Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, chci se zeptat na tento problém. Koupil jsem tyto kamna euroteplo.cz/... včetně teplovodního výměníku,(kamna mají cb spalování). Kamna mají regulaci jen primárního vzduchu, který proudí skrz otvory ve dvířkách do topeniště. Sekundární vzduch je nasáván ve spodní zadní části kamen a je vyveden v horní zadní části kamen pod "deflektor"z šamotových destiček. Problém je v tom, že když přivřu regulaci primárního vzduchu tak kamna ztrácejí výkon a oheň postupně zhasíná. Funkci CB spalování pohledem ověřit nejde - do prostoru vývodu sekundárního vzduchu nejde vidět, ale otvorem pro nasávání sekundárního vzduchu je nasáváno pocitově vzduchu dost (při přiložení dlaně na nasávací otvor). Koupil jsem i spalinový teploměr a při přiložení na kouřovod cca 15 cm nad hrdlo kamen mi ukazuje teplotu okolo 180st C. Spaliny z topeniště jdou z ohniště do zadní části kamen, pak se "vracejí"pod deflektorem do přední části (tam by mělo probíhat CB spalování) a pak pod plotnou kamen zpět do zadní části a do kouřovodu. Kamna mají udávaný výkon 12kW do vody a 3kW do vzduchu.
P.s.: u kamen musím skoro každý den čistit sklo dvířek - může to souviset s tímto problémem (zhasínání při přivřeném primáru) a s kvalitou dřeva (kamna oplach skla nemají)?
Díky za odpovědi.
Jestliže mají vykon 12kw do vody, tak topeniště je obloženo vyměníkem ,ktery chladí topeniště na 90°c .Dřevoplyn se spaluje nad 600°c, Topeniště by mělo být spravně vyloženo lehkymi izolačními cihlami.Dále výměník by měl být až za zonou kde dohořívají plyny.Dřevo má dlouhé plameny narozdíl od uhlí. Cb spalování má smysl ,když chcete regulovat vzduch a prodloužit dobu hoření.Bud mužete efektivně a čistě spalovat dřevo rychle - ato v kachlovych kamnech,které naakumulují teplo do tahu.Anebo pomalu kdy vám dlouho a pomalu hoří dřevo při cb spalování.To znamená,když zavřete vzduchy ,klesne rychlost spalin a do komína to pomalu stoupá.Kamna jsou tak stavěna ,aby i takto bylo v topeništi vysoká teplota
Tedka viadrus udělal zajímavy kotel Lignator.Jsou tam zajímavé obrazky,které by vás mohly inspirovat .Já kotlum moc nerozumím
Ještě bych dodal - spalování v cb kamnech potřebuje SUCHÉ dřevo.To znamená měkké minimálně rok, tvrdé 2 roky a více.Jinak to dělá to o čem píšete- zadehtovanáé sklo.Dále sklo by mělo mít neregulovatelný oplach vzduchu.
Zdravím, teď trochu nerozumím tomu co jste mi odpověděl. Zanmená to, že kamna s teplovodním výměníkem (kterým je obklopeno topeniště) se obecně na cb spalování nehodí? Kdy dochází k CB spalování (při jaké teplotě)? Na spalinovém teploměru je napsáno, že v rozmezí 110 - 250 st. - já mám na hrdle kouřovodu kolem 180st.
Ještě zkusím někde sehnat "opravdu" suché dřevo a zatopit s ním (moje tvrdé dřevo sice schnulo 3 roky, ale nebylo chráněné před deštěm).
Ještě posílám nákres výměníku v kamnech. Spaliny jdou "odvodem spalin", kde se míchají se sekundárním vzduchem směrem dopředu pod plotýnku a pak zpět do kouřovodu. Teoreticky by zde k cb spalování mohlo docházet - zítra zkusím dát teploměr na plotýnku a napíšu kolik je na ní stupňů.
... a ještě mě napadá jedna věc a to ta, že bych zkusil přívod primáru přivřít až bude teplota na zpátečce kolem 90 st, tzn., kdy bude docházet k nejmenšímu ochlazování topeniště - stejně v tu dobu je to asi nejlogičtější vzhledem k tomu, že potřebuji co nejdříve kamna (a vodu v nich) co nejrychleji ohřát a pak při ohřátých kamnech a vodě snížit výkon a raději nechat dřevo dlouho hořet...
teda pokuď se nemýlím...
