Nejste přihlášen/a.
DObrý den, mám kamenný dům, šířka zdí 65 cm, pod základy břidlice. Mezi mým domem a sousedovým domem je mezera, kterou jsem zastřešil, nyní jsem v pokoji sousedícím s mezerou vykopal podlahy a objevila se mi zde louže, ze které jsem pravidelně po dešti vybral cca 20 litrů vody a stále přibývala, tudíž jsem v mezeře široké cca 55 cm vykopal 4 m příkopu a čím hlouběji se dostávám, tím více vody se v příkopu objevuje. V pokoji uvniř již nikoliv.Při dešti jsem si všiml, že do mezery přes zastřešení zatéká deštová voda. Dnes je to cca týden, kdy jsem netěsnosti opravil a co voda stále přibývá.Výkop je cca 40 cm pod základy, v budoucnu zde chci udělat drenáž, ale chci se zeptat, zda přibývající voda začne ubývat, když udělám ještě vhlubší výkop aby se voda obsažená v břidlici stahovala do tohoto výkopu, z kterého ji vylévám. Teď delší dobu byly maximálně přeháňky a voda se stále objevuje, předpokládám správně, že to je voda, která zde nasákla v průběhu netěsnosti zastřešení-? Sousedící stavbu v onom kritickém místě tvoří chlév. Hladina spodní vody(bráno podle hdle hladiny studny) je dalších cca 2 metry pod výkopem. Jaká je pravděpodobnost, že voda zmizí, abych neudělal drenáž a nečekal, kdy voda stoupne, aby mohla natéct do drenážní trubky? Chci, aby drenáž splňovala svůj účel a do trubky se dostávala voda shora, nikoliv zespodu. Má cenu dělat drenáž s odtokem vody nebo pouze s funkcí odvětrání(komínovým efektem)? Nopovou folii beru jako samzřejmost a vysypat mezeru mezi domy štěrkem také. Mohu vysypat mezeru čistě jen štěrkem nebo nahoru dát i zeminu? Má zemina o hodně lepší izolační vlastnosti (tepelné)? Děkuji za odpověďladiny studny) je dalších cca 2 metry pod výkopem. Jaká je pravděpodobnost, že voda zmizí, abych neudělal drenáž a nečekal, kdy voda stoupne, aby mohla natéct do drenážní trubky? Chci, aby drenáž splňovala svůj účel a do trubky se dostávala voda shora, nikoliv zespodu. Má cenu dělat drenáž s odtokem vody nebo pouze s funkcí odvětrání(komínovým efektem)? Nopovou folii beru jako samzřejmost a vysypat mezeru mezi domy štěrkem také. Mohu vysypat mezeru čistě jen štěrkem nebo nahoru dát i zeminu? Má zemina o hodně lepší izolační vlastnosti (tepelné)? Děkuji za odpověď
"Má cenu dělat drenáž s odtokem vody nebo pouze s funkcí odvětrání(komínovým efektem)? "
Ano má cenu dělat drenáž jedině z odtokem. Bez odtoku to není drenáž ale nesmysl.
"Chci, aby drenáž splňovala svůj účel a do trubky se dostávala voda shora, nikoliv zespodu."
To bych nedělal, nevidím důvod proč vodu která se vyskytuje na pozemku zaskovat do hloubky jednoho metru a tam ji teprve odvádět, když je vodu možno odvést již na pozemku.
"Má zemina o hodně lepší izolační vlastnosti (tepelné)? "
Ano má
"Jaká je pravděpodobnost, že voda zmizí, abych neudělal drenáž a nečekal, kdy voda stoupne, aby mohla natéct do drenážní trubky?"
Malá
Pro úplnost dodávám, že udělat výkop cca 40 pod základovou spáru, je více než odvážné, a je již daleko za strátou pudu sebezáchovy.
doplněno 22.07.12 08:09:Na dno stávajícího výkopu polož drenážní trubku obalenou geotextilií. Trubku zasyp štěrkem.Trubku vyspáduj do kanalizace, potoka atp.
Na ošetření stěny domu jsou názory dva. Ten můj je provedení jílové izolace.
Takže by při pohledu zeshora byl u domu pruh jílové izolace a pak pruh stěrku z drenážní trubkou.
Takto bych postupoval do jedné poloviny hloubky výkopu.
Zbytek výkopu bych utěsnil komplet jílem
Terén bych vyspádoval směrem od domu (případně obou) a povrchovou vodu svedl do kanalizace.
tudíž mám vodu, která přitéká až v oné hloubce 40 cm hloubky pod základ nejspíše po břidlicovém podloží od souseda ze dvora zasypat a pak udělat drenáž až u paty základů, popř. kousek pod základy a nechat vodu , která přitéká, aby se vsakovala dále do podloží? chtěl jsem, aby voda, která přitéká, mohla vsakovat do drenážní trubky, nikoliv, aby drenážní trubka čekala, až se hladina oné vody dostane do určité hladiny, aby přes geotextilii a štěrk natekla do drenážní trubky, jak mám tedy tento problém vyřešit? a je lepší nad drenážní trubku dát pouze štěrk,nebo i zeminu, popř. kolik cm, děkuji
Robin1 už to napsal, jen doplním - voda, která se ve výkopu shromaž'ďuje, není ta, která v místě v historii vsákla, ale voda, která přitéká po podloží (spodní voda - jen je jí po dešti, logicky, více) - a proto je nutné ji odvádět (chcete-li místo vysušit), ideálně do vodního toku nebo deštové kanalizace.
