Jak se to řekne

Výslovnost "šéma" je naprosto nesprávná. Slovo se vyslovuje tak, jak je napsáno. Podobně jako ischias a nikoli "išias".

Ano, pokud budeme trvat na své mateřštině. Ale pak mi vysvětlete, proč už dnes neužíváme slovo oblast, a místo něho se v médiích a běžném výrazovém projevu, používá francouzské a ještě k tomu zkomolené slovo region. Vyslovuje se stoprocentntě režion. Nám přece nechybí výraz ve slovníku, proč je tedy nahrazujeme cizími slovy, které ještě ke všemu hloupě "počeštíme", když naše rodná řeč je tak květnatá a hlavně bohatá.

region se ještě dá zkousnout, ale když na nově běží upoutávka na zpravodajsou relaci a je tam velkým písmem přes celou obrazovku nápis CUNAMI, tak to už je k posrání

Souhlasím, ale ono toho je tolik, že bych už musela mít mezi nohama tři vrstvy "pemprsek", abych nebyla posr.ná až za ušima. Takže se to snažím "zkousnout", jak Ty říkáš. Někdy se to daří, někdy ne. Je to podle momentálního naladění. Ale mohu Ti říci, že čím déle jsem tady, tím více se mi to daří. Uvědomila jsem si totiž, že je monumentální blbost, bojovat s větrnými mlýny. Není v lidských silách zatavit tento fenomen. A tak se nyní učím tomu, abych se od nich dokázala distancovat, a pozorovat jejich vír z takové vzdálenosti, která je únosná pro mou psychiku. Neříkám, a hlavně netvrdím, že se mi to daří vždy. Sem-tam, mě ta "lopatka", přece-jen trefí. A to bolí...

Co se vám nelíbí na slově CUNAMI?

Podle Pravidel českého pravopisu by se jako základní měla užívat forma cunami, forma tsunami odpovídá anglickému zápisu.

http://www.rozhlas.cz/plzen/j…va/cunami-nebo-tsunami-887763

(Jde o zvyk - já jsem také byl zvyklý na podobu TSUNAMI, ale správné je CUNAMI)

Původ výslovnost je stoprocentně režion, přesněji [ʀeʒjɔ̃] (http://slovnik.seznam.cz/sound/wav/fr_cz/fr-043675.wav). Na druhou stranu region, regionální atd jsou slova zdomácnělá a autority (výslovnost spisovné češtiny, Academia Praha, 1978) uvádějí výslovnost víceméně fonetickou (regijon/regijón). Jinak je pravda, že pro slovo region máme dokonce více českých víceméně synonym: krom oblast třeba kraj, krajina(srdeční), okolí(města) a jiné. Ale jak říká jeden jazykovědec (Hiršal? už si nevzpomínám), neexistují přesná synonyma. Mimochodem slovník synonym v programu O.O.O uvádí k regionu jako jediné synonymum kraj, což se v některých souvislostech moc nehodí (konkrétně ve státní správě má kraj zcela přesně vymezený význam, který je odlišný od významu slova region, rovněž přesně vymezeného; mimochodem zde by se možná nabízelo jedno vysvětlení, proč přeci jen preferovat region před oblastí... existují i přeshraniční regiony, a mezinárodní "region" je pak možná vhodnější než krásná česká "oblast". Ke slovu "kraj" uvádí řadu synonym, například "obruba" (což je právě krásná ilustrace neexistence absolutních synonym). Rovněž k slovu "oblast" uvádí mnoho synonym (viz obrázek), takže máš nesporně pravdu, máme slovo region čím nahradit. Naproti tomu toto slovo je natolik zdomácnělé, že mne jeho užívání zas až tak nebolí, i když bych preferoval (ha! dávál přednost!) slova česká podle souvislosti. (V odvozeninách by mohl být i problém; co taková religionistika? No ale to je specifický, pardon zvláštní případ.)
Z jiného soudku... co výslovnost Légerovy ulice? Ale tomu věnuji další odpověď.

Reližionistik. Religion, je náboženská víra. Alespoň tak to znám já. Ale znovu upozorňuji, jsem obyčejná holka, s průměrným vzděláním.

Já se moc omlouvám, v návalu horlivosti jsem se urval. Měl jsem na mysli regionalistika

Ovšem, v této souvislosti výraz "region", plně chápu.

Ještě k panu Luis Légér. To jsem ani netušila, že by to někdo vyslovoval jinak, než Lui Ležé s uzavřeným er na konci. Ona se výslovnost těžko píše tak, aby byla pochopitelná. V tom je právě jazyk francouzský, velice náročný. Ale my jsme u nich známí tím, že ho docela dobře zvládáme, protože my, narozdíl od nich, právě umíme vyslovit všechna písmena abecedy, a také je v naší řeči užíváme.

to jsou takové srandovní slovní hrátky, samozřejmě šéma je ta sranda.

Schéma, samozřejmě... nikdy nezapomenu na dnes už nebožtíka pana profesora Skřivánka, který v prváku na gymplu v češtině pravil: "Jestli ještě někdo z vás řekne šolastika, tak vás srazím ze šodů!"

je to pozůstatek v myšlení lidí, vzpomínka na okupaci a Němce... oni vyslovují spojení sch.. jako š...

danke schön, schule, a mnoho jiných, nechce se mi hledat...

Děkuji všem, taky jsem si to myslela, že je to podle německého (francouzského) spojení sch=š, ale nevím, proč to dotyčný už léta používá i v práci a prý mu každý rozumí co tím myslí, a to si nemyslím, že to říká z legrace . Ale , měla jsem pravdu JÁ a to mě těší,L.

Tohle je z řečtiny, ale to spojení s němšinou se někomu vtírá do povědomí.

Pardon, s němčinou.

Bude to z francouzského překladu. Schema, oni přečtou jako šema. Ale i u nás to existuje, například Schangai, vyslovujeme "šangaj", Shakespeare, "šejkspír". Tak možná asi tak.

Mně vždycky mate když čtu na idnesku ten Radek Džon, z vyvolených, však víte. Hlavně někdy tam to "radek" ani není, tak to jsem pak popletenej i celej týden. Ale že mám s češtinou problémy, to jste si určitě všichni všimli. Dokonce jsem si ještě do minulýho roku myslel že buš je TA buš, a to nepatřím k těm neblbějším. Asi proto mi teď užvatel Bena píše do vnitřní pošty a chce abych mu vykal. No nic, kdo ví co objevím zítra.

A to je na poradně to nejkrásnější.

No ono buš je sice TEN, ale TA taky. Takových slov je víc, často jsou to slova na -del. (To, co myslíte, zrovna ne, mám na mysli hřídel. A po pravdě ani další taková neznám, to jsem napsal, abych vás spletl.) (Mimochodem, neznáte někdo takové slovo? Já už znám jenom koudel, a ta je ženská.)

Rondel nebo mandel. Výjimka potvrzuje pravidlo.

Teď ještě co je výjimka a co je pravidlo.

Kdysik mi kdosik tvrdil, že většina slov na -del připouští oba rody, ale čím dál to zkoumám, tím více se přesvědčuji o opaku.

Ten dotyčný mne taky upozorňoval na zajímavý jev, že šechny české názvy měsíců s výjimkou září jsou rodu mužského. A hned taky uváděl, že přesto má Vrhlický v jednom verši (ale nevím ve kterém) obrat "Ty, krásný září".

Kartaginec: a co třeba stálé debaty na rod názvů měst, třeba Olomouc, Břeclav (a podobných) a následné skloňování...

To je vůbec zajímavá oblast (zde bych určitě neřekl region). Myslím, že tohle může být místní (nebo regionální) záležitost. I když třeba Olomouc či Břeclav je obecně rodu ženského. Když už jsi to naťukl, pohledal jsem a přesto, že možná duplikuji starší diskuse (nevím, nic jsem nenašel), uvádím:

Už několikrát jsem při jednání s obchodními partnery (a hlavně v písemném styku) zaváhal nad rodem města Olomouc. Podle mne jde o tu Olomouc, ale v praxi se poměrně často setkávám s výrazem ten Olomouc. Jsou správné oba tvary, nebo jen jeden?
Karel Plachý, Cheb
Slovník spisovné češtiny připouští jako jediný spisovný rod ženský, teda ta Olomouc. Máte ale pravdu, že hlavně v hovorovém jazyce se vyskytuje i mužský výraz ten Olomouc. Zvláště na samotné Hané se o Olomouci hovoří v mužském rodě, v nářečí se používá také (ten) Holomóc nebo také moderní výraz (ten) Olmík. Pro úplnost ještě dodávám, že přímo v krajském městě najdeme paradoxně hodně zastánců ženského rodu – jednak ve větších městech se obecně mluví moderněji a spisovněji než na venkově, jednak se tím někteří obyvatelé krajského města chtějí odlišit od okolních "venkovanů".
Místní jména končící na –c byla v minulosti mnohdy mužského rodu, teprve ve 20. století došlo ke sjednocení jejich spisovného tvaru na mužský rod. To se týká také výrazů jako Pankrác či Bystrc – také u nich je spisovný ženský rod, i když v hovorové řeči se setkáváme i s mužským.
Chcete-li mít stoprocentní jistotu, že budete mluvit spisovně a zároveň "neurazíte" ani odlišně navyklého partnera, můžete používat neutrální tvar typu (to) město Olomouc nebo (ta) městská část Pankrác.
Pavel Hrubec
mediální poradce s přispěním Terezy Vaňkové

Jiná taková poblematická zíležitost: jména na -ice (jednotné číslo či množné?) To je ovšem z jiné operry.

Fakt, tak to jsem to celou dobu říkal dobře. To jsem netušil že je možný aby něco mělo dva rody.

A co esej? vždycky jsem si myslel že je to ta esej, pak jsem někde slyšel že je to ten esej a od té doby esej skloňuju jako TO esej, protože ať už by to byl ten esej nebo ta esej, nikdy bych si nemohl bejt jistej. Takhle vím že je to natuty špatně a proto se to nebojím ve větě použít .

http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=esej&Hledej=Hledej

Když jsme u toho pravopisu, tak bych se chtěla zeptat, jak vzniklo skloňování příd. jmen s koncovkou -ovo? Myslím jako Mirkovo máma a podobně? Mně to příjde úplně ujetý.

Beztak jsi to taky vymyslel a rozšířil Ty, kosáku Podle tvého návodu - budeme to brát jako TO, ať máme jistotu, že je to špatně

Koncovku -ovo u přídavných jmen přivlastňovacích bez ohledu na rod používají hlavně obyvatelé Plzně a okolí. Pro nás ostatní je to celkem nestravitelné. Střední školu jsem studoval v prostředí, kde byli studenti z celé ČR. V jedné hodině češtiny jsme dostali za úkol doplňovačku, t.zn. doplnit koncovky v předepsaném textu. Plzeňáci samozřejmě napsali: tátovo boty, bratrovo holubi a pod. Učitel byl Moravák a taky mu z toho šly oči šejdrem. A Plzeňáci nemohli pochopit, že dostali nedostatečné, když to mají všechno správně .Taky jsme se všichni divili, když říkali "to je ňáký německý". Pak jsme pochopili, že to znamená: divné, nesrozumitelné, zmatené.

Díky za vysvětlení Teď už jemi to všechno jasné - Kosák byl v minulém životě jazykokazcem a působil právě na Plzeňsku

Dvojí mluvnický rod mají slova např. ten esej i ta esej. Dále jsou to podstatná jména jako např. hřídel, kyčel, píštěl, prestiž, příčel, rez, smeč, trnož. Můžeme je skloňovat jak podle mužského neživotného vzoru, tak podle vzoru ženského.

Taktak. Svůdných vzorů je neúrekom: francouzština, angliština, němčina. Rusové ne, ti to vyslovují s ch (http://slovnik.seznam.cz/sound/wav/ru_cz/ru-042073.wav) a španělé to řeknou jinak = esquema (http://slovnik.seznam.cz/sound/wav/es_cz/sp-014968.wav)

Šéma? Nikdy, šém ano. Joo šema v hebrejštině.

Nojo, ale to už jsme se dostali do pohádky. "A vložil mu "šém" do čela, a v tom okamžiku Golem ožil."

Jinak, podle mne je schéma instrukce. Zase cizí slovo. Prostě návod , abych se postupně dostala k něčemu, čeho chci ve finále dosáhnout. Neboli česky a jednoduše řečeno, cesta k úspěchu. To je to zapeklité "schéma".

Mnoo, návod, to je postup, metoda, model, znázornění, manuál, algoritmus, popis problému, pak máme elektrotechnická schemata, teda popisuje stav, zapojení, konstrukce. Použití poměrně široké. Šém - k oživení, jen nevíme, co obsahuje...

Neobsahuje nic, ale je na něm hebrejsky vyryta kouzelná formule, která má tu moc, Golema oživit. Jinak s Vaším vysvětlením souhlasím. Vlastně jsem asi chtěla říci to co Vy, ale nepodařilo se mi to. Nějak se v tom zamotala.

Pretchet popisuje šém jako stočený perdamen s oživovací formulí, která obsahoje jakýsi Golemův program. Ale on si rád vymýšlí.

aha, takže jakýsi "flešdisk".

Když se "bridž" píše "bridge", nemělo by se slovo "holič" psát "holidge"?

Taky si myslím, že je to, myslím se tomu říká přechýlené vyslovování, A dost pravděpodobně právě podle slova šém. Pověst o Golemovi a slovo Šém, je v Českém národě hodně známá.

Dnes jsem našei tohle:

http://www.bontonland.cz/paris-36-paris-36/

Paříš 36 ( Paris 36 ) - DVD

Nepařím

Šéma je krásný "hec" naší krásné češtiny. Pamatuji na šuplík v bývalém zaměstnání v němž byly uskladněny ploché počítačové kabely, zvané kšandy s krásným čistě českým nápisem , který na compu neumím jinak napsat: "iks" s háčkem...andy...

Ale s pravidly českého pravopisu to nemá nic společného...

Zkusím grafiku...

Promon + Inžinýrka = to by bylo za bodíka!

... tak mne teď napadlo třeba "QC" = K WéCé"...

PROČ SE MI TEN OBRÁZEK FURT ŠOUPE POD DALŠÍ DOPLŇKY?! ADMINE!

Jojo - to je něco podobného, jako v jedné hospodě, kde mají šipku a na ní nápis QÝČEPU .

Viděla jsem tento nápis vytuněný na maximum: QÍČEPU.

Jé, mě se vybavil náš chemikář. Nikdy nezapomenu na chemickou značku mědi. Naučil nás jí během vteřiny takhle.

"Jednou jsem manželce napsal na nákupní lístek značku mědi. Cu. Koupila mi rum, je to chytrá žena." Pamatovala si to celá třída.

No jo, na tuhle hádanku si taky vzpomínám. Bylo to trochu delší: Pan Jaroslav našel ráno na stole lístek a na něm: 1 000 000 000! Vedle pak ležel kousek mědi. Šel do krámu a koupil láhev rumu. Proč?

(Milý Jrado, kup rum)

Takových možností je víc: např. směrovky QOPICÍM, XLONOVI...

QEVERKÁM

Jednou jsem na jednom chatu oslovil paní, která si říkala "Kopretina", ahoj Qjetino. Měla možná zaprášený monitor a ono Q četla jako O. To, co jsem si pak vyslechl (vlastně přečetl), tu radši citovat nebudu.

ZDAR JAXViŇA!

To je vlastně české ICQ

Suzymon tady hodila do placu (ale fuj; zmínila) užívání a výslovnost slova region. To mi připomnělo jiný problém: Legerova ulice. Léger je francouzské méno a mělo by se vyslovovat [leže] (přesněji [leʒeˌ εʀ]), ale slyšeli jste to někoho říkat? Na webu jsem si dokonce přečetl toto:

Legerova

Nazváno podle Louise Légera (1843-1923), francouzského slavisty a profesora na francouzské Sorbonně, jenž podporoval myšlenku samostatného českého státu. (Správná výslovnost jeho příjmení zní leže, avšak v názvu ulice převážila fonetická výslovnost.)

Přesto (či právě proto) je na Facebooku (česky snad Atlas hub? ) skupina, bojující za obnovení správné výslovnosti (a za zařazení slova pyj mezi vymenovaná slova. Její manifest:

(http://www.facebook.com/group.php?gid=100486090047)

Jen na okraj: tato skupina sice bojuje za správnou věc, ale hned v manifestu používá v češtině neexistující i když hojně používané slovo druhak. (Já navrhuji, po vzoru přítele Jelínka, jeho nahrazení sloem dvak. )

Francouzština má smůlu, že u nás nikdy nebyla tak rozšířená jako dříve němčina a nyní angličtina, proto jsou s výslovností francouzských, ale i z franštiny přejatých slov potíže. Málokdo dnes vyslovuje slovo bufet jako byfé a myslím, že i u slova menu se již méně často setkáme s výslovností meny.

Pyj ve vyjmenovaných slovech je - viz:

http://prirucka.ujc.cas.cz/?action=view&id=100

kde se také uvádí:

Upozorňujeme, že řady slov, popř. jejich pořadí, uváděné v nejrůznějších příručkách (PČP, mluvnice, školní učebnice) nejsou zcela totožné; mohou se lišit jak učebnice starší a současné, tak i výčty v různých typech učebnic a cvičebnic. Výběr slov v učebnicích není záležitostí ÚJČ, ale jednotlivých autorů a nakladatelství. Uvedený přehled je totožný s přehledem v platných PČP (akademická a školní verze jsou shodné). Zeměpisná a osobní jména jsou do přehledu vyjmenovaných slov zařazena jen výběrově; těch, v nichž se píše y/ý, je více.

Předal jsem (do skupiny).

Ano, máš pravdu a moc hezky jsi to vysvětlil. Já si zase na oplátku vzpomínám, když se v všech našich médiích strhl posměšný poprask o tom, jak jsou ti fracouzi blbí, že neumějí vyslovit jméno našeho prezidenta. Tenkrát to byl ještě Havel. Oni "h", prostě nevyslovují, a tak místo Havel, řekli Avel, a místo Václav, Váklav. Protože podle jejich gramatiky je to tak. Nemohu to tady sáhodlouze vysvětlovat, a ani bych to nezvládla. A zrovna tak řeknou i "ovno" a ne h-ovno.

Ale že ti všichni "moudráci", kteří "vyrábí" reklamní překlady, děsivě komolí francouzštinu tím, že ji vyslovují po anglicku, to už je každému jedno. Já si už někdy připadám jako poťapaná, protože tady sedím sama, a když něco podobného slyším, a to je v jednom kuse, zejména u kosmetiky, nahlas odporuji hlasu z televize, opravím ho a vynadám mu do volů. Dřív jsem to dělala i s regionem. To už mě bohudík přešlo. Zvykla jsem si.

Samozřejmě, že nikomu nevyčítám, že nemluví francouzsky. Ale mám takový dojem, že když je mým povoláním překládat reklamní slogany z cizích jazyků, tak si k tomu pozvu někoho, kdo ten jazyk umí, nechám si poradit, a neblekotám nesmysle.

Tak ahoj všem. Suzy.

příklad dokonalého překladu: káva s jemnou krémou.

hele a co tenhle překlad?

Směješ se, takže to snad není pravda. Tohle přece nikdo nemůže myslet vážně! To už není překlad, to je vyslovená konina.

Ne, je to pravda. Reklama na Nescafé. Šlo to v televizi a pěkně nahlas a důrazně.

Mařenka má pravdu Fakt to bylo v televizi. A na zastávkách zase byla reklama na Bebe: Jsem sladká i s méně cukru. Tak mi to taky přišlo takové divné. Předložka s se pojí se 7. pádem, ale zas méně koho čeho. Takže fakt sama nevím

Ono to vypadá na první pohled hrozně, ale jak by to tedy vlastně mělo být? ...s méně cukrem? To je taky divné. Takže snad ...s menším množstvím cukru. Jenže to už je tam slovo navíc.

Ono to asi bylo míněno jako slabší forma tvrzení "bez cukru". Ale "jsem sladká i bez cukru" by se dalo chápat třeba jako oznámení, že je s aspartamem. Například. Tak snad "Jsem sladká i méně sladká".

Původně jsem měl podezření, že jde o slovakismus (to víte, nejsem rodilý mluvčí), ale ve slovenčině je taky ten krém.

(Podľa mňa, mali do tej "súťaže"zaradiť aj reklamy, ktoré v tom čase išli. Verím, že jednej z nich, by sa nevyrovnalo nič,vrátane mojsejovcov. To je tá,myslím,že na Nescafé,kde sa v závere hovorí jemne erotickým hlasom niečo ako...káva s jemnou krémou...Ja sa pri tom texte tak vzruším,že nepotrebujem ani jazykovedca ku spokojnosti.No a potom si nezapamätám od radosti,či to je reklama na jazykový zákon alebo čo. Tvorcom skvostu išlo pravdepodobne o niečo iné. Dúfam,že to nepozerám sám...)

In: http://www.sme.sk/diskusie/16…ci-prevalcovali-Eurosong.html

troubel

No to už se směju nahlas.

Pro Magdona.