Nejste přihlášen/a.
Ubytek, ac mnohem mensi nez u atmosfer, je znat a je nevyhnutelny.
Plati, ze turbodmychadlu nevadi absolutni dodavany tlak, ale pomer mezi tlakem pred a za turbem. Cim je tento pomer vetsi, tim je turbodmychadlo vice namahane - pracuje s vetsim vykonem.
Ridsi vzduch pred turbem = mene kysliku = turbodmychadlo musi je na vyssi vykon / zatez, aby dodalo potrebny tlak, respektive potrebne mnozstvi kysliku (vzduchu).
Vyssi zatez turbodmychadla (vetsi pomer mezi tlakem pred a za turbem) = vyssi tepelne namahani a zahrivani dmychadla na ukor dodaneho tlaku. Turbodmychadlo ztraci ucinnost. Toto je prvni efekt, ktery vede ke snizovani vykonu motoru s turbodmychadlem s rostouci nadmorskou vyskou.
Zaroven plati, ze ridsi vzduch = nizsi ucinnost intercooleru. Teplejsi vzduch do motoru = ridsi vzduch = mene kysliku = nizsi vykon. Toto je druhy efekt.
Zaroven plati, ze ridsi vzduch = mensi odpor v sani = hrozi pretoceni turba. Mnohe ridici jednotky s timto a s prilisnym zatizenim turba pocitaji a turbodmychadlo nastavuji na nizsi vykon. Treti efekt snizeni vykonu motoru.
Platí u všech motorů. V nadmořské výšce ubývá kyslíku,tím pádem slábne účinek motoru. Na každých 100 metrů o určité procento. Třeba ve 4000 metrech už máš údajně jen 40% výkonu motoru.
Turbo sice žene do motoru víc kyslíku a víc vzduchu,ovšem i jeho účinek slábne. Je naladěno na normální nadmořskou výšku,ve vyšíí výšce už dodávané množství kyslíku opět přestává stačit a motor postupně slábne.
Tlačit stejně nemůže,poněvadž vduch ve výšce je řidší a čím vyšší výška,tím méně tlakuje válce-při stejných otáčkách
Stále se tu operuje s velkým úbytkem výkonu. Ale normální smrtelník v Evropě se dostane do hor tak okolo 2tis metrů nad mořem, kde je cca 80% vzduchu. Do Himalájí svým autem nepojedu.
Žádný turbomotor není nastaven na hraně svých možností, proto také lze úpravou ECU získat desítky % výkonu navíc. To je ta rezerva, která pokryje menší tlak vzduchu.
Takže dle tebe turbo dokáže selektovat molekuly vzduchu a na horách již odmítá nasávat o2?
Ale ale.
Nemůžete rvát do motoru více paliva a nemít potřebný kyslík. Pokud by turbo tlačilo více, vhání ostatní plyny, které ovšem motor nepotřebuje. Nacpete do kamínek dříví ale nemáte otevřené sání. Obrazně řečeno. Není menší tlak, ten srovná ŘJ, jde o kyslík . Tedy tvrdíte hloupost.
Jendo2. Specialne pro Tebe.
Kysliku je v beznem vzduchu obsazeno cca 21% objemoveho mnozstvi, respektive cca 23% hmotnostniho mnozstvi.
Tento pomer vuci ostatnim slozkam vzduchu se s nadmnorskou vyskou nijak nemeni, pouze s vyskou klesa tlak vzduchu = vzduch je ridsi a ve stejnem objemu je tedy mene molekul vsech slozek vzduchu, tedy i kysliku. Stale ale ovsem vseh slozek ve stejnem pomeru.
Atmosfericke motory, ktere jsou v mnozstvi nasateho vzduchu zavisle pouze na zdvihovem objemu pak samozrejme ztraceji znatelne vykon, pac zkratka i kdyz nasajou stale stejny objem, vzduchu a tedy i kysliku je mene.
Preplnovane motory toto dokazi do urcite miry kompenzovat, jelikoz dmychadla dokazi nasavany vzduch stlacit na vyssi tlak a tedy do motoru dostat vzduchu a tedy i kysliku vice a az do urcitych limitu dokonce stejne (pokud je to potreba), jako v nizsich nadmorskych vyskach.
Tedy zadne Nacpani drivi do kaminek bez otevreneho sani se nekona.
Ne tak docela. Hustota vzduchu je nižší, turbo se tedy točí rychleji, protože stlačovaný vzduch nemá požadovaný odpor. ŘJ dodržuje poměr vzduchu a paliva 15:1 a nějaká kompenzace výkonu je možná, nicméně dochází ke snížení výkonu motoru, zpoždění turba aj.
Speciálně pro mě to asi nebude. Ve vyšších polohách jede motor hůře a tím to končí.
Turbodmychadlo také nemá stejný výkon jak v nížinách, tak ve vysokých horách, záleží na vstupním atmosférickém tlaku. Turbomotory jsou na to ale méně citlivé. Toho se využívalo taky u stíhaček za druhé sv. války, kdy motory měly dostatečný výkon i v řidším vzduchu a zvyšoval se tak i dostup.
ty jo tak proč podle tvoji teorie lidi nosi kyslikove bomby na vysoke hory? když vlastně tam je to uplně stejne s kyslikem jak dole...
A jak mohou přežít lidé v dopravních letadlech v jedenácti kilometrech, když si žádný kyslík nevezou?
šoufky si nedělám, jen se divím, že v poradně "radí" lidé bez znalostí na úrovni osmé třídy ZŠ.
no protože pokud vím tak se udržuje určitý tlak v letadle.. proto nepotřebuješ žádnou zásobu.. čím výš jsi, tim klesá tlak a tim padem i hustota atmosfery spolu s kyslíkem v ní.. takže v danem objemu bude hmotnostně méně kyslíku při nižším tlaku.. možná to chápu špatně, ale rád se poučím..
Ano, takhle to je. Když vezmu vzduch kdekoli do výšky 100 km a stlačím ho na normální tlak, dostanu stejný vzduch. Pro dýchání i pro motor. Ani já, ani motor nepoznáme rozdíl ..
psal jsem hned v prvním příspěvku vůčí objemu.. nic o složení atmosfery. tak se laskavě nenavážej..
Běžte zpátky do školy. Co taková horská nemoc z nedostatku kyslíku?
0 m = 100 %
3000 m = 68 %
4000 m = 60 %
Rady lidí, kteří si nic ze školy nepamatují jsou trapné. Že ra252?
A protože motor jede na kyslík a nikoli ostatní plyny ve vzduchu, tak pokles kyslíku turbo nemůže dohnat, protože to nejde.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.