Štěrkem (případně drenážní trubkou) je potřeba vysypat vrstvu, ve které se má voda jímat a odvádět - tedy není nutné ji vyvádět až na povrch.
Děkuji za odpověď, jenže je mi divné že voda tolik přiteče i po menším dešti, dnes sice od rána pršelo, nicméně do mezery žádná voda přes zastřešení nenapršela a vytvořila se opět veliká kaluž. Jak jsem již psal, hladina spodní vody bráno podle studny je o další cca 1,5 metrů hlouběji než je dno nejhlubší části výkopu v zastřešené mezeře mezi domy. Vytvořil jsem ještě kontrolní výkop cca 6 m od konce mezery, zatím nejhlubší a zde již voda není, pouze celkem suchá zemina. o třičtvrtě metru dál se již dělá veliká louže, a to je cca o 10 cm výš než ta suchá. Mám podezření, že soused má ihned za mezerou ve starém chlévě nějakou jímku nebo bsak, protože je to zároveň nejvzdálenější roh od jeho domu. Jednou jsem ho načapal, jak coulovou hadicí přes čerpadlo pouštěl vodu silným proudem do mých okapů, jeden z nich pak přetékal při proudu vody jako vodopád, ale toto jsem zaznamenal pouze jednou. Říkal, že je chtěl vyčistit, ale pochybuji, že to byla voda z vodovodního řádu, když jí bylo tolik a vyčistit okap se dá o hodně lepšími způsoby než drahou pitnou vodou, studnu soused nemá. Navíc prodlužovačku (buben) měl umístěnou blízko kchlévu sousedícím s mezerou a v tomto chlévě jsem zahlédl o několik dní později i položenou hadici. Pak mi ještě říkal, že si myslel, že až udělám drenáž, že by onou mezerou táhl odpad z koupelny, kterou udělá v podkroví, tak mne napadlo, zda nemá v některém z chlévů umístěný septik nebo jímku, ale opravdu nevím a nedostanu se tam. On tvrdí, že voda, která se ke mě dostává je nejspíše z jeho dvora, do kterého ústili dříve okapy a je nacucaný, teď již má okapy napojeny na kg trubky do plastové jímky a odvedené do 15 m vzdálené zahrady. Pořád mi nění jasné, že i po menším dšti rapidně přibude voda v mezeře! Je možno rozborem vody zjistit, zda se jedná o vodu z vodovodního řádu, popř. např. z koupelny nebo deštovou vodu, ikdyž se mezitím vsákne a projde zeminou a břidlicí? V příloze zasílám obrázek, snad pomůže trochu propředstavu, děkuji
Chtěl jsem se ještě zeptat, zda hladiny dvou spodních vod se mohou od sebe lišit 0,7 m vjednom místě? Přijde mi divné že v mezeře mezi domy udělám 4m výkop, hluboký 1, 3m, kde se objevuje voda a o třičtvrtě metru dál 2m výkop, 1,4 m hluboký a zde již voda neprosakuje, o osm metrů dál mám studnu jejíž hladina je 2,6 m od vrchní podlahy.Všechny míry beru od vrchní podlahy. Za úsekem, kde se voda vyskytuje má soused nepoužívanou žumpu s 0,3 m vody, jejíž hladina je v 1,7 m od podlahy. Tak už nechápu, kde se voda může brát. Děkuji
doplněno 05.08.12 09:11:Ještě než provedu drenáž a nopovou folii, chci zjistit příčinu výskytu vody, když už mám zhotovený výkop.
Dobrý den, tak příčinu jsem zjistil, nechal jsem udělat rozbor a zjistil jsem, že sousedovi prosakuje žumpa, voda ve výkopu měla parametry odpadní vody (znečištěná bakteriemi eco li - fekální bakterie v hodně velkém množství - několiktisíckrát větší než mám vodu ze studny a amonnými ionty - čili čpavkem-taktéž několik tisíckrát), nevíte jak by měl soused postupovat? chystám se mu to říci, ale chci mu zároveň navrhnout určitý postup, ale chci, aby byl správný. Co dělat v rámci sousedských vztahů, když soused závadu neodstraní (chtěl bych ještě teď před zimou, mám odkryté základy hodně hluboko). SIce jsou základy na břilici, která je místy skládaná, ale jakmile stoupne voda ve výkopu o určitou hladinu, vím že prosakuje do domu do obytné části cca 1,20 podpodlahou,Pokud nebude přístupný, zvažuji možnost ohlásit tuto skutečnost úřadu, mám 12 m vzdušnou čarou studnu, ve které se si při rozboru minulý rok objevilo zvýšené množství právě dusičnanů a bakterií eco li a koliformních bakterií. nicméně hladina studny je cca o 0,75 m níž než je dno žumpy, tak nevím zda za to může zmíněná sousedova žumpa.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.