Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Vložkování komínu NESTANDARD

Od: hubas* odpovědí: 11 změna:

S ohledem na značné problémy s relizací nového komínu na tuhá paliva bych rád vložkoval nerezem ten stávající. Průduch je součástí 60cm silné opukové vnitřní zdi.

Mám tři dotazy:

1) Dle normy by komínová kulatá vložka měla mít průměr nejméně 140mm. Existuje nějká vyjímka, kdy lze oficiálně vložkovat menším průměrem? Problém s tahem by nebyl, rád bych se vyhnul frézování.

2) Na půdě je komín dostavěn z cihel v nevalném stavu. Lze tuto část nahradit třísložkovým nerezovým komínem a propojit dílem s jednoduchou nerezovou vložkou v opukovém zdivu?

3) Vymetací otvor bych chtěl mít pod střechou-složitý přístup na střechu. Je tento díl totožný s čistícím-vybíracím dílem?

Chápu, že jsou to ne úplně standardní dotazy, přesto Vás žádám o VĚCNÉ rady, děkuji Miloš.

 

 

11 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

janm*

0x

Omlouvám se že trochu odbočuji, ale jestli je průduch veden opukovou tedy kamennou zdí, pak není-li zevnitř zvětralý tzn. pokud se neusípá, nedrolí, komín funguje, nestačilo by odbourat jen horní hlavu "dostavbu z cihel" a znovu ji vyzdít z kval. červených cihel, případně dát i šamot vložku pokud by její průměr nebyl užší než průměr průduchu pod ní.? Je nutné vložkovat? Jinak "vnější plášt komínu" je také možné nahodit cementovou omítkou pro utěsnění zpevnění estetiku atd. Nebo místo "cihelné hlavy komínu", původní zarovnat a dát ten nerez nádstavec.

Co se průměru komínu týká (případné vložky) možná by stačil "abyste to měl oficiálně" výpočet tahu komína (používá se spíše pro výšku komína je-li nižší než účinná) to by se ale chtělo zeptat nějakého kominíka. Také vložkují flexi rourama (v podstatě kovová hadice) a to i na pevná paliva, možná by šel užít tento způsob. Někteří ale tvrdí, že se jim v tomto případě tah o něco zhoršil (vnitřní vrubování).

hubas*

Jedná se o dva komíny pro připojení kamen, do budoucna pouze pro přitápění, nyní jako hlavní zdroj tepla. Vložkování není nezbytné, zvažoval jsem i Vámi navrhované řešení-tzn. dozdění z cihel. To by bylo podstatně levnější. Flexi hadicím bych se rád vyhnul (malá tlouštka-životnost) Problém vidím v tom, že nevyvložkovaného komínu se nesmí dotýkat hořlavé materiály! Výhoda třísložkového nerezu na půdě=zateplení, hotová nadstřešní část, pěkně řešené plechování, rychlost montáže. Prostě mám dojem, že buď to bude drahé, snadné, bezúdržbové (vyjma čištění smozřejmě)a dle norem nebo levné, pracné, vyžadující údržbu a s porušením norem. Potřebuji to vymyslet nějak optimálně, třeba alespoň dozděnou část zateplit vatou, nadstřešní část oplechovat titanzinkem...jde o to, na jakou cenu se pak dostanu, jestli se to vyplatí.

janm*

Co se týká těch jednopláštových (klasických) nevložkovaných komínů, je pravda, že vzdálenost mezi pláštěm takového komínu a hořlavým materiálem by měla být pokud se nepletu min. 5cm, vzduchové mezery. Není ale tak úplně pravda, že u nerez komínu se ho mohou dotýkat hořlavé materiály, ba právě naopak, jeho povrch se někdy i více zahřívá než povrch jednovrstvého komínu bez vložky. Ta vzdálenost mezi pláštěm jednovrstvého komínu bez vložky a hořlavým materiálem je hlavně kvůli jedné věci a tou je vyhoření sazí. Tehdy totiž může teplota uvnitř komínu narůst natolik, že komín může prasknout a oheň prošlehnout mezi cihlami směrem k hořlavé konstrukci,proto je důležité zachovat tu "bezpečnou vzdálenost". Na druhé straně ale pokud se topí rozumně a komín se vymetá kolikrát ty saze vyhoří? Jde o havarijní zanedbaný kritický stav. Co se týká nerezu, je pravda, že se uvádí odolnost proti vyhoření sazí zejména u vložek tlouštky 1mm, skutečnost je ale taková že i tak nemusí nerez přežít vyhoření tak docela bez úhony a VŽDY se správně má ´vložka po vyhoření zrevidovat zda je nebo není schopna nadále odvádět bezpečně spaliny. Takže jestli zvolíte "klasiku" z pálených cihel nebo nerez nádstavec, vždy je dobré nechat mezeru mezi pláštěm komína a hořlavými materiály u nerezu proto, že se někdy může povrch více zahřívat u jednopláště pro případ že by mohlo dojít k vyhoření sazí. Myslím že toto vyjde nastejno.

