Nejste přihlášen/a.
Zdravím, jsem tu zaregistrovaný jiným jménem, než jsem teď přihlášený, protože se za svůj dotaz stydím. Vím, že se to nemá, ale snad to pochopíte. Je mi 14 a mé sestře budou 4. Mám jí strašně rád, ale ona se začíná ke mně chovat ošklivě a i tak rodiče. Problém je v tom, že ona si začíná ke mně dovolovat víc ne může a já nezmůžu vůbec nic. Rodiče většinou nezasáhnou. A co mám dělat, když ona vezme hračku a začne mě bít? Nejdřív jí okřiknu, to na ní neplati, tak jí dám na zadek. Sotva se jí dotknu, hned začne řvát a jde za maminkou. Rodiče mě jako obvykle vynadají. Tak jsem skusil druhou metodu. Opakovat jí, to co ona dělá mně. A co na to rodiče? Chováš se jak malej. Takže já už postě nevím co mám dělat. Několikrát mi rodiče řekli, že mě mají stejně rádi, ale že ona je malá, takže potřebuje víc péče. Dnes jsme se s rodičema strašně pohádali a já při odchodu řekl sestře, že je to malej rozmazlenej fracek. Lituji toho, ale zároveň lituji toho, že rodiče mají raději sestru. Když budu upřímný, tak někdy přemýšlím i o sebevraždě, protože život nemá cenu, když mě v rodině nemají rádi.
Trochu mě děsíš. Jak můžu chtít po svém šestiletém, aby pochopil, že batole je nesvéprávné, když to nechápe čtrnáctiletý kluk?
Těžko říct, co vlastně chceš. Tolik pozornosti, jako má sestra? Opravdu bys stál o to, aby tě krmili, myli a kontrolovali ti každé sousto, jestli už jsi na něj dost starý? Stejný metr jako má ona? Chodit spát v osm a pochválit kdykoli nerozliješ hrnek? Opravdu věříš tomu, že dovede chápat svět stejně jako ty? Čtyři je hrozný věk, už chápe hodně, ale ne dost. Musíš to prostě vydržet. Nejste stejní, tak se k vám nemohou chovat stejně - to by nebylo spravedlivé ani vůči jednomu. Ona v tobě vidí vzor, jako každý mladší sourozenec ve starším, má potřebu se vůči tobě vymezit a najít hranice, které jste schopní oba akceptovat. Stejně jako vychovávají rodiče děti, musíš to dělat i ty - trpělivě a důsledně trvat na věcech takových, jaké mají být, abyste oba měli svůj prostor. Časem to přijme za své. A na nějaké víc rád - míň rád zapomeň, to z tebe mluví jenom pubertální hormony.
doplněno 16.08.12 17:50:PS: občas jí polopaticky vysvětli, že jí máš moc rád a jsi rád, že ji máš. Když ti jednu majzne, pohlaď jí, a řekni, že bys raději, kdyby ti udělala tohle. Trochu to pomůže, pokud má sklony se vztekat
Předně se vykašli na myšlenky, že tě v rodině nemají rádi a podobné nesmysly. Jste se ségrou hodně let od sebe a v podstatě se dá říct, že vaši k Vám mají přístup, jako by jste byli jedináčci, což nejste. Ve čtyřech letech, je děcko v takové své malé pubertě a čím dál intenzivněji zkouší kam až může zajít - buduje si mantinely. Navíc, pokud je to tak trochu vymodlené děcko (vzhledem k věkovému rozdílu mezi váma bych si to i myslel...), můžou ho mít rodiče tendenci rozmazlovat. A pokud vše funguje jak má, i ty teď přicházíš do puberty, nemáš daleko k hádkám a ke vzdoru, takže můžou zcela jasně vznikat třecí plochy.
Už bys měl mít dost rozumu na to, aby si se s tím dokázal popasovat a taky dost kuráže na to, aby jsi si o tom s vašima normálně promluvil. Pokus se být v klidu a neupadat hned do afektu. Normálně se mamky zeptej, jak se máš chovat, když tě ségra takto pokouší..Ty jako starší brácha nemáš mít výchovnou funkci, ale zároveň by mezi váma se ségrou měl být nastavneý přirozený vztah, kdy se budete respektovat a nebude si navzájem s...t na hlavu.
A hlavně můj názor je takový, že pár na zadek ještě nikomu neublížilo. Dnes je taková moderní doba, ale podle mě "výchovné" pohlavky a plácnutí mají pořád své místo.
Takže být tebou, promluvím si po dospělácku s rodiči, jak tyto konfliktní situace řešit a následně sestře důrazně bránit v tom, aby tě atakaovala. Okřikni jí, vezmi jí hračku, kterou tě napadá, zvyš na ní hlas, když bude zlobit a když nic, lupni jí pár na zadek, ale v klidu. Opravdový trest by měl přijít až od rodičů.
No a v nejhorším se ukliď někam, abys jí neměl na očích.
Uvidíš, že toto je dočasná záležitost a bude se čím dál tím víc zlepšovat, jak budete oba stárnout.
Hned ze začátku. Vůbec neplácej nějaké hlouposti o sebevraždě, v životě se objeví takové věci, které budeš muset řešit, že tohle je naprostá hloupost.
Podle čeho jsi zjistil, že tě v rodině nemají rádi? To, že se víc starají o tvoji sestru? Hloupost. Ty už jsi přece jen chlap skoro dospělý a takovou péči nepotřebuješ. Až budeš mít sám, děti, přijdeš na to sám.
