Nejste přihlášen/a.
Mám Fabii 1,9 TDI 74 kw - neudrží ale nyní v ,,zimě" teplotu, když auto stojí zaparkované a nastartované na místě. Respektivě z 90ti stupňů to při stání spadne třeba na 70 stupňů. Dnes vyzkoušeno a to bylo ,,jen" - 1 stupeň. Co budu dělat, až bude opravdu mrznout a bude třeba - 15? Termostatem to není, ten funguje správně.
Čím to může být?
to nepomuze protoze to neohreje ani majel okruh, vydel jsem na OCT pridelany vyhrivani ale jestli to funguje nevim, osobne tomu neverim ale tezko rict zkus forum na skodovky
Clonu jsem si vyrobil, stirecek.rajce.idnes.cz/... ale je spíš účinná jen za jízdy, kdy se voda tolik nechladí náporem. Někde jsem četl že -10 v šedesátce je -17, ale nějaký rozdíl jsem nepoznal. Při stání na místě to stejně nemá vliv, ale u té litiny by rozdíl poznat mohl. U litinového motoru stačí delší jízda z kopce a přestává topit i tak. Hliník je na hospodaření s teplem úplně někde jinde, takže u mě je ta clona zbytečná. Elektrické vyhřívání má motor z výroby, spíná automaticky po startu v závislosti na teplotě vzduchu a teplotě motoru, takže motor defakto za 1-2 minuty topí, za jízdy ale nezapíná, není třeba, to si pohlídá termostat. Vyhřívání by si mohl vyrobit, ale ten provoz by stál alternátor hodně sil a teplo by stejně nestačilo dodávat v takové míře.
Při jízdě se ohřívá normálně? Jestli-že při jízdě se ohřívá normálně čemuž tedy nevěřím, když to zlobí při stání, tak bych to viděl na ten termostat, který jste sám hned vyřadill z možných závad - může zlobit zasekávat ale další závadou by mohlo být těsnění pod hlavou válců. Často tento jev nastává když je málo vody v chladiči ale to máte jistě doplněné. Může zlobit i víčko nádobky na chladící kapalinu ale to většinou souvisí s jiným projevem ale není vyloučena i tato možnost.
Taky myslím termostat. Pořádně vyzkoušet, nebo vyměnit za jiný. Nesmí být pootevřený třeba při šedesát stupních. / musí být dokonale zavřený a potevírat až někde okolo 80 stupňů záleží na typu /. Někdy tam jsou napsané hodnoty otevření.
doplněno 26.11.11 11:15:S tou clonou před chladič opatrně. Na dálnici a do kopce se to může uvařit.
V tom případě máte špatný termostat asi všichni, zkuste si motor jízdou rozehřát na devadesátku a pak ho nechte na volnoběh - žádný vám tu teplotu neudrží a to ani nemusí být zaplé topení. Taky jsem ještě neviděl uvařeného diesla, od toho tam má přece vrtule, takže clona nevadí ani v létě.
Cyrile a bylo to určitě rychlou jízdou do kopce? Nažhaveného diesla do oranžova jsem viděl, zadřel se ve stopadesáti na dálnici, ale bylo to vinou mazání. Pokud je motor v pořádku, nenechá se vyvařit.
naprosto souhlasim, diesly maji kvuly velke ucinosti problem udrzet teplotu, protoze nevznika tolik tepla
no vzdyt se tu o osobakach bavime na nakladakach typu Avie a podobne neni problem utavit cokoli a vydel jsem utavenou 406 v nafte ale ta jela bez vody (zenska prorazila chladic) a hlava se bezesrandy utavila ze kapala
Dobrý den. Já bych to skutečně asi viděl na vznik malého množství přebytečného tepla od motoru a jedná se tak o normální chování auta. Mám vyžkoušeno, že při dlouhém stání a motoru při volnoběžných otáčkách u Fabie 1,2 HTP se při -10 i na nejpomalejší režim zapnutého topení nestačí motor zahřívat a při zapnutí ventilátoru topení začíná klesat teplota motoru. U dieselu se tato vlastnost z principu funkce motoru bude vyskytovat ještě ve větší míře. Proto také není dobré dieselové motory zahřívat na místě na volnoběh, ale zahřát je plynulou jízdou, protože zahřívání motorů při volnoběhu je velice pomalé.
Solenza má u mě bod, zahřívání diesla na volnoběh po startu je trápení zvířat, už se to tu řešilo loni a možná i předloni. Je to víc škodlivé, než prospěšné.
Já na rozdíl od těch, kdo zde uvádí, že diesel vydává méně tepla jsem přsvědčen o opaku. Diesel vyšší tlaky souvisí s vyšší teplotou! A potom ten názor, že z důvodu pomalého zahřívání motoru na volnoběh? Ten důvod, proč je vlasntě lepší s vozidlem hned vyjet je v tom, že diesel je více náročný na mazání hlavně tedy vačkové hřídele, která by při studeném motoru ( na volnoběh / než se olej dostane do oběhu ) mohla postrádat dostatek mazání to je celé. A že se při jízdě víc ohřívá je jasné - VÍCE OTÁČEK = VÍCE SPÁLENÉHO PALIVA = VÍCE TEPLA = logika. Jestli-že stále nehřeje topení, které je asi závislé na tlaku v chladícím systému - kdy nedochází ke správné funkci oběhu chladícího média vydal bych se touto cestou k odstranění závady.
To se tady omýlá furt dokola. Více paliva ani větší tlaky s tím přímo nesouvisí, protože diesel díky vyšší účinosti motoru většinu této energie převede na mechanickou práci, tím pak vzniká méně odpadního tepla. Tudíž zahřívání motoru na volnoběh, jestli se to tak dá nazvat, promrznutý litinový diesel by se nejspíš nezahřál nikdy nebo za dlouho, je tedy zbytečné. Hliníkové motory jsou na tom líp a většina má ještě elektrické vyhřívání chladící kapaliny pro rychlejší zahřátí. To elektrické přihřívání tam ale není z důvodu aby motor rychlej topil, ale z důvodu emisních limitů. To pak má ale zároveň vliv na spotřebu. Mazání? ...možná u nějakých starých pleček, pak mě ještě napadá vw pašík tuším B5 s long live olejem, který na nízké otáčky trpěl a špatně mazal vačky. Jinak když je tlak oleje v pořádku, též to má pramalý význam. Vznik tepla u diesla je daný třením, které je pod zatížením větší. Na volnoběh se motor nezahřívá rovnoměrně, hlava a horní část válce v rovině spalování se hřeje nejvíc, vložka naopak zůstává pozadu. Píst se zahřívá nejrychleji a je mu díky nerovnoměrné roztažnosti chvíli ve válci těsno, takže motor se na volnoběh paradoxně i déle opotřebovává než jízdou, při které se rychlej zahřeje i válec a opotřebení trvá kratší dobu. Další věc - u studeného motoru vznikají ve válci různé chemické reakce, které mají vliv na degradaci oleje, tudíž mazací schopnost oleje se zkracuje. Za tohle může částečně i nasávané palivo - benzín - které se sráží na studených stěnách válců. Tohle palivo smývá olejový film ze stěn válců, tudíž mazání se zhoršuje, benzín se dostává do oleje, proto na krátké jízdy není vhodný benzínový motor. U diesla se krátké jízdy nedoporučovaly z důvodu komůrkového spalování, kde trpěla především hlava motoru tepelnou dilatací, to už dnes neplatí. Taky neplatí to usazování nafty na stěnách válce, nafta se vstřikuje až když je píst nahoře a i kdyby se nějaká na stěny válce dostala cestou víření, tak nafta pořád maže. Dnes umí vstřikovače naftu nebo benzín jemně rozprášit, tudíž víření nasaváneho vzduchu je nežádoucí. U původních karburátorových nebo s nepřímým vstřikem, kde se šlo cestou víření, nejvíc paliva ulpívalo na stěnách válce hned při sání a tento olejový film dokonale smazávaly. Tohle u diesla nehrozí, zbytek ale platí pro oba motory.
dobrý den, zaclonil jsem plechem ve spodní části předku vozu na zimu ten široký větrací otvor a topí to o poznání lépe. pokud se auto rozjede tak i v -15krásně topí na 20st.uvnitř. V zimě je chladič prostě zbytečně velký. (fabia 59kw)
velikost chladiče je kompromisem mezi třeba zatížením(a potřebou chladit) auto někde kolem rovníku ve 45 st.ve stínu a v zimě někde v severských zemích kdy i kolem -40 by to mělo alespon trošku topit...Většina řešení-často zcela protichůdných,je jeden velký kompromis...Jediná oblast kde direktiva převyšuje ned technickými řešeními jsou emise-cesta nižších emisí vede přes neustálé snižování objemu(a válců-3 baští míň než 4) a aby vůbec maloobjemový motor stíhal uvézt váhu vozu,nastupuje přeplnování...Otázkou je nějaká alespon rozumná životnost,poněvadž tam kde je málo materiálu,dochází mnohem dříve k jeho degradaci a kolapsu...Příkladem budíž "báječné" motory HTP a za nedlouho totéž(a v mnohem větší míře) příjdou(a už bohužel přicházejí) problémy s TSI...Pročpak koncern VW dává jenom 2 roky záruku...?!
Tu clonu tam mám taky, ale jelikož mám někde v okruhu před topením elektrickou spirálu automaticky ovládanou, tak rozdíl jsem nepoznal. Co jsem ale postřehl, tak nové mondeo už má vepředu klapky, něco jako žaluzie, sklápějí se v šesti krocích automaticky dle venkovní teploty a teploty motoru se budˇpřivírají nebo otevírají a tento systém už začala používat i tuším kia.
on vam tu nekdo urcite hodi tabulku z ucinosti novych dyzláků a cim vyssi ucinost tim mene odpadniho tepla
doplněno 27.11.11 10:05:ja naftaka v zime netrapim, misto toho radsi jezdim exem V6 v lpg ten je ohratej behem chvilky a drzi bez problemu
je to scestný dotaz, na místě se v silných mrazech motor nezahřeje tak jako v provozu, a doby kdy se nafták musel brzy ráno nastartovat, pak brumlat 20 minut spícím sousedům pod okny a až pak se jelo jso dávno pryč...s moderním naftákem se nemusí stát půl hodiny na místě a čekat až se zahřeje...s pédéčkem se hned vyjede, ale v prvních minutách se jede opatrně, tak po ccaa 10-15 km se dostane na provozní teplotu...Tak pokud s pédéčkem jezdíte každé ráno jen 800 m pro rohlíky a dalších 300 m do školky, vyměňte auto za benzinového Yarise...
Pokud přesto chcete aby motor při běhu na místě dosahovla vyšší teplotui, vypínejte topení i klimatizaci...
vysoka ucinost dyzlaku, mala produkce tepla, treba u CDI v kolonach by bufik nutnost
omyl-právě Mercedes CDI má jedno z nejvychytanějších topení vůbec-vývod je totiž přímo z hlavy motoru,čili vůbec nejteplejší a nejrychleji se ohřívající části...Vyzkoušeno s Éčkem CDI na horách-vyjedu v podstatě za roh od baráku,i při těch ted -5 stupních,a topím-a teplo to drží bez problému...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.