Kurňa rollo, Vy máte teplotu zpátečky 90°C? To jste teda borec. Kolik máte při tomto stavu teplotu výstupu vody z kamen? Cb spalování potřebuje velmi suché dřevo a žhavé stěny topeniště. Chtít cb tam, kde stěny jsou výměník s vodou, je nesmysl. Dávejte co nejsuší dřevo a primáru tolik, aby dřevo dobře hořelo. Pokud mají kamna separátní ovládání sekundárního vzduchu, tak ho co nejvíc otevřete.
Samozřejmě, že teplota zpátečky je mnohem nižší (do kamen jde ale vždy nejméně 65st), ale když se kamna, voda a všechny radiátory úplně rozehřejí, tak ano - na zpátečce naměřím i 90st.
Jak je to s tím CB spalováním teda? Někdo píše že stačí teplota mezi 200 - 300 st. Teď jsem zatopil a na plotně mám teplotu 270 st a ještě poroste. CB spalování navíc nemám umístněné v prostoru topeniště, ale nad ním (mezi výměníkem a plotnou).
Kamna sekundární vzduch nemají.
Dobrý den,
je teda nesmysl počítat u kamen s teplovodním výměníkem s CB spalováním (konkrétně u těchto kamen)?
Dobry den. Cb spalování vám umožnuje relativně pomalé a čisté spalování.To je jeho zakladní cíl - emise.
Tady něco zkopíruji z energoportalu :
CB spalování není o delce hoření, je to spíše o čistotě spalování. Mužete si koupit klasické doutník kouří - jotul F 718
No a potom na Novym zelandě vymysleli cb spalování
Ještě doplním, že amíci testují topeniště na 4 rychlosti hoření(musí splnit emise).Nejmenší je asi 0,8/h až po maximum.Kamna s teplovodním vyměníkem je nesplní.Pokud někdo chce topit do vody,tak mu poradí jít do kotle.Co jsem tam tak viděl tak jediné vyměníky dělali akorat třeba smyčku zvenku na zadní straně kamen.Odhadoval bych to na 1-2kw.To je tak na TUV na bojler.
Ono když vezmete nějaká střední(60dm3) kamna e-teplo.cz/... . Tam naložíte do topeniště 3X za den odhadem 15kg dřeva.To znamená asi 45kg X 3kw = asi130kw /24hod. To je asi pruměrně 5KW na hod. Samozřejmě je to jen pruměr a máte nějaké teplotní vykyvy.Vcelku jde tedy do komína málo tepla a nedoporučují komín větší než 150mm. 200mm už má dvounásobný pruřez a tedy v komínu to podstatně meně stopupá a ochlazují se více spaliny.Proto naprosto nedoporučují dávat na kouřovody nějaké výměníky.Ve dřevě je asi okolo 20% vlhkosti a to musíte prohnat komínem.Ukazovali tam pěkné fotky jak ten bordel teče z komína.
Takže podle mého o pomalé spalování bych se u kamen s výměníkem moc nesnažil.Hlídal bych si teploměrem teplotu spalin co jde do komína.Asi určitě jde postavit kamna s dobrym spalováním , ale teplovodní vyměník musí být až mimo topeniště.Protože dřevo potřebuje kyslík do plamene.Dřevo má asi 2/3 zplynujících latek.Proto muže mít bezroštove topeniště.Uhlí naopak musí mít rošt ,potřebuje kyslík zespodu do žhavého a má kratké plameny. Proto kamna na dřevo a na uhlí vypadají naprosto jinak.A co spaluje oboje tak je kočkopes a nebude to efektivní.
Ještě bych doplnil jak jsem ted pochopil ten obrazek co jste dodal.Plameny jdou tou dírou ve vyměníku,kde se přidá sekundarní vzduch,to se vrací dopředu pod deflektorem a potom nazpátek a k vystupu do kouřovodu. Pochopil jsem to správně?
