Jak naložit se svým životem

Od: Datum: 30.03.15 11:07 odpovědí: 20 změna: 01.04.15 06:50

Už delší domu mám zase ze sebou problémy. Ale asi začnu od začátku.

Jsem člověk který nemá zrovna hodně přátel spíše žádné, zřejmě mám deprese a nemám zrovna v lásce lidi. A to jsou zřejmě příčiny mých problémů. Zrovna studuji na jedné nejmenovaná VŠ která mi zrovna moc nejde, ale daný obor mě baví nebo alespoň bavil.Jenže teď se zase potýkám s komplexem méněcennosti a pořád od sebe jen odháním lidi, protože mám strach, že se ke mně zachovají jako v minulosti jiní. Nedokážu se toho bavit rád bych se bavil s lidmi, ale jakmile se se mnou někdo snaží bavit ihned se pokouším z konverzace nějak vyklouznout. A pak mě to samozřejmě mrzí. Nikdo se mnou v minulosti nezacházel v rokavičkách a život mi vždy dával jen přes hubu (né že bych byl jediný co to tak má). Ale zřejmě jsem jeden z mála co prostě se s tím nedokáže vyrovnat. Zase začínám mít sklony k sebevražde i když kvůli rodičům bych to již ani nezkusil, protože oni už si další bolest nezaslouží. Jenže ptám se proč? Proč vlastně na této blbé planetě jsem co jsem komu udělal, že jsem se narodil. Výdyť pro mně nemá nic cenu vše dělám jen blbě nejsem v ničem výjmečný sice mám hodně nápadů, které bych chtěl někdy zrealizovat, ale pak si vždy uvědomím, že to jistě vymyslý a udělá někdo jiný lépe.

A moje otázka zní dá se nějak změnit život tak abych se cítil lépe a začal ze sebou konečně něco dělat? Popřípaddě jestli nemáte s tímto nějaké zkušenosti? Nebo jestli nevíte jak docílit toho abych od sebe jen neodháněl lidi a nebyl furt jen sám doma zavřený před rozsvíceným monitorem? I když to je úděl mé profese z části.
Pokud mi někdo poradí tak děkuji už jsem fakt z mé situace zoufalí už několik let přešlapuji na skoro jednom místě. A pořád nic nedokážu udělat.


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: srnec123*
Datum: 30.03.15 11:41
Kolik vám je? Poradil bych vám více, kdybych věděl váš věk.
Datum: 30.03.15 11:43

Za pár měsíců 21.

Od: srnec122
Datum: 30.03.15 12:27
V tom případě bych s tou komunikaci zkoušel pořad a snažil se to překousnout. Jistě máš spolužáky se kterými si se stýkal. Nebo zkus různá internetová fóra. Například fórum zaměřené na tvůj oblíbený seriál. A mimochodem sebevraždu bych vůbec nezkoušel, vždy je řešení. Mám podobné zkušenosti, které zde popisujete, taky jsem měl chuť s tím seknout, ale vždy je důležité si uvědomit, že budete na tomhle světě chybět. Například rodičům, spolužákům či kamarádům.
Datum: 30.03.15 12:32

No já mám spolužáky spíš takové, že se se mnou baví jen když potřebují zápisky z hodiny :( . A spolužáci ze základky se mnou nekomunikují a ti se střední jen když něco potřebují tak napíší. A sebevraždu jsem už zkusil a nebýt rodiny tak už tento otřesný život nežiji, ale nemohl jsem jim to udělat jsem jejich jediný syn a asi by to nepřežily. A děkuji za odpověď.

Od: srnec123*
Datum: 30.03.15 12:49
Tak tedy zkuste nějaký kroužek popřípadě aplikujte svůj koníček. Já jsem třeba člen hasičského sboru, pomáhám s dětmi a vůbec se činím v rámci sboru a obce. Jistě se ve tvém okolí najde spousta příležitostí.
Datum: 30.03.15 13:01

Děkuji za odpověď no svůj koníček asi neaplikuji protože to je zároveň můj obor zájmu a to je informatika takže to by se zřejmě ani využít nedalo a za druhé v ní podle mně nejsem ani moc dobrý. Jinak já na obci taky pomáhám ale tam nepřijdu až tak do kontaktu z lidmi jediné co si řekneme je dobrý den a naschledanou. Popřípadě starosta nebo vedoucí mi řekne co mám udělat a já to udělám. Protože vždy o prázdninách tam mám brigádu tudíž znám místní poměry a mohu dělat sám a nikdo na mě tudiž nedohlíží ani se se mnou nebaví.Občas mám pod sebou další lidi (spíše mladé lidi kolem 15 - 18 let) a u nich musím mít nějakou autoritu aby nedělaly ptákoviny takže mě berou přímo jako nadřízeného a moc se se mnou taky nebaví i když nějaký slovo taky prohodíme, ale žádný zázrak to není.

Od: srnec123*
Datum: 30.03.15 13:08
Zkuste se tedy více zapojit do chodu obce. Nebo jednoduše brát své podřízené trochu více přátelsky. Tedy abych to upřesnil. Při práci zůstaňte takovým tím nadřízeným, ale po práci se s nimi bavte normálně...přátelsky. Popřípadě zkuste zaučovat seniory v IT. Nějaké základy s počítači...jistě není problém to domluvit se starostem.
Datum: 30.03.15 13:24

Děkuji za odpověď a zkusím to nějak. A právě po práci už se mnou nemluví vůbec díky tomu, že jsem naučenej tak že když jsem někde na brigádě tak se dělá a nepolehává. A oni by pořád jen posedávali. A když jim řeknu ať začnou dělat tak se jim to prostě nelíbí. A potom je samozřejmé, že se mnou nemluví už vůbec no :( .

A to je dobrý nápad to bych zkusit mohl za zkoušku nic nedám.

Datum: 30.03.15 12:31
avatar

Bible, Přísloví krále Šalomouna, kapitola 1 až 31 + Kazatel kap. 1 až 12.

Datum: 30.03.15 12:34

Sice děkuji za odpověď, ale nejsem veřící podle mě kdyby byl bůh tak není na světě takový bordel a nespravedlnost proto v něj nevěřím, ale samozřejmě každý má právo věřit čemu chce takže toto je jen můj názor.

Od: liu®
Datum: 30.03.15 13:08
avatar

Ahoj, nutně, ale opravdu nutně nutně potřebuješ lidi, přítelkyni nejlépe. nesmíš si říka,t proč tady jsi, ale proč se máš takjak se máš. je jasný, že když nemáš přátele, nemáš koníčky, nemáš pro co žít. Ono z práce domů, respektie škola, domů k počítači, do školy, domů, opravdu moc nepřidá. Musíš se donutit, musíš se seznámit, pak to přijde všechno samo, uvidíš. Jsi mladej kuk, chytrej, máš možnost studovat vysokou, kdo to má? Máš milující rodiče, a to není samozřejmost! Proboha, vzpamatuj se alespoň kvůli nim, neumím si představit dát život dítěti, vše pro něj obětovat a ono by s mi chtělo zabít :( to už nikdy nědělej, vždy je hůř a pak je líp. Znám hodně lidí ve svém okolí, kteří mají podobné smíšlení jako ty a věř, že každý našel nakonec to své štěstí, opravdu, nelžu a ačkoliv to zní sebevíc jako banalita, jsi taky zdravý, co víc si přát? Život se ti nabízí s otevřenou náručí, nepromarni ho. A ještě jednu výhodu máš - pokud tě život tak nebaví a nemáš strach ze smrti, nemáš žádné zábrany a vlastně ani pud sebezáchovy, super, tím líp, mít to ta jak ty, tak si neuvěřitelně užívám. běž si skočit bungeejumping, cestuj, sám do přírody, obohatí tě to.. a.. na cestých, při zdolávání sám sebe.. jistě někoho potkáš ;)

Datum: 30.03.15 13:43

Jo no nutně potřebuju lidi to se řekne ale jak mám najít lidi když se nedokážu překecat s někým mluvit. A přítelkyně nepřichází v úvahu díky pár zdravotním problémům nejsem zrovna nejhubenější takže asi tak.

Já vím že není samozřejmost mít milující rodiče ale kdybych je neměl tak nemám už žádnej pud sebezáchovy a už jsem pár let mrtvej a bylo by mi už daleko líp nebo tak nebylo by mi tak jako teď. A jo vždy je hůř ale líp nikdy.

Je to možný, že každý našel štěstí ale pokud bych to štěstí měl hledat do 40 tak raději už tu smrt proč tu bít 40 let plné utrpení proto aby mi pak bylo chvilkově lépe? No zdraví ehm doktoři říkaj že za pár let mám být na kolečkovém křesle i když mi to už předpovídali 4x (nejdřív v 12, 15, 20 a teď 25) a nikdy se to nevyplnilo tak asi jednou to na mě stejně dojde.

Já život nechci promarnit ale zatím ho bohužel marním.

A no ono si člověk užívat může ale když mám na celej rok cca 25 litru který si vydělám na brigádě s tím že žiju u rodičů tudíž nemusím platit elektriku, vodu, plyn. Mám to jen na jízdenky, kredit na mobil a jídlo tak si zrovna nemůžu vyskakovat. Ale občas cestuji a ještě si přividělávám opravami PC známím ale to už taky utichá. A jednou až ty prachy budu mít tak si chci buď skočit právě bungeejumping nebo spíše padákem. Jinak do přírody chodím permanentně přemýšlet když je čas .

Moc děkuji za příspěvek a neber to tak že chci všechno zhodit ale bohužel nemám tak veselý život abych mohl dělat něco jiného než chodit do školy a zpátky. Možná až si anjdu práci se to vše změní pokud tedy do té doby vydržím

Od: liu®
Datum: 30.03.15 14:24
avatar

Eriku, kdybys tušil, kolikrát jsem si myslela, že je konec světa, opravdu. A kdybys tušil, kolikrát se to otočilo a říkala jsem si, proboha, jak jsi byla hloupá, o tohle všechno si mohla přijít. Strašně důležitý je dělat něco, co tě baví. Zní to jako klišé, ale je to tak. Jasný, řekneš, že nejsi v ničem dobrej, nemusí to být ale něco, čím bys musel trumfovat ostatní, mlžeš dělat něco, co tě naplňuje, jen tebe. Já třeba osobně jsem se našla v kutilství a zútulňování v bytečku, byt je moje vášeň. Taky jsem vystudovala vysokou, sice mi je k ničemu, ale pro ten pocit, pak ještě jednu :) Peníze jsem v 21 letech taky nikdy neměla, to je volba, buď pracvhy nebo škola, pokud máš kde bydlet a za co, což máš a díky za to, studuj, bude se ti to hodit, i když ne třeba hned, jendou určitě. A co že jsi silnější? Takových znám a jaký mají kočky. Tohle není vůůůbec o tvém vzhledu, zdraví atdm, ale o tvém přístupu. Byl jsi někdy zamilovaný? Pokud nao, určitě víš, jakou vášeň a náboj ti to dalo. To bys těď potřeboval mylsím si. Pokud nebyls, tak máš pro co žít, protože to zažít musíš. je vidět, že jsi rozumný, chytrý kluk, je to vidět z tvého vyjadřování. A nemusíš nutně lámat přes koleno ty kamarády, pokud ti to nesedí, ale jeden by se šikl ;) A pokud jsi z menšího města, tak se zaměř na nějaké fóra, tam se můžeš dát s někým do řeči a pak se můžete sejít. A pak to půjde samo. Hele a zkusíme to ještě jinak, píšeš, co tě trápí, co je na tobě špatnýho (a co že ti je, že ti pořád říkajé, že skončíš na vozíku?). Napiš to úplně obráceně, jaký bys chtěl být, Co bys chtěl dělat? Co bys chtěl změnit? Máš někoho, kdo žije život, jaký by sis ty sám přál? Co dělá ten dotyčný jinak, v čem je jiný?...

Datum: 30.03.15 15:45

No já jsem vždy dělal co mě baví, ale už mě to tak nenaplňuje jako dříve i když teď se učím programovat (zase) a nemůžu říci že by mě to přímo nebavilo ale je to takový divný něco naprogramuji nebo popřípadě udělám nějakou grafiku strávím nad tím desítky hodin a pak se to povaluje ve složkách v PC a už to v životě neotevřu a nebo teď už to i mažu protože vím že si to už nikdy neprohlýdnu.
Jo byl jsem zamilovaný, ale toho jsem se naštětí už zbavil vždy to bylo tak že jsem na nějakou myslel ale stejně jsem věděl že na ni nemám. Jen jsem se tím užíral. A jen tak pro informaci nikdy mi to žádnou vášeň nedalo vždy jen probdělé noci kdy jsme na ni myslel.
Na ty fóra se zkusím zaměřit protože možná by to mohlo pomoci.
No takový jaký bych chtěl být asi z mým přístupem nebudu :( . Pracovat bych chtěl jako programátor nebo grafik baví mě vytvářet něco z ničeho. Změnit bych chtěl asi drtivou většinu mého života né-li celou. A ta poslední otázka je těžká určitě žije někdo kdo by měl život takový jaký bych si přál sám ale nikdy jsem nad tímto neuvažoval vždy jsem měl jen nějaké lidi jako své idoly ke kterým bych se chtěl přiblížit.
Jinak moc děkuji za odpověď.

Datum: 30.03.15 13:50
avatar
Četl jsem tvůj problém Proč mám takový život, co jsi sem dal koncem roku. Vrať se k němu a zamysli se nad příspěvky.
Napsala ti jeden třeba naše Liduš. Mnozí z nás ji obdivujeme, závidíme jí její elán a chuť do života. Činorodá žena vykonáva činnosti, na které se jiní nejen neodváží.. Ale ani nepomyslí. A Liduš je na vozíčku!
Ty máš zdraví. Umíš plno věcí, co neumí lidi hledající tady na poradně.
Nechceš jim místo chmurných myšlenek trošku pomoci? Počítače, smartfouny, tablety má čím dále tím více laiků. Mají je mnozí, a "složitosti" se hrozí.
Získávej sebevědomí ve styku s lidmi.. Napřed v tom, v čem jsi doma. Potom to rozšíříš.
Rád chodíš.. V turistklubech jsou i starší ne/členové, kteří najdou jakékoliv téma na debatu. Rádi mluví, ty poslouchej a sem tam něco přidej. Ptej se, my starší rádi odevzdávame vědomosti a zkušenosti. Získáš sebedůvěru, zapomeneš na mindráky.
Věř si! Držíme ti palce...
A dej častěji vědět, jaké máš výsledky! Pomůžeš tím i jiným, podobným.
Datum: 30.03.15 14:09

Předem děkuji za odpověď a já jsem si ty příspěvky všechny četl a zamýšlel se nad němi. A ano taky jí závidím její elán do života i ostatním na této poradně.
No sice bych mohl ale určitě se najde někdo lepší kdo jim poradí a vysvětlí jim to lépe.

A na ty turistik kluby se zkusím podívat, ale doteď jsem nevěděl že něco podobného existuje.

A mé výsledky jsou většinou nulové :( . Jen se vždy na poraďte nebo zpovědnici vypíšu a vydržím to dalších pár měsíců.

A ještě jednou děkuji za odpověď

 

Datum: 30.03.15 19:12
avatar
Už zase házíš flintu do žita! ... "určitě se najde někdo lepší kdo jim poradí a vysvětlí jim to lépe."
Já už tu radím roky; a to, že někdo poradí lépe než já, beru jako příležitost zase se něco dozvědět.
To se tak podceňuješ, že nic nedokážeš?! Není hanba spadnout, je hanba zůstat ležet!
Není hanba se zeptat, hanba je zůstat nevědomý...
Když napíšeš tvoje bydliště, město nebo aspoň okres, najdeme ti nějaký turistický oddíl.
To, že vydržíš pár měsíců, to přece není nula. I to je výsledek, příště to bude třeba rok či déle.
Musíš si věřit.
Datum: 31.03.15 22:22

Já házím pořád flintu do žita. Já neříkám jsem zahanben že zústávám ležet ale bohužels tím nic neudělám prostě jsem asi taková povaha nebo já nevím proč vždy když chci vstát tak se mi vše sere ještě více.

Bydlím nedaleko Olomouce.

Já vím ale já ani těch pár měsíců nevydržím po pravdě já už většinou ani nezačínám protože vím že už to nemá cenu.
Jinak moc děkuji za odpověď.

Od: esme®
Datum: 30.03.15 22:34

Rady o tom jak se máš vzchopit a být vděčný za to co máš a bla bla bla... to už jsi asi slyšel mockrát. Pokud vím, nezabírají. Deprese je mrcha a projevuje se mimo jiné právě tím, že člověk není schopen radosti a vděku. Kdyby to bylo tak jednoduché změnit, neodcházeli by dobrovolně ze světa i lidé co jim nic nechybí, zdraví, bohatí, úspěšní... Natož ti kteří mají nějaký skutečný problém.

Ze zkušenosti mohu poradit jen pár drobností, které můžeš změnit.

Přestaň si vyčítat že nejsi dost dobrý. Nikdo není povinen být dokonalý, nikdo dokonalý není, a nevadí to. Buď tak dobrý, jak nejvíc dokážeš, a sám sebe za tu snahu vnitřně nezapomínej chválit.

Nenuť se do styku s lidmi. Čím víc se člověk nutí, tím míň se mu chce. A navíc je z toho v křeči a to ostatní vyloženě odpuzuje. Nikdo není povinen být společenský. A že tě lidé zklamou, to je běžné. Nakonec, jsme jen zvířátka a každý si nejdřív hledí svého prospěchu a až pak těch ostatních. Výhodné je nic od nikoho neočekávat, pak už může být člověk jen příjemně překvapen a nikdy zklamán.

Vzhledem k tomu, že život jako takový žádný smysl nemá, bylo by naprosto logické si po narození lehnout a počkat si až umřu. Můžeš to udělat i ty kdybys chtěl. Rodičům by to sice uškodilo, ale v globálním měřítku by to bylo jedno - lidí je dost; a za sto let tu stejně nejspíš nebudem.

Člověk se ale taky může rozhodnout že svůj čas tady nějak využije, a vědomě si zvolit něco za smysl života. Někdo si pořídí rodinu, někdo koníčka, někdo pomáhá v útulku, někdo učí dědečky a babky používat PC; někdo chce obejít svět... možností je dost. A pokud se pro něco sám vědomě rozhodneš, může tě to zabavit, posunovat vpřed a provázet životem dokud tvůj čas neuplyne.

Mně dost pomáhá i takový psychotrik - obrátit si myšlenku. Jak začnu myslet na něco hodně negativního, přiměju se vymyslet jak by to bylo ještě horší. Například: nemám na boty - ale co kdybych neměla ani na jídlo? Nebo u tebe: mám kila navíc - ale co kdybych neměl ruce? A pak si tipnout kolik lidí nemá na jídlo a nebo kolik jich nemá ruce... Je to sice děsný klišé, ale funguje to celkem obstojně. Nejspíš podle principu že nejvíc potěší cizí neštěstí. *hi*

A když bude nejhůř, pořiď si psa. To je zatím jediná naprosto fungující rada proti depresím co jsem objevila. Místo prášků by měli psychiatři ordinovat štěňata, hned by bylo o hodně depkařů míň. Pes tě miluje bezpodmínečně, máš se o co starat, pravidelně tě vyvenčí, a ostatní pejskaři se s tebou družej. Nedělaj to schválně (ti doktoři), protože by přišli o práci. *fn*

Přeju hodně štěstí a dobrou cestu, ať už se vydáš jakýmkoli směrem.

Datum: 01.04.15 06:50

No já bych si rád přestal vyčítat že nejsem dobrý ale když to tak je. Tak se s tím stejně už kromě vyčítání nedá nic dělat. A za další chváli? Co to je za blbost jak já se můžu chválit pochválit může někdo mě což se nikdy nestane a nebo já někoho ale sám sebe to snad ani nejde.

Já se většinou do styku s lidmi nenutím, jen když prostě jdu do školy tak se z někým bavit musím.A já od každýho očekávám jen to nejhorší a většinou jsem překvapen, že to může být i horší než jsem očekával.

Co se týká té rady o tom psychotriku tak to vyzkouším a děkuji za doporučení.

A nakonec co se týká toho psa tak už o tom nějakou dobu uvažuji (spíš mi to bylo doporučeno a přišlo mi to jako dobrej nápad), ale mám kočku a ta by se ze psem nesnesla ona se nesnese ani z jinýma kočkama natož se psem. Ale možná v budoucnu.

Moc děkuji za odpověď.

 

 

 

Poslední otázky Poradny volná diskuze
Nejnavštěvovanější otázky v rubrice

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.