Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Nebaví mně řízení

Od: sam* odpovědí: 13 změna:
Ahoj, mám řidičák už skoro rok. Před autoškolou jsem si myslel, že mně řízení bude bavit, ale ono by bavilo, jen autoškola mi to celé zhnusila, zhnusilo se mi řízení kvůli autoškole, nerad řídím, snažím se tomu vyhýbat a nejradši autoškolu nedělat. Co dělat v takové situaci a jak si v řízení získat trochu citu?

 

 

13 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

chlochydes

2x

Nerozumím otázce. Řízení není povinné a nikdo tě do něj nemůže nutit. Pokud tě nebaví, neřiď.

Já jsem si dělal řidičák v 19ti a od té doby jsem neřídil ani jednou. Nebylo na čem, nebylo kam ani proč. Sad but true. A necítím se ani méněcenný ani do ničeho nucený. Všude mě dostane MHD.

Mě třeba nebaví koukat na fotbal, ale neptám se veřejnosti, co dělat, aby mě fotbal bavil. Nebaví mě, takže na něj nekoukám.

Nerozumím tvé otázce. Co mě nebaví, to nedělám a dělám to, co mě baví. Nebo co jsi se vlastně ptal?

sam*

Jo to jo, ale bohužel kvůli práci musím, MHD mi nejede na čas bohužel
chlochydess*

V tom případě řiď do práce a tím to hasne. Pokud je práce zavislá od řízení, nejde o nudu, ale povinnost. A jak víme, povinnosti obvykle nikoho nebaví a je to zcela normální. Povinnost nerovná se zábava.

kdosi

Jak píšu výš - když musíš, tak musíš, tak to dělej a snaž se to udělat dobře, když už to děláš.

Uvidíš časem sám, jestli se prostě smíříš s nevyhnutelným, nebo jestli ti to přestane vadit, nebo jestli tě to i začne bavit. Zatím stačí, když to budeš dělat dobře a zodpovědně, abys mohl do práce a zpět a vydělal si na věci které potřebuješ a které chceš.

Mě taky nebaví umývat nádobí, nebo vynášet odpadky, ale nechci tu mít hnusně, tak to dělám. Vaření mě baví jen trochu (je to zábavnější, než čučet do zdi, ale zase zdaleka ne tak zábavné jako řada jiných věcí) a jídlo mě baví hodně. Ale bez vaření to jídlo mít nebudu a bez umytého nádobí nebudu moct vařit. To jídlo mi za ty doprovodné efekty rozhodně stojí

Nejde o žádnou povinnost nebo že “musím”. Pokud tě to tak žere, tak si najdi jinou práci ne?
bg

Viděl bych to podobně. On život holt není celý jen o zábavě. Spoustu věcí děláme proto, že je musíme/potřebujeme dělat. Kdybych dělal jen to, co mě baví, tak asi já i s rodinou umřeme hlady nebo v zimě zmrzneme. Jsou věci, které prostě buď jsou nutné a děláme je i přesto, že nás nebaví nebo nutné nejsou a pak je to o volbě dotyčného člověka, zda to dělat chce.

 


1x

Udělat autoškolu je úkol, nepřemýšlej jestli tě to baví. Prostě ji udělej a pak časem uvidíš jestli si k tomu najdeš cestu nebo si jen necháš ŘP pro strýce příhodu. Věřím, že se ti bude hodit i jako záložní řešení.

sam*

Já ŘP mám,ale nebaví mně to vůbec
kdosi

Konec konců není nutné, aby tě to bavilo. Autoškola ti dala nějaké znalosti a zkušenosti a ŘP, takže teď řídit smíš.

Pokud budeš potřebovat, tak se nějak dopravíš z bodu A do bodu B, i když to třeba bude z počátku hodně neobratné.

Pokud budeš řídit častěji, získáš praxi a možná tě to zase bavit začne.

Ale nemusí řízení bavit každého, stejně jako nemusí každého bavit třeba kopání příkopů, nebo přebalovaní kojenců a stejně je občas prostě potřeba takové věci dělat.

 

ltz

0x
Věřím tomu, že autoškola dokáže někdy zhnusit pak následné samostatné řízení. Tedy spíše některý vzteklý učitel v autoškole k tomu vezme tu odvahu a nastartuje u žáka blok. Ale auto k životu potřebovat budete, tak jestli máte někoho s kým by jste se rozjezdil, třeba i někdo z rodičů. Jak se začnete řízení auta vyhýbat, tak to je konec. A říká se: jezdit,jezdit,jezdit.

 


0x
Autoškola mi řízení zhnusila. Jenže to vypadá, že je to o jednom vzteklém instruktorovi. A tak jsem si raději přestal věřit. Ale to může být taky výzva. Já znám lidi, kteří jsou v pohodě, ale za volantem začnou být vzteklí.
Když řídím já, žádný vztekloun za volantem není. Začala jsem vztah s autem jakoby od nuly. Ze začátku, at to zní jakkoliv divně, jsem v duchu autu vysvětlila, že na to jsme teď sami dva, a že mu věřím, a potřebuji, aby mne chránilo. Protože je to pro mne důležité. A když někomu, nebo něčemu věříte, a máte ho rád, proč by vám do toho měly lézt vzpomínky a zklamání z minulosti. To je o tom citu, citu ve smyslu vztahu.
V podstatě jde o to, vymyslet cokoli, co vám bude připadat příjemné a reálné tak, aby se dal z psychiky dostat strach pryč. Nebo aby se dal odstranit pocit, že si už nevěříte. Musíte si s autem věřit navzájem, i když není živé. Vy věříte jemu, a jestli ono má vydržet a jezdit, tak ono musí tak nějak věřit vám, že ho hned nezničíte. A podle mne zničit auto je vždycky o psychice. Že prostě v té rychlosti člověk může díky psychice udělat chybu. Čím více je psychika zpracovaná a zklidněná, tím je udělané maximum pro bezpečnost.
Ve městě při nižší rychlosti se dají omezit i nehody vinou druhých. Včera mi někdo nedal přednost, a tak jsem radši zpomalila, abych na tom místě v křižovatce, nebyla ve stejné sekundě. Hnal se dost divoce. Klakson nepoužívám, a moje auto lidské jméno nemá.

 


0x

třeba známý, bývalý spolupracovník, má ŘP dobře 25 let... a po získání průkazu prý už nikdy neřídil

Je spousta lidí, co jezdí autobusem či vlakem - znal jsem jednoho, co dojížděl denně do práce 2 hodiny s přestupem! - tj. 4 hodiny na cestách, když nebyl problém v dopravě - 9 hodin práce.

Jak si získat trochu citu a umu v řízení? Jedině praxí...

 


0x
Tak si kupte zábavnější auto. No a pokud to vaše "řízení" znamená posouvání se v kolonách, tak to asi nebaví nikoho.

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]