Ještě k tomu "dozděnou část zateplit vatou", v případě že topíte trvale tzn. trvalé bydlení, není třeba dozděnou část zateplovat vatou, červené cihly mají dobrou akumulaci a jsou schopny dlouho držet teplo, tzn. topím-li každý den nějaký čas zateplení není nutné, dříve tak lidé běžně topili a problémy v podstatě nebyly, zateplíte-li, je to bonus navíc ale není opravdu nutný zvláště když jsou 2/3 komínu uvnitř nebo ve zdi vytápěného objektu. Jistě užijete-li nerez nádstavec je to bezpracnější rychlejší atd., ale neznamená to že užijete-li "levnější klasiku", že je to špatně.

Co se týká bezúdržbovosti, zase není to tak úplně pravda že nerez je bezúdržbový ani nerez není navěky. U cihelného komínu je pokud se opravdu většinu času topí údržba v podstatě také bez problému, chce to jen dobré pálené červené cihly a vršek komínu opatřit zaplechováním. Zkrátka není to tak úplně 100% černobílé tzn. že by dražší nerez vydržel věčně a cihla se sypala a komín netáhl, tak tomu rozhodně není. Cihelné komíny vydrží bez problému sto let jsou-li z dobrých cihel a dobře vyzděny a to dříve vložky prakticky neznali. Myslím že je jedno zda konec komínu uděláte z nerez nádstavce nebo "klasicky",obojí bude fungovat, nic není ale sto procentní.

janm*

Co se týká dodatečného vyvložkování jednovrstvého komínu,ano je pravda že je to bezpečnější ve vztahu k vzdálenosti mezi pláštěm komína a hořlavou konstrukcí na druhou stranu bez vložky k bezpečnosti přispěje dodržení mezery mezi komínem a hořlavými látkami a nejlepší je zaomítat komín po celé výšce dobrou pevnou omítkou a to i v místě průchodu např. stropem, výhodou je že na omítce byste snadno viděl i případné "poruchy" kom. tělesa, komín se po obvodu i zpevní a dotěsní, takže v případě že je komín uvnitř pevný (dobré cihly, kámen) a neusýpá se i takto lze. (dříve se to prakticky řešilo pouze takto) Pochopitelně "chcete-li", nebo "musíte-li"(komín je v nepřístupném místě děravý, teče z něj kondenzát, netěsní, atd.) vložkovat můžete proč ne.

hubas*

Děkuji za rozumné argumenty. Máte zkušenost s výmazem komínu? Jakou maltou se dříve výmazy prováděly? Vápenou? Nyní na to jsou speciální směsy i postupy.

janm*

S výmazem komínu zkušenosti nemám, v podstatě jsem čerpal částečně i z rad jednoho "starého zkušeného kominíka",který již žel bohu není mezi námi. Zeptejte se nějakého kominíka uvidíte co vám poradí, dnes jsou "různé" technologie, třebas najdete to co hledáte.

janm*

Stál jsem tehdy před podobným "problémem", komín červená pálená cihla, přemýšlel jsem o různých "složitých řešeních", ten kominík mi tehdy poradil a pomohl, hlavu jež byla zvětralá jsme ubourali, sehnali "staré pálené červené poctivé cihly", udělali novou hlavu, komín zaomítali a napojili kamna. Komín mi slouží bez problémů dodnes, nejsou s ním žádné problémy ani žádná údržba, jednou ročně ho vymetu, kamna táhnou perfektně nestalo se mi, že by kdy zakouřily vlivem komína. Samozřejmě dnes jsou i jiné "úsporné spotřebiče", kde může docházet ke kondenzacím atd., ale na klasická kamna problém není. Na zdění mi doporučil cementovou maltu (víc cementu).

hubas*

Pěkných starých cihel mám asi dvě palety z rušení příčky, vnitřní rozměr průduchu bych rád 150x150 respektive 160x160. Jak vyřešit napojení kulatého průduchu v opuce a hranatého z cihel? (snazší čištění, hromadění sazí v místě přechodu) Šlo by např. umístit do průduchu v celé délce 150ku pozink svod a ten zalít řídkou maltou? Svod buď zavčasu "vykroutit" nebo ho nechat časem "vypařit", malta zůstane a s ní snadnější čištění i optimálnější tvar? Je to už takové "bastlení"...

