Nová betonová podlaha ve vlhké místnosti

A byl by velký problém obvodové stěny podříznout a izolovat?

Pokud by to problém byl, je potřeba objekt i podlahu alespoň dobře oddrenážovat a podlahu pokud možno i odvětrat - betonová podlaha (narozdíl od bývalé cihlové), zvlášt pokud ji plánuješ i ´zateplit´, vlhkost uzavře - takže pokud ji neodvedeš pryč, bude do stěn vzlínat.

Takhle - od monitoru a klábosnice, ti asi více neporadím - hodně záleží i na terénu okolo (jestli je stavba na ´kopečku´ nebo v ďolíku, jaké je podloží, jak vysoko je plánovaná podlaha nad/pod okolním terénem...).

Asi bych doporučil nějakého dobrého architekta/projektanta, který se zabývá podobnými rekonstrukcemi.

..."sem tam něco ukutím"... Jo - ale stroje i nástroje ve vlhku trpí, materiál taky, vlhká dílna není dobrá - jde o to, abys neinvestoval peníze, čas i práci do něčeho, co pak nebude fungovat...

Ta drenážní hadice dovnitř určitě ano, vyvést ji v nějakých rozestupech ven taky - otázkou je, zda bude stačit drenáž po obvodu a nebo i do plochy (proto jsem zmínil podloží) a jak ji vyvést tak, aby třeba v zimě odvodnění/odvětrání nepromrzalo a nebo při např. dešti či tání nefungovalo jako ´sběrač´ povrchové vody (proto záleží na terénní dispozici).

Každopádně bych jen "obsypání" drenážky štěrkem viděl jako nedostatečné - štěrkové (nebo štěrkopískové) dusané lože by mělo být pod celou plochou podlahy (a celá plocha podloží spádovaná k ´odtoku´).

Prostudujte na googlu pojem "provětrávaná podlaha". Princip je v tom, aby pod podlahou mírňounce táhlo nějakými kanály. Nejlépe táhlo přirozeným komínovým efektem, kdy jsou na jedné straně místnosti vstupy cca v úrovni podlahy a na druhé straně místnosti jsou výstupy nějakými komíny vyvedeny co nejvýš a nejlépe nad střechu. Vtipně často se k tomu využívá starých funkčních dnes nepoužívaných komínů. Správně má provětrávaná podlaha nad zeminou úplnou dutinu pod celou podlahou se vstupy přes zeď. To je ale pracné a drahé. Lidi proto často volí teoreticky méně účinné, ale v praxi často vyhovující řešení, že odstraní zeminu, položí kolem delších protilehlých zdí žlutou perforovanou drenážní hadici o průměru kolem 150mm se vstupem přes vnější zeď u jedné a s výstupem do komína na protější straně křížem proti vsupu a tyto dvě roury propojí třeba po třičtvrtě metru zasen žlutou perforovanou hadicí, tentokrát menšího průměru 100-80mm. Vznikne tím takový rošt - rastr - žebřík, nazvěme to jak chceme. Prostor mezi hadicemi lidi vyloží na sraz kameny, cihlami, jakoukoliv nedrolivou stavební sutí velikosti aspoň jak zatatá pěst, klidně i velkými placatějšími kameny. Někdo si dokoupí nějakej štěrk( ne jemný) a dosype vše do roviny, aby zluté hadice nevyčuhovaly nad tuto rovinu. Na to někteří dávají IPU, já bych dal nějakou fólii co něco vydrží a není šíleně drahá, třeba rybniční. Někteří na ni dají podlahový polystyren, pokud chtějí mít podlahu zateplenou. No a na to se navalí 7-10cm betonu s karisítí a je hotová betonová podlaha. samozřejmě se kolem zdí před betonováním přilepí čímkoliv 10mm silný polystyren jako dilatace betonové desky(aby deska netlačila přímo na zeď). Ve vašem případě bych možná risknul vyhrabat jen kolem dlouhých zdí a mezi nimi v hlíně jen brázdy(zeminu z brázd vyvézt navždy ven) do hloubky aby se v nich hadice schovaly a nebyly výš jak rovina hlíny a do brázd položit ty žluté roury a obsypat je štěrkem nějak frakce 16-32 bez prachového podílu. Tím samým štěrkem bych vysypal na udusanou hlínu v minimální tlouštce rovinu. Vylepšit by se to dalo ještě položením polypropylenové geotextile gramáže aspoň 200g/m2, ale je dost drahá na tu plochu. Závěrem zdůrazňuji, že nejdůležitější je, aby hadicemi proudil přirozeným komínovým efektem vzduch z venku, pod podlahou se nasytil vlhkostí ze zeminy a tuto vlhkost vynášel stále komínem nad střechu. Podumejte, spočítejte spotřeby materiáu a cenu.