Zesměšňuje mě spolužák

Zbal ho!

Ne ne. Sice mu do hlavy nevidím, ale podle mě to u něho není o vztahu, ale jen o tom, že pobaví společnost a stoupne tím na oblíbenosti...

Nejlepší obrana je útok. A jste na to dvě ...

Nejsme, moji kamarádku ty jeho "babský kecy" baví (v tom smyslu, že mi po jeho odchodu vypráví jaký to je blbec), ale mě ne. Představte si, že jste na chodbě, bavíte se s kamarádkou, on se k Vám se svým známím "nenápadně" přitočí a: "Poslouchej je, poslouchej je...". Tohle opravdu po čase začne lést na nervy..

Něco jiného, než "Zbal ho!" mi asi nikdo nenavrhne. Achjo, já si to myslela...

... omyl děvče, ... omyl!

... začni se scházet ... s boxerem ... a uvidíš, jak mu "sklapne" !

Podívej, 3 roky s ním chodíš do školy a prudí tě to. Předpokládám, že jsi strávila nespočet hodin přemýšlením a zkoušením, jak ho utřít, aby s tím přestal. Nikdo asi nevymyslí geniální hlášku, po které by zalezl do nory a přestal, protože nic takového není. Co chceš dělat? Natřít mu vnitřky bot syrečky? Poflusat mu bundu? Vše by se ti bohatě vrátilo.

Pokud někdo někoho zlobí, je to proto, že ten zlobený projevuje nějaké zajímavé reakce a je na něm vidět, že ho to mrzí či štve. Možná, že i to jsi zkoušela, ale asi ne dostatečně dlouho a dostatečně přesvědčivě. Jediná věc se tedy dá udělat, a to předělat sebe, aby ti to nevadilo a totálně jsi ho ignorovala. Jeho nepředěláš, můžeš změnit jen sebe, aby ti to nevadilo, tak přemýšlej, kdy se ti dařilo být víc nad věcí a netrápit se tím. Ber ho jako špatné počasí, něco, co neovlivníš a pracuj na svém sebevědomí, aby tě to tak nevytáčelo.

Ignorace ... to mi připomíná, jak to začalo. Od 6.tř. chodím na gympl. O všech spolužácích vím, jen jeho jsem si všimla až na začátku devítky. Asi o tom mém "nevědění" věděl, protože do mě vrazil a následovně; když jsem se na něj podívala; nadšeně zařval "JOOO!". A od té doby dělá to, co dělá. Mimochodem nestrávila jsem nespočet hodin přemýšlením jak se ho zbavit. Nejdýl tak 5 minut potom co to svoje divadlo znovu zopakoval. A sem o radu píši, protože už to vážně přehání. Já mám klidnou povahu, ale co je moc to je moc.

Šikana ne, spíš takové chvilkové hraní, které ho baví, ale mě ne...

... no, když ten mládenec ... té slečně věnuje tolik času ... a tolik pozornosti,

... tak by snad bylo i na místě ho také pěkně pozdravit ... třeba: ... ahoj "gumo"

Když jsem si přečetla Vaši odpověď rozesmálo mě to. Myslela jsem si, že to je blbost, ale i tak jsem mu to řekla. Jeho rekcí bylo, že se začal smát a následně jako ptáček cca 10 minut lítal od spolužákovi ke spolužákovi, aby mu s veselým výrazem ve tváři pověděl co jsem řekla. Závěrečným výsledkem lítání bylo, že mu jeden spolužák na to se smíchem cosi odpověděl a začali se rvát jako 2 puberťáci. Cca za 20s přišel učitel: "Vy se perete." "Ne, ne, to mi nikdy." ... a chlapci se objali...

Navštiv ps.poradnu,třeba ti poradí jak na něj reagovat.Nebo spíš jak se před ním obrnit, aby jsi neskončila na prášcích.

Ahoj,

když jsem se ještě v pubertě choval jako debil, tak mě nejvíc dokázalo schladit, když si mě prostě jedna holka vzala stranou a naprosto chladně mi řekla, že se jí moje chování nelíbí, má ho plné zuby a že jestli si myslím, že jsem vtipný, tak nejsem.

On se totiž zřejmě domnívá, že vtipný je. Jakákoli reakce mezi lidmi, které se dopustíš, že jej součástí "jeho" hry. Když si ho ale vytáhneš stranou, vypeskuješ mu, tak se těžko vrátí a bude mít ze sebe dobrý pocit. Prostě jdi do něj na tvrdo a na rovinu.

Jo, jo "mareko" má svatou pravdu A kdyby ani to nepomohlo, tak se s tím smiř a nereaguj. Je to tak, co už! Je to jako větry, s těmi se taky musíš smířit. Taky je neprožíváš!

Co se škádlívá to se rádo mívá. Zkuste zařídi aby vám alespoň nosil nsvačiny , když vás miluje , tak by to mohlo vyjít.