solární ventilátory asi do dvou místností čistě pro inenzivní větrání mimo zimu...
např: ventilatory.heureka.cz/...
přeji hodně zdaru...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.