Takže já bych si roztopil kamna a začal je přiškrcovat.Koukal bych se na komín a při jakem zavření to ještě kouří z komína čistě,tak bych to asi si poznačil.Tehdy by jste měl mít čisté spalování. Nevím jestli tam máte klapku na kouřovod ,ale tu bych tam dal a tou bych reguloval tah komína (a reguloval stoupání kouře)a dal teploměr před vstupem do komína .Je to docela složité Co na to říkáte?
Souhlasím, obrázek jste pochopil správně. Složité to všechno okolo kamen je, ale na druhou stranu "co není"?
Měl jsem (možná mylnou) představu, že mi CB spalování u teplovodního výměníku pomůže "rozložit" výkon kamen (potažmo dřeva) v čase, jak to zřejmě dělá bez výměníku, ale možná to není s teplovodním výměníkem ani žádoucí.
Ještě mě zajímá jedna otázka : Může mít souvislost zhasínání žhavého dřeva a uhlíků při zavřeném centrálním- primárním vzduchu na špatný tah komínu?
ono jde udělat topeniště ,kde to pomalu a čistě hoří. Jak jsem psal o tom viadrusu ,tak tam to dobře zaizolovaly .Používají předehřaty vzduch a udělali tam taky bezroštove topeniště.
Ohledně zavíraní primaru bych se vyjadřil tak , že dřevo musíte něčím nabudit (primar) a pak to dohoří ten sekundár.Ty americké plecháče to dělají tak ,že mají okolo dvířek jeklíky ,kde proudí vzduch a ten se předehřívá a pak vyfukuje shora na sklo(oplach skla).Například PE to má jako jediny přívod primárního vzduchu .Jiní to mají tak že mají dole za sklem tzv. psí boudu kde je primár. Mají to udělané tak ,že mají primar i oplach skla ovladaný jednou páčkou. Když to jde naplno , tak proudí vzduch oběma vydechy a jakmile začnete zavírat , tak se zavře postupně primár a potom už tam jde vzduch přes oplach skla.Ale vždy tam jde minimální množství vzduchu - tím je zajištěno čistota skla a dřevo jakoby odpředu vyhořívá a cb vzduch to dohoří.
Já jsem to měřil u mě a jako oplach skla je tam asi 4cm2. To by bylo asi 8 otvoru pruměru 8mm. Pokud tam nemate oplach skla ,tak bych tam dal zevnitř takovy jeklík, nějakou clonu co by foukala vzduch na to sklo a zepředu bych vyvrtal deset dírek pruměru 5mm.Tam by byl ten vzduch nasavan do topeniště a tou clonou nasměrovan na sklo.Pak by mělo byt čiste sklo. Doufam že jsem to napsal srozumitelně.
No, to by asi fakt fungovalo... ale ještě nevím jak bych ten jeklík přidělal, z čeho by měl být, ale hlavně jestli ho dát pod okraj skla nebo nad něj.
Vaše kamna mají přívod sekundárního vzduchu ze zadní strany. Nedoporučuji Vám dělat na kamnech jakékoliv úpravy. Soustřeďte se na to, aby bylo dřevo správně co nejvíce vysušené. Platí totiž, že výborně suché dřevo hoří výborně i v blbých kamnech a že nedostatečně suché dřevo nehoří dobře ani ve výborných kamnech. Vaše kamna jsou výborná kamna, která mají vše, co výborná kamna mají mít. Soustřeďte se na suchost dřeva!
Diky za názor.
Dřevo (buk) je "sušené" cca 3-4 roky, ale po celou dobu bylo na slunku a dešti naskládáno do "homole". Teď je takové šedé a sem tam strouchnivělé (tak z 5 %).
Jo to je výborné, mějte u kamen zásobu stále aspoň na dva dny aby dřevo nešlo do kamen studené. A nwtrapte se s CB. Rozhodující je skutečně žádný kouř z komína po rozhoření kamen.
Po dosažení teploty na kouřovodu cca 100st. (+- 10 minut) vidím z komínu jít pouze teplo (vlnění vzduchu). Při zatápění je to horor - navíc je kouř asi studený a všechen padá u komína k sousedům na dvůr. No a pak sem tam zakouří kamna do místnosti, když je mám špatně naložené palivem (dřevo v kamnech víc kouří než hoří - to bych tipl taky ne studené ohniště a komín). Asi to chce víc topit.
