Nejste přihlášen/a.
Zdravím všechny příznivce motorizmu , především ty , kteří máte zájem se podělit o své zkušenosti a znalosti v oblasti aut.I já bych si chtěl rozšířit poznatky touto diskuzní formou , nyní v oblasti geometrie řízení u automobilů - sbíhavost , odklon , příklon , záklon, závlek .A to tak , abychom v případě nějakých nedostatků v řízení vozidla , byli schopni hledat a najít příčiny. Předem vítám upřímné zajemce,byl bych rád kdybychom se vystříhali připomínek , které s tématem souvisejí jen z důvodů neznalosti věci a opovrhováním , tak jak jsme mnohdy svědky při těchto diskuzích.
Nejužívanější termín na ktarý se mnohdy svádí všechny neduhy řízení , opotřebování pneumatik je sbíhavost - rozbíhavost. Já si myslím , že sbíhavost - rozbíhavost , neni samoúčelná ale je potřebná z důvodů postavení kola na vozovce , zda-li kolo má odklon + nebo - a jak velký , který je závislý zase na přiklonu rejdového čepu. Ano či ne , proč a jak je závislá na příklonu? Dík.
Vezmu to z hlediska postupu navrhu.
V obrazku dole jsou nacrtnute rozmery, o kterych se bavim.
Zminuju se o naprave McPherson, ale plati to ekvivalentne pro všechny...
Jako prvni z geometrie kola se navrhuje zaklon rejdove osy _ zaklon rejdiveho cepu. Je to prvni krok k zajisteni stability kol při jizde v primem smeru (viz obrazek).
Je to zjednodusene, ale da se rict, ze pri vetsim zaklonu je vetsi stabilita. Do hry vstupuji dva dulezite rozmery. Uhel zaklonu a vzdalenost mezi (idealnim) bodem dotyku pneumatiky s vozovkou a stopnikem rejdove osy na vozovce v podelnem smeru vozu _ tzv. zavlek kola.
Zavlek tvori rameno, ktere diky bocnim silam, ktere (idealne) pusobi v bodu dotyku, tvori vratny moment. Tedy vraci kolo do primeho smeru. Kolo ma ale tendenci kolem idealniho primeho smeru kmitat. Tehdy do hry vstupuje prave uhel rejdove osy, ktery zajistuje temer dokonale ustaleni _ je to něco na zpusob nasledujiciho pripadu:
Predstavte si dvere v pantech. Pokud jsou panty presne pod sebou v jedne ose kolmo na zem, dvere zustanou otevrene v jakekoli poloze. Pokud je ale osa pantu vychylena, dvere maji tendenci se vracet do jedne polohy _ do polohy, kam je tahne gravitace _ tiha dveri.
A uhel na rejdove ose je vpodstate obdoba tohoto.
U automobilu s posilovacem se dela zaklon rejdove osy vetsinou vetsi, nez u aut bez posilovace. Posilovac jednak pomaha prekonat vratny moment, tudiz si muzeme dovolit vetsi uhel a tim vetsi stabilitu a navic je samotny vratny moment potreba mit vetsi, pro prekonani odporu vyvolanych posilovacem (hlavne hydraulickym).
Zaklon je u naproste vetsiny osobnich aut dan z konstukce polohou uchyceni vzpery McPherson a polohou kloubu na dolnim rameni. U specialnich automobilu muze byt nastavitelny.
Druhou veci, ktera zvetsuje celkovy vratny moment a tim zvysuje stabilitu kol je priklon rejdoveho cepu (viz obrazek).
Priklon rejdoveho cepu se pouziva hlavne kvuli zmenseni velikosti rejdu kola. Stopnik rejdove osy je v pricnem smeru automobilu pomerne vzdalen od bodu dotyku pneumatiky s vozovkou, coz zvetsuje momenty vnasene do rizeni. Je snaha toto rameno zmensit a to vede tedy na prikon rejdoveho cepu. Dokud se stopnik priblizuje k rovine bodu dotyku z vnitrni strany auta, oznacuje se rameno rejdu jako kladne, ve chvili, kdy prejde pres tuto rovinu a pokracuje ven z vozu, naziva se toto rameno jako zaporne.
Malokdy se toto pricne rameno dela nulove, tedy, ze by stopnik lezel v rovine idealniho dotyku kola s vozovkou. Je to z toho duvodu, ze by se konstrukter pripravil o dulezity stabilizujici prvek. Bod dotyku totiz opisuje okolo stopniku drahu po kruznici (viz obrazek) a diky priklonu rejdove osy se tato kruznice nachazi pod urovni vozovky. Bod dotyku samozrejme pod vozovku nemuze, dochazi tedy k jedine mozne věci a tim je stlacovani pruzin _ nadzdvihavani automobilu. Tim roste potencialni energie v pruzine, která se po pusteni volantu opet uvolnuje, tlaci na bod dotyku, ktery je tedy donuce jit po kruhove draze zpet a kolo se opet dostane do prime polohy.
Priklon rejdoveho cepu je dan konstrukci tehlice a je nemenny.
Dalsim krokem v navrhu je odklon kola. Ten uz je dosti slozitejsi, pac na odklonu kola zavisi smerova stabilita pri prujezdu zatackou _ pretacivost, prenos bocnich sil, uhel smerove uchylky...
Nezavisi tedy jiz pouze na ustalenem stavu, protože se odklon kola při jizde meni. Vždy se tedy naastavuje tak, aby byl odklon kola v pokud možno celem rozsahu zdvihu kola optimalni. Je to tedy zalezitost kinematiky zaveseni a pozadavku na vozidlo. Vliv ma (a v dnesni době se ji velice venuje pozornost) elestokinematika napravy. Tedy pohyb v silentblocich, tuhost pevnych dilu a dalsi. _ Pekny priklad elastokinematiky jsou pririzovatelne zadni napravy, kdy se vlivem bocnich sil na kolo při jizde v zatacce zadni napravy cilene pririzuji
.
Poslednim krokem navrhu geometrie kola je sbihavost.
Odklon kol vyvozuje sily, respektive klopne momenty v lozisku kola a tim ho nepriznive namaha. Kvuli tomu se u kol zavadi sbihavost, která tyto momenty kompenzuje. U hnacich kol pusobi ovšem momenty v opacnem smyslu, tudiz se zavadi rozbihavost. Vse je dále zkomplikovano faktem, ze smysl pusobeni momentu je zavisly tez na tom, zda mame kladny, ci zaporny rejd kola.
Mimoto je sbihavost dalsim z dulezitych cinitelu ve smerove stabilite vozu. Sbihavost se tedy nenastavuje pouze v zavislosti na predchozim, ale tez ma velky vliv na pretacivost vozu. Opet plati, ze se meni diky propruzeni a tohoto faktu se opet vyuziva pri samovolnem pririzovani naprav.
No. A to je asi tak vsechno. To byl ve zkratce zaklad geometrie kola. Ve skutecnosti je to vse ještě mnohem komplikovanejsi.
Dal uz je to jednoduchy. Navrh kinematiky ramen, polohy metacenter naprav, kompenzace predklapeni vozu při brzdeni a zaklaneni při rozjezdu, navrh rozchodu a rozvoru...vse s ohledem na smerovou stabilitu vozu, skokovou zmenu natoceni volantu, prujezd zatackou, naklapeni karoserie kolem podelne osy, komfort pro cestujici, tuhost pneumatik, uhel smerove uchylky, reakcni moment motoru,... atd. atp.
Sbíhavost kol -je vynucena odklonem kol. Odkloněné kolo od svislé roviny při jeho odvalování se pohybuje po zakřivené dráze,(což se zvětšuje odkloněním kolaa jeho průměrem),ve směru odklonění. Aby při přímé jízdě nebylo kolo násilně smýkáno , tím by se zvyšovalo opotřebení, tak se seřídí sbíhavost , aby zakřivená dráha kola způsobená jeho odklonem směřovala pokud možno v přímém směru jízdy.
Děkuji za nabídku odkazů. Pečlivě jsem si je pročetl a nabyl jsem dojmu , že by to chtělo pro mne , neprofesionála trochu lajčtější přístup a ne jen konstatování - "tím se zlepší stabilita apod" Nezaznamenal jsem popis příklonu rejdového čepu a jen nejasně proč se rejdová kola vracejí do přímého směru a mají tuto snahu i když vozidlo momentálně stojí. Jinak jsou tam zajímavé závěry a zdůvodnění a zase pro nemnohého motoristu zcela pochopitelné.
To není na takovou to rubriku povídání. Od toho je literatura. Ale zkráceně - v každé servisní příručce k vozidlu jsou dány tyto údaje a to kromě délky, šířky, výšky vozidla i je stanoven rozvor, rozchod kol, souběh, nebo rozběh a příklon nebo záklon kol. To je u každého vozu a už i podle použitých pneumatik rozdílné. Dnes jsou na všechno měřící přístroje. Včera jsme si udělali na stěnu v garáži podle knížky čáry a seřídili jsme si reflektory. Sundali jsme poklice z přední kola a olovnicí změřili odklon kola. Nebo jsme vzali dvě dlouhé trubky, zapadající do sebe a přivařili na ně dvě delší packy a už jsme pod vozem změřili rozchod kol. No a když je všechno v pořádku, tak na základě fyzických zákonů klidně pustíte po projetí zatáčky volant a on se vrátí do původní polohy. A vysvětlení, tak si zahrajte jo-jo a zde vysvětlete, proč se šikovnému vrátí a mně ne.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.