Nejste přihlášen/a.
Dobrý den přeji všem,
když procházím některé reakce na otázky týkající se betonu a betonových konstrukcí, zjiš´tuji, že se nám tu vyskytuje jistý nešvar a tím je tvrzení o "lepším spojení betonu".
1: Bezvadné spojení betonové směsi v různých vrstvách je možné po dobu cca 60-90minut od styku vody s cementem.
2: Cement jakožto pojivo umí reagovat zase jen s cementem, ale jen v "otevřené fázi" tedy ve chvýli kdy je bet.směs čerstvá. Pak už se směs uzavírá a nepříjímá spojení s další vrstvou, promícháním směsi po 90 minutách dochází k "utržení" bet. směsi, která tímto ztrácí pevnost.
3: Neexistuje způsob jak chemicky spojit čerstvý beton se starým betonem. Nikdy se prostě nespojí. A to ani za situace, kdy ráno vybetonujete betonovou kostku a vpoledne přibetonujete druhou. Existují tzv. adhezní můstky - nátěry pro zlepšení přilnavosti povrchů ale nesmí se to zaměnit se spojováním vrstev. Adhezní můstky vytvářejí těsnější dotyk vrstev a pomáhají čerstvé bet. směsi přilnout k předchozí vrstvě tím, že "zavedou" molekuly cementu do povrchových porů starého betonu. Rozhodně to neznamená pevnostní spojení. Adhezní můstek pomáhá tam, kde se provádí tenké vrstvy do 10 cm na podkladní beton, zajištuje, že nevznikne nikde dutina a zvyšuje odolnost spáry proti dilatačním působením.
4: Spojení dvou betonových celků lze provést pouze pomocí vhodně umístěných chemických či mechanických kotev a rozhodně není jedno kde se umístí.
5: pokud se provádí přibetonávka ke starému betonu a není důvod k použití adhezního můstku, je rozhodně nutné aby byl stará beton navlčený, nasycený vodou. Ne proto aby se to lépe spojilo (to se nikdy nestane) ale proto, aby starý betonu neodebíral vodu z čerstvé směsi. Hrozí totiž, že beton, který při hydrataci ztrácí příliš rychle vodu, se "spálí" a dochází k degradaci povrchu či spáry. To se projevuje na otevřeném povrchu drolením a ve spárách pak praskáním vydrolováním a postupnou devastací, která se jen těžko zapravuje.
A abych dostál pravidlů a z tohoto grafomanského počinu byla otázka, tak se tedy ptám: Souhlasíte svýše napsaným textem?
Upravená vrstva betonu ihned začne s pomocí vody krystalovat.Vytváří doslova monokrystal.Jednotlivé části betonu se spojují cementovým pojivem a vytvoří monolit.Proto jsou někdy problémy s vytvořením vrstvy Anhydritu na betonové stěrce.Krystalizace sádrové stěrky probíhá jinak než cementového monolitu a na styku dochází k vytvoření dělicí vrstvy.Pak je na místě použití adhezního můstku.Není třeba znovu opakovat to,co Jirka vyplodil.
JABRAKA
Jiříku, bezvýhradně souhlasím!
Většinu principů z Tvého návodu znám a chápu, přesto jsem se rád přiučil trošce té teorie technologie, proč se to má dělat tak jak se to má dělat, díky!
Nikdy jsem si nemyslel že beton lze dokonale spojit na další vrstvu , pokud se to neudělá včas. Jsem rád že jsem si tuhle stat mohl přečíst. jen mám dotaz, pokud udělám vrstvu a pak dejme tomu v rozmezí hodiny - hodiny a půl budu dávat další vrstvu, tak zas namočit, nebo ne? Ono když se dělá beton řidší, tak pak na povrch vyleze voda a to by mělo stačit. Pokud ovšem tam za tu dobu nějaká vlhkost zbyla...co? V čem je mechanicky rozdíl mezi hrubým a jemným betonem? Má vyšší hrubost zrn za následek vyšší pevnost betonu, nebo je to na stejno...?
