Prohorivani viadrus

Zdravím Vás

Takže já tak topím v kamnech ale mnoho lidí tak topí také v kotlích jež to konstrukčně umožňují. Princip je stejný a je v podstatě velice jednoduchý.Takže bych se to pokusil shrnout obecně. Spodní dvířka se uzavřou a vzduchová klapka také aby při vsypu nevylétal spodem prach. Na čistý rošt horními dvířky nasypete palivo, uhlí. Tady je možno užít buď černé, hnědé nebo mnozí uživatelé s úspěchem užívají v kotlích mix, , či polovinu hnědé černé atd, to jaké nebo jakou kombinaci a velikost frakci uhlí užijete pak záleží na tom, co Vám bude nejvíc vyhovovat vzhledem k činnosti kotle tzn., jak jeho výkonu tak době stáložárného provozu atd. Vhodná velikost uhlí je napr. ořech 1, jde o to aby nebylo příliš drobné až prachové, jež by omezovalo přísun vzduchu k hořící vrstvě ze spod ale zase aby nebylo příliš velké, např. kostka, nebot pak plamen shora hůře přestupuje dolů. V obou případech však lze toto doladit dávkováním vzduchu spodním vzdušníkem,čili primárním a horním vzdušníkem a také mícháním frakcí (velikostí) uhlí. Tak např. dám-li do kotle do spod kostku nahoru je pro rozhoření dobré dát např. ořech 1, nebo mám-li uhlí zbytkové hodně jemné, pak je dobré smíchat s větším atd. Co se týká regulace vzduchu tak mám-li kostku velké kusy uhlí pak přivádím spodním vzduš. více vzduchu a méně vzduchu horním, čímž nastolím v horní části spal. komory větší žár a bez problémů odhoří dolů i ta kostka, podobně se dává (ze začátku) více vzduchu na primáru i v případě uhlí velmi jemného atd. Pro začátek si myslím je možné užít např. hn. uhlí ořech 1, časem uvidíte, co vám bude lépe vyhovovat.

Na násyp uhlí nahoru, se mi osvědčilo vyskládat suché dřevo např. 2-3cm silné tak, aby zakrylo celou plochu násypu, na tom klasicky rozdělám oheň z třísek a přiložím polínka jakoby pod tím uhlí ani nebylo, ze začátku je spodní vzdušník otevřen na max, , nebo lze-li pro lepší rozhoření je dobré otevřít na chvíli i spod. dvířka. Horní přívod vzduchu se může nechat otevřený až do důkladného rozhoření, pro lepší rozhoření můžete horní vzduch mírně přivřít aby jste zvýšil teplotu na povrchu uhlí a to se lépe zapálí. Po důkladném rozhoření může být do 10 minut ale i třeba do půl hodiny i víc, dle tahu atd., se přistoupí k seřízení klapek, tzn. spodní klapkou vzduch ubereme tak aby bylo odhořívání plynulé a aby kotel nehasl a horní klapku nastavíme tak, aby kotel nehučel ale plynule odhoříval a plameny měly pokud možno co nejsvětlejší barvu, za nedlouho kouř nad komínem zcela zmizí nebo je jen minimální neznatelný.

K nastavení klapek, každý uživatel nastavuje jinak, dle toho co od kamen nebo kotle očekává, dá se to zobecnit asi takto, pokud necháte méně vzduchu nahoře (sekundár) a více nebo hodně dole, pak za čas nabere kotel velice vysoký výkon, může hrozit i přetopení či poškození kotle, pokud je takové nastavení trvalé a máte dobrý tah, zkrátí se ale celková doba výhřevnosti. Nastavíte-li méně vzduchu na primáru a více na sekundáru pak kotel bude pracovat na výkon nižší ale o něco delší prodlouží se doba stáložáru. V zásadě však platí, že primárem by mělo být přiváděno minimálně takové množství vzduchu aby vám za několik hodin kotel samovolně neuhasl, to si musí zkusit každý sám, každý má totiž jiné tahové podmínky i jinou frakci , uhlí či směs atd. Ze začátku je tedy dobré mít vše trvale pod kontrolou a vypozorovat si "své optimální nastavení klapek", jež vám za většiny okolností umožní a´by vám dal kotel to co od něj požadujete, většinou tedy delší výkon. Ti co topí v kotlech uvádí většinou dobu výhřevnosti kotle bez obsluhy cca na 12 hodin +,- (dle uhlí, způsobu nastavení klapek, typu kotle atd.) Jelikož má odhořívání relativně dlouhou dobu bezobslužnosti, většina lidí pak vybere kotel a postup zopakuje. Lze ale i dokládat, máte-li na dně ještě žhavé, pak proroštujte aby zůstalo jen žhavé přidejte vzduch primárem na max a můžete přiložit, a pokračovat v přikládání jakýmkoliv palivem, ideálně dřevem nebo hnědouhelnými briketami (při tomto způsobu nekouří, přikládání uhlí bývá na rozdíl od jeho odhořívání shora někdy problematické)

Výhodou odhořívání shora je nejen pohodlné topení bez nutnosti proces neustále sledovat (to jen ze začátku když se učíme jak nejlépe nastavit klapky) ale i to, že po rozhoření je kouřivost většinou minimální nebo nulová, nemusí se tudíž tak často čistit komín a kouřovod,atd.

Konkrétně pro tento typ kotle jeho specifika vám neporadím avšak principielně je to stejné, nasypete zapálíte nahoře necháte rozhořet seřídíte a máte na mnoho hodin pokoj.

Ještě k té regulaci zapomněl jsem že u kotle je to jiné, (primár i auto) a asi vám to moc nepomůže co jsem psal, omlouvám se, chtěl jsem jen nastínit na jakém principu to asi pracuje pouze tedy obecně, konkrétně je lepší názor nějakého uživatele tohoto kotle.

Z jakého důvodu chcete u odhořívacího kotle topit prohoříváním? :o

Poznámka na okraj:

Zdá se mi ,že tady jde o nedorozumění. Pán totiž píše o "prohořívání" a dodává ano shora dolů. Takže mám za to, že se ptá na odhořívání shora dolů (ale říká tomu prohořívání, což se používá většinou když to hoří od spodu a palivo je nad tím) tedy jestli to dobře chápu, tak otázka pána směřuje na odhořívání. , nahrává tomu i to, že se ptá "jak se u toho přikládá", tak se většinou ptají lidé, kteří začínají s horním odhoříváním a v praxi ještě neviděli jak to funguje.