Nejste přihlášen/a.
Na domě mám původní šikmou střechu z pálených tašek, stav tašek je OK, ale občas při velkém dešti v mezeře mezi taškami je vlhko, případně ukápne kapka. Budu dělat zateplení zevnitř - minerální vata, parozábrana a sádrokarton.
Má cenu tašky nějak zamáznout zevnitř v místě nejvíce prosakujících mezer nebo to je zbytečné, resp. vadící (tašky pak budou spojeny k sobě a nebudou se moct volně pohybovat). Vadí občasná nějaká kapka minerální vatě (její trvanlivosti, schopnosti izolovat)?
Děkuji za odpovědi
Skladba by mela spravne byt (z venku) tasky-vzduchova mezera-kontaktni paropropstna folie-vata-parozabrana-SDK. Po te parofolii nad vatou se pripadna voda sveze dolu. Nejde ani tak o destovou vodu,a le casto i o zafoukany snih.Pokud bude skladba takovato, tak tasky netreba podmazavat a strecha bude funkcni.
Takže ideálně by to bylo takto? tart.cz/...
2 - parotěsná folie, mezi izolací a sadrokartonem, co nejlépe utěsnit
1 - paropropustná (=difúzní?) folie - proti případné občasné kapce vody zvenku - vloží se zevnitř pokud možno mezi trámy a latě na střešní tašky. Na styku trámu a latí bude menší mezera, neměla by moc vadit.
Má paropropustná folie (běžná, nereflexní) vnitřní a vnější stranu nebo je to jedno jak ji tam dát?
Je to takto OK?
Dobrý den,
volba pojistné hydroizolace (difúzní fólie) záleží také na výšce tepelné izolace mezi krokvemi. Rozhodujícím parametrem pro volbu difúzní folie bude tzv. ekvivalentní difúzní tlouštka Sd (někdy uváděna jako rd) v metrech.
Pokud budete mít vyplněnou celou výšku krokve tepelnou izolací (což bych doporučoval, střecha bude lépe zateplena, není důvod šetřit na výšce izolace a nechávat tam několik cm mezeru, navíc střechu nebudete do budoucna rekonstruovat desítky let, je to dlouhodobá investice), tak doporučuji použít tzv. kontaktní superdifúzní (vysocedifúzní) fólie, které jsou přímo určení pokládku v kontaktu s tepelnou izolací. Tyto kvalitní fólie mají hodnotu Sd někde kolem 0,02 m.
Pokud byste měl mezi tepelnou izolací a difúzní fólií mezeru, tak stačí použít nekontaktní difúzní fólie s hodnotou Sd někde okolo 1,5 m a více.
Proč se ve styku s tepelnou izolací doporučují používat kontaktní superdifúzní fólie?
Tyto fólie jsou lépe propustné zespodu pro vodní páru, a naopak ve styku s podložkou (tepelnou izolací, ale i dřevem) nevtahují vodu, která může dopadnout na její horní povrch ze srážek, do podkladu. U těch nekontaktních fólíí by k tomu naopak mohlo docházet, protože jsou mikroperforované, proto pod nimi musí být vždy provětrávaná vzduchová mezera.
U difúzní fólie je nutné vždy správně umístit horní a spodní líc, protože jedna strana je propustná pro vodní páry, druhá strana je nepropustná pro vodu, obvykle potisk fólie směřuje nahoru, směrem k střešním taškám.
Stejně, jako je nutné kvalitně utěsňovat všechny přesahy, prostupy, napojení na stěny a střešní ona u parotěsné zábrany, tak je nutné stejně pečlivě pokládat i difúzní fólie. Veškeré příslušenství samozřejmě koupíte u prodejce takových fólií, kde by vám snad měli poradit i potřebný typ fólie.
A jak už bylo zmíněno, samozřejmě, s difúzní fólií už žádné podmazávání tašek provádět nemusíte.
Jane, tašky se podmazávaly, aby je nebral vítr. Musíte udělat střechu podle výše uvedeného obrázku, s odvětrávaním. Difuzní membrána, podstřeška, kontaktní folie, či jak jí kdo nazývá se nesmí obrátit.
Studujte třeba zde:
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.