Výběr básní na recitaci

Jiří Wolker.Poštovní schránka

Moc hezká...

http://poetry.misto.cz/_MAIL_/wolker/host.html

Nebo tady vybrat jinou...

Více než čtyři sloky? Tak to už snad jedině Erben Jenže toho v tom případě bude mít každý, což je zase škoda... asi prostě naběhněte do knihovny a prohrabejte polici s poezií, nikdo tak dlouhý mě ani nenapadá Tedy z klasiků. Jestli má slečna ráda Tolkiena, v jeho knížkách je několik dlouhých básní, které by mohly být originální

děkuju )

Ahoj. Co třeba od J. Žáčka Voda, voděnka?

Odvalil se kamínek,

4 sloky to má. Odkaz stačí zadat a ten text to třeba seznam vyhledá...Tak ať se zadaří!

Jinak od Žáčka se dají pohledat i jiné a mohly by se líbit.

Ano, třeba Škaredý holky jsou fajn. A nebo něco od Bezruče, to bude originální určitě

Už jsem to psala mockrát, miluju Jiřího Ortena a jeho Sedmou elegii-na recitační soutěž je to báseň jak víno, učí se krásně tak bych se nebála toho, že je dlouhá.

Co Karel Hynek Mácha-Máj?

Mně si líbí Alenka od Lewise C arrola. Tam jsou také pěkné básně: Třeba Žvahlav nebo Tlachapoud.

Celá báseň o Žvahlavovi
7. března 2010 v 14:48 | Šlehačka | Alenka

Žvahlav
Bylo smažno, lepě svihlí tlové
se batoumali v dálnici,
chrudošní byli borolové
na mamné krsy žárnící.
«Ó synu, střez se Žvahlava,
má zuby, drápy přeostré;
střez se i Ptáka Neklava,
zuřmící Bodostre!»
Svůj chopil vorpálový meč,
jímž lita soka vezme v plen,
pak used v tumtumovou seč
a čekal divišlen.
A jak tu vzdeskné mysle kles,
sam Žvahlav, v očích plameny,
slét hvíždně v tulížový les
a drblal rameny.
Raz dva! Raz dva! A zas a zas
vorpálný meč spěl v šmiku a let.
Žvahlava hlavu za opas
a už galumpal zpět.
«Tys zhubil strastna Žvahlava?
Spěš na mou hruď, tys líten rek!»
«Ó rastný den! Avej, ava!»
Ves chortal světný skřek.
Bylo smažno, lepě svihlí tlové
se batoumali v dálnici,
chrudošní byli borolové
na mamné krsy žárnící.

Překladů je více, viz dále.

A Tlachapoud? Zde:

Celá báseň o Tlachapoudovi
10. března 2010 v 17:02 | Šlehačka | Alenka


Tlachapoud

Je svačvečer. Lysperní jezeleni
Se vírně vrtáčejí v mokřavě.
Vetchaří hadroušci jsou roztruchleni
A selvy syští tesknoskuhravě.

"Střez se, střez Tlachapouda, milý synu,
má tlamu zubatou a ostrý dráp.
Pták Zloškrv už se těší na hostinu,
Vzteklitě číhá na tě Pentlochňap."

Meč Šaršoun vytrh, pevně sevřel v dlani
A v lese stopoval ty chvostnatce,
Pak pod strom tumtum used v zadumání
A hotovil se k divé šarvátce.

A když tak zachmurděně odpočíval,
Tu z huňatého lesa Tlachapoud
Tam vtrhl šumohvizdně jako příval
A s vrňoukáním chtěl ho napadnout.

Ráz naráz sekal, šmik! Šmik! V stínu stromů
Šaršounem mával stále lítěji,
Až hlavu uťal mu a potom domů
Se harcoslavně vrátil s trofejí.

"Pojď na má prsa, však to byla túra
s tím Tlachapoudem, chlap jsi od kosti.
Oj nádhernajs, oj bašta. Hoja! Hurá!"
A pochruchňával samou radostí.

Je svačvečer. Lysperní jezeleni
Se vírně vrtáčejí v mokřavě.
Vetchaří hadroušci jsou roztruchleni
A selvy syští tesknoskuhravě.

Jsou to nonsensové básně, ale na rozdíl třeba od Velké lalulá se to dá i naučit.