Sanační omítka a vnitřní štuk

Do sklepa na vlhkou zeď bych nedopúoručoval sádrovou stěrku s obsahem síry. Je velké nebezpečí neznámých reakací síry s něčím, co je obsaženo ve vlhkosti. Ta velmi dobře hodí do paneláku a nebo zcela suchého prostředí.

Dobrý den, mám pro Vás dobrou zprávu - nemusíte upustit od oblíbeného Primalexu a přesto budete mít správnou silikátovou propustnou fasádní barvu. Já už tento proces mám za sebou a i po několika letech je omítka stále stejně krásná. Postup jste volil správný, hlavně jste nezačínal betonovým podhozem (špricem), jak už tady jednou někdo radil. Cena balení 7,5 kg byla cca 850,- to se mi zdá přiměřené. Patronka

Co třeba tady : Dům Barev, Kubišova 6, Třebíč, Tel.: 568 847 920, 604 581 387, E-mail: trebic@dumbarev.cz , www.dumbarev.cz
Projela jsem nabídky a cena je překvapivě nižší, než byla v Praze. Nedejte se odradit, mám to vyzkoušené. Ten betonový podhoz tu na poradte.cz taky radil zedník. Patronka

Překvápko, typovala bych, že se Rudokit už dávno nevyrábí. Vloni jsem ho na chalupě objevila celý karton, musel tam být někdy od roku 1990/91, takže 20 let. Balení bylo nepoškozené a po otevření měl i správnou konzistenci, tak jsem ho hned spotřebovala. Na obalu byla cena 9,- Kčs. To jste mne potěšil kolik jsem ušetřila, protože bych stejně nějakou šamotovou hmotu musela kupovat. Zdraví patronka

Ještě se vrátím k sanaci zdiva chlévu. Rozhodující je, zda ve spodní vrstvě je skutečně sanační omítka. Ta totož na rozdíl od běžné omítky ukládá sole obsažené i ve zbytcích vlhoksti ve spodních vrstvách omítky. Tím je právě dosaženo delšího dobrého efektu než u běžné omátky, Ta je vynáší až na povrch a ty se potom ukládají na povrchu, tam krystalizují a ihned po zaschnutí narůstající krystaly boří strukturu omítky. V kažém případě je důležité zajistit dobrou propustnost pro vodní páry celým profilem sanační omítky. Pokud je to tak, jak píšete, tak zcela ideálním nátěrem je nátěr vápenný. Je zcela lhostejné, zda hydrátový, či z hašeného mletého vápna nebo z vápna doma hašeného, tedy z vápenné kaše. Problém je v tom, že koupit pytel hašeného mletého vápna je dnes problém. Je to ale ideální nátěrový materiál právě pro stará stavení, kde se používal po staletí. Lze zakoupit i nehašené mleté vápno a to doma vyhasit. Nejlépe celý pytel a zbytek vápenné kaše uložit v bezmrazém prostoru, klde časem bude nabývat na kvalitě. Dříve se říkalo, že v zednických rodinách děd připravoval vápno pro vnuka. Nesmí vyschnout a zmrznout. Ideální je zakopat do jámy v zemi. Primalex bych nepokoušel, Je v něm zcela jistě nějaký obsah akrylátové disperze a ta může zhoršit difůzní vlastnosti omítky. Nad vápno v tomto případě není. Prodyšné, mrazuvzdorné, bílé, stylové - ideální.

