Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, rekonstruuji kamenný rodinný dům. Nyní mám vybourané a vykopané podlahy do úrovně cca 40 cm pod spodní hranu původního betonu až na zeminu. Týká se obývacího pokoje, předsíně a koupelny. Chtěl jsem se zeptat na:
1) jakou vrstvu a jakou hrubost štěrku dát pod podkladní beton?
2) jakou vrstvu podkladního betonu + popř. jakou kari sít - na tuto vrstvu dám IPU + EPS 100 Z + podlahové topení v systémových deskách. Zedník mi říká, že KARI sítě nejsou potřeba do podkladního betonu.
3) v obývacím pokoji bude krbová vložka + akumulační nádrž - jak pořádně vyztužit beton pod nimi a zda může být i zde EPS?
3) jakou vrstvu vrchního betonu s plastifikátorem (na podlahové topení) + jakou kari sít použít
4) Do podlah uvažuji o vedení ještě elektrorozvodů - v které vrstvě vést a zda je potřeba je vést v ochranné trubce?
5) v které vrstvě vést trubky od radiátorů ke krbové vložce, popřípadě rozvody vody
6) když se svařuje IPA plamenem, svařují se pouze přesahy nebo také k betonu se IPA navařuje?
Děkuji za odpověď, spěchá.
Určitě ještě kolegové upřesní...
Ad1) vrstva záleží na skladbě další podlahy, abyste se nakonec dostal na správnou výšku finální podlahy
Ad2) podkladní beton na dobře udusaný štěrk stačí okolo 10cm, karisít 8x10
Ad3) záleží na použitém vrchním betonu, pokud tam bude kvůli podlahovému topení třeba jen 4cm anhydridu, bude lepší podklad místě velkého zatížení zpevnít. Asi bude stačit vynechat systémové desky a o tuto tlouštku vrchní "beton" zesílit.
Ad4) Elektro bych vedl spolu s topením v systémových deskách. Do husích krků pouze datové kabely, koax na TV apod. Silové kabely v provedení CYKY mohou být v podlaze přímo, nepoužívat CYKYLO.
Ad5) Též ve vrstvě systémových desek
Ad6) Je dobré napenetrovat (Penetral) a aspoň místy přivařit i k betonu. Ovšem spoje - přesahy jsou kvůli izolaci samozřejmě daleko důležitější.
JIBRU:
Nakousl jsi dost složitý problém,který by měl být zachycen v dokumentaci,měl by na to být projekt.
Začnu zakladem.
Pokud budeš dělat drenáž,je potřeba jen kvůli odvodnění základů.Zásyp štěrkem(5-7 cm kámen) vrstva asi 15 cm.Povrch dorovnán jemnějším a na to beton.Po zatvrdnutí penetrovat asfaltovou penetrací,lepenku navařit.Ale problém je v tom,že prostor štěrku je nutno na jedné straně odvětrat a do spádu zajistit odvodnění.Dnes je to suché,ale zítra se tam stáhne voda a je zle.na ipu se položí tepelná izolace(EPS,XPS)aspoň 20 cm.Jinak by se topilo krtkům.Pak by měla přijít deska 6 cm s karisítí,na ni systémovka s trubkou a zálivka anhydritem.
Do plochy s topením bych nezabudovával nic.Elektrické rozvody maximálně kolem stěn.Kdo by v případě poruchy chtěl bourat nášlapnou desku?Pokud budou přívody k radiátorům,tak vynechat řadu v systémové desce a vést tudy trubku.Tam,kde bude krb,není potřeba polystyren,ani systémovka..Přívody vody podlahou nevoď.
JABRAKA
Děkuji za odpovědi, ještě bych se chtěl zeptat, zda stačí pod podkladní beton vrstva štěrku frakce 32-63 mm dejme tomu např. 17 cm a na to 5 cm jemnějšího nebo zda stačí např. vysypat 22 cm frakce 16-32 mm, větší frakci než 32-64 mm jsem nesehnal, děkuji
obecne je to asi jedno, jde o to aby ti pri zalevani podkladniho betonu neproteklo všechno do štěrku, takze bych volil první variantu. Pokud bude sterk kvalitne udusany tak kari sit neni potreba a podkladni beton staci 10cm. Pod akumulacni nadrz EPS radeji nedavej ale vyztuzeni je myslim taky zbytecne.
Ohledně uvedené drenáže bych se chtěl zeptat, zdali by bylo možné, pokud použiji pouze štěrk 16-32 mm, zdali by bylo možné u zdí vykopat mimo uvedených 50 cm ještě hloubější pruh (poděl celé obvodové zdi - ZEVNITŘ), do kterého dát štěrkový podsyp, na to drenážní trubku 100 mm, na to další vrstva štěrku, zárověň se štěrkem mimo zhotovený žlab, , jeden konec přes zeď ven se mřížkou a druhý konec přes zeď a vyvést k půdě pro zajištění proudění vzduchu komínovým efektem a na to hrubý beton. Dále jsem se chtěl zeptat na to, zda bude komínový efekt zachován, pokud nebudu chtít provrtávat žlab napříč všemi místnostmi a trubku bych táhl podél všech zdí i vnitřních, tím pádem by byly vynechány některé úseky, kde se spojují příčky s obvodovým zdivem. Tudíž trubka bude vedná na dlouhou vzdálenost s mnoha pravými úhly, tak nevím zda by vůběc k prudění vzduchu docházelo a zároveň se bojím, že při hloubení žlabu příliš hluboko a blízko u zdí se mi začnou zdi sesouvat. Jedná se o kamenný dům z roku 1904.
A zatím poslední dotaz, jak zhotovit otvor do kamenné zdi vrtačkou (100 mm pro drenážní trubku), kolik stojí zapůjčení takové vrtačky (předpokládám speciální, abych ji nemusel kupovat)
Děkuji za odpovědi.
ještě jsem zapomel: na podlahové topeni dat minimalne 5cm vrstvu betonu, karisit nevim proc by tam mela byt? O kolizi elektriny, vody a podlahoveho topeni nemam zkusenosti, ale urcite to vest v betonove mazanine nad polystyrenem. A IPA se navaruje celoplosne, podklad poradne ocistit a natrit penetracnim naterem.
jibru, nevím zdali ve Vaší skladbě plánujete i hydroizolaci pod zdi. Pokud nebude lepenka po celé ploše, bude ve zdech vlhko. Drenážní potrubí bude odvádět část vlhka, ale ne vše!
Nechte vložit hydroizolaci do zdi.
Děkuji za odpověď, nicméně na podřezání zdiva nemám finance, podlaha je již vybouraná, venku mám 16-32 štěrk.
Chci se tedy zeptat alespoň na částečné opatření, a to již zmíněné odvětrání pomocí drenážní trubky vedené podél vnitřní strany obvodových stěn:
1) jak hluboký výkop pro uložení trubky udělat podél zdí kromě toho co už mám vyhloubeno?
2) vypodložit dren. trubku štěrkem či přímo uložit do zeminy? Pokud do zeminy, neucpe zemina otvory v trubce?
3) nevadí proudění vzduchu četnost pravých úhlů a např větší délka trubky POPŘ. jakou maximální délku trubky udělat?
4) je nějaká jiná možnost zhotovit otvor 120 mm do kamenné zdi kromě ručního vybourání?
5) jak daleko vést trubku od zdi?
6) vést dren. trubku také prostředkem místnosti?
7) jaký máte názor na hydroizolaci elektroosmózou DRYPOL, když garantují smluvně vysušení zdiva, má to nějaký háček?
1) podklad pod beton musí být zhutněn, štěrk je vhodný, ne však nutný. Dobře udusaná zemina (ne hlína) vyhoví. Je to o penězích.
2) podla zatížení podlah stačí vrstva 5-8cm s kari sítí ...zlatá střední cesta 15x15x 0,5cm
3) větší vrstva betonu silnější kari 10x10x0,6cm doporučil bych XPS, nebo EPS 150(200).
3a) zvolil bych anhydrid 4,5 cm
4) rozvody ve vrstvách EPS (2-3 vrstvy)
5) jako bod 4
6) stačí přesahy
není již pozdě, když to spěchalo?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.