Starty u diesela

Zásadní změna je žhavení a vstřikování.

Ahoj. Vzpomínám si, jak v zimě a na vojně, ten, komu startoval náklaďák, roztahával ty ostatní. Mezi budíčkem a nástupem na snídani. Na tyči jsem ty nebožáky, tahal kolem parku jak zdechliny. Tak mě napadlo, jestli to vůbec byla výhoda, že jsem to auto měl startovací zrovna já? U pohotovostního auta se to asi i očekávalo. Ve VOZ(opravna) v Přelouči jsem taky získal éterové patrony do té pumpičky. To se motor rychle rozkuckal i v pořádných mrazech, po pár otáčkách starterem. Když došly, tak i mě tahal tank po louce na Doupově v zimě. Chvíli si hrábnul, než se mnou pohnul. To se potom hodilo i pořádný roztahovací lano.

K položené otázce:

Problémy se startování dieselů v zimě spočívají : 1. Je kladen daleko větší požadavek na výkon spouštěče z důvodů cca 3x vyšších kompresních tlaků a zvýšením odporu proti otáčení prochladlého motoru.

2. Vznět ve válci je iniciován tzv.kompresním teplem nasátého vzduchu . Při nasávání velmi studeného vzduchu (v zimě) je větším problémem dosáhnout při stlačení nasátého vzduchu, požadované vznětové (kompresní) teploty ,zvláště když spouštěč vlivem větších odporů studeného motoru točí motorem pomalu.

3. Akumulátor vozidla při snížení jeho teploty v zimě, ztrácí svůj výkon, což přispívá k problému podle bodu 2.

4. V zimě nastávají problémy s krystalizací parafínových složek v naftě, tím k omezování průtoku paliva, případně k zanesení filtrů a zhoršení ne-li znemožnění dodávky paliva pro motor.

Všechny tyto problémy musí konstruktér řešit, až třeba po spuštění dieselových motorů cizí silou, případně použitím pro startování lehce vznětlivých paliv. Podle toho jak se to daří, jsou menší nesnáze při spouštění dieselových motorů v zimě.

Důvodem k omezenému používání dieselů v osobních automobilech jsou podle mě tyto:

1. Vyšší hmotnost motoru, jeho vyšší pořizovací cena, snad i vyšší hlučnost a menší akcelerační schopnosti a také problémy se startováním jak popsáno výše.

2. V neposlední řadě to, že nabyl společenský zájem, provozovat osobní automobily na naftu, která byla podstatně levnější než benzín. Společenským zájmem bylo naopak, zlevnit celospolečenské náklady na nákladní a hromadnou přepravu , v zemědělství a při využívání stacionárních agregátů, kde se převážně používají dieselové motory.

Zdravím -miro

Ta hlavní část bude asi o vývoji prémiových paliv, různých přísad a úprav nafty... Dnes jsou dieselová paliva i do velmi nízkých teplot - např. Verva diesel..

http://cs.wikipedia.org/wiki/Motorov%C3%A1_nafta

Nafta velmi často zamrzala a v případě malých vozů - tj. malých motorů - tj. malých hadiček - bylo vysoké riziko tuhnutí nafty..

Naftový motor je složitější, těžší, vyšší tlaky .. Co se týká startování, nebyla kdysik přece nafta do zimy, nebyly chladící kapaliny, voda z chladiče se vypouštěla, pod auty se topilo (i motor furt jel) a jiné úpravy aby byl motor teplý. Pamatuji jednu před koncem roku teplou zimu, v závodu zde čsáďáci vodu nevypustili, na silvestra hopsali a ráno měli prasklé bloky a stíháni.

Řekl bych,že to až tak neftou není,spíše nechutí konstruktérů měnit zaužívané.Vždyt třeba u MB dělají oa v dehtu už nekdy od poloviny padesátých let a až do jisté doby byly naftové motory do ao od MB jedny z nejlepších,resp. do doby než PSA vyjela s motorem XUD cca v počátku let osmdesátých, který je hodnocen jako jeden z nejlepších předkomůrkových D a TD.

Zdravím všechny. Problém startování dřívějších dieslových motorů nákladních vozů,ale i osobáků byl v konstrukci motoru. Tehdy to byly předkomůrkové motory s tak zvaným nepřímým vstřikem oproti dnešním mot. s přímým vstřikem. U těch starých motorů se vstřikovalo palivo do tzv.komůrky ,kde byla umístěna žhavící svíčka.V této komůrce se palivo-nafta vznítilo a expandovalo do spalovacího prostoru. Takový motor měl podstarně měkčí chod ,než motor s přímým vstřikem. Po nastartování motoru v komůrce kam směřovalo vstříknuté palivo byl umístěn specielní váleček z volframu,který při běhu mot. se rozžhavil a potom již nahrazovol žhav. svíčku. Možná,že byly i jiné konstrukce, ale tato byla u Mercedesu i Peugotu.Postupem času se přešlo na jiné typy vstřikování, možná také pro problémy se startem při nízkých teplotách.

V dřívějších dobách v zimě mrzlo.

Zeptám se jinak, nikdy jsem diesla neměl, takže jeho výhody a nevýhody teprve poznávám. Je normální, že při nastartování zapíská turbo? Myslím si, že ano, ale nejsem si tím jistý. Díky.