Děti okolo čtyř let prostě mají takové svoje období, kdy jsou zlé a protivné. Vydrž to a uvidíš, že se všechno zlepší. Nakonec, představ si, že ti bude čytřiadvacet a tvé sestře čtrnáct, bude mít třeba problémy s prvními láskami a zaručeně přijde k tobě, abys jí poradil. Mezi sourozenci je prostě nějaké pouto, i když si to neuvědomuješ.
Já jsem na tom byl podobně, moje sestra je starší taky o deset let. Rvali jsme se jako koně, moje sestra mne musela hlídat i když by radši šla na rande, vytrpěl jsem si leccos. A věř, nevěř, jsme po mnoha letch partáci, chodíme si za sebou vzájemně o radu a i když jsme kus od sebe, pořád o sobě víme.
Buď rád že máš sestru, jedináčci na tom byli vždycky hůř.
anonymku tak už to v rodinách bývá mladší bývají mazánci- ale neznamená to,že tě rodiče nemají rádi- berou tě však jako velkého chlapa však už je ti 14let - zapoj se do výchovy sestry .Přeci nechceš aby si s tebou hráli jako s malým .
Víš co řekni své sestře, že ji máš rád a že ale ona by tě měla mít ráda tak jako ty ji. A když se mají dva rádi tak se neperou. Ona je ještě špunt - zkouší to na tebe. Buď jí kamarádem věř že se to spraví - bav se s ní o všem a získáte pěkný vztah uvidíš, že jo.
Já byla taky o hodně let mladší než bratři- museli mě brát všude s sebou - brali to jako velkou přítěž a neudělali mi nic dobrého . Přesto sourozenecká láska fungovala. Musíte se to spolu naučit ty jí buď dobrým kámošem a rádcem .
Prosím tě a tu poslední větu co jsi napsal na tu zapomeň. takový srab přeci nejsi. Tebe rodiče vychovali sami a ty jim buď pomocníkem s výchovou sestry. Pěkně si s nima popovídej .Jistě se scházíte u jídla všichni u stolu bude k tomu vhodná chvíle i se sestrou . A hlavně nic nevyčítej to by pak mrzelo jak je tak tebe .
Držím ti palce a vím, že to zvládneš. Jsi ve věku kdy si utváříš představy o životě a o všem co přijde ...je toho na tebe moc ,ale zvládneš to .
Svou mladší sestru ani jiné dítě nemáš co bít. Čtyřleté dítě ještě spoustě věcí nerozumí, proto je nutné mu je vysvětlovat, ne je trestat za něco, co udělá špatně.
Začne-li tě setra bít hračkou, můžeš jí maximálně hračku odebrat, ovšem až po marných pokusech jí vysvětlit, pro č to nemá dělat.
Rodiče vás mají rádi oba stejně, ale menší dítě prostě vyžaduje více pozornosti.
A vyžadovat po rodičích pozornost opakováním chování čtyřletého dítěte není jednání odpovídající tvému věku.
Já mám tohle s babičkou. Pořád vykřikuje, jak má všechna vnoučata stejně ráda (v srdci asi skutečně má) ale já byla odmala raubíř atp. a tak mě i teď v dospělosti pořád za všechno peskuje. Sestra i sestřenice jsou krásné,milé,chytré,studované... A já jsem ten outsider. Jakmile se někde něco stane,hned za to můžu já. I kdybych tam měsíc nebyla, tak sotva se ukážu, můžu vždycky za všechno. Největší mazánek je bratranec - byl z nás nejmladší a i když jemu je dnes taky skoro 20, je to pořád babiččin miláček, zlatíčko... A přitom je to stejný hajzlík jako já Když mně bylo 10 a jemu 5 měla jsem mít rozum, protože byl mladší. Pak jemu bylo těch 10 a mně 15 a zase jsem měla mít já rozum... Dnes je jemu 20 a mně 25 a opět mám být já ta rozumná. On ale bude mladší celý život Na bratránka nežárlím, mám s ním výborný vztah, jsme dobří kamarádi,ale babiččin přístup je někdy strašný. Jdeme třeba spolu někam na tah, zlískáme se a zatímco jemu babča (spíme u ní ve městě,oba jsme z vesnice) ráno nosí polívečku a hadr na hlavu, tak na mě se mračí ještě týden, jak se to chovám Ber to s nadhledem, ségra je malá, holt teď bude ta důležitější. Ty jsi měl prim 10 let
Ahoj,
hledala jsem tu neco uplne jineho, ale zaujal me tvuj dotaz, tak jsem zkousela, zda muzu odpovedet.
s odpovedmi ostatnich, ze to mas chapat, ze jsi uz dospely az tak nesouhlasim, dokazu si predstavit, jak ti to vadi a jak se citis na druhe koleji. Ono to tak muze i zustat i vzdy, jak pise kolegyne dole, ze ty mas byt ten velky a dospely a ona je ta mala atd.
ja taky obcas uplatnuju metodu jak se do lesa vola..ale souhlasim s tim, ze decka to proste zkousi, neuveritelnym zpusobem nekdy a je holt treba vysvetlovat. Kdyz to nejde ani na potreti v klidu, tak se to musi resit jinak.
nejlepsi, i kdyz ne asi nejjednodussi bude promluvit si s rodici, protoze musis citit podporu z jejich strany, ze ji nic nedelas naschval, ale ze kdyz ona prekroci sve meze, ze ji to musi byt jasne dano najevo i z jejich strany. A ze si taky prochazis svym obdobim a potrebujes vedet / citit, ze jsou i na tve strane.
jsou to tvoji rodice a meli by se vsichni tak nejak povinne ucit, jak delit pozornost na obe strany.
na sebevrazdu to urcite neni, jde o to to vykomunikovat. Cim drive se to naucis, tim lepe pro tebe i do budoucna..
preju ti, at ti to vyjde.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.