Zpět k použití cementových materiálu v jakékoliv podobě. Ty byly způsoby starých "mistrů" kteří nevěděli co se vlastně ve zdivu odehrává, když opadává nátěr, pak omítka, pak se rozpadají cíhly. Pokud na takto vlhkostí zatíženou zeď nanesete jakýkoliv cementový materiál, tak výrazně omezíte její paropropustnost a vlhkost bude postupovat výše a časem se výkvěty a destrukce projeví nad cementem ošetřenou částí zdiva. Je to prosté, voda leze do suššího, do mokřejšího zatím ne.

pro runstuk : škoda že nejste zaregistrovaný, potřebovala bych k vaší odpovědi ještě doplnění :

"krystaly boří strukturu omítky" - já jsem na podobný problém narazila včera na své chaloupce a zvažuji řešení. Obvodové zdivo mám již celkem odvlhčené, ale v interieru mi zůstal kousek vlhké nosné zdi. Z jedné strany je sanační omítka - tam to je na omak suché, ale z druhé strany stála skříň, takže mi to uniklo. Skříň jsem odsunula a tam je asi do cca 90 cm výšky ( šířka stěny cca 80 cm ) omítka pokrytá sanytrem a má nerovný povrch, doslova zborcený. Moc velký zásah už tam neudělám, v té místnosti je nová dlažba, takže bych volila postup : oklepat omítku na cihlu, nechat nějakou dobu vysychat, očistit, penetrovat a sanační kompletek ( podhoz, omítka, štuk, nátěr). Nebo taky nemusím omítat vůbec a zdivo úhledně a odvětraně zakrýt. Nebo jinak? Patronka

Vaše úvaha obsahuje dost mýtů získaných z různých rádoby odborných médií. Největší škody tyto medializované informace napáchaly po povodních, kdy všem radily, aby ihned odstranily mokré omítky a nechaly zdivo vysychat. Vaše dojmy (na omak) jen potvrzují, že sananční systém pracuje správně. Základem řešení je odstranit příčinu a nikoliv jen následky.. Neboli pokud je možné zjistit zdroj vlhkosti, tak omezit, nejlépe odstranit. Tzn, žádné okapové svody hned podle zdi, vodu co nejdále od objektu, odkopat vlhkovedoucí zásypy kolem soklových zdí apod. Ve vašem případě navrhuji tento postup. Otlouci napadenou omítku, ihned odstranit otlučenou hmotu pryč, co nejdále od domu. Obsahuje totiž velké množství solí neznámého složení a pokud je necháte v dosahu vlhkosti, ta je opět rozpustí a pokud bude mít možnost s těmito solemi proniknout do zdi máte je tam znova. Ihned nanést celý sananční systém, jak jsem popsal dříve ale bez penetrace, bez osychání. Opakuji celý systém, bez jakýchkoliv přísad a nechat každou vrstvu řádně proschnout (1mm = cca 1 den), pak nanášet další. Renomovaní výrobci doporučují otlouci omítky až o 80 cm výše, než jsou zjevné stopy zasolení nebo zavlhčení. K Vámi popsanému stavu došlo tak, že pronikající vlhkost si během své cesty do suššího prostředí (Vaší zdi a výška se posunuje podle nasycení) přináší cestou rozpuštěné sole. V suchém místě se voda odpaří a zanechá sole nejdříve na povrchu a jak krystaly narůstají, tak boří nejdříve nátěr, pak omítkovou vrstu a když vše úspěšně opadá, tak přijde na řadu spárování a někdy i méně pevné součásti zdiva. (Vzpomeňte na solný roztok na talíři ve škole, jak krystaly po odpaření vody rostly. A ty mají sílu.) To už je malér, protože došlo na destrukci podstaty objektu. Pokud padá omítka, nátěr, tak to sice není pěkné, trochu nám vadí plísně, ale nepadá barák. Sanační omítka je porézní a ukládá přinesené sole od spodní vrstvy. Není totiž pro vodu vodivá a ta je nucena se odpařovat již ve spodní části omítky a tam zanechává přinesenou sůl. Proto není vidět, neboří omítky od vrchu a zeď se tváří jako suchá. Pokud pod sanační systém napenetrujete, tak omezíte kapilární vodivost zdiva a voda nebude moci pronikat do omítky. Omítka je vždy ochranná vrstva objektu a chrání podstatu stavby před poškozováním. Neboli nejhorší omítka je žádná. Proto je nutné i vlhkou zeď opatřit jakoukoli omítkou, aby voda pronikala až do omítky a tam zanechala přinesené sole. Pokud po povodních odstranili omítky a nechali objekty vysychat bez omítek dosáhli toho, že voda ze zdiva vysychala a sole zanechávala na povrchu zdiva. Správně mělo být, nechat vyschnout i s omítkami a po vyschnutí odstranit omítky i se solemi a opatřit zdivo novou omítkou, nejlépe sananční, aby sole přinesené zbytkovou vlhkostí zůstaly ve spodních vrstvách omítky a po konečném vyschnutí zůstala zeď suchá bez solí. Proto je podmínkou, aby sanační omítka byla opatřena difůzním (paropropustným) nátěrem, který umožňuje odpařování vody. V případě chalupy je ze všech pohledů ideální vápenný nátěr. Pokud se tak nestane, tak vlhkost bude postupovat, prosakovat zdivem výše až do míst, kde se bude moci odpařit. Nevím, zda je to srozumitelné. neumím ve stručnosti popsat tak složitý problém. On je sice jednoduchý, ale až jej přijmete za vlastní a porozumíte mu. Nejhorším řešením jsou ta, která obnaží zdivo, zakryjí jej tzv. odvětrávacím povrchem ( na latě dřevěný obklad apod.) což je podle hesla, at se barák boří, at si padá, hlavně že to nevidíme. Nejhorší omítka je žádná. Omítku dříve nebo později odstraníme, dáme novou, ale objekt se nepoškozuje ve své podstatě. Sanační omítky vydrží pěkné déle, podle vlhkosti, podle tlouštky, ale stejně jednou půjdou pryč. Obyčejná omítka se začne od vrchu bortit ihned jakmile oschne, ale než opadá 2 - 4 cm omítky až na zdivo, tak to sice není pěkné, ale barák se neboří. Bez omítky se začne barák bořit ihned, jakmile omítku odstraníte. Nejsou to žádné čáry, jen fyzika a možná trochu normálního rozumu a snažit se porozumět jak a proč věci probíhají.