Ani ři zatápění by to neměl být horor. Chce to dobné třísky a přiměřeně dva prsty silných špalíků a na plno otevřený primární vzduch a nechat vyhořet a znovu na dva palce špalíky a jen tři velké špalíky a zase na plno primár. A až se rozpálí horní plotýnka na 300°C, tak stáhnout přiměřeně primární vzduch a až je to z více jak poloviny vyhořelé, tak navalit kamna na pno, nechat primár přiměřeně pootevřený a až se to rozhoří, tak zkusit primát úplně zavřít. Kdyby to pak pěkně nehořelo, tak pootevřít trošičku primár.
Já to naplním hned napoprvé takto : smrkové špalíky, na to smrkové větší (staré střešní latě) a na to už velké tvrdé špalky (8-10 cm průměr). Doplním, že kamna jsou s teplovodním výměníkem.
Že jsou kamna s výměníkem od Vás vím. Ty velké tvrdé špalky tam při zátopu nepatří. Nejdřív jen ty smrkové špalíky a střešní latě(nechat mezi nimi mezery - dávat je křížem přes sebe, až vyhoří téměř na uhlíky(dvacet minut?), tak znovu pár střešních latí a jen tři velké tvrdé špalíky, pořád s hodně otevřeným primárním vzduchem. Až to z poloviny vyhoří, tak navalit kamna naplno tvrdými špalky, nechat deset minut rozhořet s hodně otevřeným primárem a pak primár zavřít úplně nebo jen malou škvírku.
Tak jdu zkoušet.
Jen mě ještě štve ten kouř při zatápění. Hned při výstupu z komína se "zlomí" a jde dolů. Co by tomuto pomohlo? Nebo bude stačit správně zatápět?
Správné zatápění a topení je základ i pro kouř. Pokud se Vám i pak bude kouř lomit místo toho aby frčel nahoru z ústí komína, bude problém s komínem, buď je to starý velký komín a pomohlo by ho vyvložkovat nebo je krátký nebo je jeho ústí na střeše nevhodně umístěno vzhledem k hřebenu střechy.
Komín je vyvložkovaný nerezovou flexi hadicí (průměr 180 cm, délka od sopouchu 5m). Napojení kouřovodu do komína viz obrázek. Komín je vzdálený od hřebene střechy 0,5m a přesahuje hřeben na výšku o 1,5 m. Ještě mě napadá zaizolovat kouřovod, a kolem flexi hadice nasypat třeba perlit...
Zdravím, tak postupné zatápění vyřešilo problém s kouřem padajícím z hlavy komína k sousedům na dvůr - v podstatě se při postupném zatápění tvoří odhadem o 3/4 kouře míň a stoupá z komína nahoru. Teď ještě zkusím někde sehnat dobře uskladněné a suché dřevo a uvidím co na to dvířka (ty se ale hlavně špiní, když nemám v topeništi správnou teplotu a dřevo nehoří správně).
No vidíte, ono to půjde! Je potřeba si uvědomit, že kouř z komína není jakási mlha nebo prach, ale že kouř jsou nespálené plyny a že nespálené plyny neměly vzniknout. V podstatě při správném hoření vznikají jen bezbarvé plyny a z komínu jdou ve formě horkých bezbarvých již nespalitelných plynů. Toho lze právě dosáhnout jinou velikostí(drobné) a množství paliva a vzduchu při zatápění=rozehřátí ohniště a jinou velikostí(velké) a množství vzduchu po dosažení dostatečné teploty v ohništi. Vždy po přiložení doporučuji ihned zkontrolovat, zda jsou v ohništi dostatečné plameny, pokud ne, je potřeba na pár minut přidat vzduch a po živém rozhoření ho stáhnout. Špinění skla vždy vzniká při nedostatečné teplotě v ohništi.
Souhlasím, jen se mi jěště nepodařilo dosáhnout stavu, kdy bych mohl přivřít přívod vzduchu do kamen a nemělo to za následek zhasínání plamene...
Možná to bude nedostatečně suché dřevo, kupte si na zkoušku balík světlých dřevěných briket, ty budou určitě dostatečně suché a dejte je do roztopených kamen. Naskládejte je do kamen na sraz=těsně k sobě aby se dotýkaly, klidně tři vrstvy na sebe. A topíte tvrdým nebo měkkým dřevem? Měkké bývá drřív sušší.
Vždycky tam musí jít nějaký vzduch ,jinak vám to zhasne- bez vzduchu není ohen,jen to doutna.. A ten sekundarní vzduch co tam máte, ten neohřívá topeniště.Takže jedině primár vám zajistí ,aby to tam hořelo - dalo teplo. Tyto kamna jsou stavěná na rychlé spalování a nemají nic společného s cb jak jsem daval odkazy já(pomalé hoření)
Každopádně děkuju jendax za osvětlení problematiky CB spalování (moc se mi ten způsob cb hoření líbí, ale mám přízemní dům postaveny "do háku" a potřebuju teplo z kamen dovést na druhou stranu domu, takže teplvodník byl pro mě vhodnější variantou).
A bambula děkuju za info, jak zatápět v kamnech, aby jsem docílil optimálního spalování (bez kouře).
Ty obě věty jsou jen jen dva pohledy na totéž - na výborné spálení paliva, kdy spaliny již neobsahují ještě něco spalitelného. Tedy platí obě věty zároveň nebo ani jedna. CB spalování znamená čisté spalování=čisté spaliny=nejvyšší účinnost, tedy nejvyšší využití paliva. Dosahuje se toho vstupem předehřátého - 600°C horkého vzduchu do oblasti sekundárního spalování - oblast hned za konci běžných plamenů.
Zdá se mně, že tam máte malou chybku - mám dojem, že dřevo nemůže svým chemickým složením vyvinout hořením teplotu nad 600°C, protože teplota bodu hoření dřeva je v rozmezí 260°C a 290°C. Spíš se spalováním předehřátého vzduchu a spalin "dosahuje" teplot 600°C.
Podobně o tom píšou na stránkách Jotulu : Zde se mísí s kouřovými plyny, dochází ke zplynování a sekundárnímu spalování. V této fázi při teplotě nad 600°C jsou spalovány především prachové částice a těkavé plyny.
Teplota 260-290°C je ZÁPALNÁ teplota třísek dřeva, spaliny plynů dřeva vyvíjí teplotu až přes 800°C, v plamenech je běžně přes 600°C.
Najděte si ještě, jakou teplotu má plamen plynů z termického rozkladu dřeva za dotatečného přístupu vzduchu. A pújčet so od někoho takovou tu pistoli na infračervené bezdotykové měření teploty a změřte si teplotu ve různých místech vašeho ohniště při jmenovitém výkonu.
Vplamenech probíhá hoření plynů za mnohem vyší teploty, jak jsem psal, než je bod zápalnosti plynů. Nemyslíte si náhodou, že když máte teplotu plotýnky 300°C, tak že je v plamenech ohniště taky 300°C?!
Jestliže je na kamnech teplota na čele kamen nad 250°c tak ,když to začnu uzavírat, tak začnou hořet plyny ze sekundarních trysek. Uvádí se že plyny začnou hořet cca nad 600°c. I na americkych diskusích psali že když má někdo vedle sebe na kouřovodu spalinovy teploměr na magnetku a teploměr s čidlem uvnitř kouřovodu tak má asi dvojnásobnou hodnotu než ten příložný.
Hodně psali na tzb. kdy stavěli kachlová kamna že optimální teplota je cca 600-900°c.Jakmile dosahujete teplotu nad 900°c tak se slučují oxidy dusíku a to pry není dobre.
Pak to teda chápu tak, že v topeništi jsou teploty bodu zápalnosti dřeva (330-520°C) a pak v druhé komoře, kde probíhá "cb" spalování se dosahuje ještě vyšších teplot. Kolik teda mají kamna na povrchu (na plotýnce - měřeno příložným teploměrem) při "cb" spalování? Jde poznat teplotní rozdíl, kdy kamna spalují "cb"?.
Jak jsem psal .Tak na čele kamen když zatápím ,tak když mi dosahne teplota těch 250°c tak vím že mě nebude kouřit z komína. Jakmile to začnu zavírat dříve tak se valí černý čoud.Mě tomu odpovídá teplota na plotně u kouřovodu asi 200°c. Ale když jsem zkusil topit systemem ,kdy davam polena vychod - zapad a ne jih- sever
Tady dam další videa
Tak vlastně ,když vyhrabnu žhave dopředu a vzdadu nesmí žadné zbyt a přiložím vychod - zapad ,Tak potom přední polena braní přístup vzduchu do zadu a odhořívá to zepředu.Jelikož mám hlubší topeniště než širší(stejně jako vy) ,tak mě to vzadu začne hořet až po 3hod.Vepředu už to je vyhořele a vzadu to hoří už je modře a takovymi odtrženymi plameny od dřeva.Takže tímto zpusobem mam delší hoření ,ale taky menší vykon.Když to hoří vepředu,tak mam na plotně zhruba 200-250,ale jakmile to hoří vzadu tak mam na plotně i 170-200°c.Je to tím ,že spaliny jdou delší cestou(mě jde kouř klasicky před deflektor u dvířek).Jenže ja mam uzká kamna a nechce se mě řezat tak malá polénka(20cm).Takže spíše využívam klasicky jih - sever.Jen jsem to parkrat takhle vyzkoušel a opravdu to dele hoří.Takže i ty velky americky krabice mužete takhle čistě hořet na velice maly vykon - hadam tak 5-6kw.
Každa kamna jsou trochu jiná a sekundarní spalovaní okouknout,kdy při jake teplotě přestane kouřit z komína.
Vyzkouším. Jinak dnes jsem zkusil topit v kamnech při nedovřených dvířkách a světe div se - sklo čisté. Je to samozřejmě nebezpečné a byl to jen pokus, ale aspoň vím, že půjdu do té úpravy dvířek na oplach skla - dokonce to zkusím ještě jednodušeji : sklo je vsazené v žlábku, v tom žlábku bych vybrousil pár drážek a zepředu knim vyvrtal dírky a pak by to mohlo nasávat vzduch a hnát přímo na sklo. Vidím to tak, že to odzkouším na jedné dírce a uvidím. Mimochodem při nedovřených dvířkách se mi zdá, že jdou kamna lépe regulovat. Vzduch tam jde kolem dvířek pořád, a ten primár co fouká přímo do uhlíků jde lépe regulovat.
Samozřejmým předpokladem je, že máte do místnosti, v níž jsou kamna, volný přístup vzduchu z venku o průměru aspoň 150mm.
Kamna jsou v místnosti cca 30m2 (ze dvou stran jsou otevřené dveře do dalších místností) a pokaždé když topím, tak otevírám mikroventilaci na eurookně.
Já bych to udělal z u profilu. Delší stranu asi 40 a 2 kratší - třeba 10mm. Delku jak je široke sklo a konce zaslepit(ohnout) . Jednu tu kratší stranu odbrousit o cca 2mm a tou stranou dát dolu ,aby to foukalo na sklo. Dát ho zevnitř a zepředu svrtat s přední stranou kamen a sešroubovat nerez šroubky.Asi bych použil zapustné ,aby se to ztratilo na přední straně.No a jak tam bude zevnitř ten profil,tak zepředu do kamen navrtat ty dírky, aby to foukalo(nasavalo) vzduch do toho profilu a tou štěrbinou to bude klesat po skle.
Tady je to vidět jak je nad dvířky ten profil - asi bych to udělal stejně hearth.com/...
Chlapi,dobré připomínky,ale vemte prosím v potaz i to,že dnešní podmínky ,nevím jak u vás ,ale na jižní moravě jsou již pár měsíců inverze velmi špatné . Všechny kamna a kotle hoří jinak při suchých -10 a inverzi kolem nuly. I když jedinou výhodu tu vidím v tom,že skladovaný dřevo nestačilo navlhnout,u nás nepršelo od léta! Vyjímkou jsou elektronikou regulované specialní kotle ,které ale mají elektroniku a čidla jako moderní spalovací motor.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.