No na ulici jsem párkrát slyšel pískat klíňák. Přijde mi, že to píská stejně, jako když se sepne turbo při jízdě. Projistotu pak zajedu za mechanikem. Díky

Pokud si to tak trochu ještě pamatuju od otce (jezdil kdysi jako profík s náklaďáky a stavebními stroji), tak dřív se muselo delší dobu používat žhavení. Tzv. zimní nafta sice byla už v 70.letech, ale jak moc se používala nevím. Je fakt, že dřív bývalo zvykem, že když náklaďák nešel v zimně nastarovat, tak se používaly buď éterové patrony a nebo se prostě a jednoduše pod motorem zatopilo (ano, normálně se pod ním udělal oheň), aby se motor ohřál a šel lépe nastartovat. Pragy V3S zas byly proslulé tím, že se jim pro lepší starování dávalo tzv. čuchnout zapálených novin (zapálené noviny se strčily do sání motoru). Když byly velké mrazy a trvaly delší dobu (pamatuju si, že třeba v ´85 bylo 3 týdny v kuse -27°C), tak to třeba ČSAD, dopravní podniky a pod. řešily tak, že byla určena služba, která obcházela zaparkovaná auta a v pravidelných intervalech (třeba po 2 hodinách) je startovala. Na stavbách u na volném prostranství odstavených velkých strojů (nakladače, bagry, buldozery) se to zase řešilo tak, že se prostě stroj, pokud zrovna nepracoval (třeba v noci) nechal nonstop běžet na volnoběh.
Celkově bych řekl, že jednodušší starování dnešních dieselů bude asi hlavně v konstrukci. Ale ono je otázka, jakby se dnešní dieselové motory chovaly, pokud by bylo třeba týden -25°C - jestli by to nebylo stejné nebo ještě horší než dřív (zkuste si pod moderním autem s plasty v motoru zapálit oheň ). Ono když byly dřív takovéhle nízké teploty (-20°C a nižší) delší dobu (třeba týden), tak měly problémy i běžné benzinové osobáky, hlavně škodovky. Auta z bývalého SSSR (moskviče, žigulíky) to většinou zvládala o něco lépe. Ale absolutně bezkonkurenční a bezproblémové byly trabanty a wartburgy s dvoutaktními motory. Stačilo přijít, otočit startérem a jelo se. A škodovkáři jenom koukali Když v tom ´85 v únoru bylo skoro 3 týdny v kuse -27 - -29°C i přes den, tak odjel po týdnu těchto mrazů bez problémů už málokdo. Měl jsem v té době 16let starého wartburga 353 a první týden to šlo bez problémů, pak už sem vyndával taky baterku a dával ji v paneláku do sklepa, protože sem jezdil každý den do práce a nestačila se oživovat. Ale když sem ji začal dávat do sklepa, tak stačilo do auta dát baterku, zastartovat a odjet. Hlavně škodovkářům (ale jen jim) jsem mockrát posloužil jako roztahovač po sídlišti.
Na otázku, proč se dřív dieselové motory nemontovaly do aut tak často jako dnes je potřeba se podívat na kontext doby.
Jedno bylo společné pro tzv. východní i západní země ještě i v 80.letech - mít v osobním autě hlučný dieselový motor bylo pro ostudu. Pro movitější to nepřipadalo vůbec v úvahu, auto s dieselem bylo na západě auto pro chudé (jako ojetina), co nemají ani na benzin a jako nové pak pro taxikáře - pro auta s velkým nájezdem kilometrů.
U nás (v ČSSR) byla situace trochu jiná v tom, sice také platilo, že šoféři se také majitelům dieselů posmívali, že jim auto dělá kravál jak traktor nebo náklaďák, ale hlavně mít auto s dieselem bylo tak trochu synonymem pro zloděje - někoho, kdo krade naftu ze služebních náklaďáků nebo stavebních strojů. Jinak se osobák s dieselem normálním lidem moc nevyplatil - v bazarech byl o hodně dražší, protože lidi slyšeli na nízkou spotřebu (tak jako dnes) a na některé typy se těžko sháněly náhradní díly (kromě toho, že i ty byly o hodně dražší než na běžná auta benzinová). Takže kdo neměl možnost si ukrást naftu, tak se mu diesel moc nevyplatil. Taky je pravda, že pokud měl někdo z řidičů náklaďáků a stavebních strojů jako soukromé auto diesela, byl jak vedením firem, tak hospodářskou kriminálkou podstaně více hlídán co se týká spotřeby nafty v práci (kradení nafty byl trestný čin "rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví" a tresty za to bylo jedny z nejvyšších).
Dnes se stala modlou spotřeba auta a tak se mnoho lidí už nestydí (tak jako dřív), že jejich auto není tiché, ale motor je hlučný jako traktor a že z něj "padají brikety". Prostě taková móda - chci mít opici (co nejnovější - či nejdražší auto, aby sousedi viděli...), ale nemám na banány (na vyšší spotřebu benzinu), tak si koupím diesela, co málo žere, abych ušetřil za benzin, ale hlavně abych nevypadal jako socka, co musí jezdit starším (starým) autem...

Třeba u Škody Octavia převládají dieselové motory a naopak u Fabie zase převládají benzinové motory. Z jakého důvodu? Všiml jsem si, že většina VW Golf IV má dieselový motor a třeba Golf VI má už zase většinou benzinové motory. Čím to je? Že by dříve byly oblíbenější diesely?