Děkuji Vám, pokud to byla odpověď na můj dotaz, je jistě dobrá, jen trochu nepřehledná. Nemám barák po povodni, ani nebudu nikde následky povodní likvidovat, mám pouze cca 1 m2 vlhké zdi uvnitř domu. Je to zeď nosná, z mnoha důvodů podřezání nepřipadá v úvahu, takže pokud tomu dobře rozumím, mám oklepat omítku ( která je povrchově narušena, ale neopadává), nenatírat ani octem ani penetrací, hned začít házet špric a pokračovat přes vlastní omítku až po štukovou vrstvu, to vše samozřejmě sanační. Vápnem to bílit nebudu, silikátová barva se mi osvědčila. Vzhledem k mému věku 64 let mi to snad už vydrží Patronka

Ano je to tak, omítka se má odstranit až na zdivo a pokud je to možné vyškrabat i spáry mezi cihlami nebo kameny, podle toho z čeho je zeď postavená. Pokud máte zbytek silikátové omítky je možné ji použít, pokud bych měl nátěr pořizovat nákupen, tak bych volil vápno z důvodů již výše uvedených. Dobré firmy rozlišují barvy na vnitřní a vnější. Vnitřní neobsahují látky, které mají nepříznivý vliv na živé organizmy. Hlavně at se to podaří a dlouho slouží V.

Omlouvám se za moji nepozornost. Mám Primalex v paměti pouze jako interiérovou barvu a podle toho jsem reagoval. Je to řešení samozřejmě možné, ale pro nátěr na chalupě a podle popsané situace si dál myslím, že vápno je ideální a nejlevnější řešení. Odhaduji pytel 40 kg za cca 100 - 200 a budete bílit chalupu od komína do sklepa až do konce života. Hlavně dobře vyhasit nebo vápenný hydrát, namočit, nechat uležet a pak uložit dle výše. A´t se podaří .