Beton namíchaný v domácích podmínkách nikdy nedosáhna takové kvality, aby bylo jeho napojování po nějakých 60 minutách ještě funkční. Když vytvoříte jednu vrstvu betonu a do hodiny stihnete vytvořit druhou, tak se o spojení nemusíte bát. Důležité je ovšem hutnění. To se provádí betonářským vibrátorem, nebo v domácích podmínkách nějakou tyčí o průměru cca 4cm. Jinak do hodiny probíhá chemická reakce cementu, takže se vrstvy spojí. U betonové směsi dovezené z betonárky je to trošku jinak, protože můžete zvolit i možnost použít spomalovač tuhnutím který se nedá doporučit do domácích podmínek, ale na betonárce jej klidně přidají a beton tím déle vydrří čerstvý.
Jemnozrný eton je určen pro slabé vrstvy, právě kvůly malému zrnu a právě proto z něj lze dělat potěry. Na pevnost tento beton nijak nevyniká, nicméně odolává tlaku v míře jekou poskytuje použitý cement. Hrubozrnný beton jehož výplňové složky jsou různé frakce tedy od 0,5 do 32 mm je beton na konstruke. Frakce kamene má na pevnost celkem zázsadní vliv. Ovšem dlužno podotknout, že vrstva od 8cm a výš je nutno vyztužit armaturou jinak bude praskat pokud je plocha větší než 1500mm Další betonářské minimum pro laiky jsem popsal zde: jirikovovideni.eu/... Samozřejmně lze nalést na internetu celou problematiku a část technické normy o betonech, ale já píšu pro lidi neodborníky co potřebují použitelné informace z praxe.
Dobrý den,
můžete mi prosím poradit jak tedy ideálně spojit starou vrstvu pbetonu s cca 5cm nového (na podlaze)? Má smysl vůbec takto tenkou vrstvu dělat?
Pokud takovou vrstvu ptřebujete , tak bych vrtacím kladivem udělal ve starém povrchu takové zasekané mělké drážky cik cak a možná i nějakou tu mělkou díru o velkém průměru... aby jste zkrátka zvětšil a zdrsnil povrch na kterém se bude muset nová vrstva udržet... tedy já jako laik bych to tak udělal... když jsem lil před vstupní dveře beton na dlažbu (rzm... cca 1m krát 0,5 m o síle zhruba 10 cm, tak jsem odsekal dlažbu, do podlahy navrtal díry pro hmoždinky a zavrtal do nich různě dlouhé vruty o průměru 4 mm ...samozřejmě jsem to navlhčil a dal jsem si šalung...ale celá ta deska šla rovnou k prahu vchodových dveří jako vyrovnávací schod...zatím to drží, ono taky to není nijak obzvlášt zatížené...jen po tom chodíme jezdíme kočárkem. Ale možná zde budou mnohem lepší rady...od někoho zkušenějšího
Starý beton je notno dobře očistit, vysát. Pak pomocí disperze (DUVILAX nebo SOKRA) provést navlhčení. Disperze se ředí v objemových jednotkách 1:10 s čistou vodou. Takto naředěnou disperzi rozlévejte po betonu a pomocí koštete rozetřete po povrchu a následně ještě za vlhka můžete provést onu novou vrstvu betonového potěru. Minimum je 4cm. Není nutno žádné odbourávání a broušení. Nutno je však zohlednit možné současné dilatační celky. Stejně tak je nutné provést oddilatování této skořepiny od stěn momocí slabého polystyrenu (1cm) nebo něco podobného. Také není od věci ceou skořepinu vyztužit KARI sítí. Toto je obecná rada bez znalosti místních podmínek
Teď si trošku nerozumíme.Výše uvedené se týká např. železobetonových nosníků a nebo betonáže podlahy nad místností-ta se musí udělat vcelku, nebot po prodlevě se beton už nespojí a hrozilo by i spadnutí. Ovšem položit beton na beton je něco jiného, tam žádné ohrožení nehrozí. (Beton "nahoru" nespadne).Je možno ho přikotvit, jak je uvedeno výše, a nebo je možné starý beton polít cementovým mlékem s Duvilaxem, nebo ho pomáznout flexibilním lepidlem na dlažbu, polít vodou a poprášit cementem=možností 100+1. Trošku se přichytí, což bohatě dostačuje. Ostatně zkuste si betonovou zeď omítnout betonovou maltou 1 . 2,5 ,a pak ji po měsíci zkuste osekat. A nezapomeňte pak nám zde na poradně sdělit své dojmy.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.