janm*

Komín by se neměl směrem vzhůru zužovat, obráceně to ale neplatí ba naopak tzn. bude-li průměr vložky v cihelné "nádstavbě",prodloužení větší než průměr v opuce pod ním, nebude problém. Tzn. nevadí jde-li kouř z užšího do širšího, ale ne naopak. V místě přechodu se může utvořit drobná úsada, při čištění komínu at shora či zespod vždy vzniknou dva tahy nahoru dolů nebo dolů a nahoru s tím problém nebude. Rozdíl o pár centimetrů v podstatě bude fungovat skoro jako "jednoprůměrový komín". Tzn. mám-li dole opuku +,- 150 tak horní část necht je raději 160 ale minimálně 150. Myslím že s tím pozinkem by to asi šlo, šasem by to asi zkorodovalo a "vyhnilo", a zbyde "čistý kulatý průduch". (dříve užívali prý i dřevěný kůl který se posunoval a tvořil kulatý průměr, nahoře se vytáhl) Pokud je spodní opuková část dostatečně "masivní" (tzn. vnější plášt je široký) pak by bylo asi nejlepší koupit klasické šamotky a červenými cihlami obezdít, přičemž průměr šamotky bych volil pro jistotu o malinko větší než je průměr spodního průduchu v opuce aby byla jistota že se komín nezužuje čili cca 160mm. Teď nevím jestli firma Heluz nebo Schiedel, zkrátka nově vyvinuli šamotovou vložku (viděl jsem ve stavebninách) která je vnějším průměrem užší takže když ji budete obezdívat cihlami nemusíte "zdít tak naširoko", jestli ale pod nádstavbou máte dost místa (na šířku hrany komínu) dal bych tam klasické silnostěnné šamot vložky.(dávají se po vodě tzn. širším hrdlem nahoru a shora užším se zasune další) A další možností je tedy jen nadezdít bez vložky, jsou-li to červené dobře pálené cihly, také by neměl být problém, já jsem vždy (vložka by mi tam nevlezla) po pár šárech zevnitř rukou maltou vymazal, navíc určitě komín zaomítejte dobrou pevnou cementovou omítkou, (i v místě kde prochází stropem a střechou) at v něm bude nebo nebude vložka. Při zalévání vložky dejte pozor at si nezalijete opukový průduch pod prodloužením! Dnes se argumentuje tím, že vložka jež je zalitá má omezenou možnost dilatace a může prasknout. V praxi ale praskají i vložky, které dilatovat mohou, jenže na rozdíl od stavebnice se při klasickém obezdění v podstatě nemá co stát, vložka nemá kam vypadnout a i kdyby se časem vydrolila není za ní vata ale pevný zděný komín, takže by to mělo být bezpečnější "i kdyby".

A k tomu navázání hranatého na kulatý, myslím že v tom není problém, pokud nadezdíte hranatý průduch (bez vložky) na kulatý a ten nadezděný hranatý bude o něco větší, čili komín se nebude zužovat nemělo by to ničemu vadit. Pokud tedy by to bylo bez vložky rukou bych ten přechod "vymazal" tahy ze spod nahoru tak, že drobný "schůdeček" vlastně zmizí a místo něj bude pozvolný plynulý "šikmý přechod".(hrany nadezděného můžete také trochu vymazat "dokulata") A i kdyby ten přechod nebyl vemte si, že dřívější komíny byly uvnitř normálně "křivolaké" a dokonce "uhýbané" a to dost, a s tahem problém není sousedi na to mají dokonce napíchlý kotel, na starý nadezdili kus "rovného nového". Pozor jen na to že pokud je nádstavba bez vložky užijte cihly vždy pálené červené ne bílé. A klidně si to ještě zkonzultujte s kominíkem který v okolí vymetá komíny (přece jen kominík nejsem) at máte klid ale myslím že problém by neměl být.

janm*

Ještě něco, pokud se Vám do komína po celé délce vleze svod 150mm, pak to můžete udělat ještě jinak. Známému kominík vyvložkoval starý komín tak, že mu do něj strčil 150mm nerez rouru obalenou vatou (cca 5m v kuse ) a bylo to. Nebo nevleze-li 150 tak ta 140 by mohla.

janm*

Místo toho svodu raději tedy už tu nerez vložku, ono kovy se teplem dost roztahují a mělli by jste tam zalit ten svod, zda-li by to kolem něj nepraskalo, osobně se mi to moc nelíbí, zeptejte se kominíka co by Vám poradil ohledně 2 řešení, vložka bez frézování nebo "klasicky dozdít" jak jsme se bavili